ŽIDOVSKÉ TRADICE A SVÁTKY

Židé jsou národem tradic a právě úctě k tradicím vděčí za to, že židovský národ existuje dodnes...

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK 

aguna - "spoutaná" žena, která se nemůže znovu provdat, manžel je nezvěstný nebo odmítá vydat get

almemor - viz bíma

aron ha kodeš - schránka na Toru

aškenazim - komunita židů ve V Evropě, v raném středověku oblast Německa

bar micva - Syn přikázání, plnoletý chlapec - od 13 let, dosáhl náboženské odpovědnosti, člen minjanu, vyvolán k čtení Tory - alijá

bat micva - Dcera přikázání, plnoletá dívka - od 12 let, dosáhla náboženské odpovědnosti

bima - pódium uprostřed synagogy se čtecím pultíkem,symbolizuje obětní oltář,  odtud řídí bohoslužbu většinou kantor - chazan

brit mila - rituální obřízka, smlouva Abrahamova. 8.den. Zakázáno v rodině, kde je hemofilie.

cicith - rituální třásně na oděvu mužů pod svrchním šatem, připomínka modliteb a zákonů Tóry

Exodus - 2.kniha Mojžíšova,  začíná vyvedením židů z Egypta, počátek dějin národních.

gemara - komentáře rabínů k mišně

Genesis - 1.kniha Mojžíšova, dějiny patriarchů, proroků a králů jako jednotlivců.

get - rozvodový list

Golem - symbolický ochránce židů. Legenda nesprávně spojena s Maharalem

hagada - rituální text velikonočního příběhu o odchodu židů z Egypta, čte se o domácí bohoslužbě na Velikonoce

halacha - židovský zákon, právní část Talmudu, konkrétní praktikování náboženství

havdala - " oddělení", obřad zakončující šabat a svátky - požehnání nad pohárem vína, spletenou svící se 4 plameny

chamec - zkvašené těsto  a výrobky z něho, zákaz během Pesahu, očištění domu i duše, od pýchy

chanuka -  trvá 8 dní, připomíná Boží zázrak, začíná 25. kislevu. Připomíná povstání Makkabi proti Antiochovi IV. Povstání vedla hašmonejská rodina. Nalezený olej v znesvěceném chrámu zázrakem hořel celých 8 dní. Odtud název svátek světel. Srozumitelná metafora – přibývání světla jako naděje v době, kdy je venku největší tma. Symbolika čísla 8, je to duchovní světlo, které neignoruje, ale převyšuje rozum. Zázrakem je i jiskra odvahy, která zažehla židovské povstání, hrstka statečných proti tehdy nejlepší světové armádě, řecké. Byla to válka kultur, Ŕekové soustavně zatlačovali židovskou kulturu a hlavně náboženství. 36 je celkový počet svící během Chanuky. 36 spravedlivých, kteří žijí v každé době a jen kvůli nim může svět dál existovat. Člověk je natolik člověkem, nakolik je osvícený duchovním světlem. Židé v tom vidí pokyn přinášet světlo i druhým tak jako Mojžíš, ozářený světlem na hoře Sinaj, když lidem přinášel Boží přikázání… Světlo chanuky má zářit i do vnějšího prostoru mimo náš prostor soukromý. Odtud stavění svícnů za okno. Symbolika oleje se přelévá do gastronomie, jedí se tučné pokrmy pečené na oleji – maso, koblihy, bramboráky. Děti dostávají drobné dárky, chanuka geld, a hrají si s drejdlem, káčou. Po stranách drejdlu jsou písmena, zkratka věty Stal se tam velký zázrak. S drejdlem se hraje i o peníze

chatuna - židovská svatba. V aškenázském středověku byl vrcholem svatebních slavností tzv. micvatanc, čestný tanec nevěsty, kdy nevěsta tančí se všemi mužskými členy svého vlastního i nového příbuzenstva jako symbol opuštění rodiny a přijetí do rodiny nové. Nevěstu zakryjí závojem, rabín oběma požehná. Rodiče ženicha syna odvedou pod chupu, všichni tančí a radují se. Poté rodiče odvedou nevěstu, dceru k chupě, to je vážnější a slavnostní chvíle. Matka a tchyně nevěsty a sama nevěsta 7 x obejdou ženicha. Ukáže se svatební prsten, rabín požehná snoubencům, ženich navleče nevěstě prsten a pronese: jsi mi zaslíbená odle zákonů Mojžíše a Izraele. Nevěsta za všeobecného veselí ukazuje prsten. Ženich si oblékne talit, čte se ketuba. Tu dostává nevěsta a opět ukazuje přítomným. Recituje se 7 požehnání, včetně požehnání izraelským obranným silám. Následuje dlouhá balada, kdy přítomní v myšlenkách vyjadřují lítost nad zničením chrámu. poté  ženich zarecituje žalm 137 a rozbije sklenku. Pak ženich s nevěstou pod chupou tančí a ostatní se přidávají, nakonec je dav odvede do místnosti, kde jsou spolu poprvé sami. Trvá to jen chvíli, oba se vracejí k ostatním a začíná bujaré veselí, všichni tančí a zpívají. Pár je v ortodoxních komunitách rozdělen, ženy tančí s ženami, muži s muži, mezi nimi je v sále zábrana, machitza Nakonec se snoubenci usadí na židličky a je pro ně přichystáno takřka break dance vystoupení mladých mužů, ale i starších, postupně jsou vytahováni z kruhu a každý něco předvede, třeba jen pár tanečních kreací. Poté se navrátí do sálu přepážka, mechitza, a opět se tančí rozděleně. 

chewra khadiša - svaté bratrstvo, dobrovolný spolek věnující se posledním věcem člověka - očistě těla, přípravě na pohřeb

chupa - svatební baldachýn na 4 tyčích. Ty obvykle drží 4 svobodní muži, přátelé snoubenců Symbol nového domova. Sefardi uvnitř, Aškenázi venku. Kala + chatan = nevěsta + ženich. Kala oblečená bíle čeká na chatana ve zvláštní místnosti. Podepíše se KETUBA, svatební smlouva. Ženich sejme nevěstě závoj. Snoubenci odvedeni pod chupu, nevěsta nejprve obejde chupu 7 x. Písně, požehnání, doušek z poháru. Nevěsta dostává prsten, ženich pronese formuli o zaslíbení, přečte se v aramejštině ketuba a překlad v daném jazyce. Druhý doušek z poháru. Ženich pohár rozbije. Připomínka zkázy chrámu. Novomanželé na chvíli ponecháni o samotě. Končí formální část svatby.

jad - ukazovátko

jad vašem - památník a jméno, památník obětem šoa v Izraeli, 1953

ješiva - škola vyššího židovského vzdělání, studia Talmudu, v tóře je psáno, že má být založena na místě, kde zemřel učenec, rabín. Studenti se učí ve dvojicích dialogem.

jom kipur – 10.tišri, počátek října. Je to svátek nařízený přímo Tórou. Předchází mu 10 dní zpytování svědomí, zda člověk před Bohem obstál. Schránku na Tóru pokrývá bílý pláštík parochet, bílý kitl mají i věřící. Chléb a kousky jablka se o šabatu namáčí do medu, symbol naděje, že příští rok bude sladký. Jedí se rybí hlavy a mrkev, symbol vůdcovství a plodnosti. Probíhá rituál tašlich – odhazování hříchu.Do moře nebo řeky se odhazují drobky pečiva. Drží se přísný půst, zakázán manželský styk, nošení kožené obuvi, použití kosmetiky, mytí kromě prstů a očí. Při bohoslužbě se lidé kajícně modlí, je třeba napravit vztahy mezi lidmi napřímo, teprve pak je možno žádat Boha o odpuštění. Je to vysoce individuální, zda to člověk dělá formálně, nebo z niterné potřeby. Ničeho nedosáhne ten, kde vědomě hřečí s tím, že se pak může kát…Na závěr období se lidé zdraví větou Příští rok v obnoveném Jeruzalémě. Zazní poslední táhlý zvuk šófaru.

kabala - dnes termín pro židovskou mystiku a ústního předávání učení. Podstatou kabaly je víra ve vzájemný silný vztah Boha nahoře a člověka ve světě dole. Praktická kabala zdůrazňuje význam amuletů, mystických formulí atd.

kadiš - v aramejštině "svatý", chvalozpěv pro různé příležitosti, třeba za zemřelé

kašrut - stravovací předpisy, co se smí, je čisté - košer co se nesmí, z jedné věty v bibli: nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky  - vyvozen obecný zákaz. To nabobtnalo do celých knih. Po masitém obědě tvarohový koláč? Ne, ano – za jak dlouho…V ortodoxních rodinách 2 ledničky, 2 myčky, dva dřezy, sady příborů i utěrek….Do konce 19.st. se v S Izraeli jedla slepice vařená v mléce, drůbež byla povolena, později i to zakázáno. Porážku vykonává řezník, šochet, řezem do krční tepny. Maso nesmí obsahovat krev.

ketuba - svatební smlouva

kiduš - "posvěcení". Požehnání pronášené nad vínem (dvěma chleby), před večerním jídlem a po ranní bohoslužbě

kiduš hašem - dobrovolná smrt za posvěcení jména Božího. Židé, nuceni ke konverzi - zřeknutí se víry, mají zvolit sebevraždu. Zmínka již v knize Danielově. Je to závazek platný pro všechny věřící. Souvisí se zachováním svobody vyznávat svoji víru. (Massada, křížové výpravy v německých zemích, kde vojáci židy nutili ke konverzi)

kipah - tradiční mužská pokrývka hlavy = kupole, jarmulka pochází z aramejštiny (bázeň před králem) . Nošení nevyžaduje Bible, ale je to tradice. V Talmudu se to hodnotí jako chválihodné. Skromnost, bohabojnost, bázeň před Bohem a znak podřízenosti

klezmer - tradiční lidová hudba pro oslavy veselých svátků a svateb, slovo původně znamená hudební nástroj

klezmorim - hudebníci, kteří od středověku cestovali po kraji a vyhrávali na oslavách

košer - rituálně čisté. Většina drůbeže, ryby s ploutvemi a šupinami a přežvýkaví sudokopytníci. Zraněné a nemocné zvíře není košer, proto se židé nevěnují lovu. Zvíře nesmí trpět. Omezení počtu dovolených zvířat vede k sebekázni, povznáší činnost jedení z instinktu na   duchovní činnost. Jsou houby košer? obecně ano ale je třeba je prohlédnout, aby nebyly červivé, stejně tak je dovolen med, je to původně nektar sbíraný z květů. Košer se týká i nápojů, vyrábí se košer pálenka a víno. Přijít s ním do styku může jen žid, ze zisku jdou 2% na dobročinnost.

levité  - dle tradice jeden z 12 izraelských kmenů. Levité jsou potomci Léviho, 3.syna patriarchy Jákoba. Pomocníci kněžích, kohenů, při rituální očistě. Symbolem na náhrobcích bývá konvička

lulav - palmová ratolest, při svátku SUKOT

maca - nekvašený chléb, jí se během Pesachu

magen David - šesticípá Davidova hvězda, pochází snad ze středověké Prahy. KOncem 15.st. získala židovská obec právo vlastnit prapor, vyšila na ni hvězdu. Hvězda se stala symbolem pražských židů, zdobila náboženské předměty, z Prahy se šířila dál. Zneužito za nacizmu jako symbol vyloučení a likvidace. Po vzniku státu Izrael opět zdobí vlajku.

midraš - studium, interpretace, posláním je odvozovat a vykládat skrytý smysl textů v Tóře ve shodě s halachou nebo hagadou

mikve - rituální lázeň s přírodní vodou, očista žen před svatbou, po porodu a menstruaci, muži chodí před vysokými a poutními svátky. Je nutno se 3 x úplně ponořit, přitom se říká požehnání. 

mincha - odpolední modlitba

minjan - skupina 10 dospělých mužů, nutný počet pro bohoslužbu. Každé místo, kde se židé sejdou k modlitbám a čtení Tóry, může být synagogou.

mišna - zápis ústní tradice judaismu, komentáře k Tóře. Na stránce je uprostřed, kolem ní komentáře rabínů

mizrah - "východ", správný směr při modlitbě, směrem k Jeruzalému

mehadrin - vyšší standard kašrutu

mašgiah - židovský správce, dohlíží na dodržování kašrutu

mezuza - svitek pergamenu s modlitbou na vnější zárubni dveří, vlevo při pohledu ven

parochet - ozdobný závěs svatostánku

parve - všechny potraviny rostlinného původu - zeenina, ovoce, houby, obiloviny 

Pesach – svátek nekvašených chlebů. Trvá 15.nisanu, vždy na jaře. Připomíná odchod Izraelců z Egypta a počátek dějin Izraelců jako národa. Před svátkem se  uklízí, nikde nesmí zbýt drobky kvašeného chleba. Slavnostní večeře pesachový seder probíhá ve vážné atmosféře, čte se pesachová hagada. Status hostů se pro židy na status otroků měnil postupně, během generací. Mělo bychom si rozmyslet, kde chceme žít, ovlivní nás to. Říká se, že bylo rychlejší vyvést židy z Egypta, než dostat Egypt (otroctví) z židů. Seder je výzvou pracovat na sobě právě teď, zamyslet se nad omezeným myšlením otroka a svobodného člověka. Děti myslí samy na sebe stejně jako nezralý člověk, chybí mu nadhled a velkorysost. Chámec, to kvašené, je spojováno s pýchou, nabobtnalým já. V předvečer svátku se se svíčkou s dětmi prochází dům, svítí se do koutů, hledají se poslední drobečky chámecu a pak obřadně spálí. Děje se fyzicky to, co k nám promlouvá duchovně – hledejme  v zákoutí naší duše to špatné, posviťme si na to duchovním světlem a zbavujme se toho. Spalme pýchu jako nepotřebnou. Pesach – překročení, passover, původně ušetřeny domy Izraelců pomazané krví beránka. Seder trvá až 4 hodiny, symbolická jídla: macesy, 4 poháry vína, hořké byliny jako hořkost otroctví, solená vejce, sladký dezert – směs ovoce a koření jako materiál na cihly, které židé v Egyptě vyráběli. Po hostině se zpívají žalmy chvály, poděkování Bohu za záchranu. Čte se i Píseň písní. 

pidjon ha ben - vykoupení prvorozeného syna, 31.den po narození se platí kohenovi 5 stříbrných mincí

Purim – svátek losů. Opakující se schéma – chtěli nás zabít, to se jim nepovedlo, pojďme se najíst a napít. Vychází se z knihy Ester. Na dvoře perského krále někdy kolem roku 350 př.o.l. Jeho zástupce Haman chce zabít židy, protože ho urazilo, že se mu nepoklonil žid Mordechaj. Přemluví krále k vyhlazení židů, kteří dělají jen potíže. Královna Ester, sama židovka, tomu obratně spolu s Mordechajem zabrání a Hamana stihne osud, který chystal pro židy.

V knize Ester se nikde neuvádí Boží jméno, ale tušíme jeho přítomnost. Ester znamená Skryté. Bůh se vždy nemusí projevit viditelně, ale jeho působení můžeme v dějinách vidět. Symbolika číslic je v židovských textech všudypřítomná. Jen ji tam najít….V knize Ester se zmiňuje 10 oběšených synů Hamana, 3 jména začínají malými písmeny, čte se jako rok 1946, kdy bylo v Norimberku oběšeno 10 nacistů, kteří chtěli vyhladit židy….Při jméně Haman se dělá hluk, popíjí se tak, aby splýval Haman s Mordechajem. Je to připomenutí královských hostin. Jedí se Hamanovy uši, trojúhelníkové makové koláčky. S přáteli si židé dávají dárky, které jsou k jídlu, dělá se charita. Svátek má podobu karnevalu, pořádají se divadelní představení. Poselstvím svátku je, že zoufalá situace židů není koncem příběhu, tím je vítězství dobra a pravdy. Nikdy se nevzdat, i když je Bůh zrovna skrytý.

Roš hašaná – hlava roku, 1. a 2.tišri – jednodenní svátek, ale kvůli potížím s přesným stanovením pro všechny židy žijící v diaspoře se může slavit takto. Nejedná se o bujaré veselí, atmosféra je slavnostní, ale vážná. Už měsíc předem se troubí na šófar. Je to takový duchovní budíček. Je to i oslava narozenin světa, kdy Bůh stvořil svět, letopočet 5 784 (2023) 

sefer tóra - ručně psaný svitek s textem Pentateuchu. Píše sofer, školený písař. Speciálním inkoustem na speciální pergamen z kůže rituálního  zvířete, text nesmí obsahovat chyby. Listy se sešijí a upevní na tyče.

synagoga - Dům shromáždění, z řeckého slova pro Setkání - může bý nákladně vyzdobená ,nebo zcela prostá. Bůh nezanechal žádné instrukce, jak má stavba vypadat. Může to být i místnost, stan, přístřešek, kde se lidé setkávají a společně se modlí a studují.Jedinou podmínkou je přítomnost Božího zákona - Tory. Největší synagoga v Evropě je v Budapešti pro 3 000 osob.

Simchat tora – radost z Tóry, dočte se poslední úsek a přečte hned část prvního, symbol souvislosti, trvání. Tóra se vyjme ze schrány a 7 x se s ní obchází bíma. V Jeruzalémě se chodí ke Zdi nářků.

sofer - židovský písař Tóry. Píše se krůtím nebo husím brkem na telecí kůži. 

Sukot – svátek stanů, čas radosti. Spojeno s putováním Izraelců po poušti. 15. – 21.tišri. Veselá atmosféra. Staví se přístřešek s chatrnou střechou, skrz níž je vidět nebe. V suce vítáme hosty včetně těch historických. Každý den se připomíná jeden – Abrahám, Izák, Jákob, Mojžíš, Áron, Josef, David. Židé mají být otevření a pohostinní ke všem lidem. V ruce se drží svazek rostlin – etrog, lulav (palma), 3 snítky myrty, 2 snítky vrby. Symbolické vyznění – palma je páteř (má být rovná), etrog je srdce (dobré) , myrta oči (nehledí pokřiveně) , vrba rty( nepomlouvají). Další symbolika se týká Izraele. Etrog má chuť a vůni – člověk zná zákon a jedná podle ně, palma má plody, chuť, a nemá vůni – zná zákon, ale nejedná podle něj, myrta nemá plody, má vůni – člověk jedná dobře, ale moc nestuduje, vrba – nemá ani chuť ani vůni jako člověk co se nechová dobře a nestuduje tóru. Každý ale v tomto světě má své místo, sjednocujeme, nad nikoho se nepovyšujeme. Potřásání svazkem vyjadřuje boží vládu nad světem i požehnání 

šabat - den odpočinku. Zapaluje se šabatová svíce, světlo má prozařovat i ostatní dny v týdnu. Dodržování šabatu je nařízeno přímo v Desateru. Slaví se  každý týden, má v historii židovství zvláštní postavení. Je to nařízený den odpočinku, vyhrazen bohoslužbě. Byl večer a bylo ráno , den první. Jsou zapalovány dvě svíce. V Tóře se píše o věčné smlouvě mezi Bohem a Izraelem. Po bohoslužbě v pátek večer se koná kiduš, požehnání nad chlebem a vínem. V sobotu následuje ranní bohoslužba a kázání k vybranému úseku z Tóry. Po obědě následuje odpočinek. Na závěr šabatu se provede havdala, rituál nad vínem a kořením, přivoní se k otevřené besamin, v kořence bývá hřebíček a skořice. Zapálí se havdalová svíce, nakloní se a uhasí přelitím vína, to je rozloučení se šabatem. Existuje 39 hlavních zakázaných činností o šabatu. Smyslem svátku je nalézat sám sebe, neztratit se ve všedním shonu života. Není chrám v prostoru, v Jeruzalémě, je chrám v čase, a to je šabat.  

Šavuot – svátek týdnů, poutní svátek vyvozený z přikázání Tóry, slaví se v létě. Spojeno s oslavou úrody. Navazuje na Pesach, vyjití z otroctví. Duchovní význam – je třeba si uvědomit, že svoboda není bezbřehá a vyžaduje pravidla. Proto Mojžíš na hoře Sinaj dostal Tóru. Tóra jako pramen života je přirovnávána k mléku, proto se připravují mléčné pokrmy, palačinky, tvarohové koláče. V Izrael je to státní svátek, čte se kniha Rút.

šema Jisrail - slyš Izraeli - jedna z nejdůležitějších modliteb

šchita - košer porážka

šiva - 7 denní smutek, sedí se na nízkých lavicích, zákaz koupat se, nosit kožené boty, stříhat a holit se, přicházejí přátelé a známí, pomáhají vyrovnat se se ztrátou

šlošim - třicetidenní smutek. Ti, kdo ztratili rodiče, prodlužují *šivu  ze sedmi na třicet dní. (Je-li prvním nebo posledním dnem třicetidenního smutku šabat, *šlošim  se o jeden den zkracuje. Pravidla pro šlošim  jsou stejná jako pro šiva.  I když je lze  do jisté míry zmírnit. (Je např.  nemyslitelné a také zcela neúčelné zůstat v jedněch šatech po celý měsíc; prakticky nemožné nevěnovat se po celou dobu šlošim  svému občanskému povolání atp. ) 

Šmini aceret – modlitba za déšť

šochet - židovský řezník

talit - modlitební plášť

Talmud -  ústní Tóra, výklad zákonů. Jsou dva – jeruzalémský je stručnější, babylónský je zásadní, uzavřen kolem roku 600. Základem Talmudu je Mišna , ústní tradice + Gemara, komentáře. Talmud učí dynamický a otevřený způsob myšlení. Není jen jedna pravda, různé názory mohou být rovnocenné, Talmud se zabývá všemi argumenty.

Tanah - 5 knih Mojžíšových, Pentateuch.

tfilin - modlitební řemínky s krabičkou se 4 svitky s textem z Tóry

teva - označení pro bímu u serafditů

Tóra - učení, studium tóry je svatá činnost, akt bohoslužby. Tóra – Tanah = 5 knih Mojžíšových + Neviim (proroci) + tuvim (spisy). Tóra = vodítko, návod, učení, slovo zákon židé nepoužívají. Odpověď rabína pohanovi jak stručně vysvětlit Tóru: nečiň ostatním, co nechceš, aby oni činili tobě, zbytek je komentář. Výsledkem studia je tolerantní a laskavý člověk. Tóru psanou dostali židé na Sinaji, Tóra ústní - Talmud. Při vyjmutí ze schrány zpívá kantor k její poctě oslavnou píseň. Tóra bývá nazývána přenosnou vlastí, to iediné si židé mohli vzít do vyhnanství, když přišli o zemi i chrám, zbyla jim Tóra jako pojítko.

trejfe - nečisté

Tu bi švat – Nový rok stromů. Bývá koncem ledna, počátem února. V Izraeli už kvetou stromy po zimním období dešťů. Jí se 15 druhů ovoce z Izraele, k tomu koláčky. Sefardi čtou mystické texty týkající se symboliky Stromu života. Menší svátek odvozený z doby chrámové, kdy se platila daň kněžím, kteří vykonávali chrámovou službu a neměli území, tímto se to kompenzovali. V současnosti jezdí mládež sázet mladé stromky. 

ulpan giur - konverze k židovství

židovský smysl pro humor

Rebe, chtěl bych žít věčně, co pro to mám udělat? Ožeň se, synu. Jak mi to pomůže k věčnosti? Nepomůže, ale touha tě přejde

Jak se pozná pokřtěný žid? Bere si ke zpovědi právníka

Roubíček: ak jsem koupil ženě norkový kožich a už půl roku neřekla ani slovo. Kohn: Jak je to možné, co se jí stalo? Roubíček: Nic, tak zněla dohoda.