8. VYCHÁZKA CENTREM PRAHY 

Jindřišská, Vodičkova, Panská, Václavské náměstí , Na Příkopě

KOSTEL SV.JINDŘICHA A SV.KUNHUTY 

Pův.gotický – pol. 14.st. Z vůle Karla IV. Ve správě křižovníků s červenou hvězdou. Vysvěcen 1351 Arnoštem z Pardubic. Kolem hřbitov, využíván za morových epidemií. Byla tu i kostnice. Císař Jindřich II (svatořečen spol.s manželkou Kunhutou) založil biskupství v Bamberku,kde se často konaly říšské sněmy. Ideový odkaz císaře tedy jasný – posílit vazby s říší, které vládl. 

Později zde utrakvisté. Po Bílé hoře císař Ferdinand III. kostel v roce 1649 převedl na Nové Město. 1529 - předsíň před kostelem je renesanční, odtud schodiště na kůr. V baroku přistavěno pár kaplí kostela. 1879  Zrušen hřbitov, dnes parčík. Některé náhrobní desky přeneseny na zdi kostela. 

významná neogotická přestavba  -  architekt purista Josef Mocker. 1835 – 99 

Odborník na sakrální architekturu. Stavitel mimořádně pracovitý, svědomitý a mnohostranný. Přestavba Karlštejna, věží Karlova mostu, mnoha pražských i mimopražských kostelů,  dostavba sv.Víta. Jeho je návrh dvojice věží západního průčelí, tím sjednotil svarou a novou část. Byl mu vytýkán puristický přístup, upřednostňoval gotiku, ostatní nánosy odstraňoval, někdy dost nemilosrdně (hlavní věž sv.Víta mohla také vypadat jinak, kdyby to stihl…). Regotizace chrámu sv.Petra a Pavla na Vyšehradě.

JERUZALÉMSKÁ  - JUBILEJNÍ  SYNAGOGA  

1906 založen Výkonný výbor izraelitského synagogálního spolku, v čele Otomar Rosenbaum. Cílem bylo postavit novou synagogu jako náhradu za 3 synagogy, zbořené při asanaci ghetta (Cikánova, Velkodvorská, Nová). Nápis: toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví  Maursko - secesní sloh, vídeňský architekWilheim Stiassny.

Původně to byla ryze německá synagoga, první kázání v češtině 1922  a to pak po celá  30.leta. Za 1.republiky pravidelná účast až 1000 lidí. V dubnu 1941 se tu konala poslední židovská svatba. Pak sloužila jako sklad zabaveného  židovského majetku, konkrétně vybavení lékařských ordinací židovského obyvatelstva. Po válce činnost obnovena pro zlomek přeživších koncentrační tábory. Nebylo to tu tak ortodoxní jako ve Staronové synagoze. Bohoslužby se zde pravidelně konají dodnes.

RŮŽOVÁ

mírně klesá k Jindřišské, byly tu hradby, nestejná úroveň terénu, na domech je to vidět. Původně tu byly zahrady – věřilo se na léčivé účinky růžových listů x moru – Rosalia, název ulice od 15.st.  V místě pošty botanická zahrada, založil Angelo z Florencie . Na Malém náměstí měl lékárnu. 

V Růžové ulici se 1882 narodil Jindřich Fugner, do rodin obchodníka s látkami. Na domě je pamětní deska.

HARRACHOVSKÝ PALÁC 

Několik menších gotických domů, dochovaly se gotické sklepy, různí majitelé, poslední Harrachové. Dnes obnovený barokní vzhled. 

WASHINGTONOVA ULICE

V domě č.21 bývalo za 1.republiky pražské ústředí firmy Baťa. Dům za války zabaven, po válce ho využívalo ministerstvo obrany a po převratu ministerstvo spravedlnosti.. Dům byl postaven 1878 jako bytový, firma Baťa tu 1926 provedla přestavbu. Vzniklo tu několik luxusních bytů a kanceláře. Dnes je dům prázdný, protože by přestavba stála stovky milionů. Chce sem přesídlit Ústav pro jazyk český, ale potřebuje pomoc ve financování. Vše je na dlouhé lokte.

STÁTNÍ OPERA

2016 - 2019 celková rekonstrukce. Problémem jsou rozvody, jeviště, renovace zkušeben i baletních sálů, skleněné fasády. Vyhloubena jáma 6,5 m do skály pro nejmodernější točnu v Evropě. V hledišti 1130 křesel. Nová malovaná opona, práce trvala 1000 hodin, autor scénograf Martin Černý. Výjev na oponě představuje básníka, který hledá na světě inspiraci v lidských ctnostech a neřestech. Je to kopie originálu. Na fasádě busty Schillera, Goetha a Mozarta. 

Opera jako německé divadlo byla otevřena Wágnerovým dílem Mistři pěvci norimberští. Vystupoval tu Caruso, jako dirigent pohostinsky působil Gustav Mahler. Za války budovu zabrali Němci a pořádali tu politické akce. Představení se tu konala výjimečně. Radikální změna přišla po válce, stihl tu proběhnout ples v opeře, pak přišli komunisti a bylo po plesání na 50 let.  

NEKÁZANKA 

č.3 - budova bývalé živnobanky je z této strany ozdobena hlavou satyra, který má podobu sochaře Osvalda Polívky. Autor tak zanechal Praze svou tvář vytesanou do kamene. 

VODIČKOVA

č.37  dokládá tím jak je úzký a dlouhou parcelou vzadu středověký urbanismus doby Karla IV. V baroku přestavěl pravděpodobně  Dienzenhofer, ateliéry tu později měli Max Urban a František Maria Černý. V zahradě je oáza klidu a ticho, tramvaje nejsou slyšet. Max Urban je autorem barrandovských teras, ale také architekt futurista. Dochoval se jeho plán na nový urbanistický vzhled Prahy (Náměstí nadšení, přístav vzdušných lodí...) 1912 se oženil s herečkou Andulou Sedláčkovou a založil s ní ateliér ASUM (iniciály jmen). Maminka Maxe Urbana byla dlouho proti tomuto sňatku.

JINDŘIŠSKÁ

budova hlavní pošty

ve středověku tu bývala rozlehlá zahrada lékárníka Karla IV Angela z Florencie. Po několika staletích si na místě zpustlé zahrady daly K.I.Dienzenhoferem vybudovat klášter celestýnky, přestavenou byla dcera hraběte Šporka. Klášter byl zrušen za Josefa II. Budovy převzal erár a zbudoval tu kolkovní úřad. Poté tu fungovala továrna na tabák, později přesunuta do Kutné Hory (dnes P.Morris). 1868 původní klášter zbourán a své sídlo si tu postavila pošta. Hotovo bylo 1874. Ještě v pol.20.st. byl centrální dvůr plný ruchu - vozů se zapřaženými koňmi, které vozily poštu na nádraží a do dalších pražských obvodů. 1887 potrubní pošta1898 byl zasřešen malý poštovní dvůr a vznikla dnešní hala1901 Dekorativní výzdobu provedl malíř Karel Mašek, z UMPRUM, profesor dekorativního malířství a ornamentální kresby. Veřejnosti je přístupný i celý ochoz 1.patra. 

PANSKÁ 

Zatímco první obyvatelé NMP byli řemeslníci, po 1620 tu získává pozemky (zabavené i koupené) šlechta, odtud název Panská. Hned po založení města v této části poblíž hradeb zůstávaly nezastavěné plochy a zahrady. 1766 sem přišli z Celetné piaristé – církevní řád, orientace na výchovu a vzdělání, konkurence jezuitů. Vyučování bezplatné, pro všechny spol. třídy. Postaviliempírový kostel sv.Kříže. Studoval u nich Jakub Jan Ryba- Hej mistře, vstaň bystře… 

V CÍPU 

Průchod na Václavské náměstí 

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 

Václavské náměstí jako urbanistický skvost Karla IV, jako tržiště, jako místo, kudy kráčely a kráčejí dějiny. Místo prvorepublikové zábavy a prosperity, dopravní uzel, učebnice architektury. Dnes ve fázi výstavby do nové podoby 21.století. Autorem projektu rekonstrukce studio Cigler Architects. Ožehavý bod je počet platanů. Jejich koruna má v dospělosti i 15 metrů, při dvojitém stromořadí tu bude les...To už tu bylo v 19.st. a naši předkové také postupně středovou alej vykáceli...

I zde, stejně jako jinde v centru, domy střídaly podobu. Od nízkých kamenných gotických domů k prostornějším renesančním a vícepatrovým barokním. Ty se dochovaly až do 19 / 20.století, kdy je postupně nahrazovaly paláce v honosném secesním a historizujícím stylu. V dolní části pak nově ve stylu funkcionalismu architekta Kysely - domy Baťa, Lindt.

Ve 20.a 30. letech 20.st slouží náměstí jako centrum zábavy a společenského života. Je zde spousta kaváren, barů, kinosálů. Otvíraly se nové hotely,restaurace a taneční sály. 

Prošlo tu nespočet průvodů oslavných i pohřebních, vojenských, politických, sportovních i vlasteneckých. Idea slovanské vzájemnosti a vlastenectví byla tehdy ještě živá a průvodům přihlížely desítky tisíc diváků.

Mnoho průvodů se odehrálo u příležitosti založení Čs.republiky 1918

1920 tudy procházeli legionáři, kteří se vrátili z italské, francouzské a ruské fronty.

5.3. 1930 tu prochází vojsko, ozbrojené sbory, legionáři cestou na Hrad vzdát hold TGM k 80.narozeninám

16.3. 1930 náměstí zažilo snad největší pohřební průvod na počest Mistra Aloise Jiráska. Dožil se 79 let. Národ si ho vážil nejen pro jeho literární dílo - nejen F.L.Věka a Lucerny - , ale i za pevné občanské postoje, které prokázal na sklonku monarchie a v prvních letech nové republiky. Projev v panteonu Národního muzea přednesl i prezident, v průvodu šli legionáři, představitelé university, studenti s 50 standartami s názvy  Jiráskových děl, sokolové, zástupci nejrůznějších spolků a cechů z celé republiky, literáti, politici, umělci. Samozřejmě i rodina, syn Jaromír a dcery Božena, Ludmila, Miloslava, Zdenka, Magdalena,

Procházeli tu agrárníci, za první republiky nejsilnější strana, z níš vyšli snad všichni předsedové vlády a pravidelně při volbách dostávala kolem 1 milionu hlasů. Procházela Unie železničních zaměstnanců, opět legionáři, národní socialisti a další partaje, třebČs.živnostensko obchodnická strana středostavovská. Původně každá partaj chodila zvlášť, ale 1938, kdy se republika ocitla v ohrožení, dohodly se na společném prvomájovém průvodu. Národní socialisty vedl v 30. letech Václav Klofáč a Fráňa Zemínová. Ta se mimochodem velmi angažovala ve zrušení veřejných domů a tím pádem prosáknutí prostituce do barů, restaurací a hotelů, kde už se jen těžko mohla kontrolovat, o zdravotních prohlídkách pracovnic nemluvě... 

Často tu projížděly reklamní i alegorické vozy.

1.středu po velikonocích se konala slavnost ševců Fidlovačka, dříve v Nuselském údolí (Jamrtálu), později s velkou slávou na Výstavišti.

6.7.1932  sokolský průvod na počest IX.všesokolského sletu. Přesto, že byla hospodářská krize a lidem se nežilo lehko, náměstí bylo v obležení jásajících davů. Lidé přišli sami, z radosti, nikdo je nenutil, jako o 20 let později...Průvod Prahou trval skoro 6 hodin a městem prošlo skoro 80 000 sokolů a sokolek včetně 7 000 zahraničních účastníků.

12.6.1934 slavnostní uvítání fotbalistů po návratu z Říma se stříbrnou medailí z mistrovství světa. Ve finále prohráli s Italy 1:2, i tak se jim dostalo triumfálního přijetí. V otevřeném autokaru seděli Plánička, Čtyřoký, Ženíšek, Kopecký a další.

26.6. 1935 se konal sjezd katolíků Čs.republiky. Čestným hostem byl francouzský kardinál ve funkci papežského legáta Pia XI. Na Václavském náměstí se poprvé a naposled konala eucharistická slavnost. Celkem se náměstí i přilehlé ulice zaplnily 250 000 věřících. V průvodu šli i členové snad všech církevních řádů, dnes si po náměstí vykračují tak maximálně Haré Krišnovci. 

26.2.1937 tu procházel pohřební průvod Renaty Tyršové, manželky dr.Miroslava Tyrše, jednoho ze zakladatelů Sokola. Svého muže přežila o 53 let a do konce života Sokol podporovala a reprezentovala.

29.5.1937 se lidé loučili s ministerským předsedou dr. Karlem Kramářem.

21.9.1937 zde procházel průvod nejsmutnější, na počest prezidenta sjednotitele a vzácného člověka, TGM. Rakev s tělem byla přepravena do Lán a uložena do hrobu na místním hřbitově vedle manželky Charlotty.

22.9. 1938 generální stávka, občané odsuzují vyjednávání vlády o odstoupení pohraničí Němcům a požadují výměnu vlády. K tomu také došlo, nová vláda generála Syrového německé požadavky odmítla a vyhlásila všeobecnou mobilizaci.. ale v Mnichově byla podepsána dohoda o nás bez nás...

Za okupace patřilo náměstí Němcům. A od 26.3.1939 se začíná chodit i jezdit vpravo.

19.3.1939 přehlídka německého wehrmachtu.

7.5.1939 tu procházel průvod s ostatky Karla Hynka Máchy, přivezenými z Litoměřic. Ostatky byly vystaveny v Panteonu Národního muzea a pak převezeny na Vyšehrad.

4.9.1939 sem byla přivezena Hitlerova standarta za přítomnosti říšského protektora Konstantina von Neuratha. Konaly se tu vojenské přehlídky a nacistická shromáždění,nad hlavami diváků prolétával letecký pluk Hermanna Goringa

28.9.1939 stovky lidí položily květiny a věnce k pomníku sv. Václava. Na několik dalších let to bylo naposled...

Každoročně se opakovaly akce Das Eintopfessen, kdy se navařilo jídlo v ohromných hrncích a kolektivně rozdávalo a jedlo za účasti esesáckých špiček. Osobně byl přítomen gruppenfuhrer K.H.Frank. Výtěžek z prodaných porcí byl věnován na sociální péči. 15.3.1940 u příležitosti 1.výročí zřízení protektorátu se tu konalo velké shromáždění a setkání prezidenta Háchy s von Neurathem. Poté začala vojenská přehlídka, nad náměstím přeletělo 18 bombardérů a defilovali důstojníci a poddůstojníci wehrmachtu, policie a SS. 15.3. 1941 akce jako přes kopírák. Projížděla tu také lafeta s rakví Heydricha z Hradu na Wilsonovo nádraží. Následovano shromáždění 200 000 Čechů za přítomnosti celé protektorátní vlády, aby si vyslechlo projev snad největšího kolaboranta, ministra osvěty Emanuela Moravce. Vláda vyzvala "národ", aby složil slib věrnosti Velkoněmecké říši...Viděl hajlovat celé náměstí za zpěvu české hymny je dnes těžko k uvěření.

5.5.1945 mnoho filmařů bylo připravených, tušili, k čemu dojde a hned začali pořizovat dokumenty. Režisér Otakar Vávra tyto snímky pak použil pro svůj hraný dokument Cesta k barikádám - 1946.

Na filmovém pásu je zachycen boj o čs.rozhlas, boje s Němci na náměstí, odnášení raněných, stavění barikád v ulicích. Stejně jako střelbou a bombardovánm poničené budovy v horní části náměstí 8.5.1945 Přímý zásah dostal dům na rohu Weberovy ulice, dnes Washingtonovy. Po více než 10 letech od konce války tu bude postaven Dům potravin, v přízemí se ještě později otevře občerstvení McDonald´s a dům se  přestaví na hotel Occidental.

9.5.1945 projíždějí náměstím tanky sovětské, tehdy je obyvatelé nadšeně vítají.Prezidentem republiky je ještě dr.Edvard Beneš.

1945 - 8 náměstí zažívá ještě demokracii, průvody různých politických stran a nejrůznějších spolků a sdružení.

25.2.1948 - "vítězný" Únor. Vítězný pro komunisty, pohroma pro naivní obyvatelstvo...Na 40 let to bude LID. Stalinův pohůnek a předseda vlády Gottwald oznamuje LIDU, že prezident Beneš přijal demisi odstoupivších ministrů. Vůle LIDU zvítězila.....

13.3.1948 prošel náměstím smuteční průvod s rakví Jana Masaryka. A pak v 50. letech desítky manifestací zfanatizovaných a ohlupovaných davů skandujících hesla o lepších zítřcích a milované komunistické straně, která je k nim dovede...

10.9.1948 další smuteční průvod, demokraté odcházejí. Tentokrát je to 2.čs.prezident, dr. Edvard Beneš.

Poválečná doba zábavě nepřála, hlavně se budovalo. Pražské jaro slávu zábavních míst zde oživilo, za normalizace o mnoho kroků zpět. Chodilo se hlavně do kina.  

Pomník sv.Václava

1628 tu stál raně barokní pomník od Jana Jiřího Bendla, dnes na Vyšehradě. 

1912 sem byl umístěn Myslbekův sv.Václav na koni, sv. Ludmila, sv. Anežka a sv. Prokop se sochařovou tváří. Teprve 1924 byl přidán i sv. Vojtěch. Sochaři stál modelem sedmiletý černý hřebec Ardo ze střešovického hřebčince. Kůń byl hotov za půl roku, jinak celkově práce na pomníku trvaly 35 let a Myslbek to často neměl lehké, prosadit si svůj výtvarný názor i místo pro sousoší. Názory na umístění se různily, nabízela se rampa muzea, střed náměstí i Můstek. 

1944 začala pražská radnice zabezpečovat významné památky pro případ poškození při bombardování. Pořizovaly se chybějící odlitky sv.Prokopa a Vojtěcha.

Dům módy

Na tomto místě stál od 1913 do 1945 jiný OD - Prokop a Čáp, látky a sukna všeho druhu. Dům dostal přímý zásah 8.5. I zde to trvalo 10 let, než tu vyrostl Dům módy.

NÁRODNÍ MUZEUM

Co je vlastně muzeum? Naprostá většina návštěvníků mých vycházek si představí pod tímto pojmem konkrétní budovu s vystavenými předměty, exponáty. Ponechává stranou fakt, že se současně jedná o kulturní instituci s vlastní organizační strukturou - ředitelem, zaměstnanci a tak dále. To vlastně není tak podstatné. Osobně mě zaujala část nové definice Mezinárodní muzejní rady z r. 2019, když ji zjednodušímmuzea můžeme vnímat jako prostory, kde probíhá dialog mezi minulostí a budoucností.  

Muzea se dělí podle své působnosti na státní, národní, regionální, městská, podle svého zaměření na vlastivědná, umělecká, přírodovědná, technická a to zdaleka není vše. Vraťme se do Prahy na Václavské náměstí, protože jeho symbolem je vedle pomníku sv.Václava právě Národní muzeum, přesněji historická budova MN. To je důležité zdůraznit nejen zahraničním návštěvníkům Prahy, ale i krajanům, kteří si Prahu prošli před mnoha lety a setrvačností  vnímají velkou krásně opravenou budovu NM u magistrály jako to jediné pravé Národní muzeum. O to víc jsou udiveni, když tento nápis zaznamenají na budově nalevo, která bývala...vzpomínáte ještě čím vším?  1936 - 37 Peněžní burza, po 1948 Národní shromáždění, budova byla upravena a rozšířena 1968 - 73, od roku 1969  tu zasedalo Federální shromáždění. 1995 - 2009 tu je sídlo rádia Svobodná Evropa a dnes součást NM - tzvNová budova. Obě budovy, historická i nová, byly 2019 propojeny podzemním tunelem.

1818 vzniká tzv. Vlastenecké muzeum, původně jako spolek bez vlastního sídla, sdružující významné osobnosti tehdejšího kulturního prostředí, vlastence českého i německého (!) původu.  Sbírky jsou zpočátku shromažďovány v minoritském klášteře u sv.Jakuba na Starém Městě i v soukromých bytech, o rok později muzeum získá stálé sídlo ve Šternberském paláci na Hradčanech1846 se expozice stěhují na Příkopy dNostického paláce. Mezitím se na Václavském náměstí buduje monumentální budova s 39 výstavními sály a kupolí panteonu v neorenesančním slohu. Stejně jako Petřínská rozhledna bylo muzeum otevřeno 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.

 Co tedy dnes spadá pod pojem Národní muzeum? Je to 10 pražských expozic

Historická budova NM

Nová budova NM

Národní památník na Vítkově

Náprstkovo muzeum

České muzeum hudby

Národopisné muzeum NM

Lapidárium NM

Muzeum Bedřicha Smetany

Muzeum Antonína Dvořáka

Památník F.Palackého a F.L. Riegra

Památník Jaroslava Ježka

Mimopražské objekty NM

Zámek Vrchotovy Janovice

Památník A,Dvořáka v Nelahozevsi

Památník B.Smetany v Jabkenicích

Muzeum české loutky a cirkusu

Památník Josefa Suka v Křečovicích

PŘÍBĚH VÁCLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ

Turisté jsou zmateni, když sem poprvé dorazí. Pro ně to je dlouhá ulice, bulvár, třída. Jediný velký bulvár kromě ostravské Hlavní třídy.  Jeden z 6 největších bulvárů na světě. Svou délkou se takové pojmenování nabízí spíš než náměstí. Toto 682 m dlouhé a 60 m široké  náměstí má také dlouhou historii. 1348 zakládá Karel IV v rámci Nového města pražského vedle Dobytčího trhu (dnes Karlovo náměstí) také toto, nazvané Koňský trh. Procházela tu odedávna obchodní stezka  z centra Starého města na JV. Osídlení vzniklo logicky po stranách této cesty. V 10.st. bylo v úrovni křižovatky s Vodičkovou velké pohřebiště. Neprodávali se tu ovšem pouze koně:

Po názvu Koňský trh následoval Rosmarkt. Jednu dobu  se žertovně používal název Proutková alej, po vysázení mladých lip v několika řadách. 1848 na schůzi ve Svatováclavských lázních navrhl stejný název  K.H.Borovský, později zkráceno na Václavské náměstí.

1847 se tu objevilo plynové osvětlení.1884 jezdila po náměstí koňka, 1894 se tu poprvé rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy. 1900 zde zahájila provoz elektrická tramvaj.

V pol. 19.st zde stále fungovalo tržiště. Trhy se út + so. V horní části se prodávaly brambory, zelí, obilí a další plodiny. Vozili je sem na formanských a jiných vozech venkované. Ve spodní části se prodávaly potraviny denní potřeby - brambory, mák, sušené ovoce, zelenina, houby.  Chodily sem kuchařky pro něco na oběd. Trh končil ve 12.00, o pár hodin déle mohli zůstat pekaři. Poté vyrazila na promenádu městská honorace. Vždy po té straně, která byla příjemnější podle ročního období. Ale jen do místa, kde náměstí začíná stoupat. 

1964 prozkoumali prostor dnešního podchodu v dolní části náměstí archeologové. Bylo nalezeno množství železných výrobků, hřebů, koňských podkov. Domy tu vlastnili od počátku kováři. 

V místě Národního muzea stávala Koňská brána s 3 průchody. Zbourána byla v roce 1875.

Hlavní vlna bourání a stavění proběhla na přelomu 19. / 20. st. a znovu pak 1928. Na rohu s Opletalovou ulicí stál rozměrný dům U Turků  (U saského dvora) s kupolí z 1880. Nástavbou dvou pater 1920 se změnil k nepoznání. I on ale vzal zasvé, dnes tu stojí novostavba Flowhouse s obchodním domem Primark...

fontána před muzeem

Původně na jejím místě měla stát socha sv.Václava, pak bylo rozhodnuto posunout ji do náměstí. Autorem je stejně jako budovy muzea architekt Josef Schulz. Fontána má novou podobu, zůstalo historické litinové odpadní potrubí, ale ostatní vnitřní mechanismus je kompletně nový. Čerpadlo, hnací zařízení, nádrže fontány...Promyšlené je osvětlení. 35 světel umožňuje programování na dálku. Základní barvy jsou modrá, červená, zelená, arktická bílá. Lze vytvářet stovky barevných kombinací. 

Alegorické sochy od Antonína Wagnera a Čeňka Vosmíka. Znázorňují Čechy, Moravu a Slezsko a Vltavu a Labe.  

PALÁC FÉNIX

Obchodní a administrativní budova pro vídeňskou pojišťovnu Fénix stojí na místě dvou klasicistních domů, zbouraných 1926. Stavební dělníci měli při hloubení základové jámy tehdy k dispozici maximálně pneumatická kladiva, později parní rypadlo,  jinak pracovali s lopatami a krumpáči, materiál odvážely a přivážely koňské povozy. Projekt nové stavby  vypracoval B. Ehrmann. Průčelí dle jeho návrhu však nebylo schváleno, a proto byl přizván J. Gočár. Monumentálně působící architektura sestává ze čtyř křídel, která ve středu vymezují nepravidelný lichoběžníkový dvůr prosklený v úrovni druhého podlaží. Do dvora ústí chodba s výkladci vedoucí od hlavního vstupu na střední ose průčelí do Václavského náměstí. Tato chodba dále kolmo navazuje na pasáž, která prochází mezi ulicemi Ve Smečkách a Krakovskou. V pasážích je zachovaná řada řemeslných prvků včetně mosazných rámů výkladců, dveří a madel. Za zmínku stojí půlkruhová pokladna kina ze skla a kovu nebo ciferník hodin s mosaznými číslicemi umístěný na stropě pasáže. Interier je obložen přírodním kamenem (mramor, travertin) a osvětlen původními lustry z mosazi a mléčného skla. Najdeme zde také obdélný mozajkový vlys s ženskými figurami dle návrhu Rudolfa Kremličky, který realizovala Marie Foersterová.

Budova měla po dokončení v suterénu nejmodernější pražské kino Fénix pro 1 200 diváků. Za socialismu byl palác známý jako Strojexport a kino jako Blaník.

VE SMEČKÁCH

Slavní obyvatelé: Karolína SvětláNikola Tesla (dům č.13), Jiří Suchý (Činoherní klub), Miloš Kopecký (č.24 - zde měl známý kožešnický salon Vladimír Kopecký, jeho otec). V roce 1900 tu tajně pobýval Lenin u socdemácké spojky Františka Modráčka, na rohu ulice a Václavského náměstí měl kancelář Josef Smrkovský1921 přijel do Prahy Albert Einstein na pozvání německé vzdělávací společnosti Urania (č.22). Ve znaku má dům sovičku. Einstein tu přednášel o teorii relativity. Do hospody U Kocanů (č.36) chodíval vyvádět z Vršovic Jaroslav Hašek. Dnes tu je dětský klub Raftík.

1938 Pasáž Merkur - poslední realizace architekta Evžena Rosenberga před jeho emigrací do Londýna

ŠTĚPÁNSKÁ

1926 vyrostl na rohu Śtěpánské na místě zbouraného pivovaru U Primasů 1803

pětipatrový palác poštovního šekového úřadu s železobetonovou pilířovou konstrukcí s cihelným výplňovým zdivem podle návrhu Františka Roitha

Na místě pivovaru se ještě stihl natočit film Pohádka máje, kde hrál také Jiří Voskovec.

PASÁŽ ALFA - U STÝBLŮ

Dříve U Stýblů, funkcionalismus 1926-28, chicagská okna. Postaven jako typický zábavní palác Prahy. V patrech kanceláře - zastoupení Čs. filmu, firmy Merkur, rozhlasová studia. Pod palácem jsou 3 podzemní patra, kde býval kinosál pro 1 250 návštěvníků. Moderní technika, nejoblíbenější kino v Praze. 1994 ukončena nájemní smlouva2021 stále prázdno. V patře byla do 2.sv.války velká kavárna Bulvár, později Alfa. Typická taneční kavárna. 

PALÁC LUCERNA 

První moderní pasážový dům v Praze. Spojil dvě živé ulice. Propojení kultury, obchodu, bydlením, administrativou. Národní památka. Architekt a stavitel Vácslav Havel  dědeček 1.českého prezidenta Václava Havla, měl velké přání, postavit v Praze multifunkční palác – byty, kanceláře, kavárny. Viděl automaty v Americe, zde otevřel po Koruně 2. v Praze. Studoval pražskou a vídeňskou techniku, postavil v Praze krásné secesní domy. Skoro všechny prodal, aby si splnil sen. Lucerna ve Vodičkově ulici se jeho zásluhou stala společenským a kulturním centrem evropského formátu. Uvádí se, že jméno navrhla paní stavitelová při pohledu na model fasád směrem do Vodičkovy ulice, připomínal jí lucernu. 

Některá význačná jména v Lucerně

Jan Kubelík, Ema Destin, Šaljapin, Duke Ellington, Josefina Bakerová, Maurice Chevalier, Gustav Frištejnský, Jana Marešová, Jan Svěrák (ples 4.F gymnázia Přípotoční), Lukáš a Eliška Zemanovi (ples OA Vinohradská)

Co zažila Lucerna

šachové turnaje, zápasy v kolové, cyklofotbal, plesy a tanec všeho druhu, mistrovské zápasy v boxu, krasojízdu, artisty, nacisty, komunisty, osobnosti po sametu

1.část - Nejstarší křídlo do Vodičkovy- 1907 – 21. Architekt Osvald Polívka. 2.část - Pasáž se stavěla ve dvou etapách. Hlavnímu prostoru se říkalo bazar Lucerna. Styl secese + moderna + arabizující prvky. V přízemí obchody, v patře kavárny + restaurace.  3.část - do Štěpánské ulice.Železobetonová konstrukce známá z mostů a jiných průmyslových staveb, pro civilní stavby použito poprvé, využil se vytěžený písek. Použity nosné průhledné luxfery. Velký sál stavěl architekt Stanislav Bechyně. Pod sálem zimotvorné stroje. 1921 – velká akce, mělo být představení on ice, nepovedlo se, Havel ostudu odstonal, posléze zemřel na mrtvici. 

Střešní terasy v různých úrovních. Výzdoba Lucerny – moderní styl Alhambry, tehdy v Evropě velmi moderní. Vše z betonu, i trámy a tvárnice, zvenku obloženo umělým kamenem, dá se čistit. Kavárna v patře má původní bar a fontánku. Křídlo do Štěpánské se stavělo jako poslední, otevřeno 1919parkovaly tu 4 busy, spojnice odtud na Barrandov do ateliérů. 

Restaurace Černý kůň

Původně tu byla japonská čajovna, kde obsluhovala česká děvčata v japonských krojích. 

David Černý kůň 1999 , dohoda se švagrovou pana prezidenta  D.Havlovou – zůstane dokud se do Čech nevrátí konstituční monarchie 

Jak je vidět na fotografii, dá se vystoupat do horní části pasáže, kde jsou dva stolečky a skvělý výhled. V podslední době také ožívá střecha Lucerny, odkud je výhled úplně jedinečný. V roce 2014 získal střešní svět Lucerny od paní Havlové do své správy Ondřej Kobza, který hledal vhodnou střechu, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. Se svým spolkem Piana na ulici se Ondřej Kobza snaží oživovat veřejný prostor piany, šachy, poesiomaty (jukebox s poezií).

2022 - pořádají se hromadné západy slunce a i jinak je s-třešní sezona bohatá! Víczde

ŠKODA PALÁC

historismus 

WIEHLŮV DŮM

novorenesance. Antonín Wiehl se věnoval sběratelství, archeologii a ochraně památek.  Je autorem arkádové úpravy vyšehradského hřbitova (kde je také pohřben)  a Slavína, 

PALÁC GENERALI  

Na tomto rohu stával renesanční dům U Císařských.

1896 ho vystřídal pětipatrový palác pro italskou pojišťovnu Assicurazioni generali. V této pražské pobočce pracoval od 1. listopadu 1907 do 15. července 1908 Franz KafkaProjekt vypracovali architekti Friedrich Ohmann a Osvald Polívka. . Ex polské vyslanectví. Sochařská výzdoba Stanislav Sucharda, Čeněk Vosmík, Bohuslav Schnirch. 

GRAND HOTEL EVROPA

Hotel U arcivévody Štěpána tu stál od poů 19.st. Na jeho místě byl 1905 postaven hotel Šroubek. Pan Šroubek začínal jako obyčejný pikolík a vypracoval se na majitele krásného a světoznámého pražského hotelu. 

V srpnu 1932 se tu ubytoval starosta Chicaga s českými kořeny  Antonín Čermák.

Čermák se narodil 1884 na Kladně. Jako malý s rodinou odešel do Ameriky a z chudých poměrů se vypracoval na podnikatele a politika. Zde v Praze mu zbývá pouhých 7 měsíců života, při atentátu na prezidenta Roosvelta bude zastřelen. Vlastně prezidentovi zachrání život.

Hotel všude zdoben písmeny GHŠ - grand hotel Šroubek.

hotel vydával i vlastní noviny, které rozdával kolemjdoucím.

Na výzdobě hotelu se podíleli  Bedřich Bendlmayer, žák Friedricha OhmannaBohumil Hybšmann, absolvent vídeňské akademie u Otto Wagnera, Jan Lecl, mladý žák Jana Kotěry. V lednu 1939 v hotelu tři týdny bydlel sir Nicolas Winton. Se svými spolupracovníky řídil adopce českých židovských dětí, aby mohly vycestovat. V Británii pak pro ně zařizoval víza, což bylo velmi obtížné. Vlaků vypravil 8 a zachránil 669 židovských dětí.

V Praze byly 3 slavné secesní kavárny - v Obecním domě, v hotelu Paříž a zde. 1951 byl hotel znárodněn pod jménem Grand hotel Evropa. Po 1990 restituován, získala ho 1996 Pražská správa nemovitostí, pronajímala ho do 2013

PALÁC HVĚZDA - MELANTRICH

č.36 - Zde bývala tiskárna Melantrich a denně se sem přivážely velké role papíru, což přilákalo pravidelně davy zvědavců.

Dům byl postaven  1912. Tiskárna patřila straně národně socialistické, vydávala 7 vytisků denně v nákladu 1 milion kusů. Z titulů to byly třeba České slovo, Moravské slovo, A-Z, Telegraf. Z týdeníků to byly legendární Ahoj na neděli a Mladý hlasatel.

JULIŠ

Známý pražský cukrář pan Juliš zde vybudoval typický pražský zábavní palác. Stavba Pavel Janák 1928 – 30, 2 x denně domem prochází denní světlo. 1932 přepláštění fasády. V suterénu bylo velké  kino Paříž , neony vykreslovaly hlavní postavy daného filmu. Vedle býval zábavní podnik, za komunistů Tatran barCukrárna byla dvoupatrová jako dnešní knihkupectví a Julišova rodina tu na vánoce vystavovala marcipánový betlém. V horních patrech byla unikátní taneční kavárna. Okna posuvná až do 1978pak se začalo budovat metro, mechanismus se zkřížil. 

DŮM U ZLATÉ PŠENICE - PYTLOUN HOTEL

Původně tu stála dvoupatrová barokní budova, 1922 ji koupil velkopodnikatel Emanuel Maceška1926 ji zboural a postavil dům, který měl původně sloužit jako obchodní dům, ale těsně před dokončením rozhodl otevřít hotel Majestic. V 1.patře otevřel automat Evropa - konkurence Koruny naproti. Po pomalém rozjezdu podnik pozvedl 1936 restauratér pan Vašata. Po znárodnění fungoval až do roku 1992 jako hotel Družba, poté se proměnil na pobočku České spořitelny. 2017 jej převzal Lukáš Pytloun se svou sítí hotelů a rozhodl se z něj udělat opět hotel s 56 pokoji. Rekonstrukce stála 66 milionů korun a trvala 10 měsíců. V prvních dvou patrech je umístěn pop-up store značky Ikea. Od třetího podlaží po střechu funguje budova jako hotel. Osobně bych nebyla nadšená ze samotnéh vstupu a recepce umístěné v sále, kde se podává snídaně... 

PETERKŮV DŮM

č.12 Architekt Jan Kotěra (1871 - 1923). Již v 27 letech se stal profesorem na UMPRUM. V rané tvorbě propaguje secesi (žák Otto Wagnera) 1899 - krásná secesní fasáda zdobená ornamenty a plastikami Josefa Pekárka. Autorem portálu z pískovce zdobeného Madonou s dítětem je Stanislav Sucharda. Kotěra navrhl i zdobné detaily dveří a mříží.

PALÁC BAŤA

Původně tu stál třípatrový dům z pol.19.st. zvaný U cikánů nebo U bílého papouška. Dům koupila 1927 firma Baťa, aby na jeho místě vystavěla moderní palác obuvi. Musel se vejít mezi Adamovu lékárnu a právě dostavěný Lindtův dům. Baťův palác má dva suterény a 7 pater z železobetonu. Otevřeno bylo v prosinci 1929. Firma stavěla své obchodní domy nejen u nás, ale i jinde ve světě, zde se od 20.let 20.století nepřetržitě prodávají boty. Za totality název Obuv. Styl raný funkcionalismus, s evropskými parametry. Bílé vodorovné pásy jsou z opaxitu, jde o probarvované sklo. Československý patent. Pásy byly večer prosvícené, na ně se umísťovaly reklamní nápisy z gumových písmen, nalepených na sklo.  Původně domem procházela pasážs pítky podle amerického vzoru. .Pozemek stál 35 milionů. Baťa – bílý vodorovný pruh mají všechny firemní obchody.  Baťa měl ve Zlíně projekční kancelář, projekt vypracoval Jindřich Svoboda, ale podíleli se na něm i  Josef Gočár (interiéry) a Ludvík Kysela.

ADAMOVA LÉKÁRNA

Václ.n.8. Jedna z nejstarších pražských lékáren, uvádí se rok 1520. Dlouho název U ptáka Noha. V pol. 19.st. sem přichází lékárník Václav Adam. Objekt pak koupili, zbourali a vystavěli i s bydlením Josef a Eliška Kalousovi. Josef Kalous měl předtím lékárnu v Blansku. Zde ponechal původní název, na který byli zákazníci zvyklí. Dnešní vzhled: Projekt Emil Králíčekstavěla firma Matěje Blechy ve stylu geometrická secese. Sochaři Antonín Odehnal + Karel Pavlík, titáni s hady a gryf. I interiér se dochoval z roku 1912 , což je výjimečné. Nábytek s intarziemi, keramické lunety, ozdobné mříže.  Firma, která je zde v pronájmu, ctí genia loci. Dům je zajímavý i z druhé strany do proluky před zadním traktem kostela Panny Marie sněžné. Králíček sem umístil svou slavnou kubistickou lampu. 

ČKD  
Jak to tu vypadalo po založení Nového Města? Dlouho tu zůstával příkop, v části přiléhající k Havelské bráně existoval dokonce ještě v 1900. Před hradbu na parkán vystupovaly tehdy jen dva domy po obou stranách brány, a to dům č.p. 379/I a 389/I, z nichž druhý byl spolu s domem čp388 pohlcen budovou ČKD. Tady také vedl můstek přes příkop. Nedaleko něho byl ještě nasypán úzký přechod k nové fortně, proražené před rokem 1412 ve staroměstské zdi v místech dnešní Havířské ulice.
Až během 15. století byl zasypaný úsek příkopu mezi Můstkem a Havířskou ulicí zastavěn. Přední fasády domů lemovaly ulici Na Příkopě a zadní tvořily úzkou uličku, pojmenovanou podle zde provozovaného řemesla Provaznická. Krajní dům u ústí Můstku a náležející už Koňskému trhu se nazýval Sklenářovský. V polovině 18. století byl jeho majitelem kupec a radní Jiří Karel Murarius z Naydorfu. Od 1794 pak patřil Petru Ceronimu. Tehdy měl barokní podobu. V 19.st přešel do vlastnictví šlechtičny Anny z Rusheimu. Ta se rozhodla historický dům zbořit, novostavba dokončena  1903
V přízemí vznikl obchod s látkami a v mezzaninu a v prvním patře zahájila  provoz další pražská kavárna. Druhé a třetí patro patřilo bytům.  
Po Anně z Rusheimu získal dům Felix Lenhart, spolumajitelem se ve třicátých letech 20. století stal obchodník s hedvábím Efraim Löbl. Na konci 1926 předkládají oba společníci pražskému magistrátu návrh na adaptaci objektu a nástavbu čtvrtého patra, podkroví a terasy. Projekt dostal na starosti ateliér stavební firmy Matěje Blechy,
Další fáze adaptace proběhla 1934  - architekt Ladislav Machoň a Zdeněk Pešánek. Volně navázali na kubistické pojetí, pokud šlo o tvar a velikosti oken, průčelí zůstalo holé. Spolu se zábradlím a reklamami už odráží konstruktivistické období v dějinách moderní architektury. To symbolizuje i název kavárny technického věku – Edison. 
K. Klein, nový majitel si uvědomil, že se jeho podnik nachází přesně na pomezí českého a německého korza a nechce-li ztratit jednu či druhou klientelu, musí dát kavárně neutrální jméno. Alespoň tento výklad jejího názvu nabídl další z majitelů Turnovský samotnému Edisonovi při jeho dvoudenní návštěvě v  roce 1911 Výtahem se vyjelo do patra  s nádhernou vyhlídkou na Václavské náměstí. V zimě z oken, v létě z balkonu, jehož zábradlí obrostlé popínavými rostlinami chránilo intimitu hostů před zvědavými pohledy zdola.
Tento vzhled i využití si Löblův dům hedvábí podržel až do  1973, kdy došlo k jeho demolici. Tím se otevřel nebývalý pohled z rampy Národního muzea na panorama Starého Města s Hradčanami v pozadí. Ovšem ne na dlouho. Zakrylo ho staveniště další nové budovy, 1983 Investorem byl Dopravní podnik hl. m. Prahy a prováděcí dokumentaci zpracoval podle návrhu Aleny a Jana Šrámkových pražský Metroprojekt. Původně zamýšlená univerzální administrativní budova dostala posléze konkrétní poslání a přešla do majetku ČKD Praha.

Postmoderna, minimalistický přístup. Další práce – hala Hlavního nádraží, fakulta architektury v Dejvicích.  

Dům má své povinnosti vůči člověku obecně - nesmí ho lekat, šokovat, nesmí ho ani oslňovat, musí být poctivý, dostatečně silný, aby člověka ovlivnil. Plastika „nerv “ Libenský, Brychtová. Dům nemá žádné podzemí, je tam metro 

AMBASSADOR

Od 1780 do počátku 20.st. tu stál pozdně barokní dům U zlatého beránka.

PALÁC KORUNA

1911 – 1914  geometrická moderna a secese, v suterénu bývaly do zahájení výstavby metra parní lázně,  v pasáži v kupoli sochy od Suchardů. Starší ročníky si jistě vybaví populární jídelnu Koruna. Automat byl otevřen 1931 a vařilo se tu i 21 teplých jídel v denní nabídce pro 10 000 strávníků. Populární byly otočné bubny na chlebíček za 1 korunu - odtud název. Koncem 50. a poč. 60 let - ranní polévka za 60 haléřů, chodili na ni nezaměstnaní.

Údajně zde byl postaven první dům na Novém Městě po jeho založení 1348. Po různých přestavbách v 2.pol. 19.st. dům znám pod názvem U Špinků. V přízemí měl svůj obchod Hynek Gottwald, pozdější majitel celého objektu. 1860 byla v prvním patře otevřena Vídeňská kavárna s rokokovým kulečníkovým salonem. 

Kulečník vznikl na francouzském královském dvoře v 16. století a rozšířil se zejména díky Ludvíku XIV. Ještě v 18. století to byla hra vybraných společenských vrstev a její výuka patřila mezi koncesované živnosti. V 19. století pak kulečník pronikl do kaváren a na přelomu 20. století patřil k jejich standardnímu vybavení. V té době již existovali i čeští výrobci kulečníkových stolů, jako např. firmy Stočes & Vogel, Žabokrtský nebo Neubauer. 

KORSA A PROMENÁDY

Pravidelné, i několik hodin trvající procházení se na určitých místech a v určitém čase bylo považováno za společenskou událost. Promenády nebyly jen zvláštností Prahy, své korzo mělo každé město i městečko v monarchii. Am Graben, dnešní ulice Na příkopě patřila pražským Němcům, kdežto Ferdinandova, dnešní Národní  třída byla doménou Čechů. Studenti se nejraději procházeli po dolní části Václavského náměstí. Lidé se "hodobóžově" oblékli a nasadili módní klobouky. Paničky z lepší společnosti chodily na nákupy zásadně bez tašek, protože zboží jim domů odnesl poslíček.

V ulici Na příkopě byla otevřena jedna z nejznámějších pražských kaváren v dmě, přestavěném 1897  do secesní podoby FOhmannem. Šlo o zakladatelské dílo pražské secese, vynikající krásnou barevností průčelí, bohatě zdobené malbami V. Olivy a A. Hofbauera. Krásným dojmem působilo zejména při večerním osvětlení dvěma velkými mosaznými lucernami, zavěšenými přímo na fasádě. Název kavárny byl odvozen od německého korza na této straně ulice.

PALÁC AMBASSADOR

Patřil ke známým zábavnm pražským palácům, výdělečným strojům na peníze. Co je zábavní palác: v suterénu biograf nebo zábavní sál, v přízemí obchody nebo restaurace, v patře kavárna. Dále byty nebo hotelové pokoje. Zde byly v pasáži malé výčepy, dva bary a vstup do Alhambry.

Nápis NOVA PASSAGE – dřív to byl luxusní obchoďní dům, na konci dvora bývala Meisnerova jízdárna

ULICE NA PŘÍKOPĚ  

Součást staroměstského opevnění (dnešní ulice Revoluční, na Příkopě, 28.října, Národní) Od 1232 tu stály staroměstské obranné hradby, hned za nimi obranný příkop  asi  25 m široký a 8 m hluboký. Po naplnění vodou z Vltavy a potoků ze svažitých míst se mohlo Staré Město stát  jakýmsi izolovaným ostrovem se vstupy v místě dnešní Prašné brány a svatohavelskou branou Na můstku. Po založení Nového Města ztratily hradby i příkop smysl, hradby byly časem zbourány. Příkop však byl zasypán až 1760. Původní názvy: V alejích, Kolowratská třída . Hlavní korzo pražských Němců - Am graben.  

V 16.st byly příkopy zaváženy různým odpadem. Ze Starého Města sem vedly zadní trakty domů včetně prevétů a ohradní zdi zahrad. Naopak pro Novoměstské byly Příkopy regulerní ulicí. Všechny splašky byly odváděny do Vltavy, odkud brali Pražané pitnou vodu....

Od září 1875 tu jezdila první koněspřežka. 1985 otevřena první pěší zóna. Od přelomu 19./20.st a v 1.pol.20.st se Příkopy postupně stávaly finančním centrem Prahy, vznikaly tu jeden vedle druhého nejrůznější bankovní ústavy. Jak šel čas, měnily vzhled i názvy.

č.4 - Haasův obchodní dům

Bývalý obchodní dům firmy Haas & Söhne sa pobočkami po celé Evropě,  jeden z nejstarších v Praze. 1869-1871 dle projektu A. Kirpala ve stylu severoitalské pozdní renesance. Na tehdejší dobu byla pozoruhodná velkoplošná okna v průčelí a také interiér - litinové schodiště a sloupy nesoucí stropní konstrukci od A. Lindsbauera. Prodávaly se zde záclony, nábytkové textilie a koberce, které byly zákazníkům předváděny pomocí parních vytahovadel - ty se bohužel nezachovaly.  Později Dům koberců

č.5 - Palác vídeňské obchodní jednoty

Josef Zasche1908Dnes sídlí v krásném interiéru obchod Berschka. Na obklad byl použit i carrarský mramor, vchod zdobí sochy v asyrském stylu  

č.7 - dům U Dörflerů 

zvaný také U Pelikána s vysokým štítem,  postavený  J. Justichem, oplývá ještě všemi atributy secesního dekorativismu. Vedle Pelikána bydlel Josef Gočár.  

Č. 10  PALÁC SYLVA TAROUCCA 

Nebo také palác Piccolomini , nebo Savarin. Poslední pozdně barokní palác se třemi dvory v ulici Na příkopě. Schodiště se sochařskou výzdobou od Ignáce Františka Platzera. První zmínky o významném domě na tomto místě pocházejí už ze 14.st. Poté zde stál významný měšťanský dům, který v pol. 17.st. koupila kněžna Piccolomini. Tehdy šlechta předpokládala, že v Praze bude sídlit panovnice Marie Terezie, která zadala N.Pacassimu nákladnou přestavbu Hradu. To se však nestalo a ohromný palác pak měnil majitele. Přestavba K.I. Dienzenhofer 1743 -51)Je to jediná jeho světská stavba v celých Čechách. V přízemí byly stáje, kočárovny, kuchyně, hlavní obytný prostor byl v patře. V  křídlech do zahrady byly ložnice a obrazárny, ve 2.patře pak hostinské pokoje. Klasicistní přestavba - pol.19.st, hrabě Nostic, upravil i dlouhou zahradu paláce.. Boční křídla dal Nostic přistavět, aby zvýšil kapacitu stájí a kočároven. V zahradě byla i klasicistní jízdárna. Za totality tu byly všude kolem tiskařské závody, v jízdárně kantýna. To vše bylo zbořeno. Po skončení Národopisné výstavy českoslovanské  1895 tu byla uložena část exponátů, základ sbírek Národopisného muzea. 1885 přešel sňatkem palác na poslední šlechtické majitele, rod Sylva Taroucca. Hrabě Taroucca velmi podporoval vlasteneckou myšlenku. Mj. založil dentrologickou zahradu v Průhonicích a byl předsedou rakousko-uherské dentrologické společnosti.  Za socialismu tu bývala známá kavárna Savarin a palác byl znám pod tímto názvem. Konaly se tu třeba taneční. Po revoluci bylo v 1.patře nějakou dobu Muzeum komunismu, dál přežívá McDonald¨s. V současné době  (2022) je zavřen průchod na Václavské náměstí a v areálu probíhá přestavba podle projektu slavného britského architekta Thomase Heatherwicka. přestavbu zbrzdila pandemie, nyní má být dokončena 2025. Osobně se na to nesmírně těším. Více zde 

č.12  - palác Bondy - Černá růže

má romantizující fasádu1840  J. Frenzel., Jako jeden z prvních v Praze vybaven koupelnami. Kolem roku 1900 dům vlastnil velkoobchodník B. Bondy, člen Obchodní a živnostenské komory, který se významnou měrou podílel na asimilaci Židů do českého prostředí. Interiéry bytu této židovské měšťanské rodiny se dodnes zachovaly. Obchod továrny Federer & Piesen prodával šněrovačky všeho druhu až do roku 1918, kdy vyšly z módy. 1925 tu otevřel první pražský obchod podnik Moser a prodej se nejprve odbýval na objednávku. Objednané klienty uváděl dovnitř sluha, teprve později byl obchod otevřen i pro širší veřejnost.

Moderní funkcionalisticá pasáž 1932 s průchodem do Panské ulice, vybudovaná v místě rozsáhlého dvora, je dílem  Oldřicha Tyla.  Sklobetonové stropy, ochozy vyloženy skleněnými tvárnicemi (český patent) spojené betonem. Velmi pevné, umožňují průhledy. Prosvětlují prostor. 

č. 14  - Hamleys

Původně tu stál dům U tří lip, jedním z hostů byl i Giacomo Casanova.. Zde žila a 1862 zemřela spisovatelka Božena Němcová. Palác postaven pro Průmyslovou, později Čs.obchodní banku ve stylu monumentalismu,  Bedřich Bendelmayer 1930

č. 15 - Dětský dům 

Na místě, kde je dnes obchod ZARA, stával klasicistní dům U modrého rakačp. 583, byl exkluzivní obchod zvaný Bazar Parisien S. Federera s prodejem kravat a pánského luxusního zboží a kavárna Centralkde se scházeli židovští obchodníci na taroky nebo partii mariáše. Dům a dva další v Havířské ulici (čp. 582, 581) byly zbořeny a na jejich místě postavena funkcionalistická budova Vzájemné pojišťovny 1925 - 9 dle projektu L. KyselyJejí adaptaci na Dětský dům provedl 1950-1952 F. Cubr. Nápis na střeše se ještě zachoval, i když na dětské zboží se již dávno nespecializuje. Kromě obchodů s dětským zbožím  tu působilo i divadélko Sluníčko a v hale v patře jako magnet řetízkový kolotoč...

Kolovratský palác z 1884postavený na místě zahrady staršího s průčelím na Ovocný trh. Vedle Kolovratského paláce byl velký obchod s pánskými oděvy a další přízemní objekty. V jednom z nich byl dětský bazar, kde se prodávaly šatičky a spodničky pro holčičky. Objekty a nechala zbořit  1929 banka Union se záměrem postavit zde velký bankovní komplex. Ten se však neuskutečnil a ve vzniklé proluce se v průběhu desítiletí vystřídaly pavilon Myslbek, parčík a staveniště metra. Nakonec v 1997 zde bylo postaveno obchodně-administrativní centrum  Myslbek  

kostel sv. Kříže

Kostel byl součástí piaristického gymnázia a zajímavostí je zde uchovávaná kopie turínského plátna. Kostel dnes patří saleziánskému řádu, který založil don Bosco..

č.16 - bývalé piaristické gymnázium

Budova ve stylu klasicismu 1814. Z významných studentů lze uvést Máchu, S.Čecha. J. Vrchlického, K.H.Borovského nebo F.Kafku. Poté je zde německé akademické gymnázium, kam chodil německý romantický básník H.M.Rilke. Už to dokazuje, že piaristé přijímali i židovské studenty. 

č. 18 - bývalá Zemská banka

a nyní už bývalé sídlo Čedoku.Secesní budova nese znaky novorenesance, 1912 ji vystavěl Osvald Polívka.

č. 20 - Živnostenská banka

Novorenensanční palác pro Zemskou banku postavil Osvald Polívka, na výzdobě se podíleli MIkoláš Aleš, Stanislav Sucharda a Celda Klouček. Postupně se tu měnili majitelé, Unicredit a čínská společnost. Lev je ve znaku českých zemí od 1212. 

Palác Myslbek 

Novou dominantou Myslbeku je od 2016  uprostřed pasáže originální světelná instalace Lasvitukterou navrhl designér Maxim VelčovskýPlastiku o rozměrech 12 x 7 metrů tvoří téměř 700 skleněných komponentů z ručně foukaného hutního skla. 

Pánská pasáž 

za Marie Terezie zde byl bazar s levným zbožím 

OVOCNÝ TRH 

původně hlavní tržiště Starého Města, byl tu pevný terén 

KAROLINUM

pův.dům mincmistra Rotleva (podle domovního znaku der rote Love)

STAVOVSKÉ DIVADLO 

Nosticovo divadlo 

Nostic měl spory s univerzitou i karmelitány, pozemek byl mezi nimi, musel zasáhnout až císař a stavbu povolit. Půtky českého a německého souboru, český hrál ve dny s předpokládanou menší návštěvností apod. 

1787 – Figarova svatba a Don Giovanni 

1791 – přízemí otevřeno do Ovocného trhu, přistavěn pavilon, odehrála se tu oslava korunovace císaře Leopolda II. 

1799  - divadlo odkoupily české stavy. 

Vnější výzdoba souvisí s tematikou divadla, horní reliéfy – L – tanec, P hudba, uprostřed žena s maskami tragedie + komedie. Na zábradlí zdobný prvek – lyra .Závěsy lamp – český lev  

dům U české orlice 

Postaven ve slohu české  secese. Architekt Friedrich Ohmann měl velký cit pro lokální zvláštnosti staré pražské architektury. Zajímavě propojil renesanční a pozdně gotické štíty do jedné skupiny. Majitelem a stavebníkem  byl zámožný lékař Čeněk Klika, jehož  monogram se objevuje na fasádě.. Výzdoba byla provedena na motivy kartonů Mikoláše Alše, na arkýři je vyobrazen kalamář a pergamen. 

Dům je úzce spjat s tzv. chlebíčkovou aférou. Během nacistické okupace otrávil protektorátní premiér generáEliáš proněmecké novináře. Eliáš dokonce sám koupil chlebíčky v pražském lahůdkářství u Lipperta, do nichž pak lékař, premiérův známý, vstříkl bakterie tyfu, tuberkulózy a klobásového jedu botulotoxinu. K tomu došlo právě zde v domě U české orlice, kde měl lékař M.Klika ordinaci. Otrávenými chlebíčky pak Eliáš novináře pohostil na Úřadu vlády. Několik z nich mělo vážné zdravotní potíže, ale jen Karel Lažnovský otravě podlehl. Šlo o součást rozsáhlejšího projektu, jímž se čeští odbojáři snažili odstranit domácí provokatéry či nejvyšší nacistické pohlaváry. Poté, co aktivističtí novináři v čele s Lažnovským začali veřejně upozorňovat na nacistům nepohodlné lidi, došla však premiéru Eliášovi trpělivost. Po stupňujících se výtkách, že aktivistické novináře ignoruje, souhlasil, že přijme sedm významných šéfredaktorů. Čtyřem z nich nabídl otrávené chlebíčky. Eliášovi záleželo zejména na odstranění Karla Lažnovského a Emanuela Vajtauera. Kvůli utajení celé akce Eliáš donesl sám chlebíčky do ordinace lékaře M. K., který do nich vstříkl jed. Lažnovského chlebíčky byly otráveny bakteriemi tyfu. Z ordinace si Eliáš chlebíčky ihned odnesl. A proč zemřel jen Lažnovský? Badatel Jaroslav Čvančara nabízí vysvětlení: "Lékař M. K. s bakteriemi teprve experimentoval. Ti novináři totiž nemohli zemřít krátce po návštěvě u Eliáše, ale až několik dní po přijetí na Úřadu vlády, aby premiér vypadl z okruhu podezřelých. Chlebíčky byly proto infikovány rozličnými bakteriemi (tyfus, tuberkulóza, klobásový jed – botulotoxin) a v různé míře. Proto z pětice novinářů zemřel nakonec jen Lažnovský. Ostatní vyvázli s vážnými zdravotními potížemi." 

Akci premiéra Eliáše a lékaře M. K. řadí historikové  k mimořádně odvážným činům v boji proti okupantům. Byť to možná z lékařsko-etického hlediska je na hraně." A veterán z druhé světové války Tomáš Sedláček se ptá: "Probůh, jak chcete slušně bojovat s nacismem?" I když gestapo premiéra Eliáše kvůli náhlému skonu Lažnovského podezíralo, podíl na jeho smrti mu nedokázalo. Eliáš byl popraven o rok později – 19. června 1942.

 Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/protektoratni-premier-elias-otravil-nacisticke-novinare.A060220_090231_domaci_mr

Nacisté Lažanskému nechali na hrob na Vinohradském hřbitově umístit sochu světlonoše, později byla odstraněna.

BUDOVA SPOŘITELNY

Architekt Kadeřábek 1959 -60přestavba do dnešního vzhledu podle bruselkého stylu. Minimalismus, prosklené 1.patro

BUDOVA S PASÁŽÍ BROADWAY

Pasáž Broadway spojuje ulici Na Příkopě s ulicí Celetnou. Byla vystavěna současně s funkcionalistickým domem 1938 podle projektu architektů Antonína Černého a Bohumíra Kozáka. Původně se jmenovala Pasáž Přkopy, později Sevastopol podle  kina, které v ní bylo. Dnešní název Pasáž Broadway je podle divadla, které je v bývalém kině. Zajímavé jsou stropy ze skleněných cihel nad dvěmi dvoranami. V úzké pasáži, kterou rozšiřují zrcadla,  jsou kromě divadla restaurace, kavárny, kadeřnictví, obchody s módním zbožím. Venkovní fasáda je obložena drahým travertinem. Původně na tomto místě stávala krásná secesní kavárna od Friedricha Ohmanna, café Corso.

PRAŠNÁ BRÁNA

Kameny se dříve neprezentovaly holé, pokud nešlo o cenný materiál, třeba mramor. Používaly se syté barvy. Restaurování tak přímočaré nebude, ale jistá barevnost se přizná. Tmavé kameny jsou výsledkem topení v Praze v dobách minulých, saze z kamen pokrývaly kde co. Na středověkých kvádrech věže je patrný zatmelený důlek, který zůstal po nůžkových krepnách - kamenických kleštích, kterými se kameny zvedaly nahoru na stavbu. Někde jsou patrné kamenické značky. Kameníci si značili svou práci, podle toho se odvíjela jejich mzda. Na konci 19.st. věž upravil novogoticky Josef Mocker, byly sňaty věžní hodiny.