6. VYCHÁZKA OD KARLOVA MOSTU PŘES KAMPU NA ÚJEZD

Mostecká, Velkopřevorské náměstí, Kampa, Sovovy mlýny, Tyršův dům, Újezd

Vesměs se ví o devastujícím požáru města 1541, ale Malá Strana se stala chutným soustem už pro husity, Byl zde biskupský dvůr, komenda maltézských rytířů, mnoho kostelů, augustiniáni u sv. Tomáše...

MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE

Juditina věž

Přesné datum vzniku věže není doloženo, předpokládá se polovina 12.st. za vlády knížete Soběslava I. Úlohou věže byla kontrola přechodu přes řeku. Byla to mohutná hranolovitá stavba z bílé opuky z kvádříkového zdiva. Gotické úpravy se datují do 1.pol.13.st, kdy ve spodní části vznikla velká klenutá síň. Nutně se tak posunul do výše strop v prvním patře. Ve 2.pol. 13.st byla věž obsazena vojáky krále Václava I., který musel řešit rebelii vlastního syna, ambiciózního Přemysla Otakara IZ té doby pocházejí nalezené grafitti, kterými si vojáci krátili čas. Podle 17 heraldických znaků lze doložit, o které rody se jednalo. (páni z Choustníku, z Kostomlat, Hrabišicové...) Další stavební fáze souvisí s dobou Karlovou a výstavbou Karlova mostu. Tehdy vzniká u paty věže domek, sloužící jako celnice, propojený s přízemím věže. Karel IV. věnoval právo vybírat mýtné na Karlově mostě staroměstské obci. Po domku se dochovaly jen kapsy po stropních trámech v kvádříkovém zdivu. Nový most byl výrazně vyšší než  starý most Juditin a zvýšením terénu se Juditina věž začala naopak snižovat. 

1503 podleha JV část Malé Strany ničivému požáru včetně obou věží mostu. Opravy byly provedeny kromě provizorního zastřešení až ke konci 16.st. a věž byla znovu přepatrována. Vysoké gotické přízemí a část 1.patra byly nyhrazeny nízkým klenutým sklepem a vyšší klenutou prostorou v přízemí.

1784 byla věž prodána soukromníkovi. Ve věži byly vestavěny byty. 1889 byl odhalen při stavbě záchodu slavný  románský reliéf. Původní jsou i schody a dřevěné trámy pod stropem. Od 1927 v Juditině věži sídlí Klub za starou Prahu, založen už 1900. Čestný člen Klubu Vilém Mrštík do věže umístil část svého nedokončeného románu Zumři.

V 70.letech si v přízemí zřídila buňku Stb, která pod záminkou měření statiky nostu odposlouchávala pražské hotely  a velvyslanectví v okolí. 1989 se soudruzi překotně rychle vypařili.

Vyšší malostranská věž

Byla zbudována 1464  za krále  Jiřího z Poděbrad, věž Juditinu převýšila o 9 metrů.Připomíná věž Karlovskou na Starém Městě ve snaze legitimizovat vládu Jiřího z Poděbrad a přihlásit se k odkazu Karla. To býval typický způsob využití architektury pro mocenské účely. Věž má unikátní dřevěný krov z 1.pol. 16.st. s konstrukcí z ležatých stolic. Bývala tu zámečnická dílna a asi se tu i bydlelo, dochoval se zvenku viditelný prevet. Při pohledu zpět na most je vidět pod věží, že se trasa stáčí doprava na Karlův most, ale původně vedla rovně na Juditin most. Ten je ve směru bílého domu se 4 okny (residence Lundborg), v přízemí dochovány zbytky mostovky Juditina mostu. Dnešní podobu dal vyšší věži Josef Mocker

LÁZEŃSKÁ

Vychází z Mostecké a rozdvojuje se před kostelem Panny Marie pod řetězem doleva na Velkopřevorské a doprava na Maltézské náměstí. Název je podle domu č.6 V lázních, lázně tu byly doloženy už ve 14.st. .Pobýval zde v hotelu U bílého jednorožce Mozart i Beethoven, na nároží domu v ulici  Saské je pamětní deska spisovatele Chateaubrianda. Ten zde bydlel v hostinci V lázních 1833. V Lázeňské  si pronajali svůj první byt manželé Mikoláš a Marina Alšovi.

SASKÁ

Ulice byla bezejmenná až do 1870, dnešní název připomíná Saský dům, který Karel IV.věnoval saskému vévodovi Rudolfovi. V 2021 se tu nabízel byt o 6 pokojích, výměra 180 m2 za 36 900 000. Nebo jinak. Spláka 133 000 po dobu 30 let. Zda už se byt prodal, nevím.V domě č.30 se nachází interaktivní filmové

Muzeum Karla Zemana

Jeden z nejvýznamnějších českých režisérů, scenáristů a výtvarníků Karel Zeman se narodil 1910 a zemřel 1989. Natočil řadu krátkých, středometrážních i celovečerních filmů. Nejslavnějšími jsou Cesta do pravěkuVynález zkázy či Baron Prášil. Karel Zeman proslavil českou kinematografii 20. století po celém světě a za své dílo získal řadu cen a uznání na prestižních filmových festivalech. Ve své době jej obdivovaly osobnosti jako Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvádor Dalí. Jeho filmová tvorba je dodnes vysoce ceněna a postupy, které využíval, jsou vyučovány na filmových školách po celém světě. Estetika Zemanovy tvorby ovlivnila celou řadu světových filmařů, například režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama nebo režiséra Tima Burtona.

...z textu na webu muzea

MOSTECKÁ ULICE 

Biskupský dvůr

Ve středověku souběžně s Mosteckou vedla ještě jedna ulice, procházející Biskupským dvorem, další zástavbou směrem na Pražský hrad. Dvůr zabíral velký prostor od Josefské ulice k ulici U lužického semináře. Byl sem přenesen z Hradu v 2.pol. 13.st., ještě před založením Nova Civitas. Dvůr byl zbudován jako kamenný hrádek se čtyřbokou věží a existoval do počátku 15.st., do husitů. V další zástavbě se zachovala věž, která má dnes nahoře terasu. Vedou k ní dva vchody - jeden přes hotel z Dražického náměstí, druhý z Mostecké 16. 

Saský dům

Velký pozemek u Karlova mostu už byl částečně zastavěn1347 ho Karel IV. věnoval saskému vévodovi. Ten tu zbudoval nádherný gotický palác, při přestavbě v pol. 20.stol. byly odhaleny zazděné arkády do výše 2.patra. Dům má i pověst - hodné praktické strašidlo, hospodyni workoholičku, která uklízí i po smrti. Dům má citlivě postavený venkovní výtah, vypadá jako boční věž. Na nároží, kde je dnes Bio Vacek, býval koncem 19.st. hostinec U Štajniců (Ryšánek + Šlégl, Povídky malostranské)

Mostecká 14

Art café

Dům u tří kozlů, č.18

Stával v Mostecké už v roce 1310, od 1480 současné jméno podle domovního znamení ve vnitřním vchodu. Dnešní fasáda je z 20.let 20.st. V 80.letech tu byla výborná a po celé Praze populární pekárna. Dnes je zde Muzeum pražských pověstí a strašidel.

Dům u tří prstenů, č.20

Domovni znamení je doloženo až z pol. 19.st, ale první záznamy o domě jsou z 1386. To patřil arcibiskupství, později se zde vystřídalo více majitelů. 1503 dům vyhořel a s ním dalších 59, přes 20 lidí přišlo o život. Dům byl ale brzy opraven1679 je veden jako třípatrový. 1875 zde uváděno Roeslovo pekařství, pan Roesel, potomek, zde stále bydlí.  Za 1.republiky tu byla pekárna s obchodem, majitelé byli příbuzensky spojeni s pekaři vedle v domě. (Kubelíkovi a Bertlovi). Naproti domu byla krátká ulička vedoucí do Biskupského dvora, tam odtud jezdil biskup nahoru na Hrad. Na starých obrázcích je vidět vyšší čtverhranná věž biskupského dvora. 1961 museli majitelé dům odevzdat státu1991 restituce. Obchod s vkusnými českými suvenýry vlastní vnuk pana Roesla. 

PROKOPOVA

Na místě domu se sochou sv.Prokopa v nice býval kostel. Podle legendy se 1213 zde bydlícím zbožným manželům zjevil sv.Prokop a požádal je o svatostánek. Tak se i stalo. Tolik Václav Hájek z Libočan. Románská stavba goticky přestavěná zcela vyhořela za husitských bouří. Po částečné opravě se již zmiňuje pouze kaple. Duchovní správu zde mají maltézští rytíři od Panny Marie pod řetězem. V blízkosti vedl kanál, kudy tekly splašky a za velké vody byl zaplavován i kostel.1689 zbořen a psotaven nový, opět sv. Prokopa. Vysvěcen 1693, architekt Giovanni Lurago. 1782 zrušen, koupila ho Anna hraběnka z Kolowrat a dala přestavět na obytný dům, na památku dala zřídit niku se sochou světce. Je tu znázorněna legenda, světec oře s čertem hlubokou brázdu.

Nostický palác

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz. Rod pocházel z Horní Lužice, přestože se jedna větev usídlila v Čechách a považovala je za svůj domov. Byli známými mecenáši umění, v rodině působil jako vychovatel Josef DobrovskýPo 2.sv.válce byla pražská linie odsunuta do Rakouska a jejich majetek zkonfiskován. Zpět nedostali nic. K Nosticům se přivdala dcera arcivévody Františka Ferdinanda Žofie z Hohenbergu. Palác v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde  krátkodobé výstavy.

Velkopřevorský palác 

Na místě paláce byl původně románský pevnostní dvorec, který daroval kníže Vladislav řádu johanitů. Soustřeďoval rytíře před cestou do Svaté země, jako  - dnešní terminologií - školicí středisko. Zároveň sloužil jako špitál. Stejně jako ostatní johanitské budovy za husitských válek vyhořel, několikrát přestavován, z významných architektů zde pracovali Carlo Lurago a Bartolomeo Scotti. Za komunistů bylo v paláci muzeum hudebních nástrojů a zřejmě zde i tajně StB pozorovala protější budovu francouzského velvyslanectví.  V roce 1991 získali palác opět maltézští rytíři. Je zde centrum sociální pomoci Caritas, krásné sály lze pronajmout pro různé společenské akce. V zahradě paláce stojí nejstarší a největší památný platan v Praze – Beethovenův platan. Podle legendy pod ním skladatel sedával při své návštěvě Prahy roku 1796

Dnes (2021) je zde sklářská dílna Martina Janeckého - více

Kostel Panny Marie pod Řetězem 

Pozemky poblíž tehdejšího mostu přes Vltavu získal ve 12.st. rytířský řád johanitů. Založili zde komendu, opevněné sídlo, jehož součástí byl i kostel. Původní románskou trojlodní baziliku vybudovali johanité do roku 1182gotické úpravy pravděpodobně měly chrám zvětšit. Je doloženo dokončené kněžiště, protože v roce 1378 zde bylo vystaveno tělo Karla IV. během smutečních akcí. Další práce přerušily husitské bouře. Z baroka jsou doloženy stavební úpravy z dílny slavného architekta Carla Luraga v letech 1640 – 1660Z doby vrcholného baroka pochází oltář. Zdobí ho obraz Karla Škréty, na němž Panna Marie žehná johanitům v bitvě u Lepanta. 

Kostel dnes působí impozantně hlavně díky kamenné gotiské fasádě se dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem projdeme do nádvoří přibližně v místech původního románského chrámu. Jeho pozůstatky jsou dobře patrné v obvodových zdech při pohledu směrem do Maltézského náměstí. Samotný interiér kostela je výsledkem úprav původního gotickéh kněžiště. 

V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu a také socha Rudolfa Colloredo- Wallsee, velitele pražské obrany za obléhání Švédů 1648 od  Emanuela Maxe, 1850 z bílého carrarského mramoru. Ve dvoře stojí za to zaměřit se i na místní stromky a keře. V Praze není moc míst, kde se můžeme setkat s divoce rostoucím fíkovníkem…. 

Lichtenštejnský palác

Barokní budova ze 17.st, několikrát změnil majitele. Nakonec ho koupil Jan Josef z Lichtejštejna. Od 1978 patří Úřadu vlády. Pobývala tu britská královna i princ Charles s Kamillou. Opravy po povodni 2002, kdy voda sahala do výše 220 cm.

KAMPA

„Ostrov“ - tak se říkalo Kampě až do pol.18.st. Název pochází asi od výrazu campo, lat.pole, protože se zde dlouho nic, kromě mlýnů a zahrad, nestavělo.  Druhá verza: od staročeského výrazu kempa - hromada, kupa.  Třetí verze: podle jednoho z majitelů pozemků zde, Tychona z Kampu. Ale název se používá až od 18.st.

Ostrov je od pevniny oddělen mlýnskou strouhou Čertovka. Rozloha  5,2 ha. Písemné zprávy z 12.st od maltézských rytířů, v zakládací listině kostela Panny Marie pod řetězem.  Na ostrov se navážel rum po požárech, různý odpad, ke zvýšení terénu přispívaly záplavy1541 postihl Malou Stranu ničivý požár, veškerý rum a sutiny se vozil sem. Poč.17.st byly zpevněny břehy. Severní zastavěné části se pro malebnost říká Pražské Benátky. Čertovka sloužila jako vodní náhod k několika mlýnům, ale je teze, že sloužila jako vodní příkop maltézskému dvorci. Tento název je až z 19.st, původní je Rožmberská strouha.

Na Kampě bydleli řemeslníci, co ke své práci potřebují vodu - koželuzi, , hrnčíři, mlynáři, zahradníci. Ve 14.st. byly postaveny Sovovy mlýny, nazvané podle majitele pana Sovy z Liboslavi. Během 15.st. další mlýny a zřizují se první zahrady, patřící k okolním šlechtickým palácům. Plocha rozdělena zdmi barokních zahrad po pol. 19.st. 

Ve 20.st. byla Kampa využívána sportovními kluby a zahrádkáři, pozemky odkoupila Obec pražská. Před 2.světovou válkou se plocha využívala také jako vojenské cvičiště a za války po okupaci tu nacisté plánovali na rok 1940 velkou přehlídku. Zrušila jim ji povodeň. Po válce byl park přetvořen do stylu anglických zahrad. 

Svéráznou postavou Kampy býval švec pan RousekPronajímal také loďky a v zimě v Čertovce zametalsníh, aby se dalo bruslit. Zachránil přes 200 tonoucích.

1844 novogotické schody na mostJosef Kranner

mlýnské kolo Velkopřevorského mlýna

1992 a 2018 renovace, obě provedl pan sekerník Mikyška. Své řemeslo dělá přes 30 let, opravil na 80 vodních kol. Dříve bylo toto řemeslo rozšířené, sekerníci stavěli právě kola a další vodní zařízení do mlýnů. Kolo  bylo vysušené, rozpraskané, nahrazeno novým kolem. Stejně jako minulé je z dubového dřeva. Dříve bývala kola kryta před nepřízní počasí speciálními přístřešky.  Kolo má 70 metráků, 36 dřevěných lopatek, průměr 8 metrů, patří k největším v Evropě. Velkopřevorský mlýn založili johanité ve 12.st. za vlády krále Vladislava I. Dnešní vzhled je renesanční. Velké poškození přinesla povodeň 1890. Mouka se tu mlela až do 30.let 20.st. Po požáru 1938 ho nechal tehdejší majitel opravit a zřídil zde čistírnu peří. Po 1950 mlýn sloužil jako skladiště Kovomatu. Pak tu měli zázemí vodáci Tesly Žižkov. Po 1989 mlýn v restituci získali potomci posledního mlynáře. 

Osobnosti Kampy

Josef Dobrovský, Václav Holan, Jan Werich, Eduard Kohout, Jiří Trnka, Adolf Kašpar, Zdeněk Wirth, Bohuslav Martinů

Werichova vila    

1580  postaven domek, sloužící jako koželužna, v blízkosti vody (jircháře…). 1725  část zahrady a domek koupili Nosticové, starobylý šlechtický rod původem z Dolní Lužice. Česká větev sahá do počátku 17.století a považuje pak Čechy za svůj domov, přesto je po 2.světové válce vysídlena do Rakouska a majetek zkonfiskován. Přitom z tohoto rodu pocházelo mnoho vlastenců. Jan Dětmar Nostic byl jedním ze zakladatelů Muzea Království českého, pozdějšího NM. V letech 1777 - 87 bydlel u Nosticů vychovatel synů Františka Antonína Nostice  Josef Dobrovský, vzdělaný filolog, historik, vysvěcený kněz. Zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky. S Nostici měl velmi blízký vztah, na honu 1782 zakryl svého svěřence vlastním tělem, když hraběnka Nosticová zbrkle vystřelila na zvěř, málem zasáhla vlastního syna. Dobrovský byl zasažen do kyčle... Rodina mu zůstala hluboce zavázána a pomáhala později, když u něj propukla duševní nemoc. 1789 se Dobrovský k Nosticům znovu vrátil a Bedřich Nostic mu věnoval zakoupený domek, bývalou koželužnu, klasicistně přestavěnou Ignácem Palliardim..

Po první světové válce se domek dostal do majetku Pražské obce a byl rozparcelován na byty. Bydlelo se zde až do povodní roku 2002. K slavným nájemníkům patřili Jan Werich 1948 - 80 a Vladimír Holan.  

2002 Kampa i domek těžce poškozeny povodní. Trvalo roky, než se s vilou začalo něco dít. Ach ta výběrová řízení....

2015 získalo ve veřejné soutěži do pronájmu Muzeum Kampa - a paní Meda Mládková. Manželé v 90.letech hledali prostory pro své sbírky, pronájem od města Prahy získali na 99 let. 2000 - 1 rekonstrukce Sovových mlýnů. 

Dnes je v domku muzeum. Více zde

Velkopřevorský mlýn -  poslední renesanční mlýn ze 16.st, s velkým dřevěným kolem.

Sovovy mlýny – název podle majitele Václava Sovy z Liboslavě, jedna z nejstarších doložených staveb na ostrově už ve 14.st. Od  2001 zde sídlí  Muzeum Kampa nadace manželů Mládkových .

Původně tu někdy v 10.století stával dřevěný mlýn, který patřil břevnovským benediktinům. Za husitů lehl popelem, pozemek se pak dostal do majetku Starého Města.

1478 dostal pozemek darem konšel Václav Sova. Mohl tu vybudovat mlýn a hamr s podmínkou, že bude mlít z obilí mouku pro Pražany. To už je mlýn kamenný.Za Třicetileté války odtud Švédi ostřelovali Staré Město...Jedním z majitelů byl Mysliveček

1840 nový majitel František Odkolek, který se přiženil do rodiny Sovů. 1858 vybudoval mlýn amerikánského typu, nová technologie pohonu na páru. Proběhla i přestavba v novogotickém stylu, pracovali tu i Schulz a Zítek. Koncem 19.st. mlýny opět vyhořely. Po válce tu sídlila ČSAV, byly tu knihovny, umělecké dílny, památník písemnictví.

V 90.letech se přeli památkáři a Klub za starou Prahu s paní Medou, že nástavba bude hyzdit panorama Malé Strany, kde v pohledu od kavárny Slavie není žádná rušící moderní stavba, pokud se povolí muzeu kostka na střeše, bude to precedens... Investovat měl magistrát, proto ty obavy.Naopak architekt Lukeš myšlenku podpořil, z vyhlídky je vidět Malá Strana nově.

2020 požár elektroinstalace v jednom z vnějších objektů, odstraňoval se z ploch popílek z roztaveného plastu 

Prosklenné schodiště a kovové prvky zábradlí odkazují na průmyslový účel stavby od počátku, kdy zde byly mlýny. Skleněnou lávku navrhl Václav Cígler.

Socha Šrí Činmoje – indický duchovní učitel 

Babies David Černý 

STŘELECKÝ OSTROV                                                                                                       

Doložen už ve 12.st, patřil johanitům. Původní název Trávník. Za Karla IV. se tu cvičilo ve střelbě  z kuší a luků, později i z palných zbraní. Za 30leté války zpustl. Od 18.st. svatojanské oslavy a ohňostroje. Sokolské slety. Délka jako Václavské náměstí - 750 m, V nejširším místě má asi 140 m. Počátkem 19.st. shořela dřevěná střelnice a 1812 zbudována zděná empírová budova. Architekt Josef Zobel1882  1.všesokolský slet Miroslava Tyrše. 1890 poprvé v Čechách zde slaven 1.máj. Konaly se tu výstavy, promenádní koncerty, tanec pod širým nebem. Pražané sem rádi chodili na procházku a občerstvit se do zahradní restaurace,  Úprava po povodni  2002 a 2013, to stálo 80 milionů. Vysázeny nové stromy a keře, přístup z mostu bezbariérovým výtahem. Schody na druhé straně jsou široké s odpočinkovým místem v polovině a krásně zakomponovanými lampami. Nové toalety umístěny přímo do tělesa mostu.

Vlado Milunič navrhl propojení Střeleckého ostrova, Kampy a Žofína lávkami pro pěší, bohužel se to nerealizovalo.

ČERTOVKA

Čertovka původně obtáčela ostrov Kampu, ale v rámci splavnění historického území Prahy byl vtok na Ćertovku zahražen břehovými úpravami. Byly vybudovány nábřežní zdi a Čertovka dnes začíná u Říční ulice, velká část je schovaná v přívodním potrubím, procházejícím podél celé Smíchovské plavební komory. U ní se dají ovládat i železná vrata na druhé straně, když je vysoký stav vody. V 60.letech tu trénovali vodní slalomáři. Dnes je to chráněná rybí oblast, nesmí se tu lovit. Rozmnožuje se tu jelec tloušť, plotice, možná i parma.

TYRŠŮV DŮM                                                                                                                 

prostor mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Ve středověku tu stál hospodářský dvůr. Postupně ho obývaly různé ženské církevní řády. Za husitů vypálen. 1500 staví své sídlo Pavel Michna z Vacínova. Právě z jeho paláce se dochovala nejstarší renesanční část.  Poté různí majitelé, 1921 palác koupila Čs. obec sokolská- opraven1925 se slavnostního otevření účastnil i prezident Masaryk, který jako mladý chlapec cvičil v sokolovně v Žitné. Na zahradě přístavek – tělocvičny, zimní plovárna, noclehárny.  Bazén je nejstarší vnitřní bazén v Praze. Celkem jsou v domě 4 tělocvičny.

Za 2.sv.války zde Hitlerjugend, po válce Sokol zrušen, Muzeum TV + sportu. 1989 navráceno Sokolům. Později výbuch plynu a požár, devastace za povodní2000 - 4  rekonstrukce, je tu velký tlak spodní vody. Původně tu měl být i venkovní bazén, na ten nezbyly prostředky. Dnes jsou zde tělocvičny, funguje i bazén. Do 1997 tu byl i běžecký ovál, na kterém je dnes bohužel parkoviště. Škoda.

Fridrich Emanuel Tirsch – 1832 – 1884 

Budoucí zakladatel  Obce sokolské se narodil v Děčíně, v útlém dětství ale zažil tragedii. Na tuberkulozu zemřel otec i dva sourozenci. Maminka syna odvezla do středních Čech k bratrovi, záhy zemřela i ona. Tyrš v 6 letech sirotkem – odtud deprese a neurózy, výchova u strýce v českém prostředí. Studia filosofie – antický ideál kalokagathiá, dokonalost tělesná + duševní. Vliv přítele Jindřicha Fugnera a jeho rodiny, která mu nahrazovala rodinu vlastní. 

1862 – zal.Sokol pražský, reakce na německý TV spolek. Tyrš spolupracuje při vytváření nového názvosloví – spojení stehen + lýtek = dřep., rozmrsknout = roznožit apod. Červené košile dle Garibaldiho. Vždy velmi uctíván spolubratry. Oceňována jeho usilovná práce i vzdělání.  Přednáší umění na FF a získává konečně profesuru, musí ale velmi nerad opustit pozici náčelníka Sokola.  Svatba s dcerou Fugnera Renatou, rozdíl 22 let  Tyrš trpí nervovým vyčerpáním, jezdí na ozdravné pobyty do hor. Zahynul v Tyrolským Alpách za nevyjasněných okolností, žena ho přežila o 53 let, nikdy se už neprovdala, věnovala se jeho odkazu a vyučovala.  

VŠEHRDOVA ULICE

Křivolaká ulice nese jméno Viktorína Kornela ze Všehrd. Byl to všestranný renesanční muž, mistr pražského Vysokého učení, spisovatel a právník, úředník Desek zemských. Původně se jmenovala Špitálská podle malostranského špitálu, ale říkalo se jí také Na zbrojnici podle nové zbrojnice paláce Michnů z Vacínova. Ti tu měli také starou zbrojnici a jízdárnu. Je to jedna z nejstarších částí Malé Strany. Přitom při založení Nova Civitas 1257 do ní tato oblast nepatřila. To se stalo až za Karla IV, který obklopil město Hladovou zdí.

č. 13 - stále (2021) v hrozném stavu

č. 11 - 3 partaje, krásný dvorek, příjemné bydlení

 Ve Všehrdově ulici bydlela malířka Zdenka Braunerová, mecenáška umělců Jana Zrzavého a Joži Úprky.