10. VYCHÁZKA - HORNÍ NOVÉ MĚSTO
Celé NMP mělo rozlohu 260 ha, bylo to na svou dobu ohromné území a bylo tu spousta volného prostoru. Na území dnešního horního Nového Města bývalo několik vsí a každá měla svůj farní kostelík. Později se tu usazovaly církevní řády, ves Zderaz měla i klášter. Po založení Nového města Pražského přicházejí karmelité do Emaus, augustiniáni na Karlov, augustiniánky ke sv.Kateřině, budují zde klášter. Gotický kostel barokně přestavěl Kilián Ignác Dienzenhofer, centralizoval longitunálu, jak je pro baroko typické. Servité na Slupi, budují kostel Panny Marie na trávníčku.
Farní kostely NMP byly dva - sv.Štěpána a sv.Jindřicha a Kunhuty.
Město původně spravoval králem dosazený úředník - rychtář (něm.soudce - der Richter). Výrazem městské samosprávy byla budova radnice. Ta bývala obklopena krámky a kotci.
Málo se ví, že i zde v polovině 19,st. proběhla bez velkého humbuku radikální asanace skoro celého Nového města.. Zbyla novoměstská radnice, pár paláců a kostelů.
Braunův dům
Nárožní objekt na rohu Řeznické ulice a Karlova náměstí byl postaven na místě dvou gotických domů, z nichž se dochovaly sklepní prostory. Připomínán je poprvé 1377. Přízemí a první patro bylo postaveno v renesančním slohu. 1724 jej koupil sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun a v nezměněné podobě jej užíval až do své smrti 1738 v Praze v 54 letech. Braun si tu otevřel kamenosochařskou dílnu. Název Salmovský dům pochází z doby, kdy palác užívala knížecí rodina Salm-Reiffenscheidů. V šedesátých letech 18. století došlo k pozdně barokní přestavbě, půdní patro přeměněno v patro skutečné. Po smrti Braunovy dcery Marie Kuchařové prodal 1796 její syn František Braunův dům rakouským knížatům Johaně a Bedřichovi von Hohenlohe – Kirchberg za 9000 zlatých. Palác změnil majitele ještě 1867, kdy dům získala sňatkem rodina hrabat Thun – Hohenstein, která dům vlastnila až do konce rakousko-uherského mocnářství. Později tu byly byly, v 90.letech dům zprivatizován, dnes ho vlastní česká advokátní kancelář. Dům prošel nákladnou rekonstrukcí. Je skvělé, že vnitřní dvůr nehyzdí parkoviště, ale konají se tu různé akce nájemců. Malá zasedací místnost má historický krov, na toaletě jsou malované stropy. Sídlí tu JŠ se specializací na skandinávské jazyky.
Nárožní dům má čtyřkřídlý půdorys, složený z čelního nepravidelně dvoutraktového a levého jednotraktového křídla, která jsou dvoupatrová a dvou jednopatrových jednotraktů. Pokryty jsou soustavou sedlových střech. Hlavní průčelí je devítiosé, dvoupatrové. V šesté ose se nachází renesanční portál. V jeho cviklech (což jsou trojboké osově symetrické články mezi dvěma oblouky) leží kartuše s neidentifikovatelnými znaky, mezi rozlomenými volutami je v rokajovém zarámování pod knížecí korunkou ozdobné písmeno S, upomínající Salmovský rod. Pravoúhlá okna jsou lemována profilovanými šambránami (zdobným orámováním), na parapetech leží ploché výplně. Plackami i křížově klenutý průjezd ústí širokým půloválným obloukem do dvora, který je obklopen v prvním patře otevřenou pavlačí s dekorativním kovovým zábradlím. Čelní křídlo se otevírá na pavlač pěti půlkruhem klenutými vchody v jednoduchých špaletách. Přízemní místnosti čelního křídla mají malované trámové stropy, v levém křídle jsou přízemní místnosti klenuty hřebínkovými klenbami. Schodiště, které je protisměrně lomené a kryté lunetovou klenbou, ústí v prvním patře do haly a je otevřené pěticí arkád na dvorní pavlač.
Nejslavnější hospodou byla Jedová chýše doložené ve 12.st. Název podle legendy, král Václav IV tu nechal otrávit dva muže, kteří původně chtěli otrávit jeho. Bývala to putyka nevalné pověsti, kde se scházela galérka. Povévka se servírovala přímo do ďůlků na stolech, lžíce byla na řetízku....Budova byla zbourána 1935, dnes tu stojí funkcionalistický dům.
Lazarská - poblíž býval kostel sv.Lazara se špitálem a vedle něj masné krámy. Když špitál zanikl, zůstal kostel cechovním kostelem novoměstských řezníků..
Vodičkova - naproti dnešnímu magistrátu se nacházel velký dvorec, z něho se dochovalo jádro v domě U Řečických .
PALÁC SKAUT
Roh Vodičkovy a Navrátilovy. Od 2001 tu sídlí Divadlo Minor, pův. Ústřední loutkové divadlo, pak Loutka. Po privatizaci se ze Slovanského domu přestěhovalo sem. Palác s pasáží je konstruktivismus, autor Bohumil Sláma. Bývalo tu ve 30.letech kino Skaut, po 1948 Pionýr. Od 1959 tu mělo studio a sklady československá TV. Z původního Hoffenstokova domu se zachoval barokní portál se sochami Michala Brokoffa. Funkcionalismus + baroko není pěst na oko...ale zajímavá symbióza.
KOSTEL PANNY MARIE A SV. KARLA VELIKÉHO NA KARLOVĚ
1348 položil římský a český král a později římský císař Karel IV. základy Nového Města pražského. V rámci tohoto projektu byly vystavěny novoměstské hradby v prostranství mezi Poříčí a Vyšehradem a vyměřeny ulice, náměstí a místa pro brány. Velkým ideovým vzorem pro stavitele bylo svaté město Jeruzalém. Na hoře Karlově – Mons Caroli sancti – nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice různých majitelů.
1350, když bylo slaveno milostivé léto, založil zde Karel IV kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina ke cti svého patrona, císaře Karla Velikého, jehož nesmírně ctil a který byl ve dvacáté generaci jeho předkem. Osmiboký půdorys lodi kostela se odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký, a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. byl v Cáchách korunován v červenci 1349. Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný.
1350 - položen základní kámen kostela prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350. Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů. Stavitel není znám. Nicméně smělost klenby při poměrně slabých pilířích, tenké zdi a nezvyklost architektury ukazují na oborníka velmi zkušeného. Pravděpodobně se na stavbě podílela dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu, na jehož práci mohl navázat Petr Parléř.
1377 - vysvěcení chrámu druhým pražským arcibiskupem, prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, za účasti císaře Karla IV. a Václava IV. Sám císař vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách.
1420 - klášter poničen husitskými vojsky.Pražští husité tehdy zřejmě použili Karlov jako vojenskou základnu pro útok na katolický Vyšehrad. Objekt byl opraven nákladem krále Vladislava II. a jeho manželky Anny. Znovu vysvěcen byl 1498
1611 kostel i klášter vypleněn pražskou chudinou. Po opravě byl kostel znovu vysvěcen, a to na počest Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Tento název mu zůstal již dodnes. Velké škody utrpěl chrám i klášter v průběhu třicetileté války, zvláště pak za švédského obležení.
1710 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla a po vzoru Lateránské baziliky přistavěna tzv. Malá Palestina, kaple Svatých schodů s trojitým schodištěm, vedoucím z chrámové lodě ke kapli Božího hrobu.
Pod Svatými schody je kaple Narození Páně tzv. grotta. Zdi podzemních prostor byly upraveny tak, aby připomínaly krajinu Palestiny v místě Ježíšova narození.
1784, staroslavná Karlovská kanonie zrušena. Karlovská farnost i s hlavním oltářem převedena ke kostelu sv. Apolináře. Vybavení kostela bylo zčásti přeneseno do jiných chrámů, z části prodáno. Z chrámu i kláštera vojenské skladiště. Ve zrušeném klášteře zřízena městská chorobnice. A pro její potřebu 1789 znovu vysvěcen kostel. V klášteře bylo za 1. světové války středisko pro válečné rekonvalescenty a později nemocnice. 1955 objekt pro nevyhovující stav vyklizen. Tím vlastně končí společná a nedílná historie kostela a kláštera jako v té době nemocnice s nemocničním kostelem, a jejich cesty se rozcházejí. Kostel dál slouží svému účelu, v bývalém klášteře od 1960 Archiv ministerstva vnitra a Státní oblastní archiv. Od 1991 Muzeum Policie ČR.
Ve fasádě zůstaly dělové koule z doby obléhání Prahy Švédy, stříleli tehdy z Vyšehradu.
zpracováno podle webu https://kostelnakarlove.com/historie/historie-kostela/
KARLOV
V době před otevřením magistrály zde bylo spousta zeleně, parku u kostela se říkalo Ticháček. (pojem mezi starousedlíky zůstal). Končila tu tramvaj č.6 (Park kultury a oddechu Julia Fučíka- Karlov, dětská nemocnice. Část koleje i s výhybkou se tu dochovala!. Po zbourání hradeb tu bylo velké dětské hřiště a poměrně velký bazén s kabinkami na převlékání, houpačkami, toaletami. V zimě se plocha polévala. Pamětníci vzpomínají na plavčíka pana Kubíčka... Idyla skončila 1965, začala stavba nuselského mostu..
ZAHRADA ZTRACENKA
Krásně obnovená terasovitá zahrada s pomníkem dr. Miladě Horákové a obětem totality.
KOSTEL SV.KATEŘINY ALEXANDRIJSKÉ
Založen i s bývalým klášterem Karlem IV, nazván podle oblíbené Karlovy světice, která je také patronkou Karlovy university. Později radikální barokní přestavba za Dienzenhoferů. Gotická zůstala jen zvonice. Dům se zaslepenými okny býval zvonicí. Štíhlá osmiboká věž (podle osmibokého kostela sv.Kateřiny v Cáchách) je nazývána "pražský minaret". Kostel dnes využívá pravoslavná církev.
Klášter měly v péči nejdřív augustiniánky, poté augustiniáni. Za Josefa II. dostala armáda a zřídila tu vojenský výchovný ústav. Chovanci zrovna moc vychovaní nebyli, kradli píšťaly z varhan a z obrazů vyřezávali obličeje. Ve 20.letech 20.st zřízen ústav pro 250 choromyslných. Po 10 letech byla postavena ohromná nová budova s délkou hlavního křídla 150 m, ta se kolem pol. 19.st. stala nejmodernější psychiatrickou nemocnicí v Evropě. Zajímavá stavební koncepce do E (bez prostřední nožičky) umožňovala neklidnější vážněji nemocné pacienty držet v odlehlejších křídlech, ve střední části blíže personálu byli pacienti s mírnějšími duševními poruchami. Byl tu hospitalizován do své smrti Bedřich Smetana.
Na své uplatnění čeká kotelna s komínem. Kateřinská zahrada je přístupna veřejnosti. V jednom z bývalých pavilonů byl byt ředitele ústavu, ordinace, kanceláře a pokoje pro významné návštěvy. Dnes je tu školka.
Přírodovědecká fakulta UK ve Viničné ulici je zajímavá tím, že zde byly učebny německé části university. UK se 1882 rozdělila na část českou a německou. Zde přednášel Albert Einstein1911 - 12. Pamětní deska je ve vestibulu.
KOSTEL SV.APOLINÁŘE
Založen za Karla IV, patřil ke kapitule, tudíž byl významnějšího postavení než kostely klášterní. V interiéru jsou krásné fresky ze 14.st. Místu se říkalo Na větrově. Hned vedle kostela bývala proslulá Jedová chýše.
ZEMSKÁ PORODNICE
Postavena ve 2.pol.19.st a byla jednou z nejmodernějších v celém Rakousko Uhersku včetně nalezince. V kapli probíhaly křty a fungoval i dobový babybox. Dílo Josefa Hlávky, úspěšného podnikatele a současně mecenáše umění... Jeden ze zakladatelů AV, přispěl na opravu Karlova mostu, založil kolej pro nemajetné studenty...
LETOHRÁDEK AMERIKA
V jednom z přístavků strávila dětství herečka Růžena Nasková. Dnes je tu Dvořákovo muzeum. Antonín Dvořák si rád zakouřil a k pivu si dával partičku karet. Expozice ho ukazuje jako obyčejného člověka se spoustou neřestí. Pivo mu chybělo hlavně za pobytu v Americe.
ULICE KE KARLOVU
1715 postaven palác hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Páběnic, architekt neznámý. Podle tvarosloví to mohl být i Alliprandi.Hrabě se stavbou zadlužil, palác musel prodat. Sídlila tu pražírna kávy, cukerná rafinérie, dnes je v majetku fakultní nemocnice. Tato část Prahy bývala za hradbami a proto si tu šlechta stavěla rezidence.
Klinika u Apolináře
Založil psychiatr Jaroslav Skála. Kdo 10 let abstinoval, mohl si s panem doktorem začít tykat. Jako první upozornil na to, že alkoholismus je nemoc, ale dá se také dobře léčit. Základem byla pracovní terapie a pohyb.Léčily se tu významné osobnosti - básník František Hrubín, režisér Martin Frič, herec Vladimír Menšík. 1951 tu vznikla první záchytka u nás.
KOSTEL PANNY MARIE NA TRÁVNÍČKU
Původně tu tekl Botič, který je dnes schovaný, byl tu palouk, odtud asi název. Při gotickém jednolodním kostele byl klášter servitů. Věž kostela se odklání asi o 53 cm. Jako většina novoměstských kostelů byl i tento poničen za husitů, servité se přestěhovali ke sv. Michalovi na Staré Město. Dnes kostel patří pravoslavné církvi. Z areálu bývalého kláštera vznikl nemocniční komplex, je tu Revmatologický ústav. Na druhou stranu pokračuje nemocnice u sv. Alžběty.
BOTANICKÁ ZAHRADA
Toto je druhé místo, původní zahrada vznikla za Marie Terezie z bývalé jezuitské zahradě na levém břehu Vltavy, v místech, kde dnes stojí Úřad vlády (Strakova akademie). 1890 ji spláchla povodeň. Dochoval se název ulice V botanice. Zde pak byla zahrada rozdělena na spodní část českou a horní německou. Kytkám to asi bylo jedno.
KOSTEL SV.JANA NEPOMUCKÉHO NA SKALCE
Kostel původně opravdu na skalce stál, schodiště k němu vzniklo za úprav zdejšího terénu v pol.19.st. Kostel je barokní od Dienzenhofera a zajímavostí je socha světce na hlavním oltáři, protože je totožná se sochou světce na Karlově mostě. Nádherné jsou nástropní výmalby.
PIVOVARSKÝ DŮM V JEČNÉ
Dům na rohu Lipové a Ječné byl postaven 1937 a dnes tu funguje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Ten patří k nejstarším u nás, byl založen 1887 v ulici Na poříčí. Dnes tu jsou laboratoře a kanceláře a také tři pivovary. V nich se testuje každoroční úroda ječmene a chmele a jednotlivé várky. 15 členný degustační tým je v ČR unikát. Hodnotí se říz, hořkost, plnost
BUDOVA SOKOLA V ŽITNÉ
TGM: Bez Sokola nebylo by legií, bez legií nebylo by republiky
1859 po pádu Bachova absolutismu dochází v zemích Rakousko-Uherska k uvolnění, vzniká množství nejrůznějších spolků včetně tělovýchovných.
1862 tělocvičná jednota pražská, předstupeň Sokola.
1864 1.sokolovna v Sokolovské ulici, do Malypetrovy tělocvičny se všichni už nevešli. Předtím byl pronajat síl Apollo v Ječné a Konvikt, ale prostory bruy nestačily. 5.5.1863 Fugner z vlastního koupil pozemek v Žitné. Byl úspěšným pojišťovacím podnikatelem, po vzoru italské pojišťovny, kde pracoval, založil podobný ústav u nás. Stavělo se svépomocí, 200 členů za pár měsíců mělo hotovo podle projektu Ignáce Ullmana.Je doba obrozenecká, nadšení umožňuje stavět rychle.
Byly zde i byty, vchodem ze Sokolovské chodili domů manželé Fugnerovi, později se přiženil i Tyrš, vzal si svou žačku, Fugnerovu dceru Renatu. Fugnerovi patřili k zámožné vrstvě pražských podnikatelů, dcera měla tudíž domácí učitele. Když se v rodině zhoršila finanční situace, uvolil se ji vzdělávat Fugnerův přítel a společník, Miroslav Tyrš. Sám vystudoval dějiny uměné a estetiky na pražské univeritě, později získal i profesuru, poníž velmi toužil. Musel se ovšem vzdát aktivního členství v Sokole, pro profesora university byla fyzická aktivita nemyslitelná...Tyrš to velmi těžce nesl. Nicméně Sokol sledoval, věnoval se výuce a psal odborné články a studie. Paní Renata byla velmi nadaná a umělecké studie psala na stejné úrovni jako manžel. 1931 získala čestný doktorát UK. Renata Tyršová manžela přežila o mnoho let a bydlela zde do 1937. Ženy měly svůj tělocvičný spolek paní a dívek pražských, 1.starostkou byla paní Fugnerová, poté Sofie Podlipská, sestra Karolíny Světlé.
1865 šibřinky - sokolský ples
1884 do Sokola v Žitné vstoupil také TGM a chodil sem cvičit 6 let
Za 1. sv.války zde byl lazaret, dodnes dochovány historické sály - Tyršův a Fugnerův. Vše se vybudovalo jen z darů příznivců a příspěvků členů. Velkou roli hrály známosti. Jedním z členů Sokola byl budoucí primátor Tomáš Černý, měl známosti mezi bohatými podnikateli. Velmi finančně vypomohl bezdětní cukrovarník Oliva (Olivova léčebna v Říčanech), nakladatel Otto a další.
Luneta v Tyršově sále je originál Františka Ženíška pro 3.všesokolský slet. Lunety byly od dob budování Národního divadla velmi oblíbeným uměleckým útvarem. Medailony Tyrše a Fugnera jsou dílem Josefa Myslbeka, sloužily i jako matrice pro kopie do dalších tělocvičen.
Jak vznikl sokolský pozdrav: je spojen s vybíráním příspěvků do pokladniček ve tvaru Národního divadla s nápisem Na zdar...Pozdrav přejaly i legie.
KOSTEL SV.ŠTĚPÁNA A ROTUNDA SV. LONGINA
nejstarší písemné zprávy z 993, nacházela se tu osada Rybník nebo Rybníček. Patřila břevnovskému klášteru. Později byla vykoupena královnou Konstancií a darována křižovníkům s červenou hvězdou. Ti tu postavili rotundu, která se dochovala. Za ní pak byla přistavěna pohřební kaple, zvaná jeruzalémská nebo umrlčí. Zrušna 1844. Velmi starý je i kostel sv. Štěpána (1350 - 1401) , paralela ke sv. Jindřichovi z doby Karla IV a založení Nového Města. Interiér dnes barokní, obrazy Karla Škréty. Unikátní je malba temperou na lipové desce, Madona Svatoštěpánská. S obrazem se chodilo za sucha v procesí, aby si věřící vyprosili déšť. Podle tradice obraz kostelu věnoval Arnošt z Pardubic.
Současně vzniká i svatoštěpánská církevní škola. Ta tu stojí dosud, i když samozřejmě v jiné podobě, ale kontinuita je ze 14.st. Jiné farní školy se nedochovaly. Další dvě významné školy byly Týnská a Jindřišská. Až do josefinských reforem byly kolem kostelů hřbitovy, to bylo i zde. Hřbitov zvětšen na začátku 17.století po velkém moru 1613. Ve své době tu bylo největší pražské pohřebiště.
V rotundě se každé pondělí schází skupina, které zpívá akafisty - jde o liturgický hymnus zpívaný ve stoje. Zpívá se řecky, slovensky, staroslovansky...
Názvy okolních ulic připomínají charakter území v dávných dobách, byly tu tůně, rybníky, bohaté prameny spodních vod. Výraznou střechu má zvonice z doby kolem 1600. Dodnes je funkční. Pozdní gotika. Visí tu zvon Štěpán, v bývalé faře je dnes španělská ambasáda.
KARLOVO NÁMĚSTÍ
Dříve Dobytčí trh. Trh slanečkový se slanečkovou boudou přímo před radnicí.Ve své době největší evropské náměstí, má rozlohu 80 000 m2, dnes větší jen Rudé a Trafalgarské. Karel IV. zamýšlel náměstí jako středobod Nového Města, v císařské kapli kláštera na Slovanech se uchovávaly říšské svátostiny - ostatky svatých. Jednou ročně zde byly vystavovány v Kapli Božího Těla. Bydlel tu s rodiči budoucí básník Mácha. Tady také napsal Máj.
Faustův dům
Ve starých dokumentech je uváděn jako dům Mladotů ze Solopysk (mj. mecenáši Jana Kotěry). Majitelů se zde vystřídalo víc. Dům je spjat s alchymistickou tradicí, patřil i Edwardu Kellymu. Při rekonstrukcích se zde našly alchymistické symboly.
Jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce
Stavba z konce 17.st.
Všeobecná nemocnice
1790 dostavěna 1.všeobecná nemocnice v Praze. Vznikla díky nařízení Josefa II., že města mají poskytovat lékařskou péči i nemajetným vrstvám. Praha se stavbou otálela, vybral tedy místo sám, Zde byl ústav šlechtičen, ale žilo tu pouze 16 dam. Josef je přestěhoval do Ústavu šlechtičen na hrad a mohlo se stavět.
Tehdy na Novém Městě ještě málo zástavby, hodně zeleni a vinice. Pro pacienty ideální prostředí. Přstavbu řídil ředitel polytechniky F.L. Herget. Ještě dnes jsou vidět neobvykle vysoko umístěná okna. Stropy byly zvýšeny, aby bylo v sálech dostatek vzduchu. Původně 300 lůžek. Dnes 2 000. Na provoz přispívalo město. Tři platební třídy. V první třídě vybraná strava - i holoubátka. Nejchudší v pokojích po 20-30 zdarma. 3 x denně polévka. Ošetřovatelé museli v nemocnici bydlet, lůžka měli oddělena jen závěsem. Špatně placení a bez zkušeností.
1791 - začíná se tu i vyučovat.
Socha Elišky Krásnohorské
Vedle sochy byl za války vchod do protileteckého krytu pro 200 osob.
Budova trestního soudu
Na místě dnešního soudu stávala už 1281 před založením Nového Města kaple sv. Lazara se špitálem. Prostor vedle radnice obsadily už ve středověku masné krámy, vedle byla porážka, dochoval se název ulice Řeznická. Sv.Lazar byl patronem řeznického cechu. Kostelík sv. Lazara i s okolím vykoupen a 1901 zbořen, aby uvolnil místo budově trestního soudu. Po bohatém řezníku Janu Vodičkovi byla nazvaná Vodičkova ulice.
Novoměstská radnice
Po sjednocení pražských měst tu byl zřízen státní soud a věznice. Kasárenský sloh Josefa II, zbytečné ozdobné renesanční štíty byly odstraněny. Později ale radnice získala goticko renesanční vzhled zpět.
NA ZDERAZE - NA ZBOŘENCI
Osídlení tu bylo ještě před založením Nového Města na konci 11.stol - je doložena osada Zderaz podle místního knížete. Kde je dnes Resslova ulice, bývala skála Na zderaze. Odlámána až poč.20 stol. Později ves koupili Strážci Božího hrobu a začínají budovat ohromný komplex s kostelem sv.Petra a Pavla. Řeholníci se věnovali charitě a pomoci potřebným. Za husitů se to tu "pročistilo". 1784 klášter zrušen, z kláštera kasárna a později skladiště fundusu ND.. Kostel přestavěn barokně, ale 1905 zbořen. Dnes místo slouží ČVUT. Něco málo z minulosti je ukryto v současné zástavbě: gotický portál z doby Karla IV, gotický výklenek v současné kavárně Café kaple.
RESSLOVA ULICE
Obchodní akademie
Škola byla založena už spolkem obchodníků 1872 pro budoucí mladé obchodníky, dívky mohly chodit až od 1906. Ve znaku má dosud původní symbol, boha obchodu Merkura. Ve výuce je i management reklamy a umění, což je mezi OA výjimka. Ze slavných žáků lze uvést následující: Adolf Branald, Jaroslav Hašek, Vladimír Neff a moje maminka.
V místě kostela sv. Václava byla skála, která se táhla až skoro k Emauzům. Stával zde hrádek na Zderaze, sezahradou táhmoucí se až k Vltavě, mohl patřit Janu Zhořeleckému – mladšímu bratru Václava IV. V Praze trávil dost času a někde musel bydlet .
V 19.st byl opuštěný hrádek přestavěn na věznici, ta později kompletně zbořena. Na vyvýšeném místě zbyl jen kostel. Na obrázku je zachycena věznice.
PRAVOSLAVNÝ CHRÁM SV.CYRILA A METODĚJE
1942 V kryptě chrámu se po tři týdny ukrývalo sedm vojáků v utajení, včetně Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z výsadkové operace Anthropoid, během tzv. heydrichiády. Dne 27. 5. 1942 provedli tito vojáci atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v zatáčce u Kobylis v Praze. Nacisté je obklíčili - 700 vojáků proti 7 statečným. Poslední muži v kryptě si raději vzali život sami. Nacisté mučili i pravoslavné duchovní, kteří parašutistům poskytli úkryt.
Vojenský historický ústav 2010 instaloval současnou expozici a 2017 převzal do správy Národní památník hrdinů heydrichiády. Výstava sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody, přes vznik Protektorátu Čechy a Morava, nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení operace Anthropoid až k boji v kostele a kryptě sv. Cyrila Metoděje. Pozornost je také věnována sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, jež parašutistům aktivně pomáhali. Expozice je v českém a anglickém jazyce a doplňují ji nejen unikátní sbírkové předměty, ale také dobové audiovize.Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici. Nacházejí se v ní busty sedmi československých vojáků s jejich životopisy. Autorem bust je akad. soch. Milan Benda.
TANČÍCÍ DŮM
1996. Vlado Milunic bydlel ve vedlejším Havlově domě, znali se s Václavem Havlem a řešili ještě za totality, co by v proluce na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí mohlo stát. Po revoluci se našel známý architekt pro spolupráci - Frank Ghery. 8.patro - vyhlídka a bar, 7.patro restaurace, 6.patro kanceláře, návrh Eva Jiřičná. Ve dvou patrech je hotel. V domě nejsou žádné pravé úhly. Ve třech patrech jsou výstavní prostory.
14.2.1945 shodilo 62 amerických bombardérů vinou chyby v navigaci na Prahu 150 tun leteckých bomb. Jedna bomba zasáhla dům na nábřeží u Palackého mostu. Jak dům vypadal je možné vidět na rohu Gorazdovy ulice, je zrcadlově stejný. Domy ve stylu neobaroka byly postaveny 1904. Nálet byl naprosto nečekaný a jeho bilance tragická. Trval asi 3 minuty a zahynulo asi 750 osob.
DITTRICHOVA ULICE
1726 tu koupil dům Matyáš Bernard Braun. Sám tu nebydlel, dům dal zbourat a dal tu postavit malebný letohrádek, stavitel asi F.M.Kaňka, jeho přítel. Byla zde krásná zahrada, kaple, fontána i poustevna. Bohužel se stavba nedochovala.
PALACKÉHO NÁMĚSTÍ
Pomník Františka Palackého
2009 začala tříletá nákladná oprava včetně hydrofobizace - technika, která zabrání dešťové vodě pronikat do kamene. Autorem pomníku je Stanislav Sucharda 1912. Za okupace měl Palacký namále, Němci chtěli pomník zničit. Část sousoší se podařilo skrát na pozemku na Invalidovně, kde zarostlo plevelem. Po válce byl pomník nově sesazen, ale s chybami, někde restaurátoři odhalili i 20 cm spáry vylité betonem. Jednotlivé části pomníku znázorňují Útisk národa, Bílou horu a Obrození. Na mostě Palackého stávaly také Suchardovy mýtné domky a na nich sousoší od Myslbeka.
Pomník Praha svým vítězným synům
1932 Josef Mařatka. Nacistům pomník vadil stejně jako Palacký, strhli celou figurální výzdobu a nechali jen monolit z mrákotínské žuly. Naštěstí se po téměř 50 letech našly odlévací formy a 1998 byl pomník znovu odhalen.
Úpravu prostoru pod Emauzy navrhl Bohumil Hypšman, žák Otto Wagnera. Začínal secesí a pracoval s modernou. Byl z 8 dětí. Hypšman se zabýval harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města, byl členem Klubu Za starou Prahu. 1921–1928 působil ve Státní regulační komisi, která řešila urbanistický rozvoj Velké Prahy.
OPATSTVÍ EMAUZY
Benediktinské opatství Panny Marie Montserratské a sv. Jeronýma
21. 11. 1347 Karel IV. vydává v Norimberku zakládací listinu kláštera slovanských benediktinů, 1372 na velikonoční pondělí posvěcen opatský kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů, tehdy největší kostel v Praze. Pěstovala se zde slovanská liturgie, odtud název Na slovanech. 1378 v kostele vystavena rakev s tělem zesnulého zakladatele kláštera císaře Karla IV. Za husitů zde správa konzistoře pod obojí, jediný utrakvistický pokus o řeholní život. 1593 klášter opět katolický.
1635 císař Ferdinand III rozhodl o předání kláštera montserratským benediktinům, dosavadní malá česká komunita odchází na Staré Město ke sv. Mikuláši (kde žili až do zrušení kláštera Josefem II.) Emauzský klášter kupodivu přežil josefínské reformy, protože plnil i školskou funkci.
1880 na pozvání arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga přebírají klášter benediktini nově vzniklé beuronské kongregace, kteří byli vyhnáni ze svého kláštera sv. Martina v Beuronu, opatem je Maurus Wolter
sklepy bývalého pivovaru
Budova pivovaru 1880 zbourána, klenuté sklepy se dochovaly a využívaly jako sklady brambor a pod. Při bombardování 1945 místo zničeno, zůstalo roky prázdné. Proluku zastavěl až Karel Prager.
1880 - 1885 Emauzy mateřským klášterem Beuronské kongregace
1887 benediktini získávají zpět Beuron. 1918 emauzští mniši hájí věrnost Římu, část komunity je vyhnána a to přispěje ke vzniku nových benediktinských klášterů (Neresheim, Krzeszow-Grussau).
1941 klášter je zrušen nacisty, 1942 opat Arnošt Vykoukal umírá v Dachau, 14. 2. 1945 vybombardování kostela a kláštera při náletu na Prahu. V květnu 1945 se benediktini vracejí zpět do Emauz, Emauzy se stávají součástí nově vzniklé benediktinské Slovanské kongregace sv. Vojtěcha duben 1950 zrušení kláštera komunisty
Opat Maurus Verzich a převor Cyril Stavěl - úspěšně se dostali do Itálie, 1965 - 1990 emauzští benediktini žijí v malém klášteře Madonna delle Grazie za hradbami města Norcia (Nursie), rodišti sv. Benedikta a sv. Scholastiky
1990 návrat emauzských benediktinů do Prahy
Nejcennější jsou fresky ve vnitřním ambitu z doby Karla IV. Kostel má zvláštní průčelí, opravené po náletu 14.2.1945. Skořepinové věže mají tvar křídel, autorem je František Maria Černý. Přitom původně jako kostel klášterní věže neměl, stejně tak i kostel na Karlově byl bez věží. Kostely druhého břevna kříže měly vždy jen jednu věž.
kostelík sv.Kosmy a Damiána je z 12.st, patrně sloužil původně jako klášterní, než byl vybudován ten emauzský velký kostel.
U ZPĚVÁČKŮ
1865 si tu otevřel Václav Stalich rodinnou restauraci, hospodu, podával masité snídaně a ranní polévky a obědy, na večer zavíral. Bydlel hned vedle a večer chtěl mít klid. Dnešní název je proto, že se sem ke klavíru chodili rozezpívávat zpěváci z Národního divadla. Chodíval sem často Antonín Dvořák i Václav Havel.
Za totality drogové doupě, při rekonstrukci nalezeny v prostoru ve stěně balíčky s bílým práškem.
U PRAVDŮ
Pův. hostinec U Lajblů. Podnik U Pravdů zal. 1888, také sem chodíval Antonín Dvořák, který bydlel naproti. Ve stejném domě bydlel i cestovatel Frič, z jedné cesty si přivezl pobočníka - indiána Červiše. Ten mu dělal všude ostudu, třeba se ptal pražských panen z vyšší společnosti, jestli už spaly s mužem a podobně. Navíc si užíval pozornosti Pražanů a těžil z toho jak mohl. Frič ale splnil slib, který dal náčelníkovi kmene, do Ameriky se s Červišem vrátil a kmen, trpící střevními parazity, vyléčil. To se podařilo díky jednomu medikovi, jehož jméno už se neví, který odhalil konkrétního parazita.
LAZARSKÁ ULICE
Stával tu raně gotický kostel sv.Lazara. Jak napovídá název, sídlilo tu špitální bratrstvo, později kostel převzali do správy pražští řezníci. Dochovaný tympanon se vzkříšením sv.Lazara je dnes v lapidáriu.
SPÁLENÁ ULICE
Jak napovídá název, 1506 tu vypukl velký požár, který zničil 20 domů.. Někdy bývá otevřený průchod do Opatovické přes celkem ponuré chodby a vnitroblok s kavárnou Supertramp.