SICILSKÁ MOZAIKA
                               
TRÍNAKRIÁ

Narazíte na ni na každém rohu – ve formě  upomínkových předmětů z terakoty, keramiky i tepaného železa, zlatnictví nabízejí zlaté přívěsky, trinákriá je vyobrazena i na sicilské vlajce. O co jde?  O sicilský symbol, připomínající trochu znak cechu obuvníků – tři nožky ohnuté v koleni, spojené uprostřed okřídlenou hlavou Medusy. Při troše dobré vůle má znak tvar trojúhelníku, řecky …trinákriá, trojrohá. Jeho tři vrcholy se vysvětlují různě. Zeměpisně jde o tři nejvýznamnější sicilská města 

Palermo na SZ

Messinu na SV

Syrakusy na JV.

Z duchovního hlediska se uvádí, že se jedná o tři různá náboženství

křesťanství

judaismus 

islám

Světe div se, byly doby, kdy lidé různého vyznání žili vedle sebe pokojně a nesnažili se jeden druhého zabít pro víru. Hodně jistě záleželo na panovníkovi, který šel zářným příkladem. 13. století jednoho takového zažilo – císař Svaté říše římské Fridrich II. vládl Palermu  kostelů, mešit i synagog. Měl na koho navazovat. Traduje se, že jednou za velké  bouřky na dvoře normanského krále Viléma Dobrého se služky, považované za křesťanky, v hrůze začaly modlit k Alláhovi. Když bouře skončila, byly předvedeny před krále. Čekaly přísný trest, moudrý Vilém jim však řekl:

“ Ženy, jděte v míru a modlete se k tomu Bohu, v kterého věříte“.  Škoda, že časy tolerance jsou dávno tytam….

FATA MORGANA, ZKOUŠENÁ MESSINA A ODYSSEUS NA CESTÁCH

Jak praví wikipedie: Fata morgana je optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlící se ve vzduchu díky díky teplotní inverzi. Jméno je odvozeno od Morany Le Fay, mýtické sestry neméně mýtického krále Artuše, neboť zrcadlené předměty se zdají být neskutečné, volně se vznášející ve vzduchu, jakési vzdušné zámky

Svou fatu morganu má také Sicílie v oblasti Messinské úžiny a ostrova Favignana. Někdy v létě se zdá, že na březích messinské úžiny ve vzduchu tancují domy, paláce, věže, mění  místa a tvary. Dříve se věřilo, že jde o kouzla vládkyně úžiny, Faty Morgany (!), která tak mátla plavce.Ti se domnívali, že už už připlouvají do přístavu Messiny nebo Reggio Calabria, místo suchou nohou na břehu končili v hlubokých místních vodách.

Messinská úžina mezi Kalábrií a Sicílií má tvar trychtýře, je dlouhá 38 km a široká od 3 do 8 km. Mísí se v ní vody dvou moří – Tyrhénského a Jónského. Úžina leží v místě, kde se na dně Středozemního moře podsouvá Africká litosférická deska pod desku Eurasijskou. To způsobuje vznik nebezpečných proudů a bohužel také občasná zemětřesení. To nejstrašnější, doprovázené vlnou tsunami vysokou až 12 metrů, Messinu postihlo v roce 1908. Odhady obětí se pohybují mezi 70 120 000. Ve městě se zhroutilo 90% domů.  Zmírnění následků zemětřesení lze považovat za jeden z prvních příkladů mezinárodní pomoci po velké přírodní katastrofě. Když se o tom, co se stalo, dověděla americká flotila válečných lodí, která se blížila k Suezskému průplavu z Dálného východu, okamžitě připěchala na pomoc trpícím lidem na jihu Itálie. Američané přivezli velké zásoby potravin, přikrývek, provizorních přístřešků a zdravotnického materiálu. Námořní specialisté také pomohli při výstavbě domů, známých později jako „americké vesnice“. Do mezinárodní pomoci se zapojilo také Rusko, Anglie a další státy.

Že jsou spodní proudy v úžině nebezpečné, věděli už námořníci ve starověku. Ne náhodou sem Homér umístil jedno z Odysseových dobrodružství. Na cestě do rodné Ithaky musí proplout úžinou, kterou hlídají mořské nestvůry Skylla a Charybda. Charybdis třikrát za den pohlcuje obrovské množství vody,  až je vidět mořské dno, a třikrát denně vodu zase chrlí ven. Skylla je nestvůra s šesti krky. Odysseus tu přišel o loď i své druhy, sám se jako zázrakem (nebo spíš z vůle olympských bohů) zachránil. Legendu dnes připomíná už jen vesnička Scilla v Kalábrii pár kilometrů severně od Villa san Giovanni, odkud vyplouvají trajekty na Sicílii.

SLAVNOST MANDLONÍ V AGRIGENTU

Mandloň obecná (Amygdalus communis L.) je strom z rozsáhlého rodu Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka. Dosahuje výšky až 5 metrů. Pochází ze severní Afriky a západní Asie. Pěstuje se v teplých oblastech Evropy, v okolí Středozemního moře zplaňuje. Na Sicílii se mandloň dostala s Féničany a zdomácněla v řeckých koloniích. Sladké mandle se používaly (a dosud v sicilské gastronomii používají) na výrobu dezertů, mandlového mléka a marcipánového ovoce. Od středověku se ze semen získával také mandlový olej, nahrazující dražší olej olivový.

Plod mandloně našel své uplatnění i v umění a symbologii. Nejznámější je asi tradiční středověké pojetí svatozáře madlového tvaru, která často obklopuje tělo Krista a Panny Marie. (Však také měli pražští jezuité v Římě u papeže co vysvětlovat, když ozdobili „mandorlou“ sochu sv.Ignáce z Loyoly na špici stejnojmenného kostela na Karlově náměstí v Praze. Nakonec jim byla udělena vyjímka a sv.Ignác se skví ve svatozáři mandlového tvaru dodnes.) A co toto zpodobnění vlastně znamená? Božská podstata je obsažena uvnitř podstaty lidské… Na stejné pojetí navázalo později renesanční malířství.

Na začátku 20.století byl kraj Agrigento největším světovým výrobcem mandlí a pochopitelně hlavním zdrojem obživy místních obyvatel. Pěstovalo se tu na 752 odrůd. V šedesátých letech bylo osázeno mandlovými háji přibližně 200 000 hektarů. Agrigento sice už přišlo o světový primát, snaží se nicméně o návrat k bývalé slávě. Každoročně v únoru se zde Unescem chráněném VALLE DEI TEMPLI (Údolí chrámů) koná SLAVNOST KVETOUCÍCH MANDLONÍ. V roce 2015 to byl už 70.ročník. V poznávacích zájezdech většiny CK na Sicílii, Agrigento nesmí chybět. Místní průvodce turistům kromě více či méně dochovaných řeckých chrámů ukazuje také mandloně. Nikdy neopomene poznamenat, že plody na nich nenajdeme, všechny je vždycky otrhají turisté s očima ve tvaru mandle. Kteří to jsou, není těžké uhodnout...