OSOBNOSTI

vincenc beneš

V mládí člen Osmy, propagátor moderních směrů, později maloval zátiší a krajinky hýřivých barev

adolf branald

Spisovatel, známý titul: Dědeček automobil.

EMIL FILLA

Ateliér měl na Ořechovce. Z našich malířů ovlivěných kubismem dospěl asi nejdál. Za války byl vězněn v Buchenwaldu, po návratu nebyl příliš oceňován novou garniturou, bohužel ani mnoha svými kolegy.

pavel janák

Architekt. Hotel Juliš, přístavba Ministerstva zahraničí na Pohořelci , krematorium v Pardubicích

RUDOLF JELÍNEK

 

Počátky palírenství ve Vizovicích spadají do 16.st. Palírny vznikaly jako přidružená výroba pivovarů a zužitkovával se odpad vzniklý při vaření piva. Alkohol se pálil z ovoce, z obilí se vyráběla žitná. Ve Vizovicích se odpradávna dařilo ovocným stromům, hlavně švestkám (trnkám, karlátkám), prodávaly se čerstvé do Vídně, ale hlavně sušené. Jenže po rakousko-uherské okupaci Bosny se na trhu objevily levnější bosenské švestky a Vizovickým skončily dobré časy. Když nejdou na odbyt švestky sušené, třeba půjdou tekuté, řekli si. Vedle domácích palíren tak rychle začaly vznikat i malé průmyslové podniky. Jeden založil žid Zikmund Jelínek. Narodil se v Luhačovicích 1859 a do Vizovic přišel 1880. Už jako 23letý se stal ředitelem jedné z vizovických palíren a krátce potom sbíral zkušenosti i jako hostinský. 1891 získal koncesi, „závod ku vyrábění kořalky“ byl schválen. Podniku se dařilo a firma sbírala ocenění na národopisných a průmyslových výstavách.  

Ostatní vizovičtí sadaři zkusili založit další podnik, akciovou společnost Rolnický akciový závod ovocnářský Vizovice. Zanikl sice po 5 letech, ale název Razov přežil a stal se ceněnou značkou. Zikmund Jelínek s manželkou je pohřben na holešovském židovském hřbitově. Firmu pak koupili synové Zikmundovi, Rudolf a Vladimír Jelínkové. Byla blízko železniční vlečky a měla dobré vybavení. 1926 se starší Rudolf osamostatnil, propůjčil firmě své jméno a začal s výrobou košer destilátů. Celý proces výroby dozoroval zástupce židovské obce. S košer destiláty se Jelinek prosadil na náročných zámořských trzích. Židovský původ majitele byl ku prospěchu. Ne tak v protektorátu. Ve snaze firmu zachránit se oba bratři vzdali živovské víry a figurovali v dokumentech jako „ bez vyznání“. Připravovalo se vycestování rodiny do USA, Manželka Irena i synové se nechali pokřtít. Otec Rudolf se ale z USA neočekávaně vrátil, což mělo osudové následky. 1940 byla na firmu jako na židovský majetek uvalena nucená správa. Rudolf Jelínek byl přinucen, stejně jako ostatní židovští majitelé, firmu prodat. Syn Zdeněk se dostal do ilegality, žil v praze s falešnými dokumenty a podílel se na odboji. Po válce se vrátil do Vizovic. Jeho rodiče a bratr Jiří byli 1943 transportováni do Terezína a 1944 do Osvětimi. Přežil jen Jiří. Po válce se Zdeněk snažil výrobu obnovit, ale podnik byl brzy zestátněn a stal se cenným zdrojem deviz. Zdeněk zemřel na tuberkulózu v pouhých 25 letech. Bratr Jiří s manželkou a dcerkou legálně vycestoval do Izraele, státu udělil povolení registrovat firemní značku RJ. 

KAREL VELIKÝ 

S Karelm Velikým Evropa zažívá výjimečnou jednotu, kterou po jeho smrti ztrácá na dlouhá staletí. Během své vlády uděluje správu okrajových území důvěryhodným spolupracovníkům, kteří mu skládají účny. Postupně se ale centrální kontrola uvolňuje a vláda nad jednotlivými územími se stává dědičnou. Tato území - feuda - patří formálně panovníkovi, mohl by je žádat zpět. V praxi ovšem postupně přechází na potomky feudála, to se také stvrzuje legálně. Vzniká vládnoucí hierarchie.

RICHARD KLENKA RYTÍŘ Z VLASTIMILU 

1873 - 1954. Renesanční osobnost, nekonvenční architekt, který šel vlastní cestou. V Praze zanechal svůj výrazný rukopis na několika nepřehlédnutelných stavbách. Krom toho působil tento pražský rodák jako designér, autor rekonstrukcí památek, pedagog i jako průkopník cykloturistiky. Rytířský titul dostal jeho dědeček Antonín, sládek a významný pražský měšťan od císaře Františka Josefa 1867. Rodu patřilo panství v Miloňovicích na Strakonicku. Mladý Richard studoval nejprve pražskou techniku, kde byl žákem Jana Kouly a Josefa Schulze. S ním pracoval jako elév na stavbě Uměleckoprůmyslového muzea.. Po této praxi neodešel  jako jeden z mála tehdejších architektů do Vídně, ale do Paříže, kde pokračoval ve studiích na École des Beaux-Arts u profesora Gustava Raulina. Přestože je to doba nástupu secese, významné městské stavby mají tvary neobarokní, secese více zasáhla výtvarné umění a design. Klenka se i tak s návrhy secesních staveb seznámil prostřednictvím architekta Leona Benouville, do jehož ateliéru nastoupil.  

1902 se Klenka vrátil do Prahy a nastoupil praxi u stavitele Františka Buldry. Zde navrhl například průčelí paláce Louvre na Národní třídě s populární kavárnou nebo řadové činžáky v Dykově ulici na Vinohradech 

První samostatnou Klenkovou prací se stal neobarokní nájemní dům v Italské ulici 4  na Královských Vinohradech. V obdobném stylu pak autor navrhl i dům U Zlatého kříže na Staroměstském náměstí v sousedství paláce Kinských. Pozdvižení a kritiku modernistů Kotěrova ražení však vyvolaly až další Klenkovy stavby, zejména trojice nárožních domů s prvky historismu a secese, opatřená bizarní dekorací v eklektickém stylu. Šlo o činžáky v Pařížské ulici 17, na Strossmayerově náměstí 10 a Janáčkově nábřeží 5. Na domech je řada pozoruhodných detailů dokonale řemeslně zpracovaných. Richard Klenka byl, spolu se stavitelem Františkem Weyrem,  autorem hotelu Ambassador na Václavském náměstí, který byl později doplněn o dostavbu dvorního traktu s populárním biografem Passage. I Ambassador je příkladem eklektické architektury, ale ze stavebního hlediska je zajímavý svou progresivní železobetonovou konstrukcí. 

Další Klenkovy stavby byly již kritiky jeho rané tvorby přijaty vlídněji a mají blíže k modernistické architektuře. Jedná se mohutný činžák v Maiselově 21 a dvojdům v Široké 4–6 se střízlivým ornamentem, rozměrnými okny a tvrdými omítkami. Během své pestré kariéry se Richard Klenka zabýval i restaurováním památek. Pracoval například na katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, navrhl  oltář v poutním kostele na Svaté Hoře u Příbrami. 1902 až 1935 byl profesorem ornamentálního kreslení na pražské uměleckoprůmyslové škole. Pamětníci na něj vzpomínali jako na podivína a také propagátora cyklistiky; vyrážel každé léto na svém bicyklu do Španělska...  

ALFONS MUCHA

1860, Ivančice. Na monumentálním cyklu Slovanská epopej pracoval na zámku ve Zbirohu. Vilu měl v Bubenči. Je autorem okna ve sv.Vítu s postavami sv. Cyrila a Metoděje, Ludmily a Václava. Mnoho zajímavých informací o Muchovi a jeho synovi Jiřím zde

CHARLOTTA MASARYKOVÁ

S Masarylem se seznámila v Lipsku, nejprve odmítla jeho nabídku k sňatku, dopisy ji obměkčil. Přijel za ní do Ameriky na tak chatrné lodi, že ta se při další plavbě potopila... Rodině se líbil, otci méně, vzal Masaryka na milost až při návštěvě v Praze, kdy viděl, že jeho dcera je s ním šťastná. Svatba se konala v New Yorku, nějakou dobu žili novomanželé ve Vídni.  V Praze žila od 1882. Město měla ráda, cítila se tu lépe než ve Vídni. Tam se narodili Alice a Herbert. V Praze byli pak přijati velmi hezky, byli členy Amerického klubu dam Vojty Náprstka. Vedou bohatý společenský život. Vystřídali 11 adres. Holečkova na Smíchově, Hrubešova, pak vila Osvěta na Vinohradech. Tam se narodil Jan. Rodina odtud odešla kvůli neshodám s vydavatelem Vlčkem, takto panem domácím, šlo o pravost rukopisů. Další adresa  - 1888 - 90 - je ve Školské ulici v domě U rytířů. Zde zemřela malá dcera Eleonora. Další adresa je Hrzánský palác, Loretánská. Na Malé Straně bydleli v Tomášské, Valdštejnské a Thunovské. (1896 - 1907). Před bydlením na Hradě žili ještě v Mickiewitzově 13. (1911 - 18). Je to těžká doba, manžel a nejmladší dcera Olga jsou v zahraničí, 1915 zemřel na tyfus syn Herbert, Jan narukoval do armády. Navíc je ve Vídni Alice uvězněna, maminka Charlotta jí posílá české knihy a dopisy, kdy se ve vzpomínkách obrací k šťastnému životu rodiny před válkou. Po zvolení Masaryka prezidentem na Hradě pobývá střídavě, opakovaně se léčí z depresí v sanatoriu na Veleslavíně. Zemřela 1923 v Lánech.  

IGNÁC JAN NEPOMUK PALLIARDI

1737 - 1821 

poslední z italské stavitelské školy. Jeho kmotrem byl Kilián Ignác Dienzenhofer, na sklonku své kariéry už se staví v duchu střízlivého klasicismu. Palliardi přišli do Čech už v 17.st v osobě Jana Petra, od štukatérů a sochařů ke stavitelům. Žili na Malé Straně, u malostranského hřbitova na ně odkazuje ulice U paliárky. Rod zde měl 1782 – 1806 usedlost. Na hřbitově mají nenápadný hrob. 

Celetná 11 – U zlatého kola, Rytířská - Wimmerův dům, velkopřevorské náměstí -  Malý Buquoyský palác, Thunovská – Thunovský palác (GB), Valdštejnské náměstí – Ledeburský palác – mix baroka + klasicismu, Petřín – kostel sv.Vavřince, Strahovská knihovna, přestavba domu v Palackého ulici. Je zde patrný mizející rozdíl mezi palácovými a měšťanskými stavbami, k čemuž dochází v 2.pol.18.st 

marie podvalová

Vynikající operní pěvkyně v rolích Libuše, knežny v opeře Rusalka, Mařenku v Prodané nevěstě a dalších.

václav rabas

Pocházel z Krušovic, kde se věnoval zahradě a včelaření, ale především malbě. Typické jsou jeho krajinky s barevnými pásy políček.

DANIEL SWAROVSKI 

Na našem území s výrobou korálků a skleněných perliček začali Keltové ve 4. st. V 9.st pak Slované ve Velkomoravské říši přidali k perličkám barevné korálky a skleněné gombíky, nalezené hlavně v dětských hrobech. 

Rozmach sklářství u nás se datuje do 14. st, v 16.st. pak Češi ohromili svět českým křišťálem, který se dal dobře brousit. V Krkonoších, Jizerských a Orlických horách a na Šumavě bylo dostatek potřebných surovin – voda, kvalitní dřevo a sklářský písek. 

1862, Jiřetín pod Bukovou. Zde se do německy mluvící rodiny narodil Daniel Swarovski. V Albrechticích u bratří Faixových se vyučil pasířem. Naučil se zpracovávat kov za studena pro potřeby bižuterie. V továrně pracoval spolu s rodiči. Z ručně broušeného skla se vyráběly korálky, knoflíky a závěsy na lustry. Práce šla pomalu a Daniel se začal zabývat vynálezy, které by opracování kamenů urychlilo a zlevnilo. 

Brousit lze každé sklo, diamantový kotouč zvládne i tzv. měkké sklo. Bižuterní kameny se vždy brousily ze skla vysoce olovnatého (s obsahem až 75 %, český křišťál obsahuje 24 % olova) 

V 18 letech vyslali bratři Faixové  Daniela na zkušenou do Paříže a do Vídně. Ten se tam potkal s Františkem Křižíkem na výstavě, kde Křižík předváděl elektrické osvětlení. Možnosti využití elektřiny ve výrobě Daniela nadchly. Dokonce chtěl ve Vídni zůstat, ale Faixové mu pohrozili, že propustí jeho otce. Syn se tedy vrátil, ale po nějaké době stejně odešel. Oženil se a s tchánem založil vlastní firmu v Janově Dole u Liberce. Moc se jim ae nedařilo, po smrti tchána se Daniel vrátil do Jiřetína, kde podnikali jeho 3 švagři. Konečně se mu podařilo postavit stroj na broušení skleněných polotovarů. Najednou dokázal vybrousit ve výborné kvalitě až 35 šatonů, skleněných kamínků. 1892 si stroj patentoval. Ve Francii si našel movitého společníka a založil novou firmu Swarovski & Co. Poptávka rostla, ale říčka Kamenice nestačila na pohon brusky. firma se 1895 tedy přesunula do bývalé továrny na látky v městě Wattens u Insbrucku. Na řece Inn postavili vlastní vodní elektrárnu a s 10 dělníky rozjeli výrobu. Brzy mají čtyři brusné stroje, hlavní odbyt je v Jablonci. Ve 20.st. firma staví vlastní laboratoř a sklářskou huť. Před 1.st. válkou podnik zaměstnává 800 osob.S výrobou pomáhají I tři Danielovi synové. Po válce se firma dostává do potíží, ve Vídni a Budapešti má nedobytné pohledávky, přichází globální krize. 1956 Daniel Swarovski zemřel, dožil se 94 let, firmu vedou synové. Přidali I výrobu brýlových skel, dalekohledů a svítidel.  

Druhy křišťálu: 

bezbarvá odrůda křemene = horský, přírodní křišťál, cení se jeho tvrdost, čistota a průhlednost. Sodnodraselné sklo = český křišťál, sklo z britských ostrovů = olovnatý křišťál. Swarovski crystal = vysoce olovnaté křišťálové sklo a hlavně marketingová značka. Na dlouhá léta prorazil jako nejkvalitnější křišťálový kámen na světě, bezbarvý. Vysoký lesk je způsoben koncentrací oxidu olovnatého. Sklu dodá větší hustotu a odolnost, vyšší index lomu, tedy vyšší lesk, dokonalé optické vlastnosti. Má menší tepelnou vodivost a maximální čirost. Je náročnější na zpracování a um skláře, s tím stoupá hodnota a cena. Dnes firma vyrábí jednotlivé broušené kamínky pro další zpracování jinými výrobci pod značkou Swarovski elements. podnik je nadnárodní společností a má 25 000 zaměstnanců. 2012 generání ředitelka Naďa, Danielova prapravnučka. 

Vyrábí ale i v barvách. Typické pro něj jsou figurky z kamínků a spojení se světem vysoké módy. Firma nějakou dobu podnikala v Ćíně, kde dnes jedou továrny schopné dosáhnout stejné kvality. 

1995 bylo v městě Watte otevřeno multimediální museum. 

MAX ŠVABINSKÝ

Malíř a grafik. Od 1910 byl profesorem a později rektorem na AVU. Byl znám portréty osobností. Slavný obraz: Chudý kraj. Letní domek měl na Chodově. Autor vitráže na jižní straně svatovítské katedrály.

JOSEF ŠVÁB MALOSTRANSKÝ 

1860 - 1932 Herec a písničkář. V Saském domě v Mostecké měl papírnictví. Psal kuplety, které předváděl po pražských podnicích. Hostům dával navštívenku s dovětkem Neračte zašlápnout.