GRAMATICKÝ KALEIDOSKOP

Příklonka

(enklitikon) je krátké slovo bez vlastního přízvuku. S předcházejícím slovem tvoří jeden přízvučný celek. V některých případech se mohou příklonky psát s předchozím slovem dohromady, např. tys udělal chybu. Příklonky bývají většinou na druhé pozici ve větě.

Předklonka

(proklitikon). Slova, která tvoří přízvučné celky se slovy následujícími

Pořadí příklonek ve větě:
1 - spojka - li
2 -  pomocné sloveso v minulém čase – jsem, jsi (-s), jsme, jste – a v podmiňovacím způsobu – bych, bys, by, bychom, byste
3 -  zvratné zájmeno -  si, se
4 -  osobní zájmeno v dativu – mi, ti, mu
5 -  osobní zájmeno v akuzativu – mě, tě, ho, tu, to - pravidlo KOMU CO = 3 + 4
6 -  přísl.urč.místa – tam, tady
7 -  spojky a další výrazy – však, tak

 

Příklady příklonek stálých:

Prohlížel jsem (2) si (3) ho (5).

Já jsem (2) si (3) ho (5) prohlížel.

Řekls / jsi (2) mu (4) to (5)?

Příklonky nestálé

1 - mohou mít přízvuk a chovat se jako jiný větný člen

Vitamin D podporuje využití vápníku v těle, a ˈtak ˈchrání před osteoporózou. – tak je pod přízvukem.

 2  - nemají přízvuk a stojí ve větě na druhém místě. 

Vitamin D podporuje využití vápníku v těle, a ˈchrání tak před osteoporózou. – tak není pod přízvukem, tvoří přízvučný celek se slovem chrání.

(Pravopisná poznámka: Umístění slova tak nemá vliv na skutečnost, že se jedná o důsledkový poměr mezi větami, v obou případech se před spojkou a píše čárka.)