11 STOLETÍ PRAŽSKÉ ARCHITEKTURY

Praha bývá mimo jiné nazývána také otevřenou učebnicí architektury. Během více než tisíciletého vývoje města vznikaly skvělé stavby, z nichž některé dnes patří k vrcholným dílům jednotlivých uměleckých slohů. Návštěvníky Prahy fascinuje právě ta různorodost domů v pražských ulicích a samozřejmost, s níž dvě stavby, které dělí propast staletí, mohou fungovat vedle sebe. Rokem 2000 vývoj pochopitelně nekončí. Přestože Praha (zatím) nemá skutečně odvážné hi tech stavby Londýna, Madridu nebo Berlína, i u nás vznikají velmi zajímavá díla. Zde je stručný přehled těch, která nejlépe reprezentují daný stavební sloh. 

ROMÁNSKÝ SLOH

Basilika sv.Jiří (Pražský hrad, Praha 1)

Rotunda sv.Martina  (Vyšehrad, Praha 2) 

Rotunda sv.Kříže (ul. Karolíny Světlé, Praha 1, Staré Město)

Rotunda sv.Longina (Na Rybníčku, Praha 2, Nové Město)

2004 objevena rotunda sv. Václava z 11.st. pod Profesním domem(dnes budova Matfyzu) na Malostranském náměstí 2018 dostala fakulta cenu EU za záchranu a obnovu historické památky. Prostor byl zasypán a objeven náhodou při stavbě technického zázemí fakulty. Byla objevena stará kachlová dlažba, dochovalo se 5 %., podle ní zhotovena replika. Kachle jsou šestiúhelníkové se zoomorfními motivy. 

Podzemí domu č. 222 v Řetězové ulici (Praha 1, Staré Město) 

GOTIKA

Konvent sv. Anežky České (U Milosrdných, Praha 1, Staré Město)

Staronová synagoga (Červená, Praha 1, Josefov) 

Karlův most a mostecké věže (Praha 1, Staré Město a Malá Strana) 

Katedrála sv. Víta - východní část (Pražský hrad, Praha 1)

Prašná brána  (Na Příkopě)

Kostel Panny Marie před Týnem (Staroměstské nám., Praha 1, Staré Město) 

RENESANce

Letohrádek královny Anny-Belvedér (Mariánské hradby, Praha 1, Hradčany)

Okna Vladislavského sálu ve Starém paláci (Pražský hrad, Praha 1) -FOTO FABIO CALLINI

Míčovna v Královské zahradě (Pražský hrad, Praha 1)

Schwarzenberský palác (Hradčanské nám. 2, Praha 1, Hradčany) - FOTO FABIO CALLINI

Dům U  Minuty (Staroměstské nám., Praha 1, Staré Město) 

BAROKO

Valdštejnský palác (Valdštejnské nám., Praha 1, Malá Strana)

Kostel sv.Mikuláše (Malostranské nám. Praha 1, Malá Strana) -FOTO FABIO CALLINI

Kostel sv.Mikuláše na Starém Městě

Kostel sv.Jakuba (Malá Štupartská, Praha 1, Staré Město)

Zámek  Troja (U Trojského zámku, Praha 8, Troja) 

ROKOKO

Palác Goltz-Kinsky (Staroměstské nám 12, Praha 1, Staré Město)

Palác Sylva-Taroucca (Na Příkopě 10, Praha 1, Nové Město) 

KLASICISMUS A EMPÍR

Stavovské divadlo (Ovocný trh, Praha 1, Staré Město)

Průčelí Slovanského domu (Na Příkopě 22, Praha 1, Nové Město)

Kostel sv.Kříže (Na Příkopě 16, Praha 1, Nové Město)

Palác U Hybernů (nám. Republiky, Praha 1, Nové Město) 

HISTORIZUJÍCÍ SLOHY 19.ST  

19.st - krize v architektuře a umění, barokní rozmach lze těžko překonat. V období osvícenství se staví v klasicismu a empíru - důraz na symetrii, čistotu forem, návaznost na  antiku. S ničím novým nepřichází. Historismus znamená návrat do předchozích dob, které idealizuje také romantická literatura. Architekti se inspirují dobou, která je jim nejbližší a dle nich vhodná pro vyznění jejich staveb. Kombinují formy a zdobné prvky (Pařížská)

NOVOROMÁNSKÝ SLOH

Kostel sv. Martina ve zdi, Kamil Gilbert 1905–6, Martinská 8      

NOVOGOTICKÝ SLOH

bytový dům s restaurací, Richard Klenka:1906–7,  Pařížská. Gotizující eklektismus, výrazná nárožní dominanta 

Novoměstská radnice, Kamil Hilbert a Antonín Wiehl, 1904–5, Karlovo náměstí 22

Kostel sv.Petra a Pavla -  (Vyšehrad, Praha 2)

kostel sv.Ludmily  - nám. Miru, Praha 2, Vinohrady. Velmi zdařilé umístění do prostoru, navíc na vyvýšené místo.

NOVORENESANCE

Nástupem měšťanstva na politickou scénu se mění i stavební styl. Ustupuje se od strohého klasicismu, do mody přichází novorenesance i v mezinárodním měřítku jako výraz inspirace v renesanci italské (i tehdy hrálo v politice i ekonomice hlavní  roli měšťanstvo). V tomto slohu se budují banky, spořitelny, pojišťovny, školy, koncertní síně, nádraží, muzea, divadla, úřední budovy. Formuje se bohatá vrstva vlasteneckých podnikatelů. Mluví se o národní neorenesanci (1896 - 90), která kolem roku 1899 přechází do secese. Symboly tohoto slohu jsou Štorchův dům, Wiehlův dům, Rottův dům

Německá technika (dnes ČVUT), Ignác Ullmann: 1872–73, Karlovo náměstí 13 - Novorenesance severoitalského pojetí

Vyšší dívčí škola, dnes ZŠ: Ignác Ulmann 1866–67, Vodičkova 22

Wiehlův dům, Antonín Wiehl: 1894 -Václavské náměstí 34 

Spořitelna král. Hl. m. Prahy, Antonín Wiehl, Osvald Polívka:  1891–93, Rytířská 29 

tržnice Jindřich Fialka: 1893–96, Rytířská 10 

U tří bílých beránků, Friedrich Ohmann, Quido Bělský: 1892 - 28.října, novorenesnace / secese 

Ministerstvo průmyslu a obchodu,Josef Fanta 1926-33, Na Františku 32 - Novorenesance se secesními detaily

Dům společenstva stavitelů, Josef Schulz 1875–79Kozí 7

Hypoteční banka, dnes htl Boscolo Achill Wolf: 1889–90, Senovážné náměstí 13 

Schebkův palác, Ignác Ullmann: 1869–71, Politických vězňů 20 

Městské muzeum, Antonín Balšánek, Antonín Wiehl: 1896–98, Na Poříčí 52 

Národní divadlo - Josef Zítek, Josef Schulz (ul. Národni 2, Praha 1, Nové Město)

Národní museum - (Vaclavské nám, Praha 1, Nové Město)

Rudolfinum - Josef Zítek, Josef Schulz, 1874 - 85  (náměstí Jana Palacha, Praha 1, Staré Město) 

Slavnostně otevřeno 1885, pojmenované na počest rakouského korunního prince Rudolfa. Ten se také na otevření přijel podívat. Počítalo se s koncertním sálem, galerií, muzejními prostory. Architekti Schulz + Zítek. Místo Na rejdišti pácholo sanytrem, který se tu vykládal z lodí, byla tu skládka. 1919 - 41 poslanecká sněmovna. Zde zvolen 1920, 27, 34 prezidentem TGM. Dvorana sloužila jako jídelna a později jako tělocvična. Po válce v budově sídlila AMU a Česká filharmonie. Dnes je tu opět i galerie, cca 1000 m2, 5 velkých sálů

Uměleckoprůmyslové muzeum, Josef Schulz 1896–1901

obytný dům, Janáčkovo nábř., Praha 5 - Smíchov

Vinohradské divadlo Nám.míru, Praha 2

NOVOBAROKO

Strakova akademie, Václav Roštlapil: 1893–95, Nábřeží Edvarda Beneše 

Dům U tří mušketýrů, František Niklas: 1906–07, Široká 15  

Dům  Římská 35, Karel Horák - 1903, historismus se secesními prvky

NOVOKLASICISMUS  

Městská knihovna, František Roith: 1926–30, Mariánské náměstí 1 

Šekový úřad, dnes KB, František Roith: 1924–27, Václavské náměstí 42 – 46 

Ministerstvo zdravotnictví,Bohumil Hübschmann:  1924–31     Palackého náměstí 4       

SECESE   - MODERNA

poslední univerzální sloh v dějinách Evropy. Paradoxně  různé názvy, společné jsou významy jako  „mládí, roztržka, odchod, moderní, nový, módní, apod.“: modern style, Jugendstil, art nouveau, modern, Liberty…Architekti. Ohmann, Fanta, Polívka, Balšánek, Bendelmayer…

Hlavní znaky slohu - ornamentálnost, plošnost, barevnost, často nezvyklé odstíny barev, princip harmonie a kontrastu,  estetické využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament a secesní linie jsou plynulé, působí vyrovnaně. Pohyb je nenucený, nenásilný, proti případnému jednotvárnému vyznění působí barevné plochy. Ústředním znakem je stylizace, návrat k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo).

Secese se projevila v architektuře, malířství, sochařství, užitém umění. "Zlatý oblak" (odkaz na zlaté pozadí mozajek) rozprášen výstřely první světové války - 1914 sloh doznívá. 

ROSTLINNÁ MODERNA

1895 - vyšel Manifest České moderny (Machar, Šalda...) Z umělců Preiss, Sucharda.. Hlavní tezí je, že se přežil historismus.

Hlavním představitelem nového směru byl žák Otto Wagnera z Vídeňské akademie Jan Kotěra. (1871 - 1923). Odmítal pouhou estetiku dojmů historizujících staveb a kombinaci historických motivů. Zdůrazňoval tvořivost. Inspiraci hledal v přírodě. Zájem moderny o přírodu a její tvary vycházel z dobového romantismu, z myšlenky o přírodním ráji. Listy stromů jsou velmi realistické, třeba na hotelu Centra lze rozpoznat strom gingo biloba. 

Hotel Central Fridrich Ohmann: 1899 – 1901  Hybernská 10  

Dům U české orlice Celetná 30 - Friedrich Ohmann: 1896–97 

Obecní dům  Antonín Balšánek a Osvald Polívka:  1906-11 (nám.Republiky 5, Praha 1, Staré Město) 

Reprezentativní stavby tohoto typu jsou až přezdobené, podobně pompézně působí VInohranské divadlo vnějškově neorenesance se secesními prvky. U Obecníhoi domu mladí architekti kritizovali překonaný styl a přílišnou zdobnost.. 

Obchodní dům U Nováků (Vodičkova 28, Praha 1, Nové Město) 

Hotel Paříž - Jan Vejrych: , 1904–5     U Obecniho domu 1, Praha 1 

 Hotel Arcivévoda Štěpán ( Evropa), Bedřich Bendelmayer:  1903 - 5 Václavské náměstí 25   

Hotel Meran - Alois Dryák, Jan, Letzel, 1903 - 5 Václavské náměstí 27  

Hlavní nádražíJosef Fanta 1901–9   Wilsonova, Praha 1 

Dům Pojišťovny Praha - Osvald Polívka. , 1907–8 Národní 7, Praha 1 

Nakladatelství Topič  - Osvald Polívka. 1907–8  Národní 9, Praha 1 

Česká pojišťovna Spálená 14, Praha 1 

Průmyslový palác Výstaviště, Praha 7, Holešovice 

Dům zpěváckého spolku Hlahol Masarykovo nábřeží 16, Praha 1 

Goethe institut  - Jiří Stibral:  1904-5 Masarykovo nábřeží 32, Praha 1 

 

Nová radnice hl.m.Prahy - Osvald Polívka: 1908–11, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda  Mariánské nám., Praha 1 

Peterkův dům 1900

Trmalova vila  Jan Kotěra

domy č. 17 + 19. v Anglické, Bedřich Bendelmayer, pozdní secese

Dům později vlastnila kladenská Poldovka, nechala si udělat originální vstup z pochromované oceli.

GEOMETRICKÁ MODERNA       

1906 - 11. Narozdíl od moderny rostlinné. intuitivní, se architekti nyní soustředí na pevné, geometricky určitelné těleso. Pokud vyhcází z přírody, listoví a živočichů, třeba hmyzu (brouci, vážky...) už je to více abstrahující. Přechází se k šablonám. Velkou roli hraje prostor, který se stává svébytným uměleckým prostředkem u Jana Kotěry, podobně zmiňuje jeho důležitost Otakar Novotný, jeden z Kotěrových nejnadanějších žáků.

Štencův dům, Otakar Novotný, 1909 - 11, Salvátorská, Praha 1

Mezi zdobnými fasádami secesních domů se skrývá ojedinělý dvojdům z  1909 - 11. Časově patří do období secese, ovšem spíš geometrické, než rostlinné. Arhcitekt Navrátil se inspiroval režným zdivem v Holandsku, kam rád jezdil. Dům má dvě popisná čísla, což zapříčinilo mylné zapsání n aseznam památkově chráněných staveb, jedna část chráněna je, druhá nikoliv. Dnes tu sídlí firma OPERO, nabízí prostory pro coworking.

Jan Štenc vydával umělecké publikace a patřil k intelektuální elitě své doby. Na pozemku uvolněném asanací si dal postavit obytný dům s ateliérem a tiskárnou pro svůj provoz. Jeho tiskárna byla tehdy nejmodernější v Rakousku Uhersku. Štenc se původně obrátil na přítele Kotěru, ten měl ovšem mnoho rozdělaných zakázek a proto doporučil svého žáka Otakara Novotného. Tomu bylo 29 let.  Dílo se povedlo mimořádně. Novotný pracuje s cihlami režnými i glazovanými, skládá je do zajímavých struktur, cihla je prvkem stavebním i dekoračním.

Velmi bohaté je i vnitřní členění ve dvoře, jednotlivé části mají různou výšku, vzhled, navzájem je vše propojeno. Původně to byly dva bytové domy do ulice, fotoateliér a tiskařský provoz, na svou dobu velmi pokroková myšlenka - bydlení společně s pracovním místem, což je trend dneška. A Štencův dům je starý 110 let. Inspirativní.

 

Mozarteum, Jan Kotěra, 1913, Jungmannova, sochy Jan Štursa

činžovní dům, Jan Kotěra Chopinova, Praha 2

bytový dům Žatecká 2, Josip Plečnik, Ladislav Skřivánek, 1914 - 15 

bytový dům Śiroká 5-7, 1911, Bohumil Hypšman 

bytový dům - Bedřich Bendelmayer: , 1903–4 U Prašné brány 1 – 3  

Dům U české orlice Celetná 30 - Fridrich Ohmann: 1896–97

Bytový dům s obchody Celetná 33 -  Bedřich Bendelmayer  1903–4 

Bytový dům Haštalská 11 - Emil Králíček: Bytový dům, 1914–15 

palác Koruna - Václavské náměstí 1 - Antonín Pfeiffer: 1912 – 1914  

hotel Ambassador Václavské náměstí 5 - Richard Klenka, František Weyr: 1912–13

Peterkův dům Václavské náměstí 12  - Jan Kotěra: 1899 - 1900  

Palác Lucerna  Osvald Polívka, Vácslav Havel: , 1907–8 Vodičkova 36 

MMR ČR, Osvald Polívka:  1899–90, Výtvarná výzdoba Ladislav Šaloun, Bohuslav Schnirch, Staroměstské náměstí 6 

Storchův dům - Friedrich Ohmann: 1896 – 1897, výzdoba Mikoláš Aleš, Felix Jenewein, Staroměstské nám.

dostavba křížovnického kláštera, Josef Sakař: 1908-12, Platnéřská 2 – 6  

Židovské muzeum, Rudolf Schlosser. Škola, 1907–9 -  Jáchymova 3 

bytový dům Maislova 21 - Richard Klenka, František Weyr: , 1910–11

Chevra Chadiša, Bohumil Hybšman,1910  Široká 5, 7

bytový dům Široká 9 - 1909  Karel Vítězslav Mašek , sochařská výzdoba: Ladislav Křtín 

Nová radnice hl.m.Prahy - Osvald Polívka: 1908–11, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda  Mariánské nám., Praha 1

činžovní domy, Mánesova, Praha 2

činžovní dům, Karel Homoláč, Slavíkova, Praha 2

KUBISMUS 1911 - 18 

Před 1. světovou válkou je Praha bohatým městem s rozvinutým průmyslem, jsou tu významné rodiny průmyslníků, schopné a ochotné vkládat investice do umění a architektury.

Jak poznáme kubistickou architekturu?  Kubismus rozkládá skutečnost do geometrických tvarů, ruší perspektivu ve výtvarném pojetí. Skládá pak realitu zpět do nezvykých kompozic. Typické jsou ostré hrany a krychle, průniky ploch, krystalické struktury, „krystal viděný zevnitř“. Důležitá je práce se světlem, lomené prvky na stavbě vytvářejí během dne hru světla a stínu. Geometrické tvary mohou působit chladně, ale jsou také elegantní a nadčasové…ve stavbách je patrný dynamismus, tak jak to architekti cítili v době blízké osamostatnění země z Habsburské monarchie. 

Předobraz kubistické architektury je nutno hledat  v malířství, v tvorbě Pabla Picassa a George Braqua, v jejich období analytického kubismu. Byl to směr tak radikální, že se nikde jinde nesetkal s takovým ohlasem jako v Čechách, nikde jinde také neexistují v takovém měřítku kubistické stavby, nábytek a předměty denní potřeby. 

Francie jako mekka umění přitahuje i české umělce,  jezdí tam na několika měsíční studia  díky bohatým mecenášům. Expresionisté Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Emil Filla, Otto Guttfreund byli silně ovlivněni díly Picassa (Slečny z Avignonu) a Braqua, díky historiku umění Vincenci Kramářovi se jejich kubistické obrazy dostaly do Čech. Od nich pak nový styl přebírají architekti. Původní orientace na Německo, nyní na Francii. 

Kubismus se u nás projevil nejen v architektuře, ale také v užitém umění, což jinde nebylo. Skupina mladých českých výtvarníků (Spolek výtvarných umělců x od spolku Mánes)ovšem čelí kritice, píše se rok 1911, ještě převládá secese. 

V čele nového hnutí stála čtveřice Josef Gočár, Pavel Janák (přestavba barokního domu v Pelhřimově ve stylu kubismu), Josef Chochol a Vlastislav Hofman. Bratři Čapkovi, Emil Filla, A.Procházka. Přitom každý tvůrce nabízel své vlastní řešení, přestože základní prvky slohu byly společné. 

Na kritické hlasy architekti odpovídali, že kubistická architektura se dá harmonicky zakomponovat do historické zástavby českých měst a měli pravdu. Všichni zmiňovaní architekti uznávali předešlé hodnoty, všichni byli členy Klubu Za starou Prahu, spolku založeného 1900 v reakci na asanaci Starého Města a Josefova. 

Konzervativní architekti a většina veřejnosti jsou pohoršeni „bláznivým kubistickým tancem“, svou klientelu si kubisté ale našli mezi osvícenými podnikateli a vyšší střední vrstvou. Sice nedostali možnost uplatnit se ve velkém stylu jako v Německu, kde podobně stavěli expresionisté, a kubismus pak zastavila 1.světová válka, přesto vzniklo několik pozoruhodných staveb a kubismus se projevil i ve vybavení interiérů a nábytku.

Josef Chochol 1880 - 1956 

1910úprava Brožíkovy síně na Staroměstské radnici

1912 první kubistická stavba je  trojdům pod Vyšehradem na Rašínově nábřeží. Má půdorys ve stylu barokního paláce, na což odkazuje i sedlové střecha,  a nápadná je národní barevnost – červená křídla, bílý střed a později přidaná výzdoba tympanonu s tématem starých českých pověstí. Základní kompozice je roztažená do šířky a zůstává tak otevřený pohled na Vyšehrad. Jinak tu je ale svislé členění, z fasády členěné příporami vystupují polygonální arkýře. Špaletová okna jsou vysoká a hluboce rozevřená. Kromě zapuštěných mansardových oken jsou konstrukční články vytaženy ven. Kubistické detaily jsou i v interiéru včetně tvarů klik, členění stropu připomíná pozdně gotickou sklípkovou klenbu, jinde jsou kazetové stropy se zapuštěnými svítidly nebo prosklené světlíky 

Kovařovičova vila v Libušině ulici přes svou avantgardnost připomíná italské renesanční vily se zahradou. Přes tvarovou čistotu, přísnou uměřenost a strohé formy je tu patrný odkaz na konkávně konvexní formy barokních staveb Dienzenhoferů. Zajímavá je i forma zahrady, připomíná vyšehradský bastion  - předsunutou část opevnění ve tvaru pětiúhelníku. Výrazný středový rizalit je obrácen do zahrady, je na půdorysu mnohoúhelníku.

Chochol pracuje s hladkými plochami bez tradičního zdobení a ornamentů, ale plochy jsou prohýbány a lámány s velkou fantazií, takže výsledek působí jako jeden velký ornament. 

Činžovní dům v Neklanově ulici má působivý rohový pilíř, který stavbou jakoby prorůstá a odhaluje její kostru.  Chochol se obává jednotvárnosti městské zástavby, na druhou stranu je pro velké až monumentální jednoduché formy. Brojil proti ornamentům a ozdůbkám. Je to pokus zmodernizovat klasický činžovní dům kubistickým vnějším pláštěm. Pilíř odříznutý od masy domu je na nároží tam, kde v historismu architekti umísťovali ozdobné věžičky nebo arkýře. Celek působí tak, jakoby byl pilíř přenesen i s částí klenby z nějakého gotického kostela. Hlavní římsa se rozbíhá rovnoměrně do stran a stavba si tak cele podmaňuje okolní prostor. 

Josef Chochol po válce přešel k purismu a později i funkcionalismu, byl výjimečnou osobností i podivínem. Jako měnil styly v architektuře, měnil i politické názory. Od předválečného členství v pravicové národně demokratické straně přes sociální demokracii ve 20.letech se dostal k radikální levici.

Josef Gočár 1880 - 1945

Mimořádně silná výtvarná osobnost, průkopník nových směrů v arhcitektuře. Vychází ze secese, Kotěrovského modernismu (byl jeho žákem)  přes kubismus a rondokubismus k funkcionalismu oproštěnému od dekoru, k čisté hmotě, hladké jednoduché stavbě. Jeho Dům u černé madony nepůsobí rušivě, protože přes množství geometrických prvků nahoře použil mansardovou střechu a vikýře typické pro barokní architekturu.

Další kubistické stavby

činžovní dům, Mánesova, Praha 2, kubistické prvky

 

Sequensova vila, Otakar Novotný 1912, Libušina 5 - Klasicizující moderna  

Učitelské domy, Otakar Novotný:  1918 Elišky Krásnohorské 123/10, 1021/12, 1037/14

obchodní a bytový dům Diamant, Emil Králíček, 1912 - 13 Spálená 2

kancelářský dům Na Perštýně 11, Alois Dryák: , 1920-22

rodinný dům Břehová 3, Antonín Engel:  1913–15 - Kubizující moderna, vila italského typu

ďáblický hřbitov, Vlastislav Hofman, 1912 - 13

obchodní dům s byty Karmelitská 22 Ludvík Kysela: , 1912

bytový dům Karmelitská 26 - František Štorch: , 1913 Karmelitská 30

Dům U černé Matky Boží - Josef Gočár  1912  Celetná 34, Praha 1

Dům č. 2, Neklanova

Dům č. 30 Neklanova Josef Chochol:  1913 - 1914 Praha 2, Vyšehrad

Rohový sloup připomíná nosný sloup v gotice. Parcela je komplikovaná, velký výškový rozdíl, svažitý terén. Spád Chochol vyrovnal různou výškou oken.

Patrně nejtypičtější Chocholova novostavba je výsledkem snahy zmodernizovat typický nájemní dům kubistickým pláštěm. Chochol zde využíví velkou škálu úhlů. Víc než ostatní kubisté klade důraz na vizuální vyznění, více než oni řeší napětí mezi tradicí a modernou ve prospěch moderny. Jeho velkoryse rozvržené plochy působí dramaticky, jsou přitom čisté a hladké bez vnějších dekorů. Už samotné netradiční prohýbání a lámání ploch působí jako jeden velký ornament. Obnažení kostry stavby se tu projevilo otevřením interiéru do průčelí. Nárožní balkony mají pětiboký půdorys stejně jako parádní pokoje interiéru. 

Vnislavova / Libušina - Otakar Novotný

Materiál pálené cihly, využity i jako zdobný prvek, vznikají zajímavé lomy světla. Inspirace architekturou GB a Holandska.

Trojitý dům na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem Praha 4, Podolí  - Josef Chochol (1880 - 1956)

RONDOKUBISMUS

Palác Adria Pavel Janák, Zasche:   1922-25  Jungmannovo nám., Praha 1

Kombinace art deco a českého národního slohu. Sochy na portálu - žehnající Kristus. Autor Karel Dvořák.

Palác Legiobanky  Josef Gočár: Na Poříčí 24, Praha 1 

Palác Archa - Legiobanka – banka čs.legií 1919 - 55. Ve stylu rondokubismu navrhl Josef Gočár, včetně mnoha prvků v ineriérech. Stavba1921 – 39. Jako instituce sloužící finančním potřebám čs.legií byla banka založena r.1919 v Irkutsku. 1945 znárodněna. Sochařskou výzdobu provedli Gočárovi přátelé, vynikající umělci - Jan Štursa, Otto Gutfreund, v interiérech pracoval František Kysela. Dnes jsou zde po rekonstrukci ČSOB z 90.let kancelářské prostory a divadlo Archa. Sousední funkcionalistickou budovu banka koupila 1922, byl tu i známý pivovar, později bufet U Rozvařilů a divadlo D34 E.F.Buriana..

Cukrárna Myšák, Vodičkova, Praha 1

rondokubismus v běžné zástavbě - obytný dům v ulici U hráze, Praha 10

FUNKCIONALISMUS

Jako názorový systém vychází z moderní organizace práce v továrnách, z kultu strojů a inženýrské práce. Půdorys stavby, prostory a jejich vzájemné vazby měly přesně odpovídat jejich funkci, účelu. FORMA MUSELA SLEDOVAT FUNKCI. Odtud logické řetězení místností (inspirace pásovou výrobou v továrnách) Kuchyň-spíž-jídelna, jídelna-pokoj, pokoj-pracovna, ložnice-koupelna-terasa...TOVÁRNA NA BYDLENÍ. Nástup pražského funkcionalismu přerušila hospodářská krize 1929. Ta prohloubila krizi bytovou, výsledkem prudký pokles stavební činnosti.

Důležitou součástí funkcionalistických staveb byla terasa, nebo také střešní zahrada či sluneční terasa. Umožnila to plochá střecha. Známé byly terasy Bílé labutě, kde se i natáčel film Šťastnou cest nebo tu vystavoval Emil Filla. 

Barrandovské terasy

Veletržní palác , Dukelských hrdinů 47, Praha 7

Svatyně Krista Krále, Kolbenova 14, Vysočany, Praha 9

Obchodní dům Bílá labuť - Josef Kittrich, Josef Hrubý: 1937–39, Na Poříčí 23, Praha1, první předsazená celoskleněná průčelní stěna v Praze

Stýblův obchodní dům s kinem Alfa, Ludvík Kysela, 1929 Václavské nám.28, Praha 1    

palác Fénix s kinem Blanik - Josef Gočár, Bedřich Ehrmann 1929 Václavské nám.56, Praha 1

Kancelářský dům s restaurací a kinem Avion - Bohumír Kozák,, 1924 - 26 - Václavské náměstí 41, 
první fasáda s pásovými okny a parapety, protofunkcionalismus

hotel Juliš, Pavel Janák, 1928–31, Václavské náměstí 22, Praha 1

Lindtův obchodní dům -Ludvík Kysela 1925 - 7, Václavské nám. 4, Praha 1

Dům služeb Baťa, Projekční kancelář firmy Baťa a Ludvík Kysela, Václavské nám 6, Praha 1

Dům hudebních nástrojů, Vlastimil Brožek, Karel Polívka, 1939, Jungmannovo náměstí 17, Praha 1

obchodní dům ARA, dnes ČSOB - Milan Babuška  1927-31 - Perlová 5, Praha 1

kancelářský dům, Bohumír Kozák: , cca 1938-41, Bartolomějská 7

Pojišťovna Praha (ul. Na Příkopě 15, Praha 1, Nové Město)

Mullerova vila (ul. Nad Hradním vodojemem 14/642, Praha 6, Ořechovka

Hotel Axa -Václav Plic, 1930 - 32Na Poříčí 40 

dům S. V. U. Mánes,  Otakar Novotný, 1928 - 30, Masarykovo nábřeží 1 

Pivovarský dům, Gustav Paul, 1936 - 7Lípová 15 - Funkcionalismus s klasicizujícími znaky  

Kulichův dům (dnes s kinem Mat) - Oldřich Tyl, 1934 - Karlovo náměstí 19 , Praha 2

Pasáž Černá růže - 1933, Oldřich Tyl

Černý pivovar, Karel Kotas: - 1932 - 34, Karlovo náměstí 14, 15 Praha 2

poliklinika, Ferdinand Fencl:  1937–47 - Karlovo náměstí 32 Praha 2

Palác Merkur - Jaroslav Fragner:  1934–35, Revoluční 25 - Klasicizující funkcionalismus 

Dům zemědělské osvěty - Josef Gočár,  1924 - 26, Slezská 100, Praha 2

činžovní dům Na Smetance 16

2020 uplynulo 140 let od narození Josefa Gočára. Tento jeho dům je přechodným dílem mezi obdobím kubismu a funkcionalismu, je to jeho první pražská stavba z červených cihel, více realizací je v Hradci Králové.

Plastická výzdoba na průčelí - J - alegorie obilnářství, S - alegorie vinařství. Autor Otto Guttfreund, vzpínající se koně na rizalitu již nestihl vytvořit. Ve vstupní halem socha Čechie od sochaře Jana Laudy.

Dnes tu sídlí Státní veterinární správa a Knihovna Aloise Švehly. S knihovnou a přednáškovými sály se počítalo od počátku. Před 100 lety mělo zemědělství jiné postevní, dnes v oboru pracují 4% obyvatel. Tato odborná knihovna je 3.největší na světě (po Washingtonu a knihovně v Rusku) zaměřená na zemědělství a potravinářství, přes 1 200 000 svazků. Za války sem spadla bomba, ale nevybuchla. Depozitář je v Kojeticích, tam jsou umístěny nejcennější svazky v lepších podmínkách. Nejcennější je Mattioliho herbář z 16.st. Velká část fondu knihovny je digitalizovaná.

Interiéry se dochovaly pouze částečně, navrhoval je Gočár a Kysela. Býval tu křišťálový lustr, ten zničen za války, svítidla lépe zapadají do celkové koncepce Gočára. Celkově opraven je reprezentativní Modrý salonek s kruhovým stolem. 

Budova je na seznamu Kulturního dědictví ČR.

KONSTRUKTIVISMUS

Strašnické krematorium, Praha 10, Strašnice

kostel sv.Václava - Praha 10, Vršovice

MODERNÍ KLASICISMUS

Velmi krátké období - 1926 - 28. Vzor stavby: budova autoklubu v Opletalově ulici. Spolek vznikl v hostinci U Pinkasů (Václav Vondřich, Emil Miřička). První sídlo v pronajatých prostorách Obecního domu. Nutnost mít vlastní sídlo, kde by se odehrával bhatý společenský život za účasti bankéřů a podnikatelů, kteří mají blízko k automobilismu. Zakázku dostal  Pavel Janák 1926. Je to v architektuře přechodné období mezi rondokubismem a cihlové architektury po vzoru Holandska. Stavba přišla na 19 milionů, dnes cca 2 miliardy. Členy autoklubu byli z podstaty movití lidé, přispěli do sbírky. Zlatá éra autoklubu - 1.pol.30 let. Pořádaly se společenské akce, vyhlášené plesy a samozžejmě závody - Zbraslav-Jíloviště, 1000 mil československých - Praha-Bratislava a zpět. 1947 odtud vyjeli Zikmund + Hanzelka na Blízký Východ a do Indie. Za totality je Autoklub členem Svazarmu. 

Vila Na krásné vyhlídce, dnes švédské vyslanectví

OBDOBÍ 1969 - 89 - "NORMALIZAČNÍ" ARCHITEKTURA

Architektura období socialismu dnes není na pořadu dne, přitom i tehdy vznikala hodnotná díla. Leccos se bohužel nepodařilo "protlačit",  jako polské kulturní středisko v bruselském stylu, nad arhcitekty stála jako boží ruka schvalovací komise plná členů s rudou knížkou. Stále ještě neuplynulo dostatečně času, aby byla náležitě oceněna díla manželů Machoninových, Aleny Šrámkové, Karla Pragera. Tato a další jména dnes rehabilituje Sdružení projektových ateliérů CAMP. které pořádá přednášky a vycházky pro širokou veřejnost.

žižkovský televizní vysílač 1985  - 92. Býval y zde Mahlerovy sady a židovský hřbitov. Stavba přijata veřejností rozporuplně, často vítězila v anketě o nejošklivější stavbu světa... Jde o čistě technickou stavbu s třemi samostatnými tubusy, velmi ojedinělé.

SORELA = SOCIALISTICKÝ REALISMUS 

hotel Crowne Plaza - dříve Internacional Praha 6, Dejvice 

BRUTALISMUS

hotel Interkontinental Pařížská, Praha 1

Brutalistní stavba z kostek ze surového betonu, hnědé keramiky a skla zaplnila prázdné místo po bloku domů zničených během květnových bojů 1945 V 60. letech, kdy došlo k uvolnění poměrů a v Praze pravidelně přistávala linka  amerických aerolinek Pan Am, stále chyběl důstojný hotel pro zahraniční klientelu. Byl určen pozemek v Praze 1, na předmostí Čechova mostu a stavbu navrhl architekt Karel Filsak z prestižního ateliéru Epsilon. Bývalý žák Josefa Gočára byl jednou z nejvýraznějších tváří tehdejší architektury. Proslavily ho zejména budovy našich zastupitelských úřadů v Číně a Brazílii.  Jeho návrh vyplnil díru zející ve staroměstském nábřeží a daroval Praze novou dominantu v brutalistickém stylu. Hotel, který si do té doby Československo snad ani neumělo představit. Stavba započatá ve svobodou prodchnutém roce 1968 se protáhla a skončila v době tuhé normalizace  1974. 

budova býv. Feder. shromáždění Wilsonova, Praha 1. Architekt Karel Prager

Dlouho se nevědělo, že pylon před budovou věnoval architekt památce Jana Palacha. Původně měl stavbu převyšovat, počítalo se s ním. Po smrti studenta filosofie chtěl architekt na pylon umístit plastiku Plamen a sloup tak i nazvat, což u komunistů narazilo. Dokonce chtěli pylon zcela odstranit. 

dostavba věží kostela kláštera na Slovanech architekt František Maria Černý1967,Vyšehradská, Praha 2

Nová scéna Národního divadla, architekt Karel Prager

Navazuje na architekta Fuchse, který zemřel, takže nemůže už plně uplatnit svou vizi. Na fasádě je použit zelený hadec.

KB na Smíchově

OC Hostivař

kotelna u Apolináře

Rozměry 26 x 26 metrů, keramické obložení, přiznaná nosná konstrukce, jedna z posledních Pragerových realizací. U Apolináře navrhl točnu pro sanitky, nakonec se nerealizovalo. Postavil brutalistní budovu urologické kliniky.

ARCHITEKTURA 21.STOLETÍ
EXPRESIONISMUS, DEKONSTRUKTIVISMUS

Dekonstruktivismus - časté popření tradičních architektonických prvků, nepředvídatelnost, odvážná řešení, nepravidelné tvary (Ghery, Z.Hadid)

Tančící dům Vlado Milunič, Frank O. Gehry  1993– 96 Rašínovo nábř., Praha 2

Florentinum Na Florenci, Praha 1, 2015 

Palác Drn, Národní třída, 2019

BUDOUCNOST?

Florentinum – studio Cígler - Marani, spol. Penta – nadčasový prostor – náměstí – zahrada, 2014 ocenění za nejlepší kancelářský developerský projekt ve stř. + V Evropě. Za 2.sv.války mezi ulicemi Na poříčí a Na Florenci vybudován komplex tiskárny, po 1948 vydavatelství Rudé právo, v 70.letech místo doznalo značných změn. Bohužel byly zbourány i stavebně cenné objekty.

Název Florentinum inspirován podobnými názvy s latinskou koncovkou – um. Historie použití sahá do antiky, kdy byl výraz Palladium používán nejprve v přímém smyslu pro sochu bohyně moudrosti Pallas Atheny, přeneseně pak pro posvátný předmět, uctívané místo. Později užito pro názvy institucí zaměřených na umění, hudbu (Mozarteum) a vzdělávání, jejichž patronem byl nějaký světec (Doroteum, Klementinum) nebo panovník (Karolinum Rudolfinum). Zde souvislost s kulturním městem Florencií i danou lokalitou. 

Zlatá věž Zahy Hadid - měla stát 2019....

nová výstavba 2017, Praha 4 - Pankrác