11 STOLETÍ PRAŽSKÉ ARCHITEKTURY
Praha bývá mimo jiné nazývána také otevřenou učebnicí architektury. Během více než tisíciletého vývoje města vznikaly skvělé stavby, z nichž některé dnes patří k vrcholným dílům jednotlivých uměleckých slohů. Návštěvníky Prahy fascinuje právě ta různorodost domů v pražských ulicích a samozřejmost, s níž dvě stavby, které dělí propast staletí, mohou fungovat vedle sebe. Rokem 2000 vývoj pochopitelně nekončí. Přestože Praha (zatím) nemá skutečně odvážné hi tech stavby Londýna, Madridu nebo Berlína, i u nás vznikají velmi zajímavá díla. Zde je stručný přehled těch, která nejlépe reprezentují daný stavební sloh.
ROMÁNSKÝ SLOH
Basilika sv.Jiří (Pražský hrad, Praha 1)
Rotunda sv.Martina (Vyšehrad, Praha 2)
Rotunda sv.Kříže (ul. Karolíny Světlé, Praha 1, Staré Město)
Rotunda sv.Longina (Na Rybníčku, Praha 2, Nové Město)
2004 objevena rotunda sv. Václava z 11.st. pod Profesním domem (dnes budova Matfyzu) na Malostranském náměstí 2018 dostala fakulta cenu EU za záchranu a obnovu historické památky. Prostor byl zasypán a objeven náhodou při stavbě technického zázemí fakulty. Byla objevena stará kachlová dlažba, dochovalo se 5 %., podle ní zhotovena replika. Kachle jsou šestiúhelníkové se zoomorfními motivy.
Podzemí domu č. 222 v Řetězové ulici (Praha 1, Staré Město)
GOTIKA
Konvent sv. Anežky České (U Milosrdných, Praha 1, Staré Město)
Staronová synagoga (Červená, Praha 1, Josefov)
Karlův most a mostecké věže (Praha 1, Staré Město a Malá Strana)
Katedrála sv. Víta - východní část (Pražský hrad, Praha 1)
Prašná brána (Na Příkopě)
Kostel Panny Marie před Týnem (Staroměstské nám., Praha 1, Staré Město)
RENESANce
Letohrádek královny Anny-Belvedér (Mariánské hradby, Praha 1, Hradčany)
Okna Vladislavského sálu ve Starém paláci (Pražský hrad, Praha 1) -FOTO FABIO CALLINI
Míčovna v Královské zahradě (Pražský hrad, Praha 1)
Schwarzenberský palác (Hradčanské nám. 2, Praha 1, Hradčany) - FOTO FABIO CALLINI
Dům U Minuty (Staroměstské nám., Praha 1, Staré Město)
BAROKO
Valdštejnský palác (Valdštejnské nám., Praha 1, Malá Strana)
Kostel sv.Mikuláše (Malostranské nám. Praha 1, Malá Strana) -FOTO FABIO CALLINI
Kostel sv.Mikuláše na Starém Městě
Kostel sv.Jakuba (Malá Štupartská, Praha 1, Staré Město)
Zámek Troja (U Trojského zámku, Praha 8, Troja)
ROKOKO
Palác Goltz-Kinsky (Staroměstské nám 12, Praha 1, Staré Město)
Palác Sylva-Taroucca (Na Příkopě 10, Praha 1, Nové Město)
KLASICISMUS A EMPÍR
Klasicistní arccitektura se odvolává podobně jako renesance na arhcitekturu antického Řecka a Říma: Důležitá je symetrie, pravidelnost, rovné linie. Používají se antické sloupy s trojúhelníkové štíty.
Stavovské divadlo (Ovocný trh, Praha 1, Staré Město)
Průčelí Slovanského domu (Na Příkopě 22, Praha 1, Nové Město)
Kostel sv.Kříže (Na Příkopě 16, Praha 1, Nové Město)
Palác U Hybernů (nám. Republiky, Praha 1, Nové Město)
HISTORIZUJÍCÍ SLOHY 19.ST
19.st - krize v architektuře a umění, barokní rozmach lze těžko překonat. V období osvícenství se staví v klasicismu a empíru - důraz na symetrii, čistotu forem, návaznost na antiku. S ničím novým nepřichází. Historismus znamená návrat do předchozích dob, které idealizuje také romantická literatura. Architekti se inspirují dobou, která je jim nejbližší a dle nich vhodná pro vyznění jejich staveb. Kombinují formy a zdobné prvky (Pařížská)
NOVOROMÁNSKÝ SLOH
Kostel sv. Martina ve zdi, Kamil Gilbert 1905–6, Martinská 8
NOVOGOTICKÝ SLOH
bytový dům s restaurací, Richard Klenka:1906–7, Pařížská. Gotizující eklektismus, výrazná nárožní dominanta
Novoměstská radnice, Kamil Hilbert a Antonín Wiehl, 1904–5, Karlovo náměstí 22
Kostel sv.Petra a Pavla - (Vyšehrad, Praha 2)
kostel sv.Ludmily - nám. Miru, Praha 2, Vinohrady. Velmi zdařilé umístění do prostoru, navíc na vyvýšené místo.
NOVORENESANCE
Nástupem měšťanstva na politickou scénu se mění i stavební styl. Ustupuje se od strohého klasicismu, do mody přichází novorenesance i v mezinárodním měřítku jako výraz inspirace v renesanci italské (i tehdy hrálo v politice i ekonomice hlavní roli měšťanstvo). V tomto slohu se budují banky, spořitelny, pojišťovny, školy, koncertní síně, nádraží, muzea, divadla, úřední budovy. Formuje se bohatá vrstva vlasteneckých podnikatelů. Mluví se o národní neorenesanci (1896 - 90), která kolem roku 1899 přechází do secese. Symboly tohoto slohu jsou Štorchův dům, Wiehlův dům, Rottův dům
Německá technika (dnes ČVUT), Ignác Ullmann: 1872–73, Karlovo náměstí 13 - Novorenesance severoitalského pojetí
Vyšší dívčí škola, dnes ZŠ: Ignác Ulmann 1866–67, Vodičkova 22
Wiehlův dům, Antonín Wiehl: 1894 -Václavské náměstí 34
Spořitelna král. Hl. m. Prahy, Antonín Wiehl, Osvald Polívka: 1891–93, Rytířská 29
Staroměstská tržnice Jindřich Fialka: 1893–96, Rytířská 10
U tří bílých beránků, Friedrich Ohmann, Quido Bělský: 1892 - 28.října, novorenesnace / secese
Ministerstvo průmyslu a obchodu,Josef Fanta 1926-33, Na Františku 32 - Novorenesance se secesními detaily
Dům společenstva stavitelů, Josef Schulz 1875–79, Kozí 7
Hypoteční banka, dnes htl Boscolo Achill Wolf: 1889–90, Senovážné náměstí 13
Schebkův palác, Ignác Ullmann: 1869–71, Politických vězňů 20
Městské muzeum, Antonín Balšánek, Antonín Wiehl: 1896–98, Na Poříčí 52
Národní divadlo - Josef Zítek, Josef Schulz (ul. Národni 2, Praha 1, Nové Město)
Národní museum - (Vaclavské nám, Praha 1, Nové Město)
Rudolfinum - Josef Zítek, Josef Schulz, 1874 - 85 (náměstí Jana Palacha, Praha 1, Staré Město)
Slavnostně otevřeno 1885, pojmenované na počest rakouského korunního prince Rudolfa. Ten se také na otevření přijel podívat. Počítalo se s koncertním sálem, galerií, muzejními prostory. Architekti Schulz + Zítek. Místo Na rejdišti páchlo sanytrem, který se tu vykládal z lodí, byla tu skládka. 1919 - 41 poslanecká sněmovna. Zde zvolen 1920, 27, 34 prezidentem TGM. Dvorana sloužila jako jídelna a později jako tělocvična. Po válce v budově sídlila AMU a Česká filharmonie. Dnes je tu opět i galerie, cca 1000 m2, 5 velkých sálů
Uměleckoprůmyslové muzeum, Josef Schulz 1896–1901
obytný dům, Janáčkovo nábř., Praha 5 - Smíchov
Vinohradské divadlo Nám.míru, Praha 2
NOVOBAROKO
Strakova akademie, Václav Roštlapil: 1893–95, Nábřeží Edvarda Beneše
Dům U tří mušketýrů, František Niklas: 1906–07, Široká 15
Dům Římská 35, Karel Horák - 1903, historismus se secesními prvky
NOVOKLASICISMUS
Městská knihovna, František Roith: 1926–30, Mariánské náměstí 1
Šekový úřad, dnes KB, František Roith: 1924–27, Václavské náměstí 42 – 46
Ministerstvo zdravotnictví,Bohumil Hübschmann: 1924–31 Palackého náměstí 4
SECESE - MODERNA
poslední univerzální sloh v dějinách Evropy. Paradoxně různé názvy, společné jsou významy jako „mládí, roztržka, odchod, moderní, nový, módní, apod.“: modern style, Jugendstil, art nouveau, modern, Liberty…Architekti. Ohmann, Fanta, Polívka, Balšánek, Bendelmayer…
Hlavní znaky slohu - ornamentálnost, plošnost, barevnost, často nezvyklé odstíny barev, princip harmonie a kontrastu, estetické využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament a secesní linie jsou plynulé, působí vyrovnaně. Pohyb je nenucený, nenásilný, proti případnému jednotvárnému vyznění působí barevné plochy. Ústředním znakem je stylizace, návrat k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo).
Secese se projevila v architektuře, malířství, sochařství, užitém umění. "Zlatý oblak" (odkaz na zlaté pozadí mozajek) rozprášen výstřely první světové války - 1914 sloh doznívá.
ROSTLINNÁ MODERNA
1895 - vyšel Manifest České moderny (Machar, Šalda...) Z umělců Preiss, Sucharda.. Hlavní tezí je, že se přežil historismus.
Hlavním představitelem nového směru byl žák Otto Wagnera z Vídeňské akademie Jan Kotěra. (1871 - 1923). Odmítal pouhou estetiku dojmů historizujících staveb a kombinaci historických motivů. Zdůrazňoval tvořivost. Inspiraci hledal v přírodě. Zájem moderny o přírodu a její tvary vycházel z dobového romantismu, z myšlenky o přírodním ráji. Listy stromů jsou velmi realistické, třeba na hotelu Centra lze rozpoznat strom gingo biloba.
Hotel Central - Fridrich Ohmann: 1899 – 1901 Hybernská 10
Dům U české orlice Celetná 30 - Friedrich Ohmann: 1896–97
Obecní dům - Antonín Balšánek a Osvald Polívka: 1906-11 (nám.Republiky 5, Praha 1, Staré Město)
Reprezentativní stavby tohoto typu jsou až přezdobené, podobně pompézně působí VInohranské divadlo vnějškově neorenesance se secesními prvky. U Obecníhoi domu mladí architekti kritizovali překonaný styl a přílišnou zdobnost.
Obchodní dům U Nováků (Vodičkova 28, Praha 1, Nové Město)
Hotel Paříž - Jan Vejrych: , 1904–5 U Obecniho domu 1, Praha 1
Hotel Arcivévoda Štěpán ( Evropa), Bedřich Bendelmayer: 1903 - 5 Václavské náměstí 25
Hotel Meran - Alois Dryák, Jan Letzel, 1903 - 5 Václavské náměstí 27
Hlavní nádraží, Josef Fanta 1901–9 Wilsonova, Praha 1
Dům Pojišťovny Praha - Osvald Polívka. , 1907–8 Národní 7, Praha 1
Nakladatelství Topič - Osvald Polívka. 1907–8 Národní 9, Praha 1
Česká pojišťovna Spálená 14, Praha 1
Průmyslový palác Výstaviště, Praha 7, Holešovice
Dům zpěváckého spolku Hlahol Masarykovo nábřeží 16, Praha 1
Goethe institut - Jiří Stibral: 1904-5 Masarykovo nábřeží 32, Praha 1
Nová radnice hl.m.Prahy - Osvald Polívka: 1908–11, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda Mariánské nám., Praha 1
Peterkův dům 1900
Trmalova vila Jan Kotěra
Architekt se zde snažil propojit tradici domácího lidového stavitelství se zkušenostmi anglického venkovského domu. Typická je výrazná barevnost dřevěných konstukcí. V interiéru dominuje schodišťová hala anglického typu.
domy č. 17 + 19. v Anglické, Bedřich Bendelmayer, pozdní secese
Dům později vlastnila kladenská Poldovka, nechala si udělat originální vstup z pochromované oceli.
GEOMETRICKÁ MODERNA
1906 - 11. Narozdíl od moderny rostlinné. intuitivní, se architekti nyní soustředí na pevné, geometricky určitelné těleso. Pokud vychází z přírody, listoví a živočichů, třeba hmyzu (brouci, vážky...) už je to více abstrahující. Přechází se k šablonám. Velkou roli hraje prostor, který se stává svébytným uměleckým prostředkem u Jana Kotěry, podobně zmiňuje jeho důležitost Otakar Novotný, jeden z Kotěrových nejnadanějších žáků.
Štencův dům, Otakar Novotný, 1909 - 11, Salvátorská, Praha 1
Mezi zdobnými fasádami secesních domů se skrývá ojedinělý dvojdům z 1909 - 11. Časově patří do období secese, ovšem spíš geometrické, než rostlinné. Architekt Navrátil se inspiroval režným zdivem v Holandsku, kam rád jezdil. Dům má dvě popisná čísla, což zapříčinilo mylné zapsání n aseznam památkově chráněných staveb, jedna část chráněna je, druhá nikoliv. Dnes tu sídlí firma OPERO, nabízí prostory pro coworking.
Jan Štenc vydával umělecké publikace a patřil k intelektuální elitě své doby. Na pozemku uvolněném asanací si dal postavit obytný dům s ateliérem a tiskárnou pro svůj provoz. Jeho tiskárna byla tehdy nejmodernější v Rakousku Uhersku. Štenc se původně obrátil na přítele Kotěru, ten měl ovšem mnoho rozdělaných zakázek a proto doporučil svého žáka Otakara Novotného. Tomu bylo 29 let. Dílo se povedlo mimořádně. Novotný pracuje s cihlami režnými i glazovanými, skládá je do zajímavých struktur, cihla je prvkem stavebním i dekoračním.
Velmi bohaté je i vnitřní členění ve dvoře, jednotlivé části mají různou výšku, vzhled, navzájem je vše propojeno. Původně to byly dva bytové domy do ulice, fotoateliér a tiskařský provoz, na svou dobu velmi pokroková myšlenka - bydlení společně s pracovním místem, což je trend dneška. A Štencův dům je starý 110 let. Inspirativní.
Mozarteum, Jan Kotěra, 1913, Jungmannova, sochy Jan Štursa
Leichterův dům, Jan Kotěra, Chopinova, Praha 2
bytový dům Žatecká 2, Josip Plečnik, Ladislav Skřivánek, 1914 - 15
bytový dům Široká 5-7, 1911, Bohumil Hypšman
bytový dům - Bedřich Bendelmayer: , 1903–4 U Prašné brány 1 – 3
dům U české orlice Celetná 30 - Fridrich Ohmann: 1896–97
bytový dům s obchody Celetná 33 - Bedřich Bendelmayer 1903–4
bytový dům Haštalská 11 - Emil Králíček: Bytový dům, 1914–15
palác Koruna - Václavské náměstí 1 - Antonín Pfeiffer: 1912 – 1914
hotel Ambassador Václavské náměstí 5 - Richard Klenka, František Weyr: 1912–13
Peterkův dům Václavské náměstí 12 - Jan Kotěra: 1899 - 1900
Palác Lucerna Osvald Polívka, Vácslav Havel: , 1907–8 Vodičkova 36
MMR ČR, Osvald Polívka: 1899–90, Výtvarná výzdoba Ladislav Šaloun, Bohuslav Schnirch, Staroměstské náměstí 6
Štorchův dům - Friedrich Ohmann: 1896 – 1897, výzdoba Mikoláš Aleš, Felix Jenewein, Staroměstské nám.
dostavba křížovnického kláštera, Josef Sakař: 1908-12, Platnéřská 2 – 6
Židovské muzeum, Rudolf Schlosser. Škola, 1907–9 - Jáchymova 3
bytový dům Maislova 21 - Richard Klenka, František Weyr: , 1910–11
Chevra Chadiša, Bohumil Hybšman,1910 Široká 5, 7
bytový dům Široká 9 - 1909 Karel Vítězslav Mašek , sochařská výzdoba: Ladislav Křtín
Nová radnice hl.m.Prahy - Osvald Polívka: 1908–11, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda Mariánské nám., Praha 1
činžovní domy, Mánesova, Praha 2
činžovní dům, Karel Homoláč, Slavíkova, Praha 2
Jan Kotěra 1871 - 1923
významný český architekt, urbanista, teoretik architektury. Pro jeho stavby je typická určitá vlídnost a lidské měřítko, je to architektura pro každodenní život. Kotěra se vyhýbal monumentalitě, přitom jeho stavby vyvolávají slavnostní dojem promyšlenými doplňky jako je baldachýn nad vchodem, promenáda v patře... Jan Kotěra pocházel z Brna z bilingvní rodiny, maminka byla Němka. Studoval na německých školách v Ústí nad Labem a v Plzni na odborné škole stavitelské. Po maturitě 1890 odchází získávat praxi do projekčního ateliéru vzdáleného příbuzného ing.Freyna do Prahy, kde zažil o rok později Jubilejní zemskou výstavu. Jeho předním mecenášem se stal rodinný přítel baron Mladota ze Solopysk, Kotěra pro něj navrhl přestavbu rodinného sídla na zámečku Červený Hrádek a také vypracoval projekt rodinné hrobky. Sepulkrální architektuře se pak věnoval celý život, navrhl přes 30 náhrobků.
Díky svému talentu dostal Kotěra studijní stipendium na vídeňskou akademii výtvarných umění. Vídeň byla pro Kotěru zlomová, seznámil se tu s Plečnikem, Loosem, Hoffmannem. Profesorem zde v té době byl Otto Wagner. Kotěra byl ovlivňován na jedné straně wagnerovským modernismem, na druhé straně italsky orientovaným klasicismem, který ve vídeňské akademii ještě dozníval. 1897 získal za svůj projekt ideálního města u ústí tunelu Calais - Dover prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Palazzo Venezia v Římě. Kotěra se neomezil jen na Řím, během 4 měsíců navštívil v Itálii i další místa.
Po návratu z Itálie nastoupil na speciální školu dekorativní architektury na pražské UMPRUM na místo Friedricha Ohmanna, který byl odvolán do Vídně pracovat na Hofburgu. Kotěra se nerozpakoval a o místo zažádal přímo, ač mu bylo pouhých 27 let. Ohromil svými perfektními kresbami římských památek a profesuru získal. K tomu však také celoživotní zášť ze strany mnoha starších nepřejících kolegů.
K celoživotním přátelům Kotěry patřil Josip Plečnik, Kotěra ho doporučil do Prahy, z čehož pak vzešla Plečnikova práce na úpravách Pražského hradu. Obdivoval také invenci Dušana Jurkoviče, kterého považoval za geniálního architekta, ale v pražském prostředí musel jeho práci často obhajovat.
1899 se oženil s Bertou Trázníkovou a zařídil si byt v Praze v Jenštejnské ulici na Novém Městě. Téhož roku začal pracovat na své první významné realizaci, Peterkově domu v Praze. Výzdobu provedli Novák a Sucharda. Manželům se postupně narodily 4 děti.
1902 Kotěra vydává sborník Práce mé a mých žáků. Byl toho názoru, že učitel má probudit žákovu osobnost a ze všech sil podporovat jeho rozvoj, nemá mu vnucovat své umělecké vidění. Proto Kotěra vedl své hodiny hlavně slovním projevem, méně prezentoval fotografie a nákresy hotových staveb.
1902 dostal Kotěra velkou zakázku na stavbu Okresního domu v Hradci Králové. Asi i proto, že se starostou Hradce se znal z vídeňských studií...Stavělo se v místě bývalých hradeb, měla to být nová dominanta města. Veřejnost dům přijala velmi dobře.
V letech 1902 až 1903 se uskutečnila další z pražských Kotěrových realizací - stavba Trmalovy vily v Praze - Strašnicích pro rodinu ředitele veřejné obchodní školy. Šlo o první vilu navrhovanou Kotěrou v duchu anglické moderny, s mnoha folklorními motivy (hrázděné zdivo, sedlová střecha, bohatě vyřezávané prvky zábradlí terasy a schodiště). Dominantní prostor vily představuje vstupní hala anglického typu, z níž se vchází do kuchyně a salonu. Kotěra navštívil Anglii 1905 a 1906, ale již dříve sledoval anglické reformátorské hnutí Arts and Crafts, které zdůrazňovalo potřebu obnovit hlavně řemeslné dovednosti.
1905 - Národní dům v Prostějově - divadelní část, restaurace, spolková část. Stavba pojata ještě secesně, ale už je tu patrné směřování k racionálnějšímu pojetí architektury.
1906 - Kotěrova vila v Chrudimi - zde jde spíš o dílo Kotěrova žáka, ale styl učitele je patrný
1908 - Leichterův dům. Exteriér působí na honosných Vinohradech chladně a přísně, interiér naopak velice vlídně tak, jak to architekt uměl bravurně skloubit. V Leichterově nakladatelství vyšel Kotěrovou zásluhou překlad Wagnerovy knihy Moderní architektura.
1909 - kolonie obytných domů v Lounech pro rodinné i nájemní bydlení. Louny se výstavbou několika tratí staly 1872–1904 významným železničním uzlem. Ubytování velkého počtu drážních zaměstnanců začalo být sociálním problémem. Financování stavby se ujal pensijní fond železničních zaměstnanců. Podle Kotěrova záměru měla v Lounech vyrůst obdoba anglických zahradních měst s plnou vybaveností. Finanční potíže a vypuknutí I. světové války však způsobily, že se podařilo postavit jen torso původního záměru, ohraničené dnešními ulicemi Husova, Dykova, Čeňka Zemana a Bezručova.
Kolonie sestává z několika typů domů od rodinných řadových přízemních tří- a čtyřdomků přes patrové domky s osmi byty až po velký čtyřpodlažní blokový dům na Husově ulici. Společným rysem jim bylo užití režného cihlového zdiva a střízlivého dekoru ve stylu individualistické moderny.
V posledních desetiletích se bohužel na dříve jednotném stylu objektů podepsaly nekoncepčně prováděné opravy, často s užitím podřadných materiálů. Kolonie si i tak zachovává původní hmotovou skladbu a velmi příznivý urbanistický rozvrh. Sám Kotěra si projektu velmi vážil a nazýval ho "moje nejmilejší dílo".
1909 - 13 Muzeum v Hradci Králové
První evropská stavba výrazněně ovlivněná architekturou Franka Lloyda Wrighta svou horizontalitou a dynamismem. Stavba má dvě asymetrická křídla a je zakončena kupolí. V jednom křídle byl v přízemí přednáškový sál, ve druhém pracovna tajemníka a ředitele. Na některých pracech se již podílel Josef Gočár, Kotěrův žák, sochy jsou dílem Suchardovým. Budovu Kotěra koncipoval jako skladbu objemů volně rozvinutých do prostoru podle daných funkcí, bez ohledu na Wagnerovo ponaučení, že veřejná monumentální budova by měla dostat symetrický půdorys.
1910 - Kotěra jmenován profesorem nově vytvořené speciální školy architektury na AVU
1913 - Mozarteum. Zde Kotěra využil režnou cihlu z holandského okruhu, maximálně omezil dekor. Každé ze 4 podlaží ustupuje o 7,5 cm, ve výsledku je zdůrazněna plasticita fasády. Ve dvou nejnižších patrech bylo hudební nakladatelství a obchod, ve 3.patře byt majitele, ostatní prostory sloužily nájemníkům. V hudebním sále se konaly koncerty a přednášky, ve 30.letech byl upraven pro potřeby avantgardního divadla D 34 E.F.Buriana.
Vila ing.Marka je postavena jako venkovský zámeček s věžičkou uprostřed jako pomyslného středu stavby.
Vila generálního ředitele královédvorských železáren je také velmi civilní stavbou s použitím bílé režné cihly. Černošice.
Kotěrova vlastní vila v Hradešínské ulici je manifestem moderního bydlení. Je to komfortní stavba v zahradě na svahu Vinohrad, prototyp domů nové moderní české společnosti. Jedná se o dobrou adresu, Kotěrovým sousedem byl třeba továrník Kolben. Vedle obytné části zde byla i od roku 1910 speciální škola architektury. Ve svém domě Kotěra uskutečnil myšlenku svého profesora Otto Wagnera o propojení školy, projekční kanceláře a bytu profesora do jednoho celku.
Jan Kotěra působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav (navrhl dřevěný pavilon pro výstavu Auguste Rodina, expozice českého umění na světové výstavě v Mnichově). V jeho atelieru postupně pracovali Otakar Novotný, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohuslav Fuchs... Absolvoval několik cest do Paříže, Holandska, Belgie, Německa a seznamoval české čtenáře s viděným. Tak dům architekta Wrighta mohli vidět o několik let dříve, než jinde ve světě. Zemřel po delší nemoci 17. dubna 1923 v Praze. Je pohřben na Vinohradském hřbitově.
podrobně o Kotěrovi a jeho díle zde
https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-evropan-jan-kotera.html
KUBISMUS 1911 - 18
Před 1. světovou válkou je Praha bohatým městem s rozvinutým průmyslem, jsou tu významné rodiny průmyslníků, schopné a ochotné vkládat investice do umění a architektury.
Jak poznáme kubistickou architekturu? Kubismus rozkládá skutečnost do geometrických tvarů, ruší perspektivu ve výtvarném pojetí. Skládá pak realitu zpět do nezvykých kompozic. Typické jsou ostré hrany a krychle, průniky ploch, krystalické struktury, „krystal viděný zevnitř“. Důležitá je práce se světlem, lomené prvky na stavbě vytvářejí během dne hru světla a stínu. Geometrické tvary mohou působit chladně, ale jsou také elegantní a nadčasové…ve stavbách je patrný dynamismus, tak jak to architekti cítili v době blízké osamostatnění země z Habsburské monarchie.
Předobraz kubistické architektury je nutno hledat v malířství, v tvorbě Pabla Picassa a George Braqua, v jejich období analytického kubismu. Byl to směr tak radikální, že se nikde jinde nesetkal s takovým ohlasem jako v Čechách, nikde jinde také neexistují v takovém měřítku kubistické stavby, nábytek a předměty denní potřeby.
Francie jako mekka umění přitahuje i české umělce, jezdí tam na několika měsíční studia díky bohatým mecenášům. Expresionisté Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Emil Filla, Otto Guttfreund byli silně ovlivněni díly Picassa (Slečny z Avignonu) a Braqua, díky historiku umění Vincenci Kramářovi se jejich kubistické obrazy dostaly do Čech. Od nich pak nový styl přebírají architekti. Původní orientace na Německo se mění na Francii.
Kubismus se u nás projevil nejen v architektuře, ale také v užitém umění, což jinde nebylo. Skupina mladých českých výtvarníků (Spolek výtvarných umělců x od spolku Mánes) ovšem čelí kritice, píše se rok 1911, ještě převládá secese.
V čele nového hnutí stála čtveřice Josef Gočár, Pavel Janák (přestavba barokního domu v Pelhřimově ve stylu kubismu), Josef Chochol a Vlastislav Hofman. Bratři Čapkovi, Emil Filla, A.Procházka. Přestože základní prvky slohu byly společné, každý tvůrce nabízel své vlastní řešení, jak dostat náhled na věci z různých úhlů pohledu do prostoru, do architektury. Většinou se kubismus projevil na fasádách a v dekorativních prvcích, méně v interiéru v prostorovém pojetí uvnitř domu.
Na kritické hlasy architekti odpovídali, že kubistická architektura se dá harmonicky zakomponovat do historické zástavby českých měst a měli pravdu. Všichni zmiňovaní architekti uznávali předešlé hodnoty, všichni byli členy Klubu Za starou Prahu, spolku založeného 1900 v reakci na asanaci Starého Města a Josefova.
Konzervativní architekti a většina veřejnosti jsou pohoršeni „bláznivým kubistickým tancem“, svou klientelu si kubisté ale našli mezi osvícenými podnikateli a vyšší střední vrstvou. Sice nedostali možnost uplatnit se ve velkém stylu jako v Německu, kde podobně stavěli expresionisté, a kubismus pak zastavila 1.světová válka, přesto vzniklo několik pozoruhodných staveb a kubismus se projevil i ve vybavení interiérů a nábytku.
Josef Chochol 1880 - 1956
1910 – úprava Brožíkovy síně na Staroměstské radnici
1912 – první kubistická stavba je trojdům pod Vyšehradem na Rašínově nábřeží. Má půdorys ve stylu barokního paláce, na což odkazuje i sedlové střecha, a nápadná je národní barevnost – červená křídla, bílý střed a později přidaná výzdoba tympanonu s tématem starých českých pověstí. Základní kompozice je roztažená do šířky a zůstává tak otevřený pohled na Vyšehrad. Jinak tu je ale svislé členění, z fasády členěné příporami vystupují polygonální arkýře. Špaletová okna jsou vysoká a hluboce rozevřená. Kromě zapuštěných mansardových oken jsou konstrukční články vytaženy ven. Kubistické detaily jsou i v interiéru včetně tvarů klik, členění stropu připomíná pozdně gotickou sklípkovou klenbu, jinde jsou kazetové stropy se zapuštěnými svítidly nebo prosklené světlíky
Kovařovičova vila v Libušině ulici přes svou avantgardnost připomíná italské renesanční vily se zahradou. Přes tvarovou čistotu, přísnou uměřenost a strohé formy je tu patrný odkaz na konkávně konvexní formy barokních staveb Dienzenhoferů. Zajímavá je i forma zahrady, připomíná vyšehradský bastion - předsunutou část opevnění ve tvaru pětiúhelníku. Výrazný středový rizalit je obrácen do zahrady, je na půdorysu mnohoúhelníku.
Chochol pracuje s hladkými plochami bez tradičního zdobení a ornamentů, ale plochy jsou prohýbány a lámány s velkou fantazií, takže výsledek působí jako jeden velký ornament.
Činžovní dům v Neklanově ulici má působivý rohový pilíř, který stavbou jakoby prorůstá a odhaluje její kostru. Chochol se obává jednotvárnosti městské zástavby, na druhou stranu je pro velké až monumentální jednoduché formy. Brojil proti ornamentům a ozdůbkám. Je to pokus zmodernizovat klasický činžovní dům kubistickým vnějším pláštěm. Pilíř odříznutý od masy domu je na nároží tam, kde v historismu architekti umísťovali ozdobné věžičky nebo arkýře. Celek působí tak, jakoby byl pilíř přenesen i s částí klenby z nějakého gotického kostela. Hlavní římsa se rozbíhá rovnoměrně do stran a stavba si tak cele podmaňuje okolní prostor.
Josef Chochol po válce přešel k purismu a později i funkcionalismu, byl výjimečnou osobností i podivínem. Jako měnil styly v architektuře, měnil i politické názory. Od předválečného členství v pravicové národně demokratické straně přes sociální demokracii ve 20.letech se dostal k radikální levici.
Josef Gočár 1880 - 1945
Nejvýznamnějčí český architekt první poloviny 20.st. spolu s Kotěrou. Mimořádně silná výtvarná osobnost, průkopník nových směrů v architektuře. Vychází ze secese, Kotěrovského modernismu (byl jeho žákem) přes kubismus a rondokubismus k funkcionalismu oproštěnému od dekoru, k čisté hmotě, hladké jednoduché stavbě. Jeho Dům u černé madony nepůsobí rušivě, protože přes množství geometrických prvků nahoře použil mansardovou střechu a vikýře typické pro barokní architekturu.
Další kubistické stavby
činžovní dům, Mánesova, Praha 2, kubistické prvky
Sequensova vila, Otakar Novotný 1912, Libušina 5 - Klasicizující moderna
Učitelské domy, Otakar Novotný: 1918 Elišky Krásnohorské 123/10, 1021/12, 1037/14
obchodní a bytový dům Diamant, Emil Králíček, 1912 - 13 Spálená 2
kancelářský dům Na Perštýně 11, Alois Dryák: , 1920-22
rodinný dům Břehová 3, Antonín Engel: 1913–15 - Kubizující moderna, vila italského typu
ďáblický hřbitov, Vlastislav Hofman, 1912 - 13
obchodní dům s byty Karmelitská 22 Ludvík Kysela: , 1912
bytový dům Karmelitská 26 - František Štorch: , 1913 Karmelitská 30
Dům U černé Matky Boží - Josef Gočár 1912 Celetná 34, Praha 1
Původně zde stály dva historické domy, po jejich zbourání tu byl 1911 - 2 vystavěn obchodní dům pro Františka Herbsta. Zlomená fasáda naznačuje, že domy tu stály dva. Z jednoho byla přesunuta socha černé Madony, která dala domu i název. Pokud pomineme kubismus, dům je řešen vcelku tradičně. Přízemí má velké skleněné výkladce s dřevěným orámováním. Okna v prvním a druhém patře jsou na svou dobu netradičně velká, zalomená - arkýřová. Okna v dalším patře jsou menší, rovná, oddělená kanelovanými sloupky. Následuje mohutná římsa, která dům ukotvuje do okolního prostoru a mansardová střecha, kde byly původně byty. Je poměrně vysoká jako měřítko budoucí zástavby. Architekt myslel i na umístění reklamy.
Schodiště má tvar žárovky nebo podkovy bez jediné podesty, originální zábradlí a osvětlení z horního světlíku.
Kavárna v 1.patře pracuje se světlem, vnitřní stěn jsou tmavé, směrem k oknům se prostor stále víc osvětluje. Nejsou tu žádné podpěrné sloupy (schované ve fasádě a nosném jádru) což vnímání volného velkého prostoru ještě umocňuje. Při stavbě byly použity železobetonové pasy, na tu dobu velmi pokrokové.
V přízemí a v suterénu je restaurace, v horním patře expozice kubistického nábytku a doplňků. V prvním podkroví je výstavní sál, volný otevřený prostor, což umožňuje uchycení železobetonových nosníků do jádra a fasády. 1993 - 4 provedl rekonstrukci domu tým Karla Pragera.
Dnes je Dům u černé matky boží stále v centru pozornosti turistů, je skvělým příkladem, jak ukázat na rozmanitost pražské architektury. Je dobře dostupný a výborně začleněný do okolní tradiční zástavby.
Dům č. 2, Neklanova
Dům č. 30 Neklanova Josef Chochol: 1913 - 1914 Praha 2, Vyšehrad
Rohový sloup připomíná nosný sloup v gotice. Parcela je komplikovaná, velký výškový rozdíl, svažitý terén. Spád Chochol vyrovnal různou výškou oken.
Patrně nejtypičtější Chocholova novostavba je výsledkem snahy zmodernizovat typický nájemní dům kubistickým pláštěm. Chochol zde využíví velkou škálu úhlů. Víc než ostatní kubisté klade důraz na vizuální vyznění, více než oni řeší napětí mezi tradicí a modernou ve prospěch moderny. Jeho velkoryse rozvržené plochy působí dramaticky, jsou přitom čisté a hladké bez vnějších dekorů. Už samotné netradiční prohýbání a lámání ploch působí jako jeden velký ornament. Obnažení kostry stavby se tu projevilo otevřením interiéru do průčelí. Nárožní balkony mají pětiboký půdorys stejně jako parádní pokoje interiéru.
Vnislavova / Libušina - Otakar Novotný
Materiál pálené cihly, využity i jako zdobný prvek, vznikají zajímavé lomy světla. Inspirace architekturou GB a Holandska.
Trojitý dům na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem Praha 4, Podolí - Josef Chochol (1880 - 1956)
RONDOKUBISMUS
Palác Adria Pavel Janák, Josef Zasche: 1922-25 Jungmannovo nám., Praha 1
Kombinace art deco a českého národního slohu. Sochy na portálu - žehnající Kristus. Autor Karel Dvořák.
Palác Legiobanky Josef Gočár: Na Poříčí 24, Praha 1
Palác Archa - Legiobanka – banka čs.legií 1919 - 55. Ve stylu rondokubismu navrhl Josef Gočár, včetně mnoha prvků v ineriérech. Stavba – 1921 – 39. Jako instituce sloužící finančním potřebám čs.legií byla banka založena r.1919 v Irkutsku. 1945 znárodněna. Sochařskou výzdobu provedli Gočárovi přátelé, vynikající umělci - Jan Štursa, Otto Gutfreund, v interiérech pracoval František Kysela. Dnes jsou zde po rekonstrukci ČSOB z 90.let kancelářské prostory a divadlo Archa. Sousední funkcionalistickou budovu banka koupila 1922, byl tu i známý pivovar, později bufet U Rozvařilů a divadlo D34 E.F.Buriana..
Cukrárna Myšák, Vodičkova, Praha 1
rondokubismus v běžné zástavbě - obytný dům v ulici U hráze, Praha 10
FUNKCIONALISMUS
Jako názorový systém vychází z moderní organizace práce v továrnách, z kultu strojů a inženýrské práce. Půdorys stavby, prostory a jejich vzájemné vazby měly přesně odpovídat jejich funkci, účelu. FORMA MUSELA SLEDOVAT FUNKCI. Odtud logické řetězení místností (inspirace pásovou výrobou v továrnách) Kuchyň-spíž-jídelna, jídelna-pokoj, pokoj-pracovna, ložnice-koupelna-terasa...mluví se o továrně na bydlení. Nástup pražského funkcionalismu přerušila hospodářská krize 1929. Ta prohloubila krizi bytovou, výsledkem prudký pokles stavební činnosti.
Důležitou součástí funkcionalistických staveb byla terasa, nebo také střešní zahrada či sluneční terasa. Umožnila to plochá střecha. Známé byly terasy Bílé labutě, kde se i natáčel film Šťastnou cest nebo tu vystavoval Emil Filla.
Barrandovské terasy
Veletržní palác , Dukelských hrdinů 47, Praha 7
Svatyně Krista Krále, Kolbenova 14, Vysočany, Praha 9
Obchodní dům Bílá labuť - Josef Kittrich, Josef Hrubý: 1937–39, Na Poříčí 23, Praha1, první předsazená celoskleněná průčelní stěna v Praze
Stýblův obchodní dům s kinem Alfa, Ludvík Kysela, 1929 Václavské nám.28, Praha 1
palác Fénix s kinem Blanik - Josef Gočár, Bedřich Ehrmann 1929 Václavské nám.56, Praha 1
Kancelářský dům s restaurací a kinem Avion - Bohumír Kozák,, 1924 - 26 - Václavské náměstí 41,
první fasáda s pásovými okny a parapety, protofunkcionalismus
hotel Juliš, Pavel Janák, 1928–31, Václavské náměstí 22, Praha 1
Lindtův obchodní dům -Ludvík Kysela 1925 - 7, Václavské nám. 4, Praha 1
Dům služeb Baťa, Projekční kancelář firmy Baťa a Ludvík Kysela, Václavské nám 6, Praha 1
Dům hudebních nástrojů, Vlastimil Brožek, Karel Polívka, 1939, Jungmannovo náměstí 17, Praha 1
obchodní dům ARA, dnes ČSOB - Milan Babuška 1927-31 - Perlová 5, Praha 1
kancelářský dům, Bohumír Kozák: , cca 1938-41, Bartolomějská 7
Pojišťovna Praha (ul. Na Příkopě 15, Praha 1, Nové Město)
Mullerova vila (ul. Nad Hradním vodojemem 14/642, Praha 6, Ořechovka
Hotel Axa -Václav Plic, 1930 - 32, Na Poříčí 40
dům S. V. U. Mánes, Otakar Novotný, 1928 - 30, Masarykovo nábřeží 1
Pivovarský dům, Gustav Paul, 1936 - 7, Lípová 15 - Funkcionalismus s klasicizujícími znaky
Kulichův dům (dnes s kinem Mat) - Oldřich Tyl, 1934 - Karlovo náměstí 19 , Praha 2
Pasáž Černá růže - 1933, Oldřich Tyl
Černý pivovar, Karel Kotas: - 1932 - 34, Karlovo náměstí 14, 15 Praha 2
poliklinika, Ferdinand Fencl: 1937–47 - Karlovo náměstí 32 Praha 2
Palác Merkur - Jaroslav Fragner: 1934–35, Revoluční 25 - Klasicizující funkcionalismus
Dům zemědělské osvěty - Josef Gočár, 1924 - 26, Slezská 100, Praha 2
činžovní dům Na Smetance 16
2020 uplynulo 140 let od narození Josefa Gočára. Tento jeho dům je přechodným dílem mezi obdobím kubismu a funkcionalismu, je to jeho první pražská stavba z červených cihel, více realizací je v Hradci Králové.
Plastická výzdoba na průčelí - J - alegorie obilnářství, S - alegorie vinařství. Autor Otto Guttfreund, vzpínající se koně na rizalitu již nestihl vytvořit. Ve vstupní halem socha Čechie od sochaře Jana Laudy.
Dnes tu sídlí Státní veterinární správa a Knihovna Aloise Švehly. S knihovnou a přednáškovými sály se počítalo od počátku. Před 100 lety mělo zemědělství jiné postevní, dnes v oboru pracují 4% obyvatel. Tato odborná knihovna je 3.největší na světě (po Washingtonu a knihovně v Rusku) zaměřená na zemědělství a potravinářství, přes 1 200 000 svazků. Za války sem spadla bomba, ale nevybuchla. Depozitář je v Kojeticích, tam jsou umístěny nejcennější svazky v lepších podmínkách. Nejcennější je Mattioliho herbář z 16.st. Velká část fondu knihovny je digitalizovaná.
Interiéry se dochovaly pouze částečně, navrhoval je Gočár a Kysela. Býval tu křišťálový lustr, ten zničen za války, svítidla lépe zapadají do celkové koncepce Gočára. Celkově opraven je reprezentativní Modrý salonek s kruhovým stolem.
Budova je na seznamu Kulturního dědictví ČR.
KONSTRUKTIVISMUS
Strašnické krematorium, Praha 10, Strašnice
kostel sv.Václava - Praha 10, Vršovice
MODERNÍ KLASICISMUS
Velmi krátké období - 1926 - 28. Vzor stavby: budova autoklubu v Opletalově ulici. Spolek vznikl v hostinci U Pinkasů (Václav Vondřich, Emil Miřička). První sídlo v pronajatých prostorách Obecního domu. Nutnost mít vlastní sídlo, kde by se odehrával bhatý společenský život za účasti bankéřů a podnikatelů, kteří mají blízko k automobilismu. Zakázku dostal Pavel Janák 1926. Je to v architektuře přechodné období mezi rondokubismem a cihlové architektury po vzoru Holandska. Stavba přišla na 19 milionů, dnes cca 2 miliardy. Členy autoklubu byli z podstaty movití lidé, přispěli do sbírky. Zlatá éra autoklubu - 1.pol.30 let. Pořádaly se společenské akce, vyhlášené plesy a samozžejmě závody - Zbraslav-Jíloviště, 1000 mil československých - Praha-Bratislava a zpět. 1947 odtud vyjeli Zikmund + Hanzelka na Blízký Východ a do Indie. Za totality je Autoklub členem Svazarmu.
Vila Na krásné vyhlídce, dnes švédské vyslanectví
OBDOBÍ 1969 - 89 - "NORMALIZAČNÍ" ARCHITEKTURA
Architekturu za socialismu reprezentovaly především typické hranaté paneláky. Byly budovány podle jednotných norem a měly unifikovaný vzhled. Architekti dostali jen omezenou příležitost uplatnit svou invenci například při výstavbě hotelů, určených především pro cizince. Přesto vzniklo i několik zajímavých staveb, které získaly i mezinárodní uznání, jako byla televizní věž na Ještědu architekta Karla Hubáčka.
Architektura období socialismu dnes není na pořadu dne, přitom i tehdy vznikala hodnotná díla. Leccos se bohužel nepodařilo "protlačit", jako polské kulturní středisko v bruselském stylu, nad arhcitekty stála jako boží ruka schvalovací komise plná členů s rudou knížkou. Stále ještě neuplynulo dostatečně času, aby byla náležitě oceněna díla manželů Machoninových, Aleny Šrámkové, Karla Pragera. Tato a další jména dnes rehabilituje Sdružení projektových ateliérů CAMP. které pořádá přednášky a vycházky pro širokou veřejnost.
žižkovský televizní vysílač 1985 - 92. Býval y zde Mahlerovy sady a židovský hřbitov. Stavba přijata veřejností rozporuplně, často vítězila v anketě o nejošklivější stavbu světa... Jde o čistě technickou stavbu s třemi samostatnými tubusy, velmi ojedinělé.
SORELA = SOCIALISTICKÝ REALISMUS
hotel Crowne Plaza - dříve Internacional Praha 6, Dejvice
BRUTALISMUS
hotel Interkontinental Pařížská, Praha 1
Brutalistní stavba z kostek ze surového betonu, hnědé keramiky a skla zaplnila prázdné místo po bloku domů zničených během květnových bojů 1945. V 60. letech, kdy došlo k uvolnění poměrů a v Praze pravidelně přistávala linka amerických aerolinek Pan Am, stále chyběl důstojný hotel pro zahraniční klientelu. Byl určen pozemek v Praze 1, na předmostí Čechova mostu a stavbu navrhl architekt Karel Filsak z prestižního ateliéru Epsilon. Bývalý žák Josefa Gočára byl jednou z nejvýraznějších tváří tehdejší architektury. Proslavily ho zejména budovy našich zastupitelských úřadů v Číně a Brazílii. Jeho návrh vyplnil díru zející ve staroměstském nábřeží a daroval Praze novou dominantu v brutalistickém stylu. Hotel, který si do té doby Československo snad ani neumělo představit. Stavba započatá ve svobodou prodchnutém roce 1968 se protáhla a skončila v době tuhé normalizace 1974.
budova býv. Feder. shromáždění Wilsonova, Praha 1. Architekt Karel Prager
Dlouho se nevědělo, že pylon před budovou věnoval architekt památce Jana Palacha. Původně měl stavbu převyšovat, počítalo se s ním. Po smrti studenta filosofie chtěl architekt na pylon umístit plastiku Plamen a sloup tak i nazvat, což u komunistů narazilo. Dokonce chtěli pylon zcela odstranit.
dostavba věží kostela kláštera na Slovanech architekt František Maria Černý: 1967,Vyšehradská, Praha 2
Nová scéna Národního divadla, architekt Karel Prager
Navazuje na architekta Fuchse, který zemřel, takže nemůže už plně uplatnit svou vizi. Na fasádě je použit zelený hadec.
OD Kotva
DBK Budějovická
budovy PZO - Omnipol, Koospol, Unicoop
OD Družba
KB na Smíchově
OC Hostivař
kotelna u Apolináře
Rozměry 26 x 26 metrů, keramické obložení, přiznaná nosná konstrukce, jedna z posledních Pragerových realizací. U Apolináře navrhl točnu pro sanitky, nakonec se nerealizovalo. Postavil brutalistní budovu urologické kliniky.
Zmizelé brutalistní stavby: vládní hotel Praha, Transgas
ARCHITEKTURA 21.STOLETÍ
EXPRESIONISMUS, DEKONSTRUKTIVISMUS
Dekonstruktivismus - časté popření tradičních architektonických prvků, nepředvídatelnost, odvážná řešení, nepravidelné tvary (Ghery, Z.Hadid)
Tančící dům Vlado Milunič, Frank O. Gehry 1993– 96 Rašínovo nábř., Praha 2
Florentinum Na Florenci, Praha 1, 2015
Palác Drn, Národní třída, 2019
BUDOUCNOST?
Florentinum – studio Cígler - Marani, spol. Penta – nadčasový prostor – náměstí – zahrada, 2014 ocenění za nejlepší kancelářský developerský projekt ve stř. + V Evropě. Za 2.sv.války mezi ulicemi Na poříčí a Na Florenci vybudován komplex tiskárny, po 1948 vydavatelství Rudé právo, v 70.letech místo doznalo značných změn. Bohužel byly zbourány i stavebně cenné objekty.
Název Florentinum inspirován podobnými názvy s latinskou koncovkou – um. Historie použití sahá do antiky, kdy byl výraz Palladium používán nejprve v přímém smyslu pro sochu bohyně moudrosti Pallas Atheny, přeneseně pak pro posvátný předmět, uctívané místo. Později užito pro názvy institucí zaměřených na umění, hudbu (Mozarteum) a vzdělávání, jejichž patronem byl nějaký světec (Doroteum, Klementinum) nebo panovník (Karolinum Rudolfinum). Zde souvislost s kulturním městem Florencií i danou lokalitou.
Zlatá věž Zahy Hadid - měla stát 2019....2022 stavba probíhá
nová výstavba 2017, Praha 4 - Pankrác
...a 2022, ve Véčku už se bydlí
Palác Drn, Národní třída, architekt Stanislav Fiala, 2018
Palmovka Open Park, Aulík Fišer architekti, komplex kancelářských budov, Libeň Palmovka, video Adam Gebrian
Kancelářská budova Butterfly, Karlín
