DĚJINY PRAHY V DATECH

před stovkami milionů let, v prvohorách

...bylo na území dnešní Prahy moře. Zbyly po něm břidlice (Vyšehradská skála, Letná, Žižkov...) a křemence.Později také korálové útesy a zkameněliny korálů a jiných živočichů (barrandien, tilobiti)

před 20 miliony let

,,,moře ustoupilo nastálo, hlavní pražskou řekou byla kdysi Berounka a Vltava jen jedním z jejích přítoků

před 250 000 lety

...stopy prvních lidí na území Prahy

3.st.př.K.

...příchod keltských kmenů, Bójové zanechali pojmenování území

6.st.

...Slované

870 - 890

...vzniká Pražský hrad za vlády Bořivoje z kmene Přemyslovů

929

...první písemná zpráva o Praze v kronice Widukinda

965

...zmínka o Praze od kupce Ibrahíma ibn Jakúba

1070

založena vyšehradská kapitula, probošt měl funkci kancléře Českého království

1158

Juditin most z kamene

1231

král Václav I.povoluje staroměstským postavit hradby, Havelské Město se spojuje se Starým Městem

1253

král Přemysl Otakar II. zakládá Menší Město pražské, zve do něj německé kolonisty

1273

po 20 letech budování dokončeny první hradby kolem Starého Města. Výška hradeb 10 metrů, šířka 2 metry.Před zdí byl parkán široký 10 metrů a vodní příkop hluboký až 8 metrů.

1287

spojení Starého a Havelského města

1344

biskupství povýšeno na arcibiskupství, základní kámen ke katedrále sv.Víta

1348

Karel IV zakládá universitu, Nové Město s hradbami dlouhými 3,5 km. 3 hlavní náměstí - Koňský, Dobytčí a Senný trh. Do města vedly 4 brány - Špitálská (Poříčská), Horská, Koňská, Svatojanská (Svinská). 40 000 obyvatel. Založen nejstarší pražský veřejný vodovod -  z pramene v místech dnešní ulice Na rybníčku přiváděl vodu (z "kopce ") ke kašnám na Dobytčí i Koňský trh

1357

Karel IV.zakládá kamenný most, na Františku založen první špitál

1380

postaven Králův dvůr, na místě dnešního Obecního domu, první zde sídlil král Václav IV, zemřel tu král Jiří z Poděbrad, poslední panovník zde je Vladislav Jagellonský, 1484 se vrací na Hrad

1420

bitva pod Vyšehradem, poražena vyšehradská posádka i ZIkmundovo vojsko, Vyšehrad rozbořen husity

1475

staví se Nová brána,od 1715 zvaná Prašná, původně zde brána Odraná, 1 ze 7 bran Starého města

1483

na mor v Praze zemřelo asi 30 000 osob

1518

dočasné spojení Starého a Nového Města

1541

ničivý požár Malé Strany a Hradčan, shořelo na 260 domů, byly desítky obětí

1606

Sadelerův prospekt Prahy

21.6.1621

poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, výjimečně krutá pomsta Habsburků vzbouřeným českým stavům. Původní tresty byly skutečně brutální, mnoha odsouzencům měl být vytržen jazyk, usekány ruce, měli být rozčtvrceni. Nakonec císař Ferdinand II: obrátil pořadí, zohavení proběhlo až na tělech popravených. Odsouzenci čekali ve věži staroměstské radnice, zde jim byly ostříhány vlasy a límce, poté odvedeni na popraviště. Každý pod sebe dostal černé sukno, do něhož bylo zabaleno bezhlavé tělo a vráceno rodině...

Exekuci provedl profesionál svého oboru Jan Mydlář, sám evangelík. Měl připraveno několik ostrých mečů, snažil se, aby oběti netrpěly a skutečně k žádným nepovedeným ranám nedošlo. Pouze kat přehodil pořadí, protože po prvních 10 popravách byl unavený. "Odpočinul si" třemi oběšeními a dál pokračoval ve stínání...

Způsob popravy byl pro kata obtížný, protože stínal hlavy naplocho, vodorovně. Nechal si také vysoko tuto práci zaplatit, zachovaly se účty. Budovci, Šlikovi uťata rukla, Jesenskému vyříznut jazyk. Několik odsouzených bylo oběšeno, jeden z úředníků, Mikuláš Diviš byl přibit za jazyk na dva dny k šibenici. Dřevo z popraviště použito na výrobu schodiště v nemocnici na Františku. Hlavy 12 odsouzených vystaveny na staroměstské mostecké věži, 11 z nich tam zůstalo 10 let...Kdo utekl do ciziny, tomu propadl majetek. Odešlo 30 nejbohatších kupeckých rodin, 20 universitních mistrů a prakticky celá politická špička. Každý 20.obyvatel Prahy tehdy odešel, na generace byla zničena česká inteligence.

1654

buduje se barokní opevnění Prahy

1770

nařízení o číslování všech domů v obcích, pražské domy dostaly čísla, pozapomnělo se na Staroměstskou radnici...Josef II kritizuje rozdělení Prahy na 4 města. 

1784

císař Josef II.slučuje 4 pražská města do jednoho celku, zakládá jeden společný magistrát, vzniká královské město Praha. Velká povodeň, voda až na Staroměstském náměstí.

1786

na rohu dnešní Jindřišské postaveno vlastenecké divadlo Bouda, kde se hrálo česky

1787

premiéra Mozartovy opery  Don Giovanni

1790

Všeobecná nemocnice na Karlově náměstí, založil ji Josef II.

1791

buduje se částečná kanalizace

1798

doložen první pražský fiakr. Ještě v témže roce se jejich počet zvýšil na 34. V 80. letech 19. st. bylo v Praze kolem 300 drožek a 220 fiakrů.Drožka a fiakr zůstávaly dlouho oblíbeným dopravním prostředkem hlavně konzervativnějších Pražanů. Byly pohodlnější, odpadalo čekání a stanoviště byla na každém kroku – před kavárnami, nádražími, divadly, největší pak na velkých náměstích. Drožka tažená vždy jedním koněm. Fiakr více koňmi.

1808

císař František I.povoluje Praze používat znak Starého Města

1833

vystavěna Chotkova silnice z Klárova na Pražský hrad, na Karlově mostě vybudován chodník ze železných ploten

1840

občanská plovárna pod Letnou

1841

Františkův (Řetězový) most, malá nosnost, cestující koňkou ho museli přecházet pěšky, těžké náklady se vozily po Karlově mostě. 1898 most zbourán, 1901 postaven nový most kamenný, od 1919 - jmenuje se most Legií

1842

otevřeno Stogerovo divadlo v Růžové ulici

1845

do Prahy dorazil 1.vlak - z Vídně přes Olomouc, na drážní dvůr, dnes Masarykovo nádraží

1847

v centru Prahy rozsvítila belgická plynárna 200 plynových lamp

1859

ustavena Jednota pro dostavbu chrámu sv.Víta. 

1866

zrušena vyšehradská pevnost

1871

Železniční most (Vyšehrad - Smíchov)

1873

hlavní pošta nastálo v Jindřišské ulici

1875

zahájen provoz první koňky , tramvaje tažené koňmi, z Karlína k Řetězovému mostu u Národního divadla. Později trasa prodloužena na Smíchov, ale přes most se muselo pěšky.

1878

Palackého most

1879

Vinohrady povýšeny na město

1881

Žižkov povýšen na město

1882

starosta Tomáš Černý ve svém projevu nazval Prahu "zlatou" 

1.telefonní ústředna v Praze v Richterově domě. Telefonista-spojovatel se ohlašoval zvoláním „Ha-Hej!“  „Prosím“ a  „Haló“.se začalo používat až postupem doby. Telefon se nazýval dalekomluv a bylo třeba zažádat o koncesi Vídeň. Potenciál ve vynálezu Grahama Bella viděl syn historika Františka Palackého Jan Palacký. 3 minuty hovoru stály jako litr kvalitního vína - 1 zlatý 

1883

obloukovky Františka Křižíka, elektrické osvětlení vybraných ulic, znovuotevření Národního divadla po požáru 1881

1888

plynárna v Holešovicích

1890

jedna z nejničivějších povodní, voda stoupla o 10 metrů, strženy dva pilíře Karlova mostu

1891

jubilejní Zemská výstava, po pouhých 6 měsících postavena Petřínská rozhledna, 1.elektrická tramvaj, dvě lanové dráhy - na Petřín a na Letnou

1893

přijat vítězný návrh na asanaci pražského ghetta a vyhlášen jako zákon, což umožnilo postupovat rychle a vyvlastňovat domy. V ghettu nebyla kanalizace a vodovod, jen několik studen. Ulice byly úzké a křivolaké, je to doba rozvoje obchodu a průmyslu a již od poloviny století se zámožná vrstva obyvatel stěhuje pryč. Ghetto zůstává obydlené spodinou, je tu vysoká kriminalita, podniky nevalné pověsti. Bourání postupuje dominově - zboří se dům, odveze suť, prodá se parcela a za stržené peníze se bourá další. Postupně začíná nová výstavba. Zákon vydaný na 10 let několikrát prodloužen, platil až do 1943. Plocha zabírala 360 ha, asanace se týkala 600 domů.

1894

zavedeno výlučně české uliční názvosloví, což těžce nesla zdejší německá menšina.

1900

ústřední elektrárna v Holešovicích

1904

probourán Vyšehradský tunel

1905

poslední jízda koňky přes Karlův most

1908

Čechův most

1914

Mánesův (ex Františka Ferdinanda) most

1930

1.světelná signalizace, semafor v místech Vodičkova / Jindřišská

1931

JIráskův most

1939

15.3. okupace Československa a současně otevřen OD Bílá labuť

1945

Pražské povstání. Začalo již 5.5. boji o rozhlas s prvními raněnými a mrtvými. Nakonec se Němci stáhli do sklepů a odtud se pak vzdali. K.H.Frank nabídl Praze jednání o kapitulaci, ale byla to jen snaha o uklidnění situace. Na venkově byly ještě silné německé jednotky maršála Schrodera. Do bojů se od samého počátku zapojilo české četnictvo.Vlastencům se podařilo obsadit kasárna Jiřího z Poděbrad a zmocnit se zbraní, v Praze vyrostlo na 1 600 barikád. 7.5. podepsána v Berlíně kapitulace, ale v Praze se bojuje dál. Tankové divize Das Reich a Viking útočí na pražská předměstí. Pronikají na Žižkov, do Kobylis, Libně, Hloubětína, na Palmovku . Střed města je zatím stále v rukou povstalců.

7.5. odpoledne přijíždějí do Prahy Vlasovci, Ruská osvobozenecká armáda. Generál Vlasov ji dal dohromady teprve před několika měsíci. Přijíždějí i na vozech tažených koňmi....Velení těchto pluků jednalo v jinonické Waltrovce s představiteli pražského povstání. Tito vojáci dobyli ruzyňské letiště a kasárna, bojovali na Petříně a jinde. Obyvatelé Prahy jim projevovali vděk, hostili je a zdravili, ale ČNR jejich pomoc odmítla. Po osvobození se pomoc Vlasovců Praze stala nepohodlnou epizodou a na Smíchově, kde byli vojáci soustředěni, trůnil pak po desetiletí sovětský tank...8.5.  Vlasovci pod velením generála Buňačenka odjeli směrem na Příbram. Vojáci nemohli tušit, že skončí na popravištích, v lepším případě ve vyhnanství na Sibiři.

8.5. proběhne neúspěšné jednání o kapitulaci a pak Němci začnou ostřelovat z děl na Letné Prahu a bombardují ji z letadel. Bojuje se na mnoha místech. Němci vraždí rukojmí...V centru města jsou bombami zasaženy paláce na Václavském náměstí i jinde...Tanky zapálily staroměstskou radnici i několik domů na náměstí, zničen byl i orloj.

Kolem poledne přicházejí Němci definitivně podepsat kapitulaci. Její podmínky umožnily Němcům volný odchod na západ. Utíkal i K.H.Frank, v Rokycanech ho zajali Američané. Kapitulací bylo bezesporu zachráněno mnoho životů, ale souhlas ČNR s ní byl po válce hodnocen velmi negativně. 

9.5. ráno přijíždějí do Prahy první ruské tanky. U dejvic a Kobylis se ještě probíjejí posledními hnízdy německého odporu. Tanky přejíždějí i Karlův most. 

1966

zahájena 10 let trvající oprava Karlova mostu.

1965 - 73

Nuselský most, délka 485 metrů

1971

Praha vyhlášena památkovou rezervací

1985

zbořeno nádraží Těšnov

1992

Praha pod ochranu UNESCO