DĚJINY církve a KŘESŤANSTVÍ
KŘESŤANSKÉ UMĚNÍ
                                   

POZN. studijní texty a poznámky pro osobní potřebu - ve fázi nekonečné výstavby:) 

AB OVO aneb jak to začalo

Křesťanství oslovilo jednak nevzdělané masy svými základními principy lásky a milosrdenství, jednk vzdělané vyšší vrstvy, fascinované komplikovanou podstatou Boží trojjedinosti. Původně tak byly pronásledovány masy nemajetných (1.stol, Nero), ale Dioklecián ve 4.st. už narazil na obtíže, mnoho křesťanů je i mezi bohatou vládnoucí vrstvou.

Pro křesťanské umění je zásadní rok 313, kdy císaři Konstantin (na Z) a Licinus (na V) dokumentem známým jako  Milánský  edikt potvrzují že obyvatelé impéria mají právo svobodné volby vyznání - včetně dosud pronásledovaných křesťanů.Theodosius I. pak křesťanství prohlásil za státní náboženství

Existují i jiné orientální kulty, které mají úspěch - kult boha Slunce, bohyně Isis, které také mluví o cyklické vizi - o smrti a znovuzrození. Křesťané ovšem nechtějí oslavovat jiné bohy kromě Krista, císaři nemají zájem o obyvatele ateisty. Přes drsné vlny pronásledování nakonec volí cestu menšího odporu, nemohou zabít všechny, a je jich mnoho. Křesťanské byly především V provincie - Sýrie a Egypt.- povolení jejich víry. Konstantin a Licinius navazují na Toleranční edikt císaře Galeria (311) Tak zůstává 1 bůh na nebi a jeden císař na zemi.

Katakomby

1. - 2.st - římští křesťané pohřbíváni na pohanských hřbitovech. Sv.Petr ve vatikánské nekropoli. Koncem 2.st se začíná s pohřbíváním křesťanů v  katakombách. Traduje se, že v katakombách stejně jako v v soukromých domech (domus ecclesiá) se sloužily první mše. Katakomby nejsou křesťanským vynálezem, i pohané se nechávali pohřbívat v ipogeích - podzemních hrobech. Zvlášť v Římě, kde byly pozemky velmi drahé i za hradbami, kde měla aristokracie své latifundie. Ipogea ovšem neměla takové rozměry jako katakomby, byla budována jako uzavřené prostory, zatímco katakomby tak, aby se mohly v budoucnu rozšiřovat..  

Slovo pochází z řečtiny - katá kumbas - blízko jeskyně. Tak se nazývalo i konkrétní místo pdél via Appia, kde měkký pískovcový terén umožnil vyhloubit chodby a hrobky - postupně vzniká hřbitov San Sebastiano - cymeterium catacumbas. Pojem se ve středověku užíval i pro další podobné hřbitovy.

3.st - početně roste křesťanská komunita, dlouhé podzemní chodby umožňují důstojné místo posldeního odpočinku všem nehledě na společenskou vrstvu. Budování katakomb se financovalo ze společné pokladny plněné z dobrovolných darů a odkazů majetku. Správa katakomb v rukou církve. San Callisto - chodby o délce 20 km...Přes deklarovanou rovnost lze najít i výstavné prostory "cubiculi" kde byly pohřbeny aristokratické rodiny.

V katakombách se nacházejí první raně křesťanské malby. Jejich umělecká kvalita je velmi rozdílná. Převládají různé odstíny hnědé a okrové barvy, šedozelená a černá.

Symbolika

Ježíš - ryba, řecky ichtys - nápis značil ve zkratce Ježíš Kriszus, syn Boží, Spasitel. Révová ratolest, beránek 

Oblíbená témata maleb

Dobrý pastýř (Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek)

Vzkříšení Lazara, Jonáš a velryba - odkazy na Zmrtvýchvstání

katakomby s.Priscilla - Cappella Greca - raně křesťanská sixtina. Bohatá fresková výzdoba, - Mojžíš, Daniel v jámě lvové, Vzkříšení Lazara, průvod tříkrálový - jedny z nejstarších raně křesťanských maleb

4.st - císař Konstantin a papež Damasus vyhlásili katakomby za poutní místa. Především Damasus odvedl ohromný kus práce - nechal chodby vyčistit a zprůchodnit, osvětlit a významné hroby opatřit jménem zesnulého. Zavedl dokonce orientační systém v podzemí.

6.st - katakomby postupně opuštěny, těla mučedníků přenesena do kostelů ve městě. To by antické Římany školovalo, z kultovních i zdravotních důvodů nepohřbívali své zesnulé uvnitř hradeb - s vyjímkou válečných hrdinů.

16.st - jsou objeveny  patery římské katakomby z 60 o nichž existují písemné zprávy

Když se Milánským ediktem křesťanství stává oficiálním náboženstvím, vyvstala potřeba staveb nových. Staví se baziliky (z domus ) a rotundy, které svými tvary vycházejí z již existující architektury římských mauzoleí. Pro výzdobu kostelů se začíná uplatňovat mozaika.

Ravenna - mauzoleum Gally Placidie

Kristus jako dobrý pastýř - mozaika nad vchodem má připomínat, že věčný život lze nalézt pouze prostřednictvím Krista.

Zdobí stěny i klenby a apsidy. Používají se řecká písmena alfa a omega jako symbol pro začátek a konec všech věcí. Objevují se tetramorfos – ztvárnění čtyř evangelistů a jejich symbolů – sv. Marek (lev), sv. Matouš (anděl) , sv. Lukáš (býk) , sv. Jan (orel)

Křesťanství se stalo hlavním zdrojem inspirace pro západní umění v letech přechodu od starověku k ranému středověku. Stavělo se proti polyteismu kmenů a etnik, podrobených římské říši. Nevyhýbalo se přejímání pohanských tradic, které si upravilo k obrazu svému. Tak se z Apollona stal sv. Michal, z Persea sv. Jiří. První kříže neodkazovaly hned na utrpení Krista, ale na byzantský symbol Universa a jeho čtyři světové strany. I další symboly, jako pijící holubice nebo jeleni, byly známé už dříve u etnik věřících v posmrtný život, křesťanství je převzalo.

Středověký figurativní systém přesně odrážel dobu. Věřící si měli představit látku legend, jež tvořily pilíře dogmatu. Bavit a zobrazovat byly funkce velmi těsně spojené. Davy byly zapojeny do svých zábav stejnou měrou jako do svých prací.. Vzdělání bylo tehdy omezené. Tvorba obrazů s příslušnou tematikou ve středověku přímo podmiňovala společenský řád.

Už ve středověku se mnozí umělci neomezovali jen na malování obrazů, mívali na starost i veřejné ceremonie. Aby byly postavy z evangelií pravděpodobné, bylo třeba zasadit ono posvátné do života.

Jedním z typických znaků středověkého náboženství byl hluboký pesimismus, čemuž se nelze divit. Potulní kazatelé dokázali velmi barvitě líčit muka pekelná a věčné zatracení. Tento pesimismus který na lidové úrovni živil fatalismus, byl ideálním zázemím pro lidové zvyky a obřady na vykoupeníí hříchů. Odtud vede cesta ke kultu svatých

KULT SVATÝCH

Kult svatých ostatků je velmi starý, sahá do 2.st. Po pronásledování křesťanů za Diokleciána 303 - 315 přeživší pečlivě uchovávali ostatky umučených. Našli se ovšem už tehdy odpůrci, včetně kněžích, považovali to za pohanský zvyk. To se změnilo v 5.st. sérií dlouhých obléhání města, hroby mučedníků se octly v nebezpečí. Bylo dovoleno je přemisťovat do kostelů jim zasvěcených.  

názor sv.Augustýna - kult mučedníků se ničím neliší od uctívání spravedlivých mezi živými - ti i druzí jsou hodni obdivu a následování.

Názor Tomáše Aquinského: relikvie se uctívají z 3 důvodů:

1 - fyzická vzpomínka, prostřednictvím relikvií udržujeme přátelství z daným světcem  

2 - těla světců posvětil sám Bůh (na rozdíl od svatých ortodoxní církve)

3 - zázraky u hrobů svatých dokazují, že Bůh si uctívání přeje

Původně byly relikviemi předměny osobní potřeby světce, často kousky látky, brandea (po smrti papeže se nastříhal na kousky a rozdal jeho pobřebí rubáš - zrušeno za Gregoria I.) Prach na hrobech světců se nosil ve škapulíři na krku. Později kosterní ostatky - problém: které jsou pravé (pře mezi kláštery a poutními místy o pravost lebek, prstů apod.(hlava sv.Jana Křtitele současně v Konstantinopoli i v opatství s.Jean d´Angeli, ostatky sv.Jiljí současně ve 4 kostelích....) Lid obecný se tím neznepokojoval. Obecně platné mínění, že ostatky svatých jsou nutné k založení a posvěcení kostela

Postoj rané církve 

vzdělanější klerici chápali, že to povede k diskreditaci kultu svatých. Raná křesťanská církev se držela římských zákonů - odmítla autorizovat rozebírání nebo přenos pohřbených těl. Ovšem tento zákon - zákaz rušit mrtvé - byl velmi často porušován, částečně samotnými císaři. Ti si navíc mohli dovolit získávat ostatky ve velkém a nechat na ně zhotovovat cenné schránky - sbírka byzantských vládců ohromila křižáky, Karel Veliký měl podobnou v Cáchách. Ludvík IX, získal pro Sainte Chapelle trn z Kristovy koruny, část pravého kříže a třísku ze svatého kopí... ...

Mírnější přístup církve k uctívání ostatků včetně Krve kristovy vyvolal tlak zdola, mas poutníků. masy považovaly zesnulé svaté za stejně důležité prostředníky mezi nimi a nebem jako za jejich života. 

Osvícenci často kritizovali církev za bránění šíření vzdělání a podporu tmářství včetně kultu ostatků - bylo to naopak, vzdělaní klerikové nic nezmohli proti nevzdělané mase, která kult svatých  a konání zázraků prostřednictvím ostatků vyžadovala...

Kupčení s ostatky

Příklon severní Francie, Anglie a Germánie k nové víře vyvolal hlad po ostatcích - místních svatých tam bylo poskrovnu. Cíl - Řím. Vývoz z Říma nabyl v 9.st takového rázu, že římský lid začal protestovat. Odraz v satiře a kritice reformátorů od 4. do 16.st. Podomní prodejci mohli těžko dokázat pravost, velké poutní kostely se uchýlily raději ke krádeži  - san Nicoló a Bari, san Marco a Venezia, san Benedetto a Fleury...Ovšem ukrást kus originálu se snažili i obyčejní poutníci (při polibku Pravého kříže zuby vykusovali třísky)

Spor Fleury a Montecassina:

po nájezdu Longobardů ze zničeného kláštera odnesl těla světců francouzský kněz. Na nových místech se dějí zázraky - důkaz a argument pro zloděje, že Bůh si přeje,aby tam zůstaly. Účel světí prostředky.

1215 - IV lateránský koncil rozhodl, že ostatky svatých budou vystavovány pouze v relikviářích

Teologické problémy - Otázka fyzických stop Krista

Našli se pochybovači o autentičnosti Kristovy krve - jak může na zemi existovat jeho krev, když vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa?  Mnoho kostelů na západě vlastnilo fiály s Kristovou krví, hlavně v Nizozemí. Vysvětlení: krev zázračně prýští z hostie nebo z vyobrazení Krista poničeného kacíři nebo židy (Zázrak hostie). 804 - další fiála objevena v Mantově

Stejně tak se řešil mléčný zub---toto šlo proti oficiální doktríně církve o zmrtvýchvstání: k němu nemohlo dojít, pokud by zde na zemi zůstala byť jen malá fyzická část Krista...Jediná pravá relikvie Krista byla eucharistie, která ho obsahovala kompletně. Navíc je tu i historický protiargument - kdo mohl vědět, že malý Ježíš se jednou stane vykupitelem a mít zájem o jeho mléčný zub?

V 11.st byl v lateránské bazilice uchovávány Kristova pupeční šňůra  a předkožka - měl je přinést z Jeruzaléma anděl do Cách Karlu Velikému, ten je věnoval do Říma.

Důkazem pravosti relikvie byl  zázrak, případně zkouška ohněm, který ostatkům neublížil. Vesměs se v zázraky věřilo a kritické nebo výsměšné hlasy byly slyšet ojediněle. Posměváčci byli navíc často napadeni nemocí nebo se jim přihodilo neštěstí...boží mlýny. 

KULT NOVÝCH SVATÝCH

Noví svatí pozdního středověku byly často osoby z nižší společenské třídy, prohlášeni za svaté svými spoluobčany dávno předtím, než je za svaté  - pokud vůbec - prohlásila církev. 

sv.Zita z Luccy zemřela 1272, kanonizována až 1696. Velmi populární i v jiných zemích, kde najdeme kaple jí zasvěcené.

KULT PANNY MARIE

Od 12.st se šíří mariánský kult a s ním spojené uctívání množství ostatků  - především rouch a plášťů. PM mohla být přítomna  a konat zázraky uzdravení kdekoliv (Naše Paní...+ lokalita)

VÍRA V ZÁZRAKY

Nejrozšířenější ve středověku, ale existovala v antice a existuje i nyní. (George Fox, Kniha zázraků, popisuje přes 150 zázračných událostí, 17.st.). Kritika ze strany protestantů  - zázraky často inscenovány z touhy po zisku a z osobních  cílů

MISIJNÍ ČINNOST CÍRKVE

V severní Evropě misionáři narazili na panteisty - své božstvo měl každý kámen, každý strom. V křesťanství viděli jednoduše Boha silnějšího než byli jejich. 

VE STOPÁCH MISTRA

Je skutečným paradoxem, že nejslavnější hrob navštěvovaný ve středověku milony poutníků je prázdný.Jde o hrob původně připravený pro Josefa z Aritmeje, kde 3 dny spočívalo Tělo Kristovo. Po první tři století od Kristovy smrti toho v Jeruzalémě moc k vidění nebylo, chrám zničen Titem r. 70. Nicméně probíhalo tu čtení bible, obřady velkonočního týdne. Postupně místo zaplněno kostely a svatyněmi.

Všichni poutníci se snažili nechat se pokřtít v řece Jordán na stejném místě, kde podle tradice Jan Křtitel pokřtil Krista. Od 13.st bylo možno projít Via Crucis až na Kalvárii.

Pouti na Svatá místa jako způsob pokání

raná církev nepropagovala. To se mění od 6.st. Byly určeny konkrétní hříchy, za něž se ukládala pouť: tělesné poklesky kleriků, ničení svatých míst, padělatelství, veřejné hanobení církve. Vážné zločiny trestány smrtí, proto byla pouť lepší variantou. Svatá místa: Canterburry, Santiago, Kolín, Řím  - podle vážnosti provinění bylo vybráno jedno místo, dvě nebo všechna.

Středověké právo nerozlišovalo tak kategoricky mezi právem občanským a trestním. Právo na vynesení trestu pouti měly i různé obchodní spolky - cechy a gildy, i university. A často ho využívaly.

Bylo možno se vykoupit, suma se různila podle daného místa. Platil, kdo si to mohl dovolit. Po vynesení rozsudku měl odsouzený několik měsíců na sehnání peněz od příbuzných nebo lichvářů.

Inkviziční soud vykoupení nepovoloval, dotyčný musel pouť absolvovat s dvěma kříži ze žluté látky na oděvu.

Po návratu poutník čekal před branou městra, dokud úředníci nezkontrolovali jeho listinné důkazy a nepustili ho dovnitř. 

Od 10.st. roste počet dobrovolných poutníků všech sociálních skupin, které hryže svědomí. Cesto do Svaté země mají před sebou dva obrazy Krista, které se nevylučují - Krista člověka, který trpěl a Krista soudce, přísného mravokárce. Představa Pekla jako reálně exisujícího místa  a snaha se mu vyhnout, odčinit poutí hříchy byla silným impulsem.

VELKÁ DOBA POUTÍ

10.st - určité uklidnění situace po nájezdech barbarů, poničeno a vyloupeno mnoho kostelů. Nyní obnova. Cenné sarkofágy a liturgické předměty často měnily místo pobytu, tak jak se stěhovaly před barbary. Ostatky sv.Martina z Tours cestovaly před návratem "domů" víc než 20 let. V té době bylo nemožné pořádat pouti na konkrétní místo, protože relikvie mohla být dávno jinde. 

1204 - dobytí Konstantinopole, do západní Evropy se dostává množství relikvií. 

Podle čeho si konkrétní poutník vybíral konkrétní cíl své pouti je nejasné.Svou roli určitě hrála i módnost. Jednoznačným impulzem bylo 

nalezení ostatků

převezení ostatků

prohlášení nové osoby za svatou a s tím spojené zázraky - nejlepší marketing.

Některé kulty měly krátké trvání, upadly do zapomenutí sotva se objevil někdo nový. Často během krátké doby do sud neznámý kostel získal ohromné bohatství, když se vezl na m=odní vlně, naopak známá poutní místa závislá na štědrosti poutníků, se  mohla dostat ze dne na den do finančních potíží (opatství st.Gilles - 1050 - 1250 - bohatne z darů poutníků na cestě do Santiaga. Během 100 leté války změněny poutnické trasy, pramen vyschl. )

Poutníci očekávali, že poutní místo bude bohatě vyzdobeno, mučedník trpící za života měl podle rozšířeného názoru právo být obklopen nádherou po pozemské smrti. Tehdejší mentalita spojovala duchovní velikost s materiálním bohatstvím.. Ve zato oděný byl v představách věřících sám Kristus - dokud ho ve 13.st. františkánští kazatelé nezačali prezentovat v jeho lidské podobě v obyčejných šatech...

Strohé místo s ostatky bývalo kritizováno a vysmíváno. Už Konstantin nechal vyzdobit místo Božího hrobu cennostmi nesmírné hodnoty. Stejně tak paže sv.Jakuba uložena do křišťálové schránky zdobené drahokamy, hrob sv.Tomáše z Canterburry zdoben zlatými deskami...

Našli se i kritici této okázalé nádhery s názorem, že před vyzdobenými kosteli stojí nazí a hladoví chudáci...Ale až do doby papežských odpustků naprostá většina svatyní darované prostředky opět investuje, místní klérus má právo na třetinu z příjmů, někde jsou pravidla velmi přesně daná - st.Martin v Tours - třetina z darů přísluší kanovníkům kromě veškerých rouch a látek, ty všechny se použijí na výzdobu kostela.

Na druhou stranu toto bohatství sloužilo i jako rezerva v případě potřeby likvidity - na výkupné významých osobností padlých do muslimského zajetí za křižáckých výprav apod.  Tyto osobnosti jako ex voti přinášely do svatyní řetězy (zbavení se okovů otroctví) Cennosti v případě potřeby roztaveny nebo rozmontovány. Do doby před papežským schismatem  kláštery s řádovými bratry vesměs dodržovaly učení o chudé církvy a nehromadily bohatství pro sebe. To se změnilo od Bonifáce IX., svatyně řízené klérem bohatnou, ty původní řeholní upadají. Mniši se řídí regulí sv.Benedikta - poskytují přístřeší a jídlo. Ohromné zisky od poutníků se utápějí v režii i ve Vatikánu - údržba budov, plat klerikům, tisíce voskovic denně...

EX VOTI a peněžní dary

Jednotlivé svatyně na požádání poskytly k nahlédnutí seznam uskutečněných zázraků dotyčného světce. Věcným důkazem zázraku bylo  - a je (Itálie, Francie) - ex voto. Většinou model z vosku - části těla nebo předměty, kterých se zázrak týkal. (voskový model domu, který unikl požáru, kotva člunu, který překonal bouři...).Časem začal být problém se skladováním, ex voti přibývaly geometrickou řadou:) Některé dost morbidní - usřižené vlasy, tasemnice, zakrnělý malíček...

Významná poutní místa dostávala také finanční dary, i formou závěti

PŘípravy na cestu

Nutno zaplatit dluhy, svěřit dům zvolenému hospodáři, vybavit se na cestu, sepsat závěť.  Kazatelé dodávali, že je vhodné usmířit se , s tím, komu ublížil a koho urazi, rozloučit se s ženou i farářem své farnosti.

Někdo dohodl soukromou klauzuli s manželkou, po jak dlouhé době se případně smí provdat. Místní diecéze byla ručitelem, skutečně to fungovalo, poutník se nemusel obávat, že dohodnutá pravidla nebudou respektována. Během jeho nepřítomnosti byla jeho práva a majetek ze strany feudálního pána nedotknutelná. Toho musel požádat o souhlas při přepisu majetku na manželku a děti. Poutník často svůj majetek svěřil do správy církve s dovětkem, že pokud

- na pouti zemře, církev si majetek ponechá (často pak dobrovolně vyplácela půl částky vdově)

- vrátí se živý, dostane majetek zpět a církev až po jeho přirozeném skonu

1145 - bula Evžena III - manželka a děti každého poutníka nebo křižáka jsou pod ochranou Svaté stolice a celé Kristovy církve. 

Nezáleženo na sociálním statutu, na svatá místa mohl vyrazit šlechtic i žebrák. Po urovnání vztahů doma a sepsání závěti si poutník pořídil jednoduché vybavení na cestu - mošnu, hůl, plášť.Na cestu přes moře se doporučovala teplá přikrývka a něco pod hlavu. Později od 13.st i klobouk s širokou krempou. Poutník měl podle oblečení být hned rozpoznatelný od odtatních lidí na cestách - kupců, diplomatů, studentů...Před odchodem podstupoval rituál ne nepodobný pasování na rytíře nebo složení řeholních slibů. Postupně se tři předměty vybavení poutníka vysvětlovaly symbolicky jako svatá trojice, jako 3 křesťanské ctnosti - víra, naděje a milosrdenství. Hůl - třetí noha poutníka slouží na obranu proti zlým psům a vlkům, symbolicky temným silám.   

Zpět poutník přicházel se symbolem daného poutního místa - mušle sv.Jakuba, palmová ratolest z Jeruzaléma, "veronika" z Říma...postupně roste byznys s těmito "upomínkovými předměty". 

ON THE ROAD

Původně cestovaly malé skupinky, jak se zvyšovalo nebezpeční okradení, skupiny se početně rozrůstaly. Zahájení cesty VIP s sebou neslo hromadný exodus plebsu. Cestou se přidávali další, celkem několik stovek poutníků

Jak si poutníci plánovali cestu? Kolik km denně ušli, kde spali, jak se na cestě orientovali? Existovaly zápisy poutníků, co už cestu absolvovali, udílejí rady svým následovníkům.  Nejznámnější je rukopis Kodex Calixtinus 1150  Popisuje země a města na trase a místní obyvatelstvo. Celní předpisy, případná nebezpečí, místa, která stojí za to vidět. Svého druhu turistický průvodce. 

Přechod Pyrenejí, odpočinek v klášterech na cestě, v hostincích.(hospizium). Tam se postarali i o nemocné. Na sociálním statutu nezáleželo, mniši se starali o všechny nezištně. Ne tak v hospodách, tam mohli být poutníci i okradeni. Kodex radí, kde se dá dobře najíst za levno a kterým hospodám se vyhnout  

Poutník měl teoreticky právo na místo pod třechou, kde si odpočinul a ohřál se, dostal chléb a pramenitou vodu. Toto pravidlo křesťanské dobročinnosti platilo po celý středověk. Teoreticky měli tuto povinnost biskupové, prakticky se starali hlavně benediktini. Na charitu šla šást příjmů konventu.

Jak rostl počet poutníků, kláštery neměly dostatek místa a budovaly tak na hlavních tazích  ohromné hospicy, nezávislé na konventu, ale řízené skupinou mnichů nebo kanovníků

Z turistického ruchu těžily i vesnice a městečka na trase, hospodští nabízeli nocleh i formou reklamních poutačů.

Cíl poutníků 

Konec 10.st - otevřena pozemní cesta do Jeruzaléma. V celé Evropě padly bariéry volného cestování. Malou Asií bylo opět bezpečné projet, Antiochie se dostala zpět pod křesťanskou vládu. V Jeruzalémě se mnozí ponořili do řeky Jordán - symbolické smytí hříchů, napodobování Krista 

Santiago de Compostella - poměrně nový cíl poutí, od konce 9.st, ale díky účinné propagandě a dobré dopravní dostupnosti se stalo hitem poutníků. Ze severu Evropy až na místo zvané Finibus terrae - 3 000 km.  

Itálie, Anglie, Francie - nové svatyně rostou jako houby po dešti. Montecassino (san Benedetto), Salerno (san Matteo) Očekávání konce světa - kolem r.1 000 - ohromné pouti do Svaté Země.

Vydat se ve středověku na náboženskou pouť byl výjimečný výkon. Významné svatyně byly od sebe vzdáleny stovky kilometrů, špatné cesty často procházely liduprázdným územím, hrozilo nebezpečí na trase (povodně, bouře...) od divokých zvířat, banditů a bohužel i vesničanů na trase, kteří si okrádáním poutníků přilepšovali.  Válečný konflikt mohl odchod na pouť oddálit nebo zcela znemožnit.

Udržovat cesty v dobrém stavu bylo úkolem feudálního pána, kterému dané území patřilo, ale to se moc nedodržovalo. Významné cesty často opravovali nadšení poutníci - dobrovolníci. Třeba stavba nového mostu byla brána jako akt milosrdenství.

Co se píše v Průvodci poutníka do Santiaga: mj. v Galicii jsou hluboké lesy a málo měst, na jih od Bordeaux je území zamořené komáry, kdo sejde z pěšiny, zapadne do bažin po kolena. Poutníci byli osvobozeni od poplatků, ale i to se leckde porušovalo.Víno a jídlo bylo výborné v Gaskoňsku, strašné v Baskicku:)

pouť do říma

První velké křesťanské baziliky vybudovány nad hroby sv.Pavla (Ostiense) a sv. Petra (pohanská nekropole Colle Vaticano), poté na Lateránu san Giovanni - toto byla ve středověku  tři hlavní římská poutní místa. V dobách raného křesťanství se navštěvovaly i katakomby, kde se sloužily mše přímo u hrobů mučedníků. (san Callisto, via Appia...). Po uvolnění poměrů katakomby začaly upadat, křesťané už se nemuseli skrývat.  Díky zájmu poutníků byly katakomby zachráněny před úpadkem.

Středověký Řím ovšem mnoho poutníků zklamal stavem, v jakém se nacházel po nájezdech barbarů.  Byly vyzdobeny  baziliky SM in Cosmedin a SM Trastevere - mozaikami a vykládanými podlahami. Jediným kompletně novým  kostelem až do 15.st. zůstával  gotický Santa Maria sopra Minerva. Hlavním cílem poutníků byla vždy bazilika sv.Petra. Původní relikvie - hrob sv.Petra v podzemí, na konci 12.st - Veraikon.

Na velikonoce procesí vedené papežem procházelo po trase SM Maggiore- sv.Petr - Laterán

Sv.Jan Lateránský - lebky apoštolů

kaple sv.Vavřince v papežském paláci na lateránu - předkožka a pupeční šňůra Krista.v oleji v křížovém relikviáři... 

Cestovní ruch -  místní bohaté rody vlastnící věže lákaly poutníky na pohled na město z výšky, vybíraly za vstup. Existoval průvodce s popisem římských kostelů a památek. Mirabilia Urbis Romae. Velmi podrobný popis města, spousta číselných ůdajů - počet věží, městských bran, bastionů apd.

první SVATÝ ROK

Jubilejní rok, kdy se odpouštěly hříchy, má komplikovanou historii, souvisí s křížovými výpravami. 1299 sílí názor "zdola", že r. 1300 získají poutníci ke sv.Petru speciální rozhřešení.Papež Bonifác reagoval až na vzniklou situaci, v textech církevních otců nic takového nebylo.Nicméně papež dal vystavit veraikon, osobně přijal některé poutníky. Následovalo vydání papežské buly Antiquorum relatio - pro úplné odpuštění hříchů musí Italové navštívit 30 x apoštolské baziliky, cizinci 15 x. Vyhlášen historicky první Svatý rok. Zajímavost, kdo byl z této milosti vyňat: exkomunikovaní, obchodníci s kontakty s nevěřícími, nepřátelé papeže v Aragonii a na Sicílii a ROD COLONNA.

Kopie buly rozeslány po celé Evropě, dostávali ji i poutníci. Výjimečně příhodné podmínky, relativní období míru, krásné počasí a bohatá úroda. I tak všechny zásoby v Římě vyjedeny a ceny chleba astronomické. Údaje o počtu poutníků se liší, 200 000 se zdá málo, 2 miliony moc. Něco mezi..  

ROZMACH POUTNICTVÍ PO NÁVRATU PAPEŽŮ

Od 15.st opět roste zájem o návštěvu římských bazilik a znovu i katakomb. Ve městě vznikají "národní" hospice, svůj mají Němci, Švédi, Holanďani, Portugalci, Sicilani, Aragonci, Bretoňci, Uhři. Některé hospice prostorné s dobrými službami (sv.Brigita švédská, neomezená délka pobytu), některé malé s přísnými pravidly (zákaz vstupu žoldnéřů, tuláků a zbohatlíků, pobyt max.3 dny bez stravy)

Řím zústával po celý středověk hlavním cílem poutí, ale nebyl jediný. U mnoha cestovatelů převažovala zvědavost nad vírou. Lidé cestují po světě už spíš jako turisté než náboženští poutníci. Dochovalo se mnoho cestovních deníků, velmi populární je Mandeville Travels, dochovalo se přes 300 rukopisů -  přeloženo do mnoha jazyků včetně češtiny. 

Tehdejší turisté se chovali podobně jako ti dnešní.Psali na zdi, vyrývali nápisy a erby - typické pro rytíře u Božího hrobu, předstírali modlitbu a zatím ryli do zdi erb svého rodu.

Z cest se vozily suvenýry - růžence, polodrahokamy s vyrytými svatostánky, sáčky se zemí z Jeruzaléma. To pak rozdávali po návratu příbuzným a známým.

POUŤ DO JERUZALÉMA

Nejnebezpečnější z poutí byla cesta do Jeruzaléma, vysoká rizika na souši i 6 týdnů na moři v nestabilní kocábce. Připlouvalo se do přístavu Jaffa, cestu do Jeruzaléma chránili - ne vždy úspěšně - templáři. Před vstupem do města nutno uzaplatit poplatek - zlatou minci, to si mohl dovolit málokdo. O něco nižší mýtné vyžadovali i Byzantinci, což papež velmi kritizoval. 1056 si stěžoval císařovně Theodoře.

PO MOŘI Z BENÁTEK

Cesta nebezpečná, nepohodlná, drahá.Špatné jídlo, málo vody, nemoci, nulová hygiena. Blechy, vši, krysy v ceně. Bohatší a urození poutníci, co si mohli dovolit utratit více, dostali "lepší služby". Na jedné lodi byly obě skupiny, bohatší měli "voucher" na lepší jídlo a pití". Mnoho poutníků ze zkušenosti vozilo jídlo vlastní.

Činnosi během dlouhé plavby - klábosení, spaní, hra v karty, modlitba...Občasným vyrušením byl střet s piráty, loď bránili  všichni - posádka i poutníci. Ti sice bojovat nemuseli, ale spontánně se přidávali. Benátský senát po několika napadeních poutnických lodí nařídil do výbavy kopí, luky a šípy.  

Poutnictví do Svaté země bylo od 13.st. výnosným byznysem především pro Benátky, odkud vyplouvaly lodo. S příslovečnou benátskou byrokracií se postupně z poutnictví rozvinul organizovaný " segment trhu", svým způsobem  

organizovaný cestovní ruch

Benátčané poskytovali stejné služby jako novodobé cestovní kanceláře. Zajistili obousměrnou dopravu, stravování po cestě, ubytování, pojištění, tlumočníky a průvodce, záleželo jen na finančních možnostech poutníka, kterou nabídku služeb zvolí. Galéry Serenissimy vyplouvaly do Jaffy každoročně po Nanebevstoupení a vracely se na podzim. Při velké poptávce se uskutečnila další cesta (březen - září). Benátští veslaři měli renomé zkušených mořeplavců i etický kodex obchodníků (anonym 1345: kdo by se býval svěřil sicilanům nebo janovským veslařům, spal by už věčným spánkem na dně mořském) Janované byli podezíráni, že prodávali poutníky Arabům jako otroky.

V ceně byla zpáteční cesta, jídlo na celou dobu, poplatky, které pak na místě za všechny platil kapitán, poplatky za tažná zvířata, placené prohlídky Jeruzaléma a fakultativní exkurze k řece Jordán. Před cestou se uzavíraly podrobné cestovní smlouvy obsahující práva i povinnosti poskytovatele služeb i poutníka.

Jak se postupně zhoršovaly vztahy mezi Západem a muslimy, rostly stížnosti na "CK", protože některé body smlouvy nemohla splnit - kvalitu jídla, některé exkurze apod. Pravidelné každoroční cesty lodí z Benátek byly zrušeny .1437, republice už se to nevyplácelo, naopak prodělávala na vyplácení odškodnění.

1440 se sice cesty obnovily, ale až po výběrovém řízení, byznys byl svěřen soukromé společnosti veslařů s nejlepší pověstí, patřící rodině Loredan.Pak převálcováni konkurencí, nesmírně schopnými Contarini. 

BYROKRACIE PO ARABSKU

Po pádu Acri 1291 všichni poutníci připlouvali do Jaffy. Kapitán arabským byrokratům předal seznam poutníků (jízdní list) a poplatek. Poutníkům byl přidělen arabský doprovod na cestu do Jeruzaléma. Jak se zhoršoval yvztahy mezi Západem a arabským světem, poplatky se zvyšovaly a zaváděly se nové, často nečekaně.

V CÍLI POUTI

Množství lidí narůstalo v den svátk patrona dané svatyně. Před kostelem se konalyveskrze světské trhy a církev s tím nic nezmohla. Prodej svíček, růženců, upomínkových předmětů, tištěných průvodců -  na tom se nic nezměnilo. V kostele nebylo k hnutí, hrozilo ušlapání, a často k němu docházelo. Poutníci se seskupovali podle národností, všichni chtěli vidět na relikviář a být přítomni zázraku uzdravení. Tlačili se a omdlévali z nedostatku  vzduchu u Božího hrobu na Velký pátek. Kapsáři měli žně.

Původně se relikvie ve svatyních vystavovaly zřídka na základě nařízení IV.lateránského koncilu 1215. Musely být navíc v relikviářích.. Změna v 15.st - 1424 papež Martin V. toto pravidlo uvolnil a každý kostel měl právo vystavovat relikvie tak jak uznal za vhodné, i nastálo. 

ODMÍTÁNÍ SVĚTA

Toto spirituální hnutí vzniká ve 3.st. v pouštích Egypta, trvá do 12.st. V rané církvi se často objevuje myšlenka odloučit se od městského způsobu života s jeho lpěním na majetku a konzumu. Tehdy to byl Egypt a Palestina (doba sv.Antonína a sv.Girolama), v 8.st. to byl Řím.

Silná tradice poustevníků v Irsku. Cestovali zdánlivě bez cíle stranou lidí, v 9.st. církev začíná prosazovat jiný způsob poustevnictví - kontemplativní život v klášteře nebo v poustevně.

postoj  církve  k světským činnostem

Do 12.st. odmítání rytířských turnajů jako zbytečného hazardování z touhy po penězích. Rytíř zabitý na turnaji neměl právo na pohřeb do posvěcené půdy. Církev turnaje výslovně zakazuje, ale s malým úspěchem..

Odmítání lichvy a obchodování se ziskem vzniklým z úroků.  

MĚSÍČNÍ CYKLUS - UMĚNÍ V KAMENI

"Čas byl stvořen Bohem a patří Bohu", čas lidí je pak rozdělen církví na přesně určenou dobu modlitby a práce.Prací se člověk vykupuje z Adamova dědičného hříchu . Vykoupení dojde křtem a prací...Odtud i cyklus prací typických pro jednotlivé měsíce roku. 

Cykly mohly být namalované, častěji vytesané v kameni na průčelí katedrál jako názorné poučení pro věřící.Příkladem mohou být Měsíce v Arezzu, Ferraře, Parmě... Krásný příklad dobového oděvu a účesů, velmi realistické a přesně vystihující konkrétní prostředí. Muži nosili v létě na pole širokou suknici ke kolenům s průstřihy po stranách pro usnadnění pohybu, lněnou nebo z konopí a lnu.(camisa). Pod ní jsou vidět brache - něco jako bermudy s ohrnutými lemy nebo přímo vykasané ke kolenům. Přes suknice se nosily tuniky, účes "podle hrnce".

Postavy žen v těchto cyklech jsou vyjímečné. Je to kvůli ikonografii, měsíce ztotožňovány s mužskými postavami. Výjimkou je Jaro, šaty bývají dlouhé - není myslitelné odhalovat na veřejnosti části ženského těla. To je ovšem teorie, předpokládá se, že za horkých dní na poli si ženy šaty také podkasávaly. Parma - sběračka fíků má na sobě dlouhou tuniku. Dívka nemá pokryté vlasy - status dívky na vdávání. Benátky - basilica marciana - vzácné zobrazení dívky s holými pažemi, pomáhá při výrobě sýra.

VÝVOJ KŘESŤANSTVÍ A VÝZNAMNÍ PAPEŽI

Papež je jedním z nejmocnějších mužů světa. Křesťanství kdysi hlásala malá skupinka židovských rebelů, dnes nejrozšířenější náboženství na světě. Papež je duchovním vůdcem, ale jeho moc přesahuje svět víry. Od dob sv. Petra je papež považován za maják víry, morálky a duchovního vedení 

Sv.Petr jeden z 12 Kristových apoštolů byl 1.papežem. byl pohřben na Vatikánském pahorku a nad jeho hrobem byla postavena bazilika. Papežové jsou vnímáni jako jeho dědicové. Hrob sv. Petra je jakousi zakládající listinou papežství. Lidé považují papeže za morální autoritu, očekávají jeho vyjádření a postoj k nejrůznějším tématům. Než se stal  tím, kým je dnes, byl filosofem, vůdcem podzemního hnutí a psancem, jedním z 12 Kristových učedníků. Traduje se, že jednou při společné, rybolovu řekl Kristus Petrovi. Ty jsi Petr, to znamená skála. Na té skále zbuduji svou církev a tobě dám klíče od Království nebeského. Pro apoštoly byl Kristus Mesiáš, Syn Boží.Petr se tak stal symbolem víry, na níž stojí křesťanská církev. Na Petrově odkazu byl postaven základ posvátného úřadu, i když výraz papež se začal používat mnohem později. Podstatou je myšlenka, že papež je opora, něco trvalého, o co se lidé mohou s důvěrou opřít v dobách úzkosti.. 

Hlasatelé Ježíšova učení se rozešli do celého  Středomoří, ale jen apoštolové provázeli Ježíše na jeho cestách. Navzdory nebezpeší, která v Římě křesťanům hrozila, organizoval Petr tajná shromáždění. Síla křesťanského hnutí spočívala v hlásání lidství. Každý je člověka a má svou důstojnost, protože byl stvořen k obrazu božímu. Většinu obyvatel římské říše tvořili bezprávní otroci, ke kterým poprvé někdo takto mluvil. Obliba Petrových shromáždění rostla Z8konitě muselo dojít ke střetu s císařem. Křesťané byli zatýkáni, mučeni,

64 byl ukřižován i Petr. Pro křesťany to byla velká ztráta, ale zároveň si uvědomili, že mají li přežít, musí dát svému hnutí organizaci a řád. Podobně uvažovali po staletích američtí revolucionáři: buď budeme bojovat společně, nebo viset každý zvlášť. Sestavili pravidla a pokyny, jimž se mají křesťané řídit. Jednotlivé obce potřebovaly nějaký sjednocující prvek. Kostely pro společná setkání ještě neexistovaly. Vytvořili hierarchii trochu po vzoru římské armády. V každém městě se stal nejvyšší postavenou osobou biskup. Hlavou všech biskupů je biskup římský. 

312 Milánský edikt, Konstantin Veliký na základě vidění ve snu před rozhodující bitvou prohlásil křesťanství státním náboženstvím. Poprvé v dějinách se císař rozhodl spojit se s církví. Viděl ve spojenectví cestu ke sjednocení říše. Cestou nové ideologie s jedním bohem pro všechny a se stejnými morálními hodnotami. S biskupy Konstantin jednal jako s členy svého vládního kabinetu, fungovali jako jeho prodloužená ruka. Biskupům Egypta, Jeruzaléma a Atén dal takové pravomoci, že de facto vládli oni v jeho jménu. Biskupové se stali významnými osobami v místních komunitách. Řešili spory, rozhodovali o zásobování potravinami. Rostl jejich vliv a bohatství. Nové kostely osvobozeny od daní, křesťané mají různé dańové úlevy, je to motivující. Roste sice počet křesťanů, rostou ale také spory mezi nimi. Lidé jsou schopni se zabíjet. Je nutno sjednotit doktrinu.

Konstantin je hlavou státu i církve. Je rozený Říman a vychází ze starého náboženství, kde císař zastával současně pozici nejvyššího kněze. Problém po založení 2.hlavního města, Konstantinopole. Je tu druhý biskup a začíná přetahovaná o moc. Řím nebo Konstantinopol, který biskup má navrch?

325 Nikájský koncil

Toto první setkání biskupů povožilo základ dnešního kolegia kardinálů. Biskupové měli za úkol sepsat jednoduché vyznání víry.

366  Damasus

neříman, maximálně činný ve svém úřadě. Založil vatikánské archívy, opravil katakomby včetně nástěnných maleb a přístupových schodišť, dal vybudovat nové světlíky a zahájil dlouhý proces identifikace mučedníků a označování jejich hrobů

432 - 440  Sixtus III 

restaurování lateránského baptisteria a SM Maggiore

440 Lev I   přesvědčil  Atillu,  aby Hunové ušetřili Řím

476 pád Západořímské říše, poražen poslední římský císař. Následují dvě století bídy,  úbytku obyvatel a rozvracení vlády. Řím upadá a konstantinopol vzkvétá, církev hledí na Východ. A začíná mluvit řecky místo latiny. Pro biskupa se začíná používat řecké slovo papas - papež. Řím je bez ústřední vlády, církev je jediná organizace schopná řešit potřeby obyvatel. Obyvatelé byli závislí na církvi jako na státní moci. Je to církev, která zajišťuje zásobování potravinami a vodou a poskytuje bezpečí. 

590‑604 sv. ŘEHOŘ VELIKÝ

církevní učitel, tvůrce středověkého papežství, diplomat, administrátor, horlivý šiřitel víry (misie), příval poutníků, skvěle fungující bohaté papežství schopné i světské vlády. Liturgické reformy, gregoriánské zpěvy        8.st‑   papež žádá o pomoc X Langobardům, oslabení moci Merovejců (Chlodík), vzestup moci Karlovců – Pipin, Karel Martel – majordomus  = předseda vlády, Pipin + Karel Veliký – stanovení území círk státu. Spory o ikonoklasmus. Byz. císař Lev III. zakázal uctívání nábož. obrazů a soch

O nadvládu nad Římem bojují bohaté římské rodiny a pohanské kmeny nájezdníků. V 8.st. to jsou Longobardi. Jedinou překážkou, která jim stojí v cestě je papež. Stalo se, že papež byl napaden a byl mu vyříznut jazyk, útok ale přežil. Uvědomuje si, že potřebuje uzavřít spojenectví, vlastní armádu nemá. Vybírá nejmocnějšího panovníka tehdejší Evropy, Karla Velikého a zve ho do Říma. 

795‑816   Lev III 

800 korunuje Karla Velikého císařem, obnovení zřř. Papež tímto aktem předává pozemskému králi dočasnou boží moc. Je to významná událost. Karel tak přijímá roli obránce víry. A papež se tímto vědomě odvrací od spolupráce s V částí říše, s konstantinopolským patriarchou. Už zde začínají zárodky rozkolu mezipravoslavnou východní a katolickou západní církví. Slovo katolický původně znamenalo všeobecný. 

858 ‑ 867 Mikuláš I

863 cyrilometodějská mise San Clemente

965 - 972 Jan XIII

972 - 999 Řehoř V

ze Saska, příbuzný dynastie Ottonů, pravděpodobně tento papež povolil založení kláštera benediktinek v Praze (cesta Mlady do Říma 974 - 6) Pokud to bylo dříve, jedná se o Jana XIII.

999 - 1003 - Silvestr II

papež Milénia, vyjímečně vzdělaný, Da Vinci své doby. V mládí vstoupil k benediktinům, později strávil 3 roky na pyrenejském poloostrově, studoval různé vědní obory, přístup k poznatkům Arabů. (Cordoba, Sevilia). Matematika, folosofie, teologie. Uznávaný intelektuál, vychovatel synů Hugo Kapeta a  syna Oty I,  Oty II. Později i Oty III, podporoval jeho snahu sjednocení Evropy politicky i nábožensky podle vzoru císařů Konstantina a Karla Velikého. Navrhoval používat arabský matematický systém včetně nuly (římské číslice ji neznaly). Tehdy to ještě neprosadil. Pro své ohromné znalosti po smrti považován ignoranty za posedlého ďáblem, dodnes přežívá legenda, že těsně před smrtí stávajícího papeže se jeho hrobka pokryje bahnem a mramor se orosí. Silvestr II je pohřben v bazilice sv.Jana Lateránského.

1032 - 45 + 1047 - 48 Benedikt IX

Je mu pouze 19, z bohaté rodiny, která prostřednictvím svého příbuzného chtěla mít přístup k úřadům a bohatství. Nemá vzdělání ani zájem duchovně lidi vést. Pro peníze je schopen všeho. Kardinálové mu učiní lukrativní nabídku, když rezignuje. Skutečně se tak stalo, Benedikt IX prodal papežský úřad, což je v rozporu s kanonickým právem. Tehdy ještě papeže nevolilo konkláve. Úřad často získali nejsilnější nebo je protlačili příbuzní. Římský lid Benedikta vyhnal z města, zvoli nového papeže,

1045 Silvestr III.

Je v úřadu sotva dva měsíce. Benediktova rodina mu poskytla vojsko, s ním Silvestra z Říma vyhnal. Benedikt je v Ŕímě a Silvestr v exilu, ale oba si dělají nároky na Petrův stolec. Pak ale Benedikt předal úřad svému kmotrovi, protože se chtěl oženit. Pepežem se stal

1045 - 46 Řehoř VI.

Nové kolo - Benediktova přítelkyně se odmítla vdát. Jsou tu tedy 3 papeži a každého podporuje jedna frakce. V Římě na denním pořádku ozbrojené potyčky. Opět vítězí Benediktova frakce, je nejvlivnější. Benedikt byl nakonec papežem třikrát, což otřáslo autoritou úřadu. Po dvou letech se kardinálové rozhodli zbavit ho natrvalo úřadu a ignorovat nároky Silvestra i Řehoře VI. V 11.stol. ale neexistuje jasný způsob volby papeže. Cesta na Petrův trůn vedla přes násilí a úplatky a rodinné vztahy.  

1073‑1085  ŘEHOŘ VII.

reformní hnutí, spor o investituru x Jindřichu IV. Dictatus papae = papež  může i sesadit  císaře a krále.

1088-1099 URBAN II

Východní křesťané vedeni konstantinopolským patriarchou v ohrožení. Skutečným vládcem Evropy jsou tehdy islámské říše, bohaté a rozvinuté. Muslimské armády se valí přes Arabský poloostrov na západ. Přehnali se přes dnešní Turecko na dosah ke Konstantinopoli. Byzantský císař Alexios posílá do Říma dopis s prosbou o pomoc, žádá o několik stovek rytířů na obranu. Papež cítí příležitost sjednotit západní a východní křesťany. Bůh to chce! Začátek křížových výprav. 1095 1. křížová výprava. Největší armáda v dějinách lidstva. Útok na Jeruzalém - vítězství. Těm, kdo bojují za Krista, budou odpuštěny všechny hříchy. Přesvědčení, že jen papež jim může zajistit přístup do nebe, báli se zatracení. Papeži x vzdoropapeži, stále mocenské zápolení císař x papež. 

Urban II je novým prototypem papeže. Inspirující, sjednocující. Je to asketa a vzor dobrého chování, vyzývá k mimořádným činům a má úspěch. Jeho proslov je velmi působivý, vzbuzuje všeobecné nadšení. Sám papež (!!) sestavuje a vede armádu. Bohužel útoky na nevěřící už cestou, na židy v Porýní. Vraždění, drancování. Jeruzalém se podařilo dobýt, zůstal křesťanský 80 let, pak ho opět dobyli muslimové vedeni Saladinem. Tento panovník chápal sílu milosrdenství, nechal chrám Božího hrobu stát. Stejně jako Fridrich II byl Saladin přesvědčen, že muslimové, židé a křesťané mohou a měli by žít v míru. Klíče od chrámu Božího hrobu svěřil muslimské rodině Husseini , dodnes má na starosti vpouštění křesťanských poutníků. Již 800 let...Jsou tu posvátná místa tří světových náboženství - Skalní dóm, chrám Božího hrobu, Zeď nářků

Ve 12.st. vytvořili kardinálové tzv. kolegium, které volí papeže veřejně. Trochu to pomohlo, ale volby se dají vždycky zmanipulovat.

1198‑1216 INOCENC III.

nejmocnější papež středověku.. "Vychovatel Fridricha II, matka Knstancie syna svěřila papeži před svou smrtí, Fridrichovi jsou 3 roky, papež mu je "otcem" a církev "matkou" . Cílem bylo Fridricha si vychovat k obrazu svému, což se moc nepodařilo... viz Řehoř IX.                          

1215 - 4.lateránský kongres, schválil řeholi sv. Františka z Assisi, zřídil 1.baby box - santo Stefano

1227 - 1241 Řehoř IX

Konflikt s Fridrichem II, neuvěřil mu nemoc a nemožnost odjet na křížovou výpravu, císaře exkomunikoval. Tento papež velmi podporoval řeholní řády, za jeho pontifikátu se stalo pravidlem, že biskupové informují papeže o dění v jejich diecézi. 

1243 - 1253 - Inocenc IV

energický Janovan, uvědomující si mongoslé nebezpečí. Organizoval první apoštolské cesty do Orientu k Velkému chánovi, s cílem zjistit co nejvíc informací včetně jeho vojenské síly a možností christianizace. Tyto cesty podnikali členové žebravých řádů, známá je mise františkána Giovanniho di Pian del Carpine. Schopný diplomat se zkušenostmi v Sasku, Německu a Španělsku. S úspěchem se dostal až k chánovi a papeži také přinesl odpověď na návrh přejít na křesťanskou víru. Odpověď zněla: Ne. 

1280  - Mikuláš III - stavba SM sopra Minerva

1294 Celestýn V.

Poustevník Pietro Angelario píše kardinálům, že je stihne boží trest, když si s volbou nepospíší. Táhne se už 2 roky, soupeři Orsini a Colonna se stále nemohou shodnout. Tento dopis považují za boží znamení a volí Angelariho. Dodnes se neví, zda si tento asketa, který stejně o úřad nestál, uvědomoval jeho závažnost. Po 5 měsících sám rezignuje. 

1294‑1303 BONIFÁC VIII. 

Bonifác se obává žijícího ex papeže, aby se neopakovala situace s Benediktem IX. Poté, co Celestýn opustil město, nařídil zatknout ho a uvěznit do domácího vězení, kde pak zemřel.

1. milostivé léto 1300Jubilejní rok, kdy se odpouštěly hříchy, má komplikovanou historii, souvisí s křížovými výpravami. 1299 sílí názor "zdola", že r. 1300 získají poutníci ke sv.Petru speciální rozhřešení.Papež Bonifác reagoval až na vzniklou situaci, v textech církevních otců nic takového nebylo.Nicméně papež dal vystavit veraikon, osobně přijal některé poutníky. Následovalo vydání papežské buly Antiquorum relatio - pro úplné odpuštění hříchů musí Italové navštívit 30 x apoštolské baziliky, cizinci 15 x. Vyhlášen historicky první Svatý rok. Zajímavost, kdo byl z této milosti vyňat: exkomunikovaní, obchodníci s kontakty s nevěřícími, nepřátelé papeže v Aragonii a na Sicílii a ROD COLONNA.

Kopie buly rozeslány po celé Evropě, dostávali ji i poutníci. Výjimečně příhodné podmínky, relativní období míru, krásné počasí a bohatá úroda. I tak všechny zásoby v Římě vyjedeny a ceny chleba astronomické. Údaje o počtu poutníků se liší, 200 000 se zdá málo, 2 miliony moc. Něco mezi..  Spory s Francií Filipa IV. Francouzský panovník je nejvýznamnější monarcha Evropy, Bonifác sebou nenechá vláčet tak jako jeho předchůdce Celestýn V. Jeden dopis  Filipovi začíná slovy: Poslyš synu, Bůh nás poslal vládnout nad králi a královstvími. Nesnaž se myslet si, že jsi nadřazem. JInými slovy - papež je nad králem. To ovšem Filip nemíní strpět. Po devíti letech se dočká, nový papež je opět povolný.

1309‑1377 KLIMENT V. 

zvolen francouzskými kardinály pod tlakem Filipa IV, početně převládali. Slabý papež souhlasil i s vyhnáním židů s tím, že jejich majetek připadne Filipovi. Dále přesvědčil papeže o přestěhování do Avignonu, čímž podkopal základy instituce papežství. Zde papež nemůže jednat jako nezávislá autorita a uzavírat spojenectví s kým chce, je podřízen francouzskému králi. Ostatky sv. Petra zůstaly v Římě, papež je ve Francii, což snižuje význam těchto ostatků. Nejsou tedy pro církev tak důležité, jak se od počátku myslelo?  Ovládat papeže bylo snem všech velkých panovníků středověké Evropy. Opuštěním Říma ztrácí papežský úřad svou duchovní autoritu v Evropě. Ale na luxus a požitkářství se zvyká lehce, to Avignon nabízí. Nicméně papežská administrativa kupodivu ve Francii fungovala efektivněji, než ve vzdálenější Itálii. Stovky km daleko od duchovního centra papežství, hrobu sv. Petra, řídí Kliment V. svůj úřad pod vlivem Filipa IV  Zrušen řád templářů) až do smrti obou 1314. Další nástupci zůstávají také v Avignonu. Téměř všichni kardinálové jsou Francouzi a užívají si luxusu za loajalitu k francouzské koruně, Pak přichází mor. A Ŕím je v žalostném stavu. CHudoba, násilí, absence vládnoucí moci, o tu se přetahují bohaté rodiny. Chybí finance, plynoucí do města z papežské pokladny, ty jsou teď ve Francii. Město si musí připustit, že jeho prosperita závisí na přítomnosti papeže. 

1342‑1356  Kliment VI.

Pierre de Rosiers.Vychovatel Karla IV.  1350 svatý rok - bula Unigenitus, jeden z nějslavnějších středověkých dokumentů, 1376  Kateřina Sienská, schizma: Kliment VII ‑ Avignon. Papeži se hádali i o vyhlášení svatého roku.

1362 - 1370 Urban V 

Reformě orientovaný papež, znechucený životem v luxusu. Kardinálům zatrhl hostiny o 10 chodech a dovolil jeden chod. To nesli od reality zcela odtržení kardinálové velmi špatně. Přitom je to doba, kdy Evropa podléhá moru a církev by měla umírající aspoň duchovně podpořit...Urban přesídlil na čas do Říma, ale narazil na odpúor a musel se opět vrátit do Francie, kde také zemřel. 

1371 - 1378 Řehoř XI 

Vystudoval universitu v Perugii, získal rozsáhlé znalosti  teologie a církevního práva. Ve své době byl údajně velmi oceňován pro svou vzdělanost, pokoru a cudnost. Byl posledním z avignonských papežů, snad na výzvu sv. Kateřiny Sienské přesunul 1377 sídlo papeže zpět do Říma . 

1378  - 1389 Urban VI

bohužel se chová velkopansky, dochází k roztržce, část kardinálů prchá do Avignonu a volí si Klementa VII. Dříve jednotná  církev má teď dva papeže a dvě administrativy na dvou různých místech.  Začíná papežské schizma. Kdo je pravý a kdo je vzdoropapež? Rozpolcení trvá skoro 40 let...

1389 - 1404 Bonifác IX

1390 + 1400 vyhlásil Svatý rok, avignonský papež Kliment VII to označil za prázdné gesto. Schizma trvá, kardinálové jednají. Mezitím v úřadu Benedikt XII a Řehoř  XII. 

1414 - církevní koncil v Kostnici,  účast 300 biskupů 60 000 lidí, z toho 1200 nevěstek. Nejprve komplikace v osobě 3.papeže. Tím je  bývalý pirát Baltezar Cossa - Jan XXIII. Koncilu se účastnil i český zástupce Jan Očko z Vlašimi - 1.český kardinál.  

1417‑1431 MARTIN V.COLONNA 

papež římského původu zvolen na kostnickém sněmu. Po 40 letech rozdělení papežské moci mezi Francii a Itálii končí schizma. Z Říma se znovu stalo centrum západní církve, srdce města počalo znovu tlouct. Svatořečení  Bernardina sienského, přenesení ostatků sv. Moniky z Ostie do Říma, opět se pořádají velkolepé církevní slavnosti. Papež objednal novou zlatou tiáru u Lorenza Ghibertiho. Je to období renesance. Postupným oživováním hospodářství se tvoří nová třída bohatých měšťanů, kteří si mohou dovolit koupit spoustu věcí. Roste význam kupecké třídy, roste význam vědy a umění. Je na ně čas, i peníze. Vynalezeny mechanické hodiny, knihtisk, podnikány zámořské plavby. Vrací se luxus. 

Je to doba jediné katolické církve, papež funguje jako generální ředitel nadnárodní společnosti, každý se v církvi snaží stoupat po "kariérním" žebříčku. Během renesance církev v Itárlii nashromáždila ohromné bohatství, kostely fungují jako místní banky.  Poskytují půjčky, vybírají desátky. Finance jim plynou z výhodných politických společenství. Ruku v ruce s bohatstvím kráčí moc a lidé se nezastaví před ničím, jen aby si získali přízeň církve a dosáhli v ní vlivu. 

Itálie je tehdy rozdrobená, městské státy mezi sebou soupeří o moc a neustále zakládají a ruší spojenectví. Silným poutem je rodina a rodinné vazby. Papežové mají tehdy běžně děti, které mají posílit jejich vliv. Své syny a synovce jmenují kardinály., problém nastane, když se papežský úřad snaží přebrat jiná rodina.

1458‑1464 PIUS II 

Aeneas Silvius Piccolominipochází ze Sieny, vzdělaný, znalec husitství,  zákaz ničení památek. 1453 Turci -dobytí Cařihradu (1. K,2.C.,3.I), pád Byzance

1471‑1484 SIXTUS IV

Francesco della Rovere   františkán,  člen mocné rodiny della Rovere. Roztržka s Medici o Imolu, papež se cítí ohrožen jejich rostoucím vlivem. Jeden z papežových synovců navrhl Medičejské odstranit. Nebudou Medici, nebude problém. Papež de facto schválil jejich vraždu Pazzii.  Zpřístupnil kapitol. museum (vlčice),  ponte Sisto, capella sistina,   reforma university Sapienza

1492‑1503 ALEXANDR VI  

Velmi vypjatá volba. Každá z vlivných italských rodin má v Sixtinské kapli své zástupce. Proti sobě stojí Ascanio Sforza z Milána a  ctižádostivý, chytrý a bezohledný Giuliano della Rovere, synovec Sixta IV.  z Janova. Uplácí kardinály na všechny strany. I když má církvi jít o Boha a o nebe, je to pozemská instituce, kterou řídí lidé a která má mocenskou strukturu. A v takové mocenské struktuře se vždy uplácelo. 

Černým koněm konkláve je Rodrigo Borgia z Valencie. Zná důvěrně obě strany a uskuteční vlastní plán. V noci pošle z římského sídla Borgiů 6 mul s pytly zlata do paláce Sforzů. Borgia zvolen 17 podplacenými kardinály z 23. Hned po zvolení rozdá úřady svým synům a dcery provdá do vlivných šlechtických rodin. Typická ukázka nepotismu. Pro hierarchii církve je nezbytné, aby si papež udržel mocné postavení. Jako fungující nadnárodní společnost potřebuje rozsáhlou administrativu. Dá se říct, že Alexandr VI. je otcem moderní diplomacie. Zavedl praxi stálých vyslanců v itaských městských státech a později i v hlavních evropských městech. Všichni jeho velvyslanci žijí mezi místním duchovenstvem a podávají pravidelná hlášení do Vatikánu. Po pár týdnech v úřadu upevnil papež svou moc v celé Evropě a vzhlíží i za oceán. Vede korespondenci s Kolumbem. Ten mu posílá své deníky a popisy ces, nových území a domorodců. Snaží se naklonit si papeže na stranu Španělů na úkor Portugalců. papež doslova nakreslil na mapě čáru přes oceán a vymezil tak území obou. Vše na východ od této linie patřilo Portugalsku, třeba Brazílie. Ale většinu Nového světa svěřil papež vydanou bulou inter ceteram své rodné zemi.  Zahájil tak stovky let trvající drancování, jistě za to dostal tučnou odměnu. 

Je to mimořádně rozpolcené období. Do Vatikánu přichází ohromný pokrok ve vědě a umění, ale zároveň systém úplatkářství, nepotismu, drsného politikaření. Borgia uměl lidi zastrašit, ovlivnit,  aby udělali, co si přál. byl ale současně okouzlující a charizmatický. Lze ho srovnat s bossem mafie. Často se paradoxně stává, že kdo se snaží obohatit sám sebe, je dobrým hospodářem a správcem svého úřadu. 

Morálka ve Vatikánu je za Borgiů neznámý pojem (kaštanová hostina). Je doloženo, že papež si pořídil milenku, Giuliu Farnese. Bylo jí 16 let, papežovi 60. Žila s ostatními členy rodiny v papežském paláci, papež s ní měl minimálně jedno dítě. Její bratr za to získal kardinálskou hodnost.   

Kde vzniká tato dvojakost? Zbožnost navenek pro veřejnost, v soukromí zhýralost? Do určité míry to vychází ze starořímského členění člověk-úřad. Lidé úřad respektují, ale zároveň vnímají, že ten, kdo ho zastává, je slabý a omylný člověk. Panovala představa, že slabý člověk hřeší tak nějak automaticky. Kdyby nehřešil, nepotřeboval by církev jako prostředníka cesty ke spáse, ke Kristu. 

Nákladný život ve Vatikánu je financován mimo jiné prodejem odpustků. Úplatkl za spásu. Kdo ví, že bude hřešit, může si předem koupit odpustek. I když jsou úplatky morálně pochybné, právě z nich je financována velká část pokladů. které jsou dnes ve Vatikánu k vidění. Borgia ztělesňuje vše, co na renesančním papežství odsuzujeme i obdivujeme. Zkorumpovaný papež je zároveň velkolepým mecenášem umění. Najímá největší umělce a architekty té doby. Je opraven Andělský hrad, postavena hlavní část univestity La sapienza, Michelangelo plánuje přestavbu sv. Petra. To jsou nádherné stavby, i když placeny hříšnými penězi. Svět je díky nim krásnější. Borgia objednává jménem své rodiny velké množství uměleckých děl. Na některých obrazech se Kristus nápadně podobá Cesarovi, papežovu nejstaršímu synovi... 

Minimálně 6 nemanželských synů. 3 s Vanozzou Cattanei (Cesare, Lucretia).Strop S. M. Maggiore peruánským   zlatem. Střet s Karlem VIII. dědice rodu Anjou (nároky na neapol. trůn, vyplenění Říma). Plány na sesazení spřádá Alexandrův rival, Giuliano della Rovere, vzteklý a náladový muž. Po neúspěšné volbě opouští Řím, usazuje se ve Francii a kuje pikle s Karlem VIII. Podařilo se mu ho přesvědčit, že rod Anjou má oprávněný nárok na neapolský trůn. Cestou to může vzít přes Řím a sesadit papeže. Karel zahájí tažení, jeho armáda má 25 000 mužů. Charismatický papež ho v Římě přesvědčí, ať si hledí neapolského království a jeho nechá být. Je to ohromné diplomatické vítězství. To je pro della Rovere velké zklamání.  I tak je situace v Itálii velmi nepřehledná. Do toho začne působit Savonarola, dominikánský mnich. Borgia a Savonarola představují dva opačné póly křesťanství 15.století. Papež na oslavu Boha invesuje do skvostných uměleckých děl, kazatel je považuje za důkaz úpadku křesťanství. Renesanci vidí jako apokalypsu na zemi, počátek konce. Jeho vize přitahují tisíce lidí, uvěří mu prorocké schopnosti, když předpoví příchod Francouzů do Itálie. Má to být Boží trest na rozmařilost církve. Brojí proti obrazům a freskám, kde dříve byl jen Ježíš a Marie, nyní spousta odhaleného masa světských postav. To vše je tělesné, není to duchovní. Papež nejprve nereaguje, přestože ho Savonarola prezentuje jako nositele zla. 1497 to už přežene s hranicí marnosti. Je to geniální tah - je to zastrašující, veřejné, velkolepé a dokazuje to, jak ohromnou moc Savonarola má. Tehdy si papež uvědomuje že Savonarolu už nelze dál ignorovat. Opětuje úder. Exkomunikace. Mocný nástroj. Mnohé to ve Florencii odradí, aby přišli na kázání, papež je hlava církve a vyobcovaný skončí v pekle. 23.5.1498 je Savonarola upálen na Piazza dela Signoria. 

1503 papež Borgia umírá na malárii. Nechal zhotovit nádherná umělecká díla, zároveň bylo jeho papežství jedno z nejzvrácenějších období v historii církve. 

1503‑1513 JULIUS II

Giuliano della Rovere

se hned po svém zvolení začal projevovat jako extrémní egocentrik. Jméno si vybral podle Julia Caesara. Papež uragán, za osobní poslání bere zničit Borgie, začne s Cesarem. Zbavuje ho velení papežskému vojsku, Cesare umírá ve vězení. Pokračuje očerňování celé rodiny v čele s Lukrécií. papež uzavírá pokoje Borgiů pečetí. To zůstává tak do 19.st. 

1506  přestavba sv.Petra, založil profesionální papežskou armádu. Rozšířil území papežského státu, nedělalo mu problém měnit strany. Osobně ve stříbrné zbroji vede vojáky do pole. Částečně, aby se předvedl, částečně pro svou vizi, že papežství se musí opírat o vlastní moc. 1508 vyhlásil válku Benátkám, když mu ve své rozpínavosti sáhli na papežská území. Spolu s Francií, Španělskem, Ferrarským vévodstvím a říší vytvořil Ligu z Cambrai a vyhlásili válku. 1508 začala, 1516 skončila - typický příklad války, která v podstatě nic nezměnila, Benátkám zůstalo skoro všechno předešlé území, co vlastnily, v průběhu války navíc papež otočil o 180 stupňů a s Benátkami se naopak spojil proti Francii. která v Itálii získávala stále větší vliv.

Rozkvět umění. Mecenáš umění  Bramante, Raffaelo, Michelangelo. Papežský úřad za Julia II se stal ještě mocnějším a silnějším. Renesanční papežové dali vzniknout spostě krásy, která však byla zaplacena hříchem. Po moci toužící papežové Borgia, Rovere a Medici dovedli církev do bodu zlomu. Koncem 16.st. byla církev následkem jejich bezohledné ctižádosti a hýření vyčerpaná finančně i duchovně. Jejich opájení se mocí je zajisté v rozporu s Ježíšovým učením. Na druhou stanu krásná umělecká díla, která tehdy vznikla, tady budou i nadále. Prohnilost renesance je neoddělitelná od krásy a objevů, které z ní vzešly, vše bylo navzájem propojeno. Moc dnešního Vatikánu se do značné míry opírá o diplomatickou pozici, kterou vydobyl papež Borgia a o turistiku, kterou přitahují díla vzniklá na objednávku della Rovere a Medici. . Renesanční papežové vnesli do papežství dosud nevídaný prvek velkoleposti, ale jejich jednání bylo bezostyšné....

1513‑1521 LEV X .

1000 dukátů se v jeho rukách neudrželo déle než kámen ve vzduchu.

 Bůh nám dal papežství, nuže, radujme se z něho

Tento papež, Giovanni de Medici, vyrostl v prostředí hýření a luxusu. Otec Lorenzo Magnifico synovi zařídil kariéru -  v 7 duchovním, ve 13 kardinálem. Do papežského úřadu vnesl největší velkolepost a okázalost. Na slavnosti ve Florencii na konci hostiny umírá na otravu mladý chlapec představující živou zlatou sochu. Mnozí v jeho smrti spatřují vyplnění Savonarolova proroctví , apokalyptický konec zhýralé katolické církve. Papež pořádá opulentní hostiny -  65 chodů, stáje = exotická zoo., básníci, žongléři a šašci. Finance získává prodejem úřadů ve své administrativě. Kardinálský klobouk stojí 30 000 dukátů, obchod s odpustky dosáhl historického vrcholu. Odpustky byly zavedeny během křížových výprav, vojáci si tak předpláceli případné rozhřešení, kdyby byli zabiti v boji. Tehdy tento odpustek byl odměnou za jeich službu Bohu, potírání nevěřících. Později se ale s odpustky začalo kupčit. Dali se vykoupit z očistce i zemřelí příbuzní. Odpustky měly úspěch. Papež k jejich prodeji vybízí duchovenstvo v celé Evropě. Potřebuje financovat stavbu baziliky sv. Petra. Odpovědí na otázku dnešních návštěvníků, kde vzali na tuto ohromnou stavbu tehdy poníze, je prodej odpustků. 

Na situaci s prodejem odpustků reaguje fundamentalista Martin Luther, německý profesor biblických věd. Je tím hluboce pohoršen, jedná se o prodej boží spásy za peníze a vydírání věřících hrozbou věčného zatracení. Za jedné bouře slíbil ze strachu sv. Anně, že když ho zachrání, stane se poustevníkem. Je členem řádu poustevníků sv. Augustina. Řád ho vyslal do Říma, Luther je zděšen tamní situací. Píše své slavné teze, ptá se mimo jiné, zdá má vůbec papež moc rozhodovat, kdo přide do nebe a kdo do pekla. Takové otázky už se řešily i ve 14.století, ale rozdím je v možnosti je šířit, zde pomohl knihtisk. Teze byly vytištěny a rychle se šířily mezi lidmi. Luther byl talentovaný spisovatel, jeho knihy se staly bestsellery. Ale jeho spisy rozpoltily celou Evropu. A vášně se vymykaly kontrole. 1521 Lev X. Luthera exkomunikoval, bula je ve vatikánském archivu. Císař Karel V. Luthera pozval na Wormský sněm a požadoval podřízení se papeži, Luther odmítl, poslouchá pouze bibli. To je definitivní roztržka. 

Papež je extravagantní osobnost. Velice se zajímá o architekturu Říma a utrácí za ni spoustu peněz. V duchu pradědečka Cosima je mecenášem ‑ financuje veřejné stavby (via Ripetta) i umělecká díla. Do Říma míří umělci i vědci z celé Evropy. Raffael, Giulio Romano, Francesco Peni, Koperník. To vše stojí ohromné peníze, po dvou letech pontifikátu Lva X, je papežství na pokraji bankrotuPolitická aktivita - papež se pokusil svolat další kruciádu, oslovil křesťanské vládce, ale neuspěl, doba už byla jinde. Rozkol v církvi ‑ papež exkomunikoval Luthera.     

Doba čarodějnických procesů.  Pokračuje stavba sv.Petra. Po smrti Bramanta papež vybral jako stavebníka Raffaela.

období reformace

Zlomové období ve vývoji křesťanství. Mohlo znamenat tragédii, místo toho tato duchovní revoluce znamená individuálnější prožívání víry. Počátky reformace byly reakcí na rozmařilost papežského Říma. V 16,st. se rostoucí nespokojenost projevuje zakládáním nových křesťanských společenství přerušujících pouto s Vatikánem.  Základní myšlenkou reformace je, že církev je neviditelným shromážděním všech kdo vyznává Krista. A nepotřbuje prostředníka mezi nimi a Bohem. Spásy lze dosáhnout pouze vírou. Protestují proti autoritě církev, ujal se název protestanti. Takoví lidé byli již dříve, ale byli upalováni na hranici. Luther je pravděpodobně první, kdo tuto svou rebelii přežil. Uchýlil se do ústraní, ale rozjetý vlak reformace nabíral na rychlosti. 

1522‑23 Hadrián VI. 

1. neital, velmi vzdělaný. Učitel Karla V, doktor filosofie, nicméně neoblíbený, protože cizinec...

1523‑1534 KLEMENT VII  

Giulio, syn pohrobek Giuliana Medici, kterého se po vraždě otce v katedrále SM del Fiore ujal strýc Lorenzo Magnifico a vychoval ho.  V dospělosti pak z titulu kardinála v Římě pracoval jako poradce svého předchůdce, medičejského papeže Lva X. Je chronicky nerozhodný, ale je v těžké situaci, polovina Evropy je protestantská, hoří spory mezi evropskými panovníky. Papežství funguje jako důležitý prvek politické osy Evropy, kolem níž se točí dynastická politika. Klement uzavírá tajné spojenectví s Francií, Koňackou ligu. Byla to chyba, protože Karel V se snažil Evropu udržet nábožensky  jednotnou. 

1527 sacco di Roma vojsky Karla V. Mnoho vojáků je luteránů. Papež prchá z Vatikánu, ale lancknechti ho po 5 týdnech zajali, papež se musel Karlovi pokořit. Uchýlil se do Orvieta. A chystá se dalí morová rána, přichází z Anglie. Král Jindřich VIII. nemá dědice a vyžaduje potvrzení rozvodu s Kateřinou Aragonskou a schválení sňatku s Annou Boleynovou. Ve vatikánském archivu je žádost z 1530 podepsané 81 členy parlamentu. Ale papež nechce ohrozit křehké příměří s císařem Karlem, je tu příbuzenské propojení. Karel je synovcem Kateřiny Aragonské. Snaží se záležitost protahovat. JIndřich VIII. to vyřešil po svém. Převzal Lutherovu myšlenku o neviditelné církvi a zbytečnosti papeže jako prostředníka. Prohlásil ovšem, že hlavou církve v Anglii je on sám. 1534 je rokem vzniku anglikánské církve.  Král začne pronásledovat katolické kněze, kteří odmítají konverzi, zabavuje církevní statky. Ruší kláštery a konventy. Zbavil papežství autority a sám si ji přisvojil. interdikt mu vrásky nedělal.

1534‑1549 PAVEL III 

Alessandro Farnese znak lilie. Posílení postavení katolické církve přichází v osobě Ignáce z Loyoly. Tehdy modlitba spočívala v odříkání daných textů. Ignác a jeho studentští přátelé zavedli nový zůsob modlitby založený na meditaci.  Založili společenství Tovaryšstvo Ježíšovo. Podobně jako Luther stavěli na osobním vztahu každého člověka k Bohu. Na rozdíl od Luthera však nemínili rozvracet katolickou církev. Měl za to, že církev by měla lidi vést k niternímu vztahu k Bohu. V Římě Ignác žádá o schválení řádu. Představuje ho jako prostředek k obrodě katolické církve. Pavel III zcela nečekaně přijímá Ignácovy výtky vůči církvi, uvědomuje si nutnost reforem. Jezuitský řád je potvrzen 1534 a brzy vzkvétá. Ignác hraje obratně. Prosazuje nezávislost a přitom je vždy loajální k papeži. Jezuité se stávají největším řeholním řádem v církvi. Poskytují všeobecné vzdělání na vysoké úrovni, lidé se k nim jen hrnuli. Rozšířili se i do Indie a Japonska. Misijní činnost.  

3 portréty od Tiziana, zadal Michelangelovi vymalovat Poslední soud. Papežův ceremoniář si stěžuje na nahotu postav, přibyly roušky a Cesena v Pekle. Na jeho stížnost papež odvětil – do pekla má pravomoc nesahá, malba zůstala. Pavel III. je významný papež reformátor, vybírá správné muže pro kardinálský úřad, snaží se o církevní obrodu. Svolává Tridentský koncil 1545-63. Proměna přináší úspěch. 1567 je zakázán prodej odpustků.

1582   Řehoř XIII 

je mu 80, reforma kalendáře – po 4.10 hned 15.10 – bula inter gravissimas

1585‑1590  SIXTUS V. 

Felice Peretti. Zvolení mu předpověděl Nostradamus. Řím =  staveniště. Přemísťoval obelisky. Nové komunikace Via Pandisperna a Via Merulana. Povýšil čtvrť Borgo na 14.obvod města, ve znaku Lev, 3 kopce + hvězda. 1600 – inkvizicí upálen Giordano Bruno

1605‑1621 Pavel V.Camillo Borghese 

ze Sieny. Mecenáš věd a umění - villa Borghese. 

1623‑1644 Urban VIII, Maffeo Barberini

ve znaku  včely1633 omilostnil Galilea. Dvorní architekt = Bernini. Zhotovil papeži náhrobek, sama smrt píše zlatým písmem jeho jméno  na černý bazalt.1626 vysvětil chrám sv. Petra. Doba tridentského kongresu, zákaz uctívání neschválených svatých, viz Jan Nepomuk. Cíl - omezení šíření pověr, svatí pod kontrolou Říma

1644‑1655 INOCENC X. 

Rod Pamphilj  - holubice s oliv. snítkou. Fontána dei fiumi. Pod vlivem své švagrové Donny Olympie. Neobyčejně šeredný, portrét od Velasquese  komentoval rezignovaně: troppo vero       

1655‑1667 Alexandr VII.Chigi

 ze Sieny. Ve znaku hvězdy. Ve  městě královna Kristýna , dělá trochu problémy. Autor myšlenky svatopetrské kolonády. 

Benedikt XIII

svatořečil Jana Nepomuckého v Lateráně 1729

1846‑1878 Pius IX 

nejdelší pontifikát v dějinách papežství. Období risorgimenta.   Zájem o technické vynálezy, 1860 požehnal 1. vlaku z Říma do Frascati. Papežský vlak s bílozlatými vagóny a pojízdnou kaplí. Po sjednocení Itálie se uchýlil do Vatikánu

1922‑1939  PIUS XI. 

1929 Lateránské smlouvy, skrytý vědec, chápal význam rozhlasu,  zadal práci Marconimu. Je zděšen ze situace v Německu, kde nacistické spolky obviňují z hospodářských potíží nejen židy, ale i katolíky. Vyslanec Pacelli má podávat zprávy do Říma, co se v Německu děje. S katolíky je problém v tom, že věří v někoho mimo světskou vládu. Vznikl problém se začleněním katolické mládeže do fašistických organizací. V Německu jsou biti a pronásledováni biskupové. Pius XI. spoléhá na Pacelliho při vyjednávání s fašistickou vládou v Itálii, vzhledem k jeho zkušenostem z Německa. Výsledkem je Lateránská dohoda, která umožnila církvi nadále fungovat. V Itálii je už u moci diktatura. Dohodou získal Vatikán územní nezávislost. Výměnou za autonomii Vatikánu papež slíbí, že nebude v opozici vůči Mussoliniho režimu.  Je to precedens. Výměnou za suverenitu je církev ochotna jednat s diktátory. Z papežova pohledu je to vítězství, ale za vysokou cenu. Církev se nebude plést do politiky. Od Mussoliniho je to skvělý tah, obyvatelstvo převážně katolické země ho vidí jako toho, kdo vyjednal s papežem smír. 

1933 vyjedná na žádost papeže Pacelli další dohodu s německou vládou. Říšský konkordát.  I tato dohoda je kontroverzní. Církev si bude spravovat své věci a nebude se míchat do politiky. Pakt s ďáblem? Mnoho německých katolíků odmítá mlčet. A proti nim stát tvrdě zasahuje. Vatikán však opakuje: máme dohodu. A pak jsou katoličtí kněží odváženi do pracovních táborů. V Dachau zemřelo na 2 500 katolických kněží. Jak reauguje Vatikán? Předloží přes 50 stížností na porušení konkordátu. Pius XI ale o Hitlerovi nemluví veřejně. 1937 znovu papež žádá Pacelliho o pomoc. Připravuje encykliku reagující na situaci v Německu. Odsuzuje rasismus z teologického hlediska. Je pošetilé si myslet, že by Bůh vše vložil do jediné rasy...Encyklika byla propašovaná do Německa sítí tajných kurýrů a na Květnou neděli ji v kostelích četli kněží po celé zemi.  Byla to jediná chvíle, kdy celá země slyšela odsouzení režimu z kazatelen. Bylo to mimořádně odvážné. Hitler ani nacistická strana zde zmíněni nejsou. Přesto je dokument gestapem zkonfiskován. 

9.11.1938 Křišťálová noc. Běsnění nacistů, ničení židovských obchodů  a synagog po celém Německu. 30 000 židů posláno do koncentračních táborů. Biskupové z celé Evropy píší státnímu sekretáři Pacellimu a vyzývají ho k reakci. Pius Xi.připracuje encykliku, kde veřejně odsuzuje nacismus, ale před jejím zveřejněním umírá... 

PIUS XII. 

1939 konkláve trvá 1 den, zvolen Eugenio Pacelli. Správná volby, zkušený diplomat. Na výraz úcty ke svému předchůdci přijímá jméno Pius. Jko apoštolský nuncius Pacelli  žije  1917 - 29 v Německu. Z války se pak vrací muži, pro které není práce, zemí zmítá krize. Cítí se zrazeni svou vlastí, dochází k nepokojům a bouřím, vznikají spolky tavící se v nacionalistické. To je přímá cesta k nacismu. Z neúspěchu, krize a bídy jsou obviňováni cizici, imigranti a židé. Zkušenosti z této doby pak Pacelli zúzočil v papežském úřadě. 

Napadení Polska, začíná 2.světová válka. Pius XII. je nucen přehodnotit svůj postoj tiché dipolmacie. Mohl toho papež udělat víc, nebo už byl dostatečně odvážný. Je to kontroverzní otázka. Přitom žádvá jiná organizace v Evropě nebyla informovaná o tom co se děje tak dobře, jako Vatikán. O vraždění židů dobře ví. Věřící čekají od papeže jasný postoj, on jako diplomat se bojí odezvy, která by mohla vést k vraždění katolíků. Ale kdyby se otevřeně vyjádřil, zhoršilo by to situaci polských katolíků? Horší už být nemohla.  

Otevřenější postoj ve vánočním projevu 1942. Kritika rasismu je velmi všeobecná, nejmenuje nikoho, nemluví o židech. Mluví se o univerzální lásce a milosrdenství. Je to k ničemu. A HItler postupuje. V září 1943 obsazuje Řím. 2 000 římských židů je odvezeno do koncentračních táborů.  

Dnes se ví, že papež přijímal informace od vatikánského špiona v Německu a předával je spojencům. Důkazy o spolupráci nejsou, papež nechtěl nikoho ohrozit. Dal z Vatikánu rozvážet jídlo, deky, vše potřebné. Zachránil několik desítek židů přímluvami, poukazem na sňatek s katolíkem a odvoláním se na konkordát. V církevních budovách a klášterech byly ukrýváni židé. Z 12 000 římských židů přežilo skoro 80%. 

1958‑1963 Jan XXIII.  

faupax s De Gaulem, lourdský oltář. Svolal 2.vatikánský  koncil ‑ bohoslužba v národ.jazyce, čelem k věřícím 

1978‑ 2005 Jan Pavel II  

Karol Wojtyla - v 58 letech - 1 z nejmladších - za 455 je 1. neitalem1981 - postřelen v Římě . Značka vozu SCV - 1, 1990 - navštívil ČSR, 1995 +1997 - navštívil ČR1999 prohlásil sv.Brigitu švédskou, Kateřinu Sienskou + sv. Terezii Benediktu za spolupatronky Evropy2000 - svatý rok   

2005 - 2013 Benedikt XVI.

Dnešní křesťanské církve zahrnují 900 milionů protestantů a 1 miliardu 200 milionů katolíků

TERMINOLOGIE

Abatyše

představená kláštera u některých řádů (benediktinky)

Absoluce

rozhřešení (rozvázání od hříchů) e podstatnou součástí svátosti smíření. Rozhřešení může kněz udělit pouze ve fyzické přítomnosti penitenta

Adonai

hebr.výraz - "můj Pán"

Advent

období duchovní přípravy na Vánoce, jeden z nejstarších církevních svátků, začátek  církevního roku. Od 1.neděle po 26.11. "Příchod".

Alba

spodní vrstva oděvu kněží, dlouhá bílá košile

Almuce

kožešinový pláštík s kapucí, součást chórového slavnostního oděvu řeholních kanovníků

Ambit

ochoz, klenutá chodba kolem rajského dvora

Ambon

vyvýšené kamenné nebo dřevěné místo, při bohoslužbě pro biblická čtení.

Antifonář

soubor liturgických zpěvů

Apokalypsa

řecky "odhalení". prorocká kniha sv.Jana, kteoru končí Nový zákon. Poslední soud, boj dobra se zlem (Kristus  x antikrist )

Apokryfy

židovskoo-ktěsťanské náboženské spisy, nepřijaté do biblického kánonu.

Apoštolát

hlásání a šíření víry

Ave Maria

Pozdravení andělské, nejrozšířenější mariánská modlitba. Archanděl Gabriel: Zdrávas, milosti plná, Pán s tebou. Slova Alžběty: Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého Ježíš

Bazilika

stavební typ trojlodního kostela s dvěma věžemi v průčelí.  Hlavní loď vyšší, než lodi boční, oddělené sloupy.  - z řec.stoá basiliké - královské podloubí. V Persii audienční síň krále, řř. - pro světské účely – obchod, soudnictví, správa města. Přizpůsobení křesťanskému kultu - využití půdorysu.  Církevně - titul, který významným chrámům uděluje papež.

Bazilika maior

čestný titul 5 římských chrámů s papežským oltářem

Bazilika minor

čestný titul kostela, uděluje papež

Beatifikace

blahoslavení, předstupeň svatořečení

Bible

 z řečtiny-ta biblia = knihy. Nejrozšířenější + nejpřekládanější  + nejposvátnější kniha v dějinách. Obsah:  Jak se k sobě mají lidé chovat, co si o sobě myslet, jak pomáhá Bůh lidem na dně, vztahy mezi národy, smysl života - Amerika -  přísahá při slibu presidenta + guvernéra, svědků u soudu. Název: asi  přístav Biblos v Libanonu.-vývoz papyru. - starořec. = biblos = dužina šáchoru, řecky papyru -  - bible = kniha. - psalo se na pergamen, zvířecí kůže ale hlavně na papyrus. - rákosovitá bylina, do výšky 2-4 m, Egypťané měli rostlinu za posvátnou. Z jejích lodyh dělali k výrobě mečů, strun, matrací, na lodní plachty i látku na balení mumií - předchůdce moderní knihy - přeložené svitky papyru = kodex.

rozdíly: SZ sepisován 1000 let, hebrejsky, zaměřen na národ x NZ sepisován 50-70 let, řecky, zaměřen na osobu, Ježíše. V Evropě 14. + 15.st. umělo číst tak 10% lidí, obsah bible zprostředkováván poutěmi, uměním...divadelními dramaty - ta se odehrávala na náměstí. Používaly se i alegorické vozy. Knihtisk - překlady -  do více než 2000 jazyků 

hlavní události  - na malém území, v Izraeli. styk -  Afrika, Asie + Evropa. Egypt -  lidé za faraonů v otroctví. Řeka Jordán - přešli izraelité cestou do zaslíbené země.Betlém - zde se narodil Ježíš + poslední večeře. Město Cesarea - důležité pro prvotní církev, odtud evangelium  mezi pohany. Korint - řecký přístav,sem byly poslány 2 dopisy. Jeruzalém - posvátné město, zmíněno v bibli víc než 600 x v dějinách 17x zničen, 18x obnoven  - Bible psána 1000 let, psali ji  desítky autorů. Sama bible je knihovna  -    starý zákon, židovské svaté knihy - 39 knih -hebrejsky + aramejsky, nový zákon - 27 knih - řecky - rozdělení na verše existuje tak od 10.st. - bibli  na kapitoly ve 13.st. arcibiskup z Canterburry Stephen Lencton, 1551 - rozdělení nového zákona na verše, biblické knihy uspořádány do skupin. 

Biblické jazyky

SZ - hebrejština, aramejština, NZ řečtina (koiné). Hebrejština = posvátný jazyk, sloužila pro čtení v synagogách 

Biskup

titul duchovního správce diecéze

Božské dítě

 narození  Ježíška - hvězda na východě - asi trojitá konjungce Saturna + Jupitera –   v r.7 př (= úhlové sblížení)opak 1 x za 800 let – v Praze 1603 – Kepler -výbuch supernovy či průlet komety? – ne, tehdy mají astronomové na BV rozsáhlé znalosti - Halleyova kometa – 12 př (komety přinášely neštěstí… ne radost). Izaiášovo proroctví: vzejde výhonek z kořene Jesse...nové propočty astronomů = rok 0 = -7 let, v 6.st římský opat Exigius – pokus o výpočet – spletl se o 7 let 

Cenobité

mniši žijící ve společném domě, odkazují se na bibli, kde se píše: hle, jak dobré a milé je, když bratři bydlí pospolu. Základ pro pozdější mnišské komunity.

Cingulum

šňůra na převázání alby, ale i přes roucho řeholníků. Papež má bílé, kardinálové purpurové, biskupové  fialové, černé ostatní klérus

Církevní otcové

zvlášť významní teologové

Církevní tituly

jáhen (diákon)- kněz - farář - probošt (kapituly) - vikář - biskup – arcibiskup - děkan – čestný titul - kardinál - Svatý Otec - Jeho Svatost - papež 

Dalmatika

roucho pro jáhna

Děkanát

církevní správní obvod - v Čechách vikariát

Desátek

od konce 10.st, desetina úrody, platilo se církvi. Část odcházela do Říma, část na údržbu místního kostela a platu kněze, část na chudé

Desatero

1. Nebudeš mít jiného Boha 2.Nevezmeš jméno Boží nadarmo 3. Pamatuj světit sváteční dny 4. Cti otce a matku 5.Nezabiješ.6. Nesesmilníš. 7.Nepokradeš 8.Nepromluvíš křivého svědectví 9.Nepožádáš manželky bližního svého 10 Nepožádáš statku bližního svého 

Diákon

jáhen - duchovní nižšího stupně svěcení

Diakonie

služba bližním v nouzi, křesťanské poslání v konkrétní formě:)

Encyklika

Papežský oběžník určený biskupům , později i kněžím a věřícím. Encyklika obsahuje poučení papeže o církevních zásadách v závažných otázkách víry a mravů, někdy se týká stavu církve

Eremité

poustevníci, nevyznávají konkrétní řeholi, většinou učitel + žák.

Eucharistie

součást křesťanského kultu. Při mši přijímání těla (hostie) a krve (víno) Pána Ježíše Krista. Matoušovo evangelium zmiňuje přijetí svátosti oltářní. Pro katolíky dochází k transsubstanciaci, pro protestanty zůstává jen symbolem krve.

Evangelium

zvěst, svědectví o živote Pána Ježíše Krista

Ex voto

(suspecto) - slib přednesený a vyslyšený. Věřící jeho prostřednictvím slibuje něco vykonat nebo darovat - votivní dar. Může to být obyčejná svíčka, tabulka s textem i hodnotné umělecké dílo. tzv.devocionálie. Vzdává tak dík za milost, kterou očekává, nebo již dostal.

  

Farář

duchovní správce farnosti - nejmenší části diecéze. Jmenuje ho biskup

Farnost

nejmenší administartivní jednotka církevní správy

Hábit

řeholní soukenný oděv, odstíny nemají význam

Hagiografie

zaznamenané životní příběhy svatých

Homilie

kázání, promluva

Hostie

bílá kulatá oplatka z pšeničného těsta pro eucharistii

Hromnice

40 dní po Božím hodu = hromnice = uvedení Páně do chrámu (název od 1969), slaví se od 4-5.st. -pův.názvy -. Setkání (=s chrámem + starcem Simeonem) -očištění PM - rodička v judaismu  =  nečistá 40 dní po narození syna/ 80 dcery - v té době nesměla do jeruzal.chrámu - pak přišla i s dítětem - stejně tak  PM – cesta z Nazaretu do Jeruzaléma. - stařec Simeon v dítěti poznal Mesiáše - nyní mohl zemřít - propustíš Pane služebníka svého. Ježíš  =  světlo k osvícení národů - svíčky - svíce spaluje sama sebe - já jsem světlo, kdo mne následuje, nechodí ve tmě, ženy nesmí šít - jehla může přivolat blesk... 

Charisma

v církevním smyslu nadpřirozený dar Ducha svatého

Chvály

laudy - ranní modlitby

IHS

Iesus, Hominum Salvator, In hoc signo vinces, Iesum Habeum Socium - jeziutský výklad

INRI - Iesus Nazaretus Rex Iudeorum

Interdikt

z lat. zákaz. Osoba nebo osoby (interdikt na oblast) nesmí vykonávat církevní obřady. Nejsou ale vyloučeny z církve.

Kanonizace

svatořečení. V dobách rané křesťanské církve se svatými mohli stát jen mučedníci. jejich utrpení bylo patrné, nebylo třeba žádného formálního kanonizačního procesu. To se mění během 4.st. po poslední - a nejhorší - vlně pronásledování. Nový názor, že světec může dosáhnout tohoto ocenění pro svůj příkladný život, ne pro svou mučednickou smrt. Bylo třeba stanovit oficiální proceduru kanonizace.Do 11.st. neexistuje. Často byla osoba prohlášena za svatou spontánně, z nadšení davů, podporována stejně nadšeným místním klérem (sv.Václav?) Trvalo často velmi dlouho, než byla TAKÉ uznána za svatou papežem (T.Becket, Ludvík IX.) Oficiální právo prohlásit osobu za svatou náleželo biskupovi. Až v průběhu 11.st. toto právo přechází na papeže.

Kult se běžně ustanovil exhumají ostatků a jejich znovuuložením na / za / do oltáře.

Kanonie

klášter řeholních kanovníků

Kanonizace

svatořečení

Kanovník

člen kapituly. kněz žijící s ostatními ve společenství

Kapitula

sbor kanovníků

Kaplan

pomocný kněz ve farnosti podřízený faráři

Kardinál

člen sboru nejbližších spolupracovníků papeže s právem volby

Kasule

ornát, mešní roucho kněžích

Katedra

z řec., stolec - papeže, biskupa, označení pro biskupský, učitelský úřad

Katedrála

hlavní kostel diecéze, s katedrou = stolcem biskupa + věnec kaplí + opěrný systém + vysoký chór + ochoz 

Katechismus

výuka (příručka) o hlavních pravdách křesťanské víry

Klášter

z latiny claustrum - uzavřený prostor Klauzura zahrnuje: kapitulní síň, refektář, sakristii, ambit, rajský dvůr se studnou – pramen života, pramen duše. Přístup sem mají jen řádoví bratři.Kromě funkce náboženské má v dějinách klášter i funkci ekonomickou a společenskou - jsou tu písárny, škola, lazaret, ubytovna pro poutníky. Klášter není nebe na zemi, ale místo pro snazší cestu do nebe...

Klášter

obydlí řeholníků

Klausura

pro veřejnost přísně uzavřená část kláštera

Klerik

obecně bohoslovec, také student bohoslovecké fakulty před kněžským svěcením

Klerika

sutana, dlouhé roucho, oděv diecézních kněžích

Kolana

slavnostní řetěz na krk, označení velmistra řádu

Kolárek

bílý límeček, nosí řeholní kanovníci

Komenda

z latin.comes – druh, společník  nebokomturie, komturství či komtura je označení pro středověké sídlo rytířského duchovního řádu - johanitů, templářů, křižovníků... V7raz lze použít i pro označeníobyvatel komunity.V čele komendy stojí komtur. Kromě prostorů typických pro klášter jako kapitulní síń, klášterní kostel, refektář atd. je opevněná, má vzhled hradu. Dále jsou zde hospodářské budovy a špitál.

Konfirmace

obřad podobný biřmování u protestantů

Kongregace

řeholní společenství s mírnější klauzurou, zaměření na práci s lidmi a pro lidi

Konklave

Latinsky "s klíčem", výraz se týká volby papeže. Všichni kardinálové během volby papeže sedí v uzavřené místnosti a nemají přístup na veřejnost. Od 1274 probíhá hlasování tajně. Volí se tak dlouho, dokud není dosaženo 2/3 většiny. Po zvolení oznamuje nového papeže bílý kouř. Na konci každého kola jsou hlasovací lístky spáleny, aby se nevědělo, kdo pro koho hlasoval. Ve středověku se tmavý kouř dosahoval přidáním smoly. Bílý kouř vznikal při pálení samotného papíru. 

Kontemplace

nejhlubší modlitba, prožívání boží přítomnosti

Kontemplativní řád

řád zaměřený především na modlitbu

Konvent

celek  budov kláštera částečně přístupných i laikům: knihovna, písárna, dormitář, ohřívárna, kuchyně, pekárna, spižírna, hovorna. noviciát, opatství, budovy laických členů a domov pro nemocné a přestárlé bratry, budova pro návštěvy a fortna a obydlí pro fortnýře.

Konvrš

laický bratr, u cisterciáků

Kostel

obecně stavba sloužící křes´t bohoslužbám. Typy kostelů:  - farní - klášterní - kolegiátní = při kapitule sv P + P na Vyšehradě -  špitální   - poutní 

Kruchta

kůr, vyvýšený prostor (balkón) pro varhany a sbor, většinou nad vstupem do kostela

Krypta

podzemní prostor s hrobkami

Laudy

chvály - ranní modlitby

Liturgie

bohoslužba. Latinské neřímské liturgie: ambroziánská, Miláno mosarabská liturgie ve Španělsku ‑ Toledo, Salamanca, +  lyonská a galikánská liturgie +  irokeltská ‑ z ní do římské  liturgie svěcení ohně na Bílou sobotu - starý keltský zvyk, Týn -  křesáním

Misie

poslání, šíření křesťanské víry

Mnich

V raných dobách křesťanství poustevník, ve středověku člen klášterní komunity

Mnišství

hnutí za důsledné křesťanství podle evangelia, vzorem život Ježíše a sv.Jana Křtitele. Vznik ve 3.st, odchod do osamocení, snad v důsledku pronásledování.

Monstrance

rozšířily se ve 13.st od zavedení svátku Corpus Domini 1264. V procesí se nese posvěcená hostie ve zvláštní schránce. Sloužily i pro ukazování ostatků. 

Mozeta

krátká rozepínací pláštěnka s kapucí, k loktům

Nešpory

večerní modlitby

Noviciát

zkušební období noviců před složením řeholních slibů 

Nový zákon

vznikl asi 400 let po dokončení SZ - nejstarší křesťanská církev svou bibli neměla, její biblí byl SZ - Jan křtitel byl pro Heroda nebezpečný, mluvil o Mesiáši, který přijde a porazí vetřelce. Ježíš byl žid, jeho první následovníci byli židé - věřili v proroctví -    narodí se v Betlémě,      z panny,   bude uzdravovat, bude zrazen přítelem, prodán za 30 stříbrných

NZ - 4 hlavní části - 4 evangelia - kniha skutků = dějiny první církve, 21 epištol = o problémech mladé církve, apokalypsa = jak bůh bude soudit, završí dějiny. 1.křesťané se účastnili kázání v synagogách. Po zničení jeruzal. chrámu se kř. k židům, nepřidali v boji X řím - kř. se scházeli v domácnostech, vyprávěli si příběhy o Ježíšovi jak je znali ze zpráv jeho učedníků. Matouš se zaměřil na adresáty židovského původu, Marek - stručnější text, Lukáš - pro lidi s řeckým způsobem uvažování, Jan - věnuje se osobním a teologickým úvahám

Ve starozákonní době  lidé zvyklí učit se celé pasáže zpaměti. Učedníci slyšeli J. výroky častěji a mohli si je zapamatovat.Kánon = seznam závazných knih.Máme zlomek svitků z kumránu - úryvky ze 6.kapitoly Markova ev. a 26.kapitoly Matouše - tyto fragmenty lze datovat do 60.let 1.st. Dokazuje to i přechod od svitků ke kodexu, ten byl praktičtější. Asi je šířili hlavně křesťané. Místa známá z bible - skoro nezměněna: galilejské jezero - zde J povolal učedníky, aby ho následovali - hora pokušení, getsemanská zahrada - některé stromy mají 2000 let 

Nuvola

dřevěná konstrukce určená do průvodů uprostřed se sedátkem, kde stála nebo seděla socha světce, nákladně ozdobená. V 15.st. běžné v celé Z Evropě. Odraz v uměné: Masolino - Nanebevzetí. Nuvola - oblak - v teoretické roviny pomáhala lidem lépe si představit JAK se na nebesa PM dostala.

Obláčka

obřad přijetí řeholního roucha

Odpustky

u zpovědi křesťané vyznávají své hříchy, pro udělení rozhřešení  je jim uloženo pokání. 

Historie odpustků

v 10.století francká církev povolovala fyzicky slabým provinilcům vykonat pokání zaplacením pokuty, protože neměli sílu na pouť. Od konce 11.st, možnost úplného odpuštění hříchů - remissio plenaria v souvislosti s fenoménem křížových výprav.  (Papež Urban II):  kdo se zúčastní výpravy do Jeruzaléma s cílem osvobodit Boží hrob, dosáhne úplného odpuštění svých hříchů  - indulgenza plenaria. Je to první hromadné udělení odpustků tohoto typu.  Po 200 let zůstalo Odpustek neznamenal vymazání viny hříšníka, toho lze dosáhnout jen zpovědí a rozhřešením, ale byl dočasně osvobozen od trestu.

Z výnosu se financovaly křížové výpravy, stavby kostelů i život kněžích. Další cíle: Porziuncola, jedna z nejvýnosnějších poutí. 

Opat

představený kláštera u některých řádů

Opatství

Samostatná právní jednotka (klášter)  v rámci řádu. V čele opatství zpravidla stojí opat nebo převor (administrátor). Středověká opatství se zakládala nejprve na osamělých a neobydlených místech, aby byli mniši odděleni od světského života. Musela být proto zcela samostatná, včetně obstarávání běžných potřeb k životu. Teprve později, když se osídlení rozšířilo, vznikala kolem nich i běžná sídla a města.

Oratoř

modlitebna

Ornát

kasule, mešní roucho kněze, v různých barvách dle liturgického kalendáře 

Paraliturgie

formy a rituály různých náboženských společností, existující současně s klasickou liturgií (dnes třeba Taizé). Ve středověku různé náboženské pouti, slavnosti a mystéria, divadelní představení s náboženskou tematikou.

Historikové divadla sledují vývoj od antiky, kde na konci římského císařství začala upadat tradice řeckého divadla. NIžší vzdělanost, nepochopení témat. V Byzanci se předváděla tato antická dramata zkratkovitě, jako jakýsi komiks. Římská společnost  žádala krvavé hry, zápasy gladiátorů. Reakce nastupující církve - pořádání chrámových náboženských představení (dobový hlas satiry: ta představení křes´tanů jsou nejen posvátná, ale i bez přestávek a zadarmo:)

Často velmi živelná chrámová představení se někdy v 9.st. přesunula před chrám, církev už nepotřebovala bojovat přímo s živým pohanstvím. V chrámu zůstala klasická liturgie. 

Postupně se vyvinuly tradiční ceremonie, kdy splynul pohanský folklór s ranou tradicí křesťanství z doby katakomb. (svátky bláznů, mystéria, na Hod boží se snášela mezi lid holubice (Orvieto), oslava sv.Jiří v dubnu - svátek mladých mužů, apod. Později paraliturgii vystřídal karneval

"Snaha těžit z dramatičnosti křesťanských legend, rozvíjených přirozeně v tom smyslu, aby upoutaly tehdejší násilnickou společnost, pozbnamenala víru i umění celého středověku. Jelikož křesťanství vystupovalo jako inspirátor postoje, který měl být teprve prosazen a vnucen věřícím, byla věnována mimořádná pozornost hranému předvádění legend a momentů z příkladného života Krista, Panny Marie a světců.Předváděly se také božské osoby, Bůh Otec a Duch svatý, rovněž herci neustále se obnovujícího dramatu lidstva." - P.Francastel 

Pastorace

duchovní správa nejrůznějších forem

Paškál

velikonoční svíce

Páter

otec, označení pro řadové kněze

Pektorál

náprsní kříž církevních hodnostářů

Pieta

zobrazení Panny Marie s mrtvým Kristem, v Evangeliích se nezmiňuje, lidová verze se ztotožňuje se všeobecně známou bolestí matky, která přežije syna a oplakává jej. Přitom  je smířena s Boží vůlí.

Pluviál

bohatě zdobený obřadní plášť

Pontifikát

období vlády papeže

Postulát

(kandidatura) stav žadateleo vstup do řádu

Pouti

JeruzalémŘím - Pomposa - Camaldoli - Verna - Fonte avellana - Assisi - Loreto ....

Povolání

odpověď jedince na Boží volání, jedinečný transcedentní zářitek

Prelatura

opatská budova

Presbytář

kněžiště, prostor kolem oltáře, vyhrazený kněžím

Probošt

představený řeholního domu nebo významného kostela

Probošství

meší samostatná právní jednotka v rámci některých řádů

Refektář

klášterní jídelna

Rocheta

dlouhá bílá košile pro ministranty

Rotunda

románský kamenný kostel  10. - 11. st - kruhová základna, malá okna, silné zdi, 1-více apsid

Růženec

rozjímavá mariánská modlitba, kol.r.1400. Celkem 150 Zdrávasů po 10, mezi se vkládá Otčenáš, konkrétní předmět - korálky na šňůrce

Řád

z latiny - ordo. Nadnárodní společenství řádových bratrů / sester, řídících se společnými pravidly. Společné sliby: chudoby, poslušnosti, čistoty

Řehole

církevní autoritou potvrzené společenství (řád), žijící podle vlastních pravidel. Tato pravidla - regule / řehole - určují zaměření a poslání řádu

Řeholní řád

společenství jednotlivců, kteří zasvětili život Bohu. Každý řád i  kongregace mají své charisma - dar Ducha svatého:  radost z Boží lásky, orientace na vzdělání, tichá kontemplace, charita a pomoc lidem na okraji společnosti

Sabatický rok

roční osobní volno v řádech hodně pracujících s lidmi (ošetřovatelství školství...)Doba na odpočinek, studium, zisk nových zkušeností, pobyt v zahraničních klášterech...

Sekulární řád

světský nebo III. řád, členy věřící laici včetně sezdaných (terciáři)

Škapulíř

oděv ze 2 pruhů látky přes hábit, přepásaný, vznikl z pracovní zástěry, kapsa na zip po straně

Štóla

odznak kněžství, dlouhý vyšívaný pruh látky, nosí se přehozený kolem krku

Sedm hříchů

hněv, lakota, lenost, marnivost, obžerství, smilstvo, závist

Sedm ctností

cudnost, činorodost, mírumilovnost, pokora, přejícnost, štědrost, střídmost

Sedm svátostí

svátost křtu, smíření, oltářní, biřmování, manželství, kněžství a pomazání nemocných.

1.Svátost křtu
První a základní svátost, která je vstupem do křesťanského života a do společenství věřících. V tradičních rodinách se uděluje již miminkům, u konvertitů bývá udělována v dospělosti. Lze ji přijmout pouze jednou a je trvalá. Znamením křtu je bílá barva – dříve oblékali křtěnci bílý celý oděv, dnes postačí křestní rouška – a svíce jako znamení Krista – Světla, které bude člověka zrozeného z Boha  v ten den  provázet celým životem. Pro církev a společenství věřících je to velmi radostná událost, ať již je křtěné malé dítě či dospělý. Při křtu dítěte berou na sebe rodiče a kmotr zodpovědnost za křesťanskou výchovu. Při křtu v dospělosti je tato zodpovědnost na kmotrovi a samotném křtěnci, jelikož se rozhoduje již sám za sebe. Tuto svátost může v případě nouze provést každý pokřtěný věřící.

V raném období křesťanství lidé byli křtěni teprve, když se sami svobodně rozhodli žít lepší život.Sv.Augustýn pokřtěn ve 33 letech (SG, Gozzoli)

2. Svátost biřmování
přijímá křesťan z rukou biskupa (výjimečně pověřeného kněze) a je považována za svátost křesťanské dospělosti. Nejnižší hranice pro přijetí bývá 15 let, nejvyšší není omezená. K této svátosti je také nutný kmotr. Biřmovanec v tento den přijímá Ducha svatého – touto svátostí je pokládán za dospělého s tím, že také dostává povinnost svědčit o Bohu svým životem.

3. Svátost manželství
dva zamilovaní si před Bohem slibují lásku, úctu a věrnost až do smrti. Důležitý je v tomto případě slib před Bohem – a před lidmi. Svátost uděluje kněz a je rovněž nezrušitelná.

4. Svátost kněžství
mladý muž přijímá z rukou světícího biskupa kněžské svěcení. Leží před oltářem a své tělo i duši odevzdává do služeb Bohu. Jeho první odsloužená mše svatá se nazývá primice a bývá sloužena v místě jeho bydliště. Novokněz také uděluje (i v jiných farnostech) tzv. novokněžské požehnání, které má zvláštní sílu.

5. Svátost smíření – zpověď
Důležité je slovo smíření – kněz je  zástupcem Boha – jeho povinností je „hříšníka“ vyslechnout, případně udělit rady a DÁT ROZHŘEŠENÍ – čímž mu sděluje, že hříchy jsou mu odpuštěny. V poslední době je zpověď pojímána spíše jako rozhovor s knězem 

6. Svátost oltářní

svaté přijímání. Při každé mši je víno a chléb proměňováno v Tělo a Krev Krista (na památku poslední večeře Ježíše a jeho učedníků). Věříme, že proměna neprobíhá jen symbolicky, ale skutečně, tudíž odtud už je malá bílá oplatka svátostinou (zjednodušeně řečeno „svatým předmětem“ – tedy skutečným tělem Krista) a je s ní podle toho nakládáno. Do této doby jsou hostie jen oplatkami, které si může zakoupit  kdokoliv.
Není nutno chodit ke sv. zpovědi před každým přijímáním – dle církevních doporučení je sv. smíření povinná aspoň jednou ročně.  Podávat může nejen kněz, ale i jáhen nebo osoba pověřená (akolyta). Proměňovat ovšem může pouze kněz.
Někdy bývá spolu s Tělem podávána i Krev Krista – např. při svatbách, důležitých slavnostech apod. – většinou tak, že hostie se namočí do vína.

7. Svátost pomazání nemocných 
lze udělit i několikrát – mladým i starým.Má být posilou pro duši nemocného člověka (ať už naděje na uzdravení je nebo není).  Blízkost smrti není podmínkou 

Sliby

časné - po noviciátu, věčné / slavné - doživotní sliby členů řádu

Snímání z kříže

Starý zákon - hebrejská bible

Hebrejské / starozákonní texty považují židé za inspirované Bohem, tudíž závazné, NZ neuznává. Dělení na 3 části:

1.část = PENTATEUCH, 5 KNIH MOJŽÍŠOVÝCHGenesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium 

2.část - PROROCI (Jozue, Soudci, knihy Samuelovy, Knihy královské (Saul, David, Šalamoun)., proroků Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela + 12 malých proroků..)

3.část - SPISYŽalmy, Píseň písní...

ZAJÍMAVOSTI - SZ

písaři při opisování počítali každé slovo a každé písmeno, pracovali za přísných pravidel, každý židovský masoretský písař nesměl žádné slovo napsat zpaměti, každé slovo musel vyslovit. Našla-li se ve svitku chyba, byl odložen -písař se před psaním umyl v rituální lázni, než napsal boží jméno, otřel pero.  

Proč tak drastický text? Je to dnešní pohled, ve starověku byli lidé ve válkách stále, bojovaly spolu kmeny o území, o moc. Biblické příkazy: Lze tu najít myšlenku Bohem nařízené genocidy. Izraelci, zničte vše živé v zemi zaslíbené, Kanaaánu. Tam již žili obyvatelé jiné víry. To mohlo být nebezpečné, vézt k pozdějšímu rozkolu... 

Bible neodsuzuje pití alkoholu, opilství ano. Staré civilizace znaly psychotropní látky - lysohlávky, jisté druhy kaktusů apod. Existuje spojitost mezi alkoholem a změněným stavem vědomí (spirits, špiritus...)-  

Co se zajatou  ženou? Ohol jí hlavu, počkej měsíc, pak se s ní spoj a bude tvou ženou. Oholená hlava odlišovala ženu -kořist, měsíc byl těhotenským testem, aby muž nevychovával cizí dítě. 

Tři vybraná města jako útočiště před krevní mstou, třeba za zabití. Za ně následovala povinná odplata. V takovém městě dotyčný musel zůstat do smrti, ale aspoň si zachránil život. Amnestie přišla až s případnou smrtí velekněze. .

Sutana

kněžský šat

Svatý Otec

titul papeže

Svatořečení

kanonizace = zapsání do seznamu svatých, předchází blahořečení 

Škapulíř

šroký pruh látky sešitý na ramenou, na prsou a na zádech, sahá až ke kotníkům, nosí se přes hábit 

Teologie

bohosloví, věda zabývající se náboženskou vírou 

Terciáři

členové světského (sekulárního) III. řádu, věřící laici

Tonsura

vyholené temeno hlavy, odstup od světských záležitostí

Tři králové - 6.1.

Začátek masopustu, před postním obdobím. Na popeleční středu začal 40 denní půst do Velikonoc.

Vánoce

Ježíš se narodil na rozhraní 2 věků=eónů - ryb + beránka =  jeho atributy - stromeček - v Čechách od 14.st, z Německa - jesličky: 1223 – sv František - vůl + oslík - Ježíšek v jeslích  - už v římských katakombách

Věčné sliby

nebo slavné - doživotní sliby členů konkrétního řádu

Vigilie

noční bohoslužba v předvečer náboženského svátku

Vikariát

církevní správní obvod - na Moravě děkanát

Vikář

kněz pověřený správou několika farností, farní vikář je pomocník faráře (dříve kaplan)

Zákristie

místnost v kostele po straně nebo za hlavním oltářem ("šatna" pro kněží)

Zpověď

původně veřejná, od 13.st. soukromá. Povinně aspoň 1 x ročně.

Zvony

symbolicky tlukot srdce  -  od 6.st v každém kostele, mají jako lidé jméno + srdce

Žalm

starohebrejská náboženská píseň, báseň 

Žaltář

sbírka starozákonních žalmů

KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY

Pro první křesťany bylo absolutně nemyslitelné vést válku, stát se vojáky a v boji zabíjet. Odmítání vojenské služby byl také jeden z důvodů jejich pronásledování, vždyť římská říše byla na boji a válce založena. Dokonce v samotné armádě  ti co přijali křesťanství, chtěli odejít. Něco nemyslitelného, končili jako mučedníci (san Sebastiano..) Dalším důvodem bylo, že křesťané odmítali uctívat císaře jako božstvo a obětovat mu. Pronásledování končí vyhlášením Milánského ediktu. Když samotný Konstantin přijímá křesťanství, mění se i postoj křesťanů k válce, jsou ochotni bojovat za křesťanského císaře.

CESTA DO CÍRKEVNÍHO ŘÁDU

má několik mezníků: 
- Povolání - jedinečná životní zkušenost a obrácení
- Kandidatura - fyzický příchod do kláštera, první setkání a dojmy, žádost o přijetí do společenství
- Noviciát - víceleté období zkoušky klášterního života
- Obláčka - přijetí řeholního oděvu
- Časné sliby
- Řeholní formace
- Věčné, nebo Slavné sliby

CÍRKEVNÍ  ŘÁDY  

1059 - církevní synod - určena pravidla života kněží, do té doby chaos, někteří kněží se ženili, jiní žili příliš světsky...

ŘÁDY ŘEHOLNÍCH KANOVNÍKŮ 

řídí se regulí sv.Augustýna. Žijí společně v kanonii, Oslovení: kanovníci.Duchovní služba mezi věřícími. Augustiniáni, odnož premonstráti, křižovníci s červenou hvězdou, cyriaci. Pův.měli všichni bratři kněžské svěcení. Zachovávají věrnost domu, po složení slibů zůstávají nebo se vrací do domovského kláštera.Členové velmi aktivní hlavně v intelektuální oblasti, věnují se vědecké práci, především společenským vědám. práva majetku - premonstráti aktivně podnikají. Charita, opatrovnictví, duchovní služba.

PREMONSTRÁTI

Patron: Svatý Norbert, zakladatel řádu1121. Formují se v okolí města Premontre,  v jiných jazycích - Norbertini.
Charisma: Naprosto podstatné je spojení kontemplace a činnosti – v tom byl řád nový, apoštolát, kontemplace, správa farností vzdělání, práce s mládeží, vědecká činnost, kulturní a umělecká činnost.
Řehole: Sv. Augustin
Hábit: bílé řeholní roucho na znamení čistoty a kajícnosti. Tunika, škapulíř, Cingulum a bílý biret. Sestry bílý hábit s růžencem a černý závoj.
Znak: biskupské hole a lilie, spojeno se Sv. Norbertem a čistotou. Řeholní kanovníci, ale v současné době už ne všichni členové řádu jsou kněží. Vlastní majetek, podnikají s ním, vyučují, pečují o vzdělanost a kulturu.  Mívají i civilní povolání – např. jeden bratr je zdravotní bratr apod.
Skládají slib věrnosti domu a v současné době je jich cca 70, ale ne všichni bydlí na Strahově.  Podle jazykových skupin jsou rozděleni do provincií, ty rozděleny do opatství. V čele  opat,  jeho zástupce  převor.

PREMONSTRÁTI V PRAZE

Strahovský Klášter založen Jindřichem Zdíkem 1143. Patří mezi nejdůležitější premonstrátské kláštery na světě 1627 přenesení ostatků sv. Norberta. Klášter  poničen husity, pak Švédy.  Knihovna 280.000 svazků, přístupná veřejnosti. 

ŘÁDY KONTEMPLATIVNÍ - MNIŠSKÉ 

řídí se regulí sv.Benedikta, vzorem poustevníci raného období křesťanství, život v odloučení, kontemplaci. Benediktini, později odděleni cisterciáci a trapisté, baziliáni, kartuziáni. Kláštery byly samostatné hospodářské soběstačné jednotky. Dnes mohou mít benediktini i civiliní povolání - překladatelé, učitelé.

ŘÁDY RYTÍŘSKÉ 

Na základě zkušeností ze Svaté země vznikají rytířské řády náboženského charakteru,  původním záměrem je udržení dobytých území,  péče o poutníky na cestě k Božímu hrobu  a jejich ozbrojená ochrana. K tradičním 3 slibům chudoby, poslušnosti a čistoty přidali slib boje.  Ozbrojený boj proti nevěřícím už není hřích, ale zásluha. To je  ojedinělá změna v myšlení středověké společnosti - ospravedlnění násilí ve jménu víry. Dnešní poslání: charita, péče o nemocné, duchovní služba. Tradiční historické rozdělení uvnitř řádu: rytíři + řádoví duchovní + laicčtí bratři Ve Svaté zemi vzniklo několik řádů 

Špitální bratři sv. Jana Křtitele Jeruzalémského – johanité , později maltézští rytíři

rytíři Božího hrobu

rytíři chrámu - templáři

mečoví rytíři

řád sv. Lazara

TEMPLÁŘI 1120 - 1312

Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu

Byl to jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Vzniká po vítězné 1.křížové výpravě. Křižáci dobyli svatá místa muslimů, chrámovou horu a mešitu Al aksa. Věřilo se že dříve tu stál Šalamounův chrám.

Mnozí válečníci se po 1.úspěšné misi vrátili do Evropy, někteří zůstali. Také skupina převážně francouzských křižáků , za sídlo si zvolili bývalý Šalamounův chrám -  odtud název  templáři. Původním úkolem řádu bylo zajistit bezpečnost pro stále větší množství poutníků z Evropy, z přístavu Jaffa do Jeruzaléma, později brání celé nově vzniklé Jeruzalémské království (600 km území podél pobřeží Středozemního moře - Jeruzalém - Tripolis -  Antiochia) Do přístavu Acri přijížděli poutníci i lodě se zásobováním. Křesťanské státy v Malé Asii chráněny linií hradů, většina z nich vybudována křižáky. Přírodní ochranu tvořily hory a řeka Jordán. Pozitivem byla i nejednotnost islámského světa (seldžučtí Turci, sunnité v Sýrii, šiité v Egyptě...)

Symbol templářů - dva jezdci na jednom koni. Templáři se vzdávají veškerého majetku, k obraně Boha stačí kůň a meč. Uznáni papežem až po 10 letech - 1129. Templáři měli na obranu poutníků spolupracovat s již existujícím řádem - špitálníky.

Ne všichni souhlasili s myšlenkou, že mnich může také bojovat, tudíž zabíjet., zpočátku jsou mnozí církevní představitelé ostře proti. Mniši válečníci - to je naprosté novum. Po několik prvních let existence řádu je jeho právní postavení velmi nejisté. Polemika ohledně templářů je velmi bouřlivá.

Změna přichází s jedním z největších náboženských myslitelů té doby, cisterciák sv.Bernart z Clairvaux.. Templáři podle něj nejsou jen obyčejní rytíři, co zabíjejí muslimy, ale bojují proto hříchu a očišťují tak Svatou zemi. Nezabíjejí jiné bytosti, ale vytrhávají zlo z kořenů. Jsou mnohem lepší ti co bojují na obranu božího hrobu než ti, co bojují pro vlastní obohacení. Bernard napsal i traktát, kde templáře obhajuje (bojují odvážně, a bez hříchu – zde je vidět změna pohlednu na zabíjení jako smrtelný hřích)  

Templáři se smrti neobávali, do boje šli s největším nasazením a patřili k nejobávanějším jednotkám křižáků. Slib poslušnosti vyústil do naprostého dodržování vojenské discipliny. Byli zcela podřízeni velmistrovi, nesměli opustit bojiště, dokud vlála jejich černobílá zástava. Bojující templář směl ustoupit pouze když na něj útočili 3 nepřátelé. Řád neplatil výkupné.

Templář, který padl v boji, dosáhl věčné spásy a odpuštění hříchů. Templáři se smrti neobávali, do boje šli s největším nasazením a patřili k nejobávanějším jednotkám křižáků. Po mnoha staletích od pádu římské říše má Evropa stabilní profesionální armádu. Za 2.křížové výpravy 1147 - 8 doprovázeli armádu francouzského krále Ludvíka VII a chránili ho proti tureckým výpadům. prestiž řádu rostla. Od té doby také nosili na oděvu červený kříž.

1187 pád Jeruzalémského království a navazující 3.kruciáda, kterou vedli  anglický král Richard Lví srdce a Filip August, francouzský král. Templáři v ní hrají rozhodující úlohu. Křižáci se vylodili v Tyru a Acri, podporováni ze Sicílii, vyrazili na Jeruzalém. Dobyli Haifu a Cesareu. Posíleny pozice křižáků, Jeruzalém ale zůstal muslimům, po roce dohoda se Saladinem - poutníkům bude umožněno Boží hrob navštívit. Po smrti Saladina opět neshody v arabském světě, křižáci si mohou chvíli vydechnout. Templáři vybudovali pevnost San Giovanni d´Acri, ale ztratili Kypr, který si koupili do Richarda Lví srdce. To vedlo k dalším kritikám směrem k jejich vojenským schopnostem. 

Vojenská taktika templářů

Hlavní síla úderu - jízda. KOně drazí a náchylní k nemocem, proto útok jízdy vždy dobře rozmyšlen.  Další jednotky - pěšáci a turečtí konvertité - žoldnéři, zvyklí jako křižáci bojovat do poslední kapky krve. Zajetí = smrt.

V Jeruzalémě templáři osídlili dnešní mešitu Al Aksa, terasu a prostory pod ní, kde měli ustájeny koně a velbloudy. Jejich úkolem bylo bránit kostel Božího hrobu na vrchu Kalvárie, kde byl Kristus ukřižován. 

Změna poměru sil

Postupně se však karta obrací, porážky křižáků za Saladina, muslimové křižáky vytlačují. Početně několikrát převažují.        1187 pád Jeruzalémského království 

1217 - 21 - 5.kruciáda. V plánu je nejprve dobýt Egypt. Čeká se na posily Fridricha II, měsíce ubíhají. Muslimové posilují, Fridrich nedorazil, fiasko. Navíc byl ještě exkomunikovaný papežem. Se sebevědomými templáři si do oka nepadl, císař jim měl za zlé, že v Itálii vlastní ohromné množství pozemků a z nich jim plynou zisky.(po svém návratu do Itálie jim jich hodně zkonfiskoval)  Jen tak mimochodem se Fridrich nechal korunovat v kostele Božího hrobu za jeruzalémského krále.

Intermezzo - roste ohrožení muslimů i křesťanských států na pobřeží ze starny Mongolů. Sultán z Damašku uzavřel s křižáky "pakt o neútočení". To se ovšem netýkalo egyptského sultána, v jedné z nejkrvavějších bitev křižáky porazil. Zahynulo skoro 90 % templářů ve Svaté zemi. Odtud už jen sestup. křižáci ztrácí jednu pevnost za druhou.

1291 poslední úder mameluků u Acri - 70 000 jezdců, 160 000 pěšáků, 100 katapultů. V bojích padl i velmistr řádu. Zbylí templáři přesídlili na Kypr. Pevnosti Acri zničena.

Templáři v Evropě

Templáříi se vrací do Evropy, kde si od začátku prozíravě budovali širokou ekonomickou základnu  Počátkem 13. století se stali výraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, která nepodléhala prakticky nikomu, pouze papeži. Templáři vybudovali početnou a silnou nadnárodní armádu. Jejich hrady a pozemky se nacházely po celé Evropě a Středním východě. Vystupovali také jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na obchodování se Svatou zemí obrovské jmění. V Paříži věnoval řádu pozemky Ludvík VII. Temple zde i v Londýně sloužil jako centrála i pokladnice.  Další střediska v Itálii, Německu, na Pyrenejském poloostrově. Zde všechny hrady opevnění, stále hrozilo nebezpečí útoku muslimů.

Na venkově existovaly vysoce specializované komendy, jedna chovala koně, jiná pěstovala obilí...Třetina výdělku se posílala spolubratřím do Orientu. Byli osvobozeni od placení desátku, na což hleděla místní vrchnost i rolnící nevraživě. Zdůvodňovali to tím, že peníze jdou na Svatou válku.

Další aktivitou řádu byl ozbrojený doprovod poutníků již z místa odjezdu. Tato svého druhu cestovní kancelář nabízela přepravu, ochranu i ubytování. Původně si templáři pronajímali lodě v italských přístavech.Později si nechali stavět lodě na zakázku, které pak vlastnili.

Hlavní základna templářů v Evropě - kraj Champagne. Zde organizovali mezinárodní trhy, kde bylo k dostání zboží ze všech koutů tehdy známého světa. S tím souvisel i rozvoj nových platebních metod. Templáři měli kanceláře po celé Evropě, byli důvěryhodní, byli schopni převáženou hotovost ubránit zbraní. Byli pověstní včasnými platbami a čestným jednáním. Pařížská banka poskytovala půjčky a přijímala hotovost, tak jako moderní banky. Měli vždy k dispozici hotovost. Investovali. Díky svým schopnostem v oblasti peněžnictví byli templáři v kontaktu s nejmocnějšími vládci té doby.

Soumrak templářů

Mnozí začali poukazovat na zásadní obrat řádu - z chudých Kristových rytířů k bohatým finančníkům evropské aristokracie. Křížové výpravy se staly černou dírou třetiny z Evropy zasílaných příjmů, templáři nad Svatou zemí ztráceli kontrolu. V poslední fázi  bylo typické dlouhé obléhání. (období PŘED vynálezem střelného prachu)  Křižáci zůstávali ve svých opevněných hradech. Množí se kritiky, sílí hlasy, že templářům jde jen o vlastní zisky. přitom udržet v chodu celý aparát bylo nesmírně nákladné - výdaje šly na vybavení, zbraně, koně, služebnictvo, stavební aktivity...

1291 Pád Acri. myšlenka boje za svatou věc začala ztrácet na přitažlivosti, templáři se ocitají ve složitém postavení.Neuspěli v původním záměru bránit svatou zemi. Ale zůstali mnišským řádem, uznaným papežem.  

Francouzský král Filip IV ve snaze získat templářské bohatství  obvinil templáře z kacířství, sodomie, idolatrie, zrada ve prospěch muslimů a neúcty k hostii.  Začíná zatýkání templářů na pozemcích patřících králi.Papež Klement V informován ex post, ve snaze udržet si své postavení, nepodnikl nic na jejich obranu. Ve hře byla i jeho prestiž. Mučením se vynucuje přiznání. Na 5 000 bratří bylo zatčeno, většina byla vězněna téměř rok. Samotné procesy se táhly další roky. První desítky končí na hranici, jiní dále vězněni, někteří propuštěti. Jinde v Evropě se nařízení papeže zasáhnout proti řádu nesetkalo s velkým ohlasem. Ostatní evropští vládci byli k obviněním skeptičtí, především Italové poukazovali na finanční zájmy Filipa. Francie měla finanční problémy, ale je možné, že král skutečně věřil ve vinu templářů, pak bylo jeho povinností jako křesťanského panovníka zasáhnout. Obvinění odmítl i anglický král. 1314 Velmistr řádu Jacques de Molay upálen a veškerý majetek propadl králi.  Podobně v Anglii a dalších zemí se majetek templářů přesouval do královských rukou.

Ve válkách s muslimy padlo na 20 000 templářů, umlčeli je však křešťané. Z jejich rozsáhlého majetku mnoho nezbylo, hrady jsou v rozvalinách.

Odkaz v literatuře: Walter Scott - Ivanhoe

Odkaz v legendách: kletba a slova o Božím soudu velmistra se vyplnila, král i papež zemřeli po roce. Templáři měli údajně v rukou tajemství církve, svatý grál, chránili svaté plátno z Torina.(sacra Sindone) Údalně plátno získali templáři po dobytí Jeruzaléma a dali zhotovit kopie....

Další legenda vypráví, že francouzský král se nedostal k pohádkovému bohatství templářů.

1970 - 80 - odborné  zkoumání Sindone, teorie se nezakládá na žádné, hmatatelném důkazu.

1770 - 18.st - šíří se hnutí Svobodných zednářů, v souvislosti s tím oživení zájmu o templáře jimi samými. Jako poměrně mladé hnutí hledali spojení s dávnými dobami, aby podpořili svou důležitost. Śířili názor, že templáři v Śalomounově chrámu vykopali Archu úmluvy. Důkazy však chybí. Tajemství ukrytého pokladu může být zašifrováno v Roselinské kapli ve Skotsku, patřící skotským zednářům...

Současnost: existují různé odnože, většina se věnuje charitě a sociální péči.

MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI 

Jeden z velkých rytířských duchovních řádů, ve středověku patřil vedle templářů k nejmocnějším. Název řádu se často měnil podle oblasti působení nebo vnitřní organizace.

Patron - Svatý Jan Křtitel 

Hábit - Černý talár s osmibokým křížem. Umístění kříže na rameni symbolizuje - Kristovu cestu na Golgotu a to, že každý nese svůj vlastní kříž. Znak: osmiboký maltézský kříž na červeném poli.   

1050 - Špitální bratři sv. Jana Křtitele Jeruzalémského – johanité 

1309 Rhodští rytíři – přesídlení na Rhodos 

 1113 -  papež Paschalis II. potvrdil bratrstvo jako církevní řád. Řehole řádu johanitů, potvrzená 1137, obsahovala prvky benediktinské i augustiniánské řehole, slib chudoby, celibátu, poslušnosti, povinnosti ochraňovat věřící, pomáhat potřebným a bránit Jeruzalém před muslimy. 

1530 Maltézští bratři – od císaře Karla V.dostali Maltu. Zde řád fungoval 268 let a proměnil nehostinný ostrov ve vzkvétající místo s mohutnými opevněními. Velmistr odpovědný pouze papeži a členové vybíráni z aristokratických rodin z Francie, Itálie, Španělska, Portugalska, Anglie. 

Po pádu Osmanské říše se vojenské poslání Řádu začalo pomalu vytrácet. Absence vojenského způsobu života a rostoucí bohatství Řádu vedlo postupně ke ztrátě disciplíny a prorůstání arogance a zhýralosti do jeho morálních základů 

1781 Napoleon na Maltě, rytíři nuceni odejít a už se nevrátili, Malta později pod správu Británie. 

1879  - řád obnovil papež Lev XIII. 

Hlavní sídlo v Římě + pevnost na Maltě. Dnešní název: Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě = Suverénní řád Maltézských rytířů. Vlastní mince a poštovní známky,vlastní SPZ - SMOM. Diplomatické styky s 94 státy světa včetně ČR 

Rozšíření 

Z centra kolem špitálu sv.Jana v Jeruzalémě založili kupci z Amalfi pro poutníky ze všech zemí. Dále zakládány johanitské komendy v Německu, v Praze na Malé Straně. Postupně organizování podle vzoru templářů - jako vojenské duchovní společenství. Pro účast v řádu bylo vyžadováno celkové zdraví uchazeče. Členy se stávali šlechtici s právem nosit zbraň, symbióza mnišství a rytířství. Johanité se vedle templářů stali nejvýznačnějším vojenským faktorem ve Svaté zemi. 

Úkol řádu 

zpočátku péče o nemocné poutníky do Svaté země, postupně ochrana posvátných křesťanských míst v Jeruzalémě a poutních cest, především jejich vojenská obrana proti Sedžuckým Osmanům. 

Hierarchie 

Ve středověku rytíři, kněží a bratři ošetřovatelé. V čele velmistr. Pozdější dělení  do tzv. jazyků: provensálský, auvergnský, francouzský, italský, aragonský, německý a anglický, kastilský . Dnes dělení na velkopřevorství, převorství a podpřevorství. 

Členská základna 

profesní bratři – skládají věčné sliby včetně celibátu, před křestním jménem zkratka „Fra“                                                            profesní rytíři – nemají kněžské svěcení                                                                                                                                          profesní kaplani –mají kněžské svěcení                                                                                                                                          obedienční rytíři a dámy a justiční donáti skládají pouze slib rozvíjet řádové dílo. Další skupina - laici. Řád je tradičně aristokratický, ale přijímá i významné osobnosti nešlechtického původu. Cca 10 000 členů. Nejmenší nezávislý stát na světě. V čele řádová vláda s Velmistrem. 

Orientace na charitu. Pomoc nemocným a tělesně postiženým. Provozuje různá zdravotnická zařízení , výzkum v oblasti rakoviny a lepry. Organizace poutě do Svaté Země a do Lurd. V ČR Česká Maltézská pomoc.   

MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI V PRAZE  

Kostel Panny Marie pod Řetězem a Velkopřevorský palác.  Johanité se zde usazují  1163.  Původní bazilika z 12. století byla stržena a pokus o její přestavbu přerušily husitské bouře. Přestavba  až barokní 1640 – 1660 – Carlo Lurago. Oltářní obraz Karla Škréty a Poslední Večeře od Petra Brandla. V kostele je obraz  Matky Boží kojící . V Čechách se nachází pouze tři obrazy P. Marie kojící – Provodov, ve Vyšším Brodě a zde.

Husitské války poničily více než polovinu komend, české Velkopřevorství je nejdéle fungujícím Velkopřevorstvím na světě. Titul „velkopřevor“ udělil rytířům císař František Josef I. – ve světě ojedinělé. Členů českého velkopřevorství je cca 140, mj. Karel Schwarzenberg, Jiří Lobkowicz, Dominik Duka.

KŘIŽOVNÍCI S ČERVENOU HVĚZDOU

jediný původní český řád a jediný na světě, založený ženou. Nejmenší rytířský řád na světě - Praha + Vídeň - 20 členů. Vznik jako řád špitální, 1237 potvrzen papežem Řehořem IX., 1252 základní kámen kláštera u Juditina mostu - povinnost pečovat o most a vybírat clo. Přežili i josefínské reformy orientací na charitu a péči o nemocné. Za komunistů zde pracovna ministra vnitra, zbylo odposlouchávací zařízení

Spiritualita - úcta ke kříži. Oděv: černý talár + bílý límeček, 8 boký kříž s hvězdou. Podřízeni přímo papeži, v čele velmistr a generální rada. Řídí se řeholí sv. Augustina. Patroni: Augustin, sv. Anežka, sv. Jan Nepomucký

ŘÁDY KONTEMPLATIVNÍ

BENEDIKTINI

73 článků řehole podle sv.Benedikta - propracovaný návod na vše, i na způsob uspořádání staveb v klášteře. Ćást pro veřejnost + klauzura. Žijí v klausuře, u nás jediný kontemplativní řád, používá se označení "mniši" (jinak řeholní bratři). 6 x denně modlitba. V čelůe kláštera opat. Udržují gregoriánský chorál.

Charisma: duchovní služba, služba Bohu, misie, vzdělávání. Oděv: černý hábit s cingulem.

Broumov - kopie turínského plátna

Třebíč - bazilika sv.Prokopa

Sázavský klášter - výjimečná freska PM, kárá Ježíška

Břevnovský klášter - 993, pobýval tu sv.Vojtěch po návratu z Říma z Aventina s ním přišlo 12 bratrů, po vyvraždění Slavníkovců se komunita rozpadá, obnovena v 11.st - pomoc z Bavorska - sv. Vintíř. Cyklus obrazů P.Brandla. V kostele obřad Jana Patočky i J.Seiferta - na rakev v zimě usedl motýl...Na hřbitově pohřben Karel Kryl.

Dnes 11 bratří, 3 v noviciátu, známý opat Anastáz Opasek. Po válce zde internační tábor pro Němce před odsunem

ŘÁDY ŽEBRAVÉ 

Řídí se regulí sv. Augustina, Sv. Alberta, Sv. Františka z Assisi. Z latiny -  Medicans – žebrající, vznik ve 13.století – rozkvět měst a potřeba městských řádů, kritika vzdělanosti venkovských kněží – tuto mezeru měly zaplnit žebravé řády. Idea života v naprosté chudobě, Františkáni, menší bratři, dominikáni, karmelitáni, kapucíni, trinitáři.  Jsou kontemplativně činnými řády, s výrazně misijním posláním, služba bližnímu..V Praze: Františkáni, Minorité, Kapucíni, Karmelitáni, Dominikáni, mimo Phu: Trinitáři, Servité, Paulání, Piaristé, Milosrdní Bratři
Zásadní je misijní činnost, mohou, ale nemusí mít kněžské svěcení, nemohli vlastnit majetek – tudíž nepřivázáni k domu, časté misie.

FRANTIŠKÁNI

Fratres Minores – menší bratři – vědomi si vlastní bezvýznamnosti, Řád vzniká jako odpověď na potřeby křesťanů stěhujících se do měst.
Zakladatelem je Sv. František z Asissi, 1209 – řád uznán papežem. Velký důraz na chudobu (bohatství církve přitom nekritizuje)
Odkaz k lásce k přírodě a ke všemu živému. To je tehdy nová myšlenka, lidé se přírody spíš obávali jako sídla démonů, viděli ji jako pohanskou, nebezpečnou. František ji pochopil nově, jako dar od Boha a zdroj krásy a radosti.  Spiritualita založená na radosti. Bratři káží dobro, pokoru, chudobu a prostotu
Privilegium svěcení křížových cest, rozšiřování tradice Betlémů

Éra františkánů - přelom 13. a 14.st.. 

1517 dochází k prvnímu rozdělení řádu v rámci reforem a1528k další reformě a dalšímu  dělení

sv.Jan Kapistrán 1386 - 1456

generální vikář řádu, misionář a vynikající kazatel. Stoupenec přísnější větve řádu. 1451 přišel na Moravu, s úspěchem obracel na pravou víru moravské husity, v jeho očích kacíře. Jeho snaha působit v Praze dvakrát skončila nezdarem, observanté, jak si říkali jeho stoupenci, byli vypuzeni z kláštera u Prašné brány. Úspěšní byli až za 100 let, usadili se v rozbořeném klášteře u Panny Marie Sněžné. Mise skončila tragicky 1611, za nepokojů v Praze zabito 14 bratří.

Řád Menších Bratrů Konventuálů – MINORITÉ

Řád Menších Bratří – FRANTIŠKÁNI OBSERVANTÉ, čili Františkáni
Kapucíni
Civilní větev: Terciáři – ti, kteří chtějí následovat život Sv. Františka, ale nemohou se zříci světského života. Např. někteří panovníci.

FRANTIŠKÁNI V PRAZE

Charisma: duchovní služba, misionářská činnost, pomoc potřebným. Spiritualita: Radost ze života, láska. Pax et Bon – pokoj a dobro.V centru františkánské víry je niterná blízkost Boha člověku, i prostřednictvím utrpení Krista, které je také naším údělem. Odtud křížové cesty kostelích i v české krajině .
Hábit: hnědá barva, krátká kapuce, cingulum – na památku oděvu sv.Františka - bílý provaz se třemi uzly jako připomínka slibu chudoby, čistoty a poslušnosti. Hábit nosí jen když se modlí, nebo reprezentují Františkány, jinak chodí v civilu
Znak: bratr slunce, který všechno prosvěcuje a dává všemu život, kříž jako připomínka Krista a ruce se stigmaty Sv.Fr. z Assisi.
Do Prahy přicházejí 1604 a usazují se v bývalém Karmelitánském klášteře U Panny Marie Sněžné. Kostel Založen Karlem IV., 19. listopadu 1347 jako klášter Karmelitánů. Původní plán na délku 110 metrů. Václav IV. povoluje v kostele přijímání podobojí a postupně se stává útočištěm radikálního Jana Želivského.  1434 občanská válka mezi Starým a Novým městem – zbourána věž.  Karmelitáni učiňí několik pokusů se vrátit, neúspěšně.  Františkáni zde 7 let, poté 1611 vpád pasovských, bouře v Praze, zabito 14 bratrů. Mučedníci.
Po  1625 rozkvět, výstavba nejvyššího a největšího oltáře v Praze (Arnošt Heidelberger).  Josefínské reformy klášter neruší, ale zakazují přijímat novice.  Po  1948 kostel ponechán církvi, klášter se ruší – ubytovna ministerstva vnitra a zkušebna hudby hradní stráže.  1991 vráceno Františkánům. V rajském dvoře roste nejstarší strom v Praze, uvnitř má překvapení - zarostlou sošku Panny Marie.
Rozšíření Jesliček, Betlémů – upozornění na „ekonomický a třídní původ Krista“. Nyní: péče o mládež, vězeňská služba, denní stacionáře, senioři. Dělají vše, co je potřeba. Cítí prázdné místo v pastorační službě a starají se o kostely.  Provinční Ministr: Jakub František Sadílek, počet bratrů 21

Za komunismu patříl klášter u PM Sněžné Ministerstvu vnitra, byla tu ubytovna a zkušebna Hudby Hradní stráže. 

Františkánský klášter v Hejnicích

Kostel  navštívení Panny Marie je největší v litoměřické diecézi. Klášter vznikl na konci 17.st.v období rekatolizace. Bývalo tu dávné poutní mariánské místo. Františkáni místo spravovali do 1950, poté v Akci K  byl klášter přeměněn na internační tábor pro řeholníky. V 60. - 70. letech zde sídlila ZŠ, byly tu sklady různých podniků. Vše napadeno dřevomorkou, vybydlené, zničené. 1990 klášter vrácen řádu františkánů. Páter Miloš Raban měl vizi otevřeníCentra duhcovní obnovy.

dominikáni 

Řád bratří kazatelů – Ordo Fratrum Praedicatorum
Jeden z nejznámějších řádů. Založil ho sv. Dominik Guzmán , schválen byl roku
1216. Náleží k řádům mendikantským (žebravým) Dominikáni zakládali své konventy výhradně ve městech, jejich posláním bylo kázání, šíření pravé víry. Tzv. černí mniši - bílý plášť a černý svrchní oděv. Domini canes. Časté bičování. 1229 v Římě zřízena inkvizice, dominikáni se ujali úkolu oficiálně bojovat proti herezi.

K dominikánům patřili též největší teologové vrcholného středověku. Představeným konventu je převor, provincie provinciál a celého řádu generál. 

Založili tradici růžence a růžencové modlitby. Členové nejsou vázáni na konkrétní klášter, stále cestují. Působiště mění co 4 roky. Hlavní poslání: kazatelská činnost, misie, zpovědi. V čele provinciál.

SAVONAROLA

Do řádu vstoupil v Bologni, 1482 přešel do Firenze do san Marco. Měl učit novice logiku.  Měl vidění, že církev je třeba očistit. Svět je zkažený, bohatí jsou zkažení, umění je hříšné. Káže v san Marco, který brzy nestačí, káže v dómu. Odsuzuje tanec, hudbu, přetvářku, líčení žen, uznává v umění pouze křesťanská témata. 1493  má vize o dopadu božího meče, o rok později Francouzi v Itálii. Hoří hranice marnosti, mnoho lidí u mělců se nechalo ovlivnit včetně Botticelliho. 1498 končí vláda teroru, františkáni Savonarolu vyzvali ke zkoušce ohněm, že jeho proroctví jsou od Boha. Odmítl, odsouzen, oběšen, tělo spáleno a popel hozen do Arna.

DOMINIKÁNI V PRAZE

Dominikáni do Prahy přicházejí  1226 a usazují se u sv. Klimenta na Poříčí. Patrně po výstavbě staroměstského opevnění se přemisťují, stejně jako jiné řády (např. němečtí rytíři) do městského areálu obehnaného hradbami. Usazují se na velmi výhodném místě, u kostela sv. Klimenta na Starém Městě nedaleko od Juditina mostu (dnešní areál Klementina). .1238 už jsou pověřeni organizací špitálu křížovníků s červenou hvězdou u mostu přes Vltavu. V následujících desetiletích zde klášter prosperuje. V letech 1311-1343 v klášteře sídlil inkviziční soud. V dominikánském řádovém domě také existuje škola, do které přijíždějí studovat příslušníci řádu z celé Evropy.  1420 je klášter i kostel pobořen husity a až do 1496 je opuštěn. Toho roku se sem vrací několik dominikánů. Skromný konvent bratří kazatelů zde existuje do 1556, kdy je vystřídají jezuité. Dominikáni pak sídlí v nevyhovujícím Anežském klášteře.  1604 se řád opět stěhuje, na Malou Stranu ke kostelíku sv. Máří Magdalény. Zde v 2. polovině 17. století buduje nový kostel zasvěcený též sv. Máří Magdaléně a následně rozsáhlý klášter. Ten je za josefínských reforem  1784 zrušen a kostel odsvěcen (dnes Muzeum české hudby). 1625 daroval císař malostranským dominikánům kostel sv. Jiljí na Starém Městě pražském, kde řád sídlí dodnes. 

KAPUCÍNI 

Vznikají reformou Františkánského řádu 1528 . Snaha obnovit původní myšlenku. Patron: Sv. František z Asissi. Charisma: duchovní služba, misionářská činnost, nejvíc se zaměřují na kontemplativní modlitbu, práce s vyloučenými jedinci, práce v nemocnicích.  Hábit: Hnědý, dlouhá kapuce, cingulum provaz se třemi uzly jako u Františkánů.  Znak: obdobný jako u Františkánů, neb pochází ze stejného základu. 

Kostely a kláštery se staví ve slohu střídmého baroka. V misijních skupinách bývá architekt, stavby jsou si podobné. Každý klášter má bylinnou zahrádku a rajský dvůr. Kostely nemívají velkou věž, jen malou věžičku se zvonem do 60 kg.Častá bývá ruka s křížem na kazatelně, připomínka Krista chudého a ukřižovaného. Kapucíni jsou vyhledávaní zpovědníci a duchovní rádci.

Kapucíni byli horliví kazatelé v dobách válek s Turky. Příběh o uhájení Vídně vypráví, že bratr kapucín Marek z Aviana přidal do ukořistěné turecké kávy med a mléko, aby lépe chutnala. a tak vzniklo cappuccino.

KAPUCÍNI V PRAZE

Do Prahy přivedeni  1599 vynikajícím kazatelem Vavřincem z Brindisi, na Hradčanech se usazují nejdřív, zakládají zde první klášter za Alpami na pozemku, který jim daroval Hynek Berka z Dubé 1602 
Historka o oltářní sošce Panně Marie: císař Rudolf II. si ji od kapucínů vyžádal a odvezl, soška se sama 3 x vrátila, nakounec ji císař nechal tam, kam patřila.

Historka o Tycho de Brahe - měl zde poblíž laboratoř a rušily ho kostelní zvony.  1757 kostel utrpěl při pruském obléhání, odtud tam jsou zazděné dělové koule.  1944 jednotky SS tu zřizují vězení
1950 klášter zabrán a zrušen komunisty, 1991  vrácen Kapucínům a slouží jako sídlo provincie. Kapucíni na Hradčanech se starají také o Betlém a Loretu. 

Od 19.st. zakládali kapucíni tzv. serafínské školy, jejich smyslem bylo poskytnout SŠ vzdělání chlapcům z chudých rodin. Studovali tam i budoucí kněží a členi řádu. Pokračováním této tradice je nabídka kolejního ubytování pro katolické studenty, i ze Slovenska a Polska. Výhodou je klid na učení a určité bezpečí před nástrahami velkoměsta. 
Kapucínský Betlém: jako první dle tradice vytváří Betlém Sv. František z Asissi. Kapucíni tedy, stejně jako Františkáni tradici Betlémů nesou dále.
1. ½ 18. století, jeden bratr ho vytvářel 10 let. Figury v životní velikosti, dřevo, papírmaš, dobové oděvy. 


Poutní místo Loreta:  Kapucíni byli pověřeni správou tohoto místa po staletí. Dnes se pokouší obnovit tradici poutí.  Kopie domku v Nazareth, kde se narodila a žila Panna Marie, kde došlo ke zvěstování. Vzniká v 17. a 18. století na popud Benigny z Lobkowitz. Stavitelem je G.B. Orsi. Svatá Starosta, diamantová monstrance.

Zajímavostí je okénko v oltáři u Panny Marie Andělské, kterým je vidět do kostela. 

Do 1991 tu sídlila vojenská kontrarozvědka, prostory poničené, vlhké, zanedbané. V opraveném refektáři se pořádají benefiční koncerty, je to moderní způsob "žebrání pro potřebné". Výtěžek jde do školy pro nevidomé a slabozraké, vybíralo se v době povodní apod.

Kapucíni mají také kostel na Novém Městě, to je vše co zbylo z rozlehlého kláštera z roku 1642, Za Josefínských reforem následně zrušen a upraven na kasárna, sloužil tu i Josef Kajetán  Tyl a měl zde složit píseň do hry Fidlovačka - dnešní státní hymna. 2 000 vystavěno Palladium
Zachoval se kostel Sv. Josefa, 2 oltářní obrazy od Škréty.  Sv. Juda Tadeáš – chodí se k němu pro přímluvu, zejména studenti pro absolvování zkoušek
1992 se vrací malá komunita. Zaměřuje se na práci s lidmi bez přístřeší. Jsou s tím ale problémy. Původně ráno rozdávali 10 bochníků chleba s máslem, začaly s tím problémy. Jednoho bratra okradli, proto se jde jinou cestou. Pomáhá se prostřednictvím profesionálních institucí, které pomoc organizují.

KARMELITÁNI

Řád  založen ve 13. stol. poustevníky do svaté země, kteří se usadili v pohoří Karmel – odtud jméno. Papežem řád schválen  1226
Následují příkladu proroka Eliáše – hluboká vnitřní modlitba a rozpoznání znamení boží přítomnosti,  Řídí se řeholí Sv. Alberta.
Zásadní je  Mariánská spiritualita. Po 1238 opouštějí Svatou Zemi a usazují se v Evropě – mění se z poustevnického na činný řád.
Stěhují se do měst a otevírají se výuce.
Reformní snahy – 15.století Sv. Terezie z Avily a na ní navazující Sv.Jan od Kříže a důsledkem je rozdělení na: Bosí Karmelitáni a Obutí Karmelitáni. Obutí žijí podle původníí řehole z 13 století. V současné době jsou v Praze Liboci, Olomouci a v Kostelním Vydří.

KARMELITÁNI V PRAZE

Vznik: reforma 1593. Patroni: Terezie z Avily, Sv. Jan od Kříže, sv.Eliáš. Charisma: hluboká kontemplativní modlitba, ale také vnější činnost
Řehole sv. Alberta. Hábit hnědý, kožené cingulum, škapulíř – jako zvláštní ochrana od Panny Marie, bílý plášť.
Znak: černé pole symbolizuje horu Karmel, která se dotýká nebes. Bílá Hvězda Pannu Marii, dvě černé hvězdy Proroky Eliáše a Elizea, kteří na Karmelu také pobývali a jsou nazýváni vůdcové Karmelitánů. Meč symbolizuje Proroka Eliase a jeho plamenná slova a koruna je tradičně spojována s Pannou Marií. Představený řádu sídlí v Římě, provincie řídí provinciál a jednotlivé domy pak převor. Bosí  Karmelitáni u Kostela Panny Marie Vítězné. Tradičně  se jedná o kontemplativně činný řád, ale oni sami sebe vidí jednoznačně jako řád žebravý. Nyní na světě asi 4000 Karmelitánů a 13000 Karmelitek. Kostel Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko
Bosí Karmelitáni sem přicházejí 1624, 1631 dostávají Jezulátko od Polyxeny z Lobkowitz .Po vpádu Sasů kostel na 7 let opouštějí a pak nalézají Jezulátko s ulomenýma ručičkama, opravují a od té doby koná zázraky.  Přestavba z Luteránského kostela, změna dispozice.  Klášter zrušen josefínskými reformami a řád se oficiálně vrací do Prahy až  1990, kdy dostává do správy kostel a starost o Jezulátko. (Po zrušení kláštera se o Jezulátko starají Anglické Panny).U Jezulátka 5 Karmelitánů a ve Slaném  7.  Původní řehole požadovala věrnost domu, ale teď migrují.  Starají se konkrétně o Kostel Panny Marie Vítězné a jeho provoz, provozují také IC a suvenýr shop. Vyrábějí med a bylinné produkty. Starají se o potřebné, byť to jejich náplní původně nebylo. Chtějí, aby byl kostel chápán jako místo setkávání, organizují kulturní programy, koncerty, komentované
prohlídky kostela. 

ŘÁDY ŘEHOLNÍCH KLERIKŮ

Řídí se regulí Sv. Ignáce z Loyoly. Vznik od 16.st za  protireformace - duchovní správa, vzdělání, misie.

Jezuité, piaristi, barnabiti, theatini, později salesiáni, obláti, redemptoristé

Poslání:  duchovní správa, školství, ošetřování, misie
Kontemplativní modlitba ustupuje praktické činnosti, nekonají chórovou bohoslužbu – více času na praktickou činnost.
Nemají vazby na jeden dům a hábit se více podobá civilnímu, nebo kněžskému oděvu.

ŽENSKÉ ŘÁDY

původně život v přísné klauzuře, pro ženy to znamená i bezpečí. Benediktinky, cisterciačky, premonstrátky, kartuziánky, klarisky...V 16. a 17.st. aktivní působení ve společnosti, jen částečná klausura - voršilky, alžbětinky, boromejky...

 

Magdalenitky

Sestry pokání sv. Marie (Maří) Magdalény - bílé paní Ženský řád, který byl patrně založen v Německu v 1. polovině 13. století. Původně se řídil řeholí sv. Benedikta, kterou později nahradila řehole sv. Augustina. Řád měl i mužskou větev. V čele celého řádu stál generální probošt. Provincie řídili zemští převoři a při jednotlivých klášterech byli probošti. V předhusitském období vizitační právo k českým klášterům převzal pražský arcibiskup. Poměrně málo protěžovaný řád měl příznivce hlavně v osobách posledních pražských biskupů. Představenou sester v konventu byla převorka. Původním posláním řeholnic byla péče o nemocné a poutníky. Do řádu nejčastěji vstupovaly dcery bohatších měšťanů. V Českých zemích bylo v průběhu 13. a 14. století založeno několik konventů, které většinou zanikly během husitských válek. Nejstarší známá komunita magdalenitek v Čechách krátce působila v Dobřanech u Plzně (doložena 1259). V Praze došlo zřejmě k přenesení domu původně zmiňovaného v roce 1282 v sousedství kostela sv. Havla na Starém Městě někdy před rokem 1329 na Malou Stranu. (Roku 1315 obvinili minorité od sv. Jakuba biskupa Jana IV. z Dražic, že trpí v blízkosti farního kostela sv. Havla kurií nepotvrzený řád magdalenitek). Další kláštery vznikly v Záhražanech u Mostu (1283), u Loun (kolem roku 1330) a údajně i u sv. Vavřince v Želině u Kadaně. Na Moravě byl konvent bílých paní v Dalešicích a ve Slezsku v Nise. Nejdéle se udržel řád v Mostě - Záhražanech. Záhražanské (později mostecké) magdalenitky byly v roce 1782 rozpuštěny, čímž činnost řádu na našem území končí. Sestry nosily bílý hábit, škapulíř, cingulum a závoj. Malostranský klášter nebyl patrně nijak výstavný. Majetkové poměry byly skromné. Papež Jan XXIII zprostil jeptišky nákladné visitace od generálního probošta řádu. Do roku 1395 byl podřízen generálnímu proboštu, po tomto datu pražskému arcibiskupství. Ke klášteru přiléhala zahrada a patřil mu dvůr v Chýnici u Tachlovic. Jako první známá převorka je k roku 1415 uváděna Dorota.. Zanikl 21. června 1420 za husitských válek a nebyl již nikdy obnoven.

svatí MUČEDNÍCI

Jedinci ochotni pro víru obětovat vlastní život, zemřít ve víře v Krista a život věčný. Síla víry jim dala sílu k až mystickému vytržení, s nímž překonávali drastická mučení - lámání kolem (Kateřina), pálení na rožni (Vavřinec)

V prvních letech šíření křesťanství se mučedníky stávali automaticky osoby umučení Římany pro víru, což bylo zjevné. Nebylo třeba žádné oficiální kanonizace. Až po skončení pronásledování, během 5.st. se svatým mohl stát ten, kdo žil ctnostný a příkladný život. To si již žádalo oficiální proceduru, ta ovšem neexistovala do 11-st. I když už od 5.st oficiálně mohl za nějaké místo za svaté prohlásit jen biskup. Kult svatých vznikal spontánně, díky nadšení místního obyvatelstva i kléru, který se dal strhnout (sv.Václav, sv.Ludvík....) Praktické provedení - exhumace ostatků a umístění na viditelné místo, oltář apod.

sv.ambrož

biskup milánský, 339‑397, 1. ze 4. velkých Z církevních učitelů (+ Jeroným, Řehoř, Augustýn), podporuje asketické hnutí. Ambroziány k nám pozval Karel IV., k Hybernům.

sv.anežka česká 1211 – 1282   

česká princezna,  dcera PO I. +Konstancie Uherské – řeholnice, abatyše kláštera Na františku,  výrazná osobnost své doby – 3x zasnoubena, i s F.II –odmítla ho. S bratrem, Václavem I., založila špitál +  vstoupila do nového kláštera klarisek , organizuje chudinskou a nemocniční péči na české půdě. O kanonizaci Anežky České usilovali už Eliška Přemyslovna + Karel IV  1874 - blahoslavena1989 – svatořečena za JP II. 

SV.AUGUSTIN 

354  Tagaste v dnešním Alžírsku -  430 - ostatky v Pavii. otec pohan, matka křesťanka – sv.Monika – modlí se za nezdárného syna, divoké mládí, nemanželský syn, studia antická literatura - Platon, Cicero, Vergilius - vystudoval rétoriku + gramatiku. Kartágo –vlastní škola gramatiky, učil řečnictví. Cesty  -  Milán – setkání se sv Ambrožem    - obrácení - četba dopisu sv Pavla – slyší hlas – tolle e lege - pokřtěn, stal se biskupem

literární dílo - 113 knih a traktátů, 200 dopisů, 500 kázání - de civitate dei + vyznání

augustiniáni - 388 - nejstarší mnišská řehole na Z. podstata řehole - 12 kapitol, společný život v klášteře, láska k bližnímu, chudoba, poslušnost, modlitba

Praha   -  klášter sv.Tomáše na MS, dnes Josefská

Brno -  v 18. st. získal od papeže používat hodnost  opata, což augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají. Brněnský opat je tak jediným augustiniánským opatem na světě, podřízen generálnímu převorovi v Římě1868 opatem Mendl 

sv.benedikt - 470 - 542 

zakladatel benediktinského řádu a Z mnišství, patron Evropy - nar.v Nursii v Umbrii, studoval 3 roky v Římě, poustevník v jeskyni v Subiacu. Zvolen opatem kláštera u Tivoli, pro mnichy moc asketický - chtěli ho otrávit mešním vínem - legenda: požehnal kalich, ten pukl, víno vyteklo.  Postupně zorganizoval 12 malých komunit po 12 mniších na různých místech a v každém jmenoval opata. Číslo 12  -symbol pro  úplnost a schopnost tvořit společenství.. 530 - odešel zpět do Subiaca, zal.klášter - heslo ora et labora. Původně zde Apollonův chrám, který Benedikt po přestavbě zasvětil sv. Martinovi. Tam vyhlásil řeholní pravidla -  důsledně vychází z bible - důsledná služba Bohu, poslušnost + pokora, usilovná práce, rozjímání, školní vyučování, práce v duchovní správě...Benediktovy atributy - rozbitá číše a havran. 

1220 - Benedikt  prohlášen za svatého - svátek 11.7., 1964 - papež Pavel VI  ho prohlásil za patrona Evropy. Relikvie sv. Benedikta uchovávány v kryptě opatského kostela v  Saint-Benoit -sur Loire a v Germigny des Prés - u Orleans  - spory s Montecassinem, závěr – pravé relikvie jsou na obou místech 

sv. filip neri 

veselý svatý -   patron humoristů, neplodných žen + ochrana X zemětřesení, nar. ve FI v bohaté rodině,  do Říma, stud teologii + filosofii. Laický apoštolát – kázal poutavě + vtipně,  ve špitálech, staral se o poutníky, zal.řád oratoriánů -  16.st  -  oratoř =  modlitebna. Rádce kardinálů i papežů, miloval děti1622  - kanonizován, socha  - Praha, Malá Strana, nové zámecké schody 

SV. FRANTIŠEK Z ASSISI

Assisi 1181 -  1226

zakl řádu františkánů, mystik, zakl jesliček, ochránce zvířat, patron Itálie +  Assisi + chudých +  soc.pracovníků +  kupců +  krejčích +  tkalců - ochránce zvířat + přírody, pomocník x bolestem hlavy + moru - otec Piero di Bernardone - bohatý obchodník s látkami  - syn měl převzít podnik, pův patřil k  zlaté mládeži, chtěl být rytířem

1202 - v bojích s Perugiou zajat – rok vězněn – podlomené zdraví, zřekl se  majetku  +  život v chudobě – pokora, láska

1205  vize v kostele sv. Damiána   -  boží hlas: Františku jdi a oprav můj kostel

přeneseně = rozkol v církvi, korupce v Římě - prodal  látky,  roztržka s otcem – veřejně se zbavil šatů, otec ho zavřel doma, matka ho tajně osvobodila - 2 roky poustevník na monte Subasio - skládá poezii – oslavuje stvoření slunce, ohně, vody, tvorstva

1209 – ordo minorité

1210- - papež povolil kazatelskou činnost sv F + jeho stoupencům

1212  setkání s Klárou - klarisky

1223 řád potvrzen papežem - F není kacíř, nejde X církvi – nikdy nebyl vysvěcen na kněze – jen jáhen

1224 – la Verna - stigmata

zahraniční cesty – Španělsko. Svatá země – ne moc úspěšné – návrat do Assisi

1226 – umírá v Porciunkole, přenesen do san Damiano – loučí se s mí klarisky, pohřben v kostele san Giorgio

1228 – zde papežem Řehořem IX prohlášen za svatého

1939  patron Itálie

1980 prohlášen patronem ekologů

Nejsvětější ze všech Italů, nejitalštější ze všech svatých, druhý Kristus

františkáni -  z přísnější větve řádu v 15.st – řád žebravý

1517   schváleni Lvem X.

hl. úkol františkánů = duchovní služba, misie, kázání.snaha žít co nejvěrněji podle evangelií v chudobě a poslušnosti - Praha, Jungmannovo nám., PM  Sněžná

oděv františkánů - hnědý hábit s kapucí a bílý cingul +  typická velká tonzura - úprava vlasů.

oděv klarisek - hnědý hábit ve tvaru kříže + bílý cingul s 3 uzly. hnědý závoj

1525 – kapucíni odnož františkánů – u nás sv.Josef + na Hradčanech

přijetí nových bratrů do řádu - důraz na vědomí Božího volání, schopnost života ve společenství a ochota k jednoduchému křesťanskému životu podle evangelia. Je-li kandidát přijat, absolvuje přibližně rok první zkoušky společného života v postulátu - následuje rok noviciátu, poté první, dočasné sliby  - období dočasných slibů  -3 -6 -9 let, definitivně je bratr přijat slavnými, doživotními sliby

sv.florián
sv.jan kapistrán

Mnich italského původu, misionář a generální vikář řádu sv. Františka, patron právníků. Kapistrán byl zastáncem nejpřísnějších forem řeholního života, kladl velký důraz na požadavky chudoby, askeze a kazatelské činnosti, dokonce se snažil o reformu minoritského řádu v tomto duchu. 1417 byl Kapistránův učitel Bernardin ze Sieny nařčen  kacířství a  vyšetřován inkvizicí, Jan Kapistrán ho však dokázal před soudem obhájit tak brilantním projevem, že inkvizitor obvinění stáhl. Kapistrán byl skutečně bravurní řečník a brzy se proslavil jako kazatel. Pro své rétorické schopnosti byl svými současníky nazýván „apoštol Evropy“.

Kapistrán kázal také na Moravě, doufal, že obrátí na pravou víru husity. Skutečně se mu to dařilo, byl velice přesvědčivý.

sv.jan nepomucký

Patron zpovědníků, lidí pracujících u vody, pomocník proti moru a špatné pověsti. Středoevropský světec. Nejrozšířenější český světec, mnoho zobrazení v Česku, Polsku, na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku, S Itálii. Misionáři z českých zemí kult přinesli i do Latinské Ameriky, na Filipíny...

Jeho zobrazení v Praze: Karlův most, dům U tří pštrosů, morový sloup na Malostranském a Hradčanském náměstí, Pohořelec,  Jánský vršek, vojenský kostel na Hradčanech, (fresková výmalba V.V.Reinera se všemi světcovými zázraky, je tu i zpodobněn jako stojící model malíři),   kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce, množství soch a vyobrazení v Muzeu Kalova mostu, socha pod Radničními schody  v Nerudově ulici, socha s kubistickým rámem ve Spálené, výklenek u sv.Josefa na náměstí Republiky, socha u sv.Voršily na Národní třídě, Králodvorská 9, kostel sv.Jana Křtitele na prádle od Brokoffa, moderní funkcionalistický  kostel v Košířích - 1938, svatojánská kaple v Radlicích 

SV. JANUÁRIUS - San gennaro 

biskup z Beneventa – umučen za Diokleciána. Zkapalnění krve – poprvé 1389, 3 x ročně, posl.sobotu před 1.květn.nedělí + 19.9. + 16.12. – 1631 výbuch Vesuvu, světec zastavil lávu. Zkapalní i krev na kameni v Solfatara, kde byl sťat1980  Jan Pavel II – prohlásil za patrona Neapole+ Campanie 

sv. kateřina ALEXANDRIJSKÁ

3. st - Kateřina Alexandrijská – vzdělaná,půvabná – žádá císaře Maxentia zakázat modly, on pozval 50 filozofů obrátit ji, ona je obrátila na křesťanskou víru, odmítá Maxentiovu nabídku k  sňatku, je již Kristovou nevěstou. Mučena kolem s bodci, to se  rozpadlo, sťata mečem. Ve středověku kult rozšířen po celé Evropě. Patronka mlynářů ,železničářů, mladých dívek, filozofů, ošetřovatelek, kolářů, přadláků. Atribut - kolo

SV. KATEŘINA SIENSKÁ 1347 -1380

První vizi má jako šestiletá, Kristus se jí zjeví jako budoucí ženich. Ve 12 letech ji rodina chce provdat, odmítá. Ke svatbě se jí snaží přemluvit sestra Bonaventura, málem se jí to podaří. Pak ale umírá při porodu a Kateřina  to chápe jako trest boží za svou slabost. Matka za ní posílá dominikána, který se ptá, zda je pro svou víru ochotna se ostříhat. Dlouhé krásné vlasy jsou tím cenným vedle panenství, co mlže dívka nabídnout ženichovi. Kateřina neváhá ani vteřinu, stříhá se, dominikán vidí její neotřesitelné přesvědčení.

Ve středověku ženy moc možností ohledně své budoucnosti neměly. Buď sňatek, nebo klášter, pokud měly na požadovaný vstupní poplatek (věno). To rodina Kateřiny nemá, dívka neví, jak situaci vyřešit. Rodina ji odloučila ve vlastním domě od ostatních. Je zavřena do malé místnosti odmítá vařené jídlo a víno, spí na holé zemi s kamenem pod hlavou, straní se lidí. 3 x denně se bičuje. Tělesné utrpení a hladovění jí slouží jako nástroj, kterým chce dosáhnout svého cíle. Milosti boží a Kristovy lásky. Nakonec jí otec Jacopo dovolil jít vlastní cestou. Do řádu dominikánek terciářek (mantellate)  ovšem nemůže, jde o starší ženy, vdovy, Kateřina je panna. Matka představená žádost rodiny nejdřív odmítla, dívce je jen 16 let. Kateřina onemocní, zšedne jí obličej, vypadá starší. Prosí matku znovu požádat o vstup, jinak zemře. Matka představená ji přijímá, Kateřina ovšem neumí latinsky, společné modlitby nejsou nic pro ni. 3 roky žije v osamocení. Je členkou řádu, ale bydlí doma s rodinou a chodí pracovat do Santa Maria della Scala. Stará se o nemocné a umírající. Je doba morových epidemií. Z 30 000 obyvatel Sieny zůstane 10 000.

Kateřina je ženou kontrastů, nestane se nikdy matkou, aby mohla být matkou všech. Odpírá si jídlo, aby zbylo na ostatní, Je pokorná a přitom papeže vyzývá plamennými slovy, aby se choval jako muž a ne jako zbabělec...Kolem Kateřiny se sdružují její ctitelé, tzv. bella brigata. Začne ji podporovat i matka Lapa. Kateřina diktuje dopisy, které rozesílá významným osobnostem své doby. Papeže nazývá Dolce Kristo sulla terra. Celkem jich je 1700 stran, vydaly Paulínky. 380 dopisů.

Politický program Kateřiny má 3 body - návrat papeže do Říma, reformu kléru a kruciádu, aby byl opět mír v Itálii.

1375  se zkomplikovaly vztahy Florencie a papežského státlu, Kateřina je vyslána jako zprostředkovatel k papeži do Avignonu, také aby ho pohnula k návratu do Říma. Řehoř XI je ohromen silou její osobnosti, chce vědět, koho má před sebou. Obratní kazatelé dominikáni stráví s Kateřinou mnoho času, její síle a mystice podlehnou také. Stejně jako její zpovědník (a kontrolor) Raimondo da Capua. Ten ae stane jejím nejvěrnějším obdivovatelem a společníkem, po smrti Kateřiny o ní píše, a díky němu máme mnoho podrobných zpráv. Je to přáznivá doba, papež se tak jako tak chtěl do Říma vrátit 1377 vjíždí do města na bílé mule. S ním přicházejí kardinálové i Kaeřina, která už v Římě zůstane. Zažije tu schizma, po smrti Ŕehoře zvolen Urban VIII, politicky neschopný papež, část kardinálů zvolila Klimenta VII, který odjel do Francie. Křesťanský svět zažívá nepoznanou situaci. Který papež je ten pravý?

Kateřina zůstává na starně Urbana, zlobí se na všechny, kteří jsou proti. Píše vyčítavě neapolské královně, která na poslední chvíli změnila názor, že se projevila jako typicky slabá žena.... Kdo je Kateřina, aby si mohla toto dovolit? Je to myslička, která cítí tak silnou boží podporu, že se nebojí ničeho a jedná se všemi jako rovná s rovným nehledě na společenské postavení. její politický program nevyšel, Kateřina má jedinou možnost, svou zbraň obrátit proti sobě, tou zbraní je odříkání a hlad. Umírá 

1380 ve 33 letech. 

Kateřina měla už od dětství mystická vytržení a vize, Kristus se jí zjevil v doprovodu Panny Marie a svatých a věnoval jí zásnubní prsten, který mohla vidět jen ona. Stejně jako pozdější stigmata. Časté vize měla během pobytu v klášteře u terciářek.

Relikvie

Tělo v Ŕímě v Santa Maria sopra Minerva, hlava a prst v Sieně v san Domenico, levá noha v Benátkách v Zanipolo

1471 - papež Pius II.  - kanonizace sv. Kateřiny

1970 - papež Pavel VI. - Kateřina prohlášena Dottore della chiesa

Patronka Sieny, Itálie spolu se sv. Františkem a patronka  Evropy. 

sv. klára  1193-1253 

z bohaté rodiny, v 17 pod vlivem kázání sv.Františka1212 odchází z domova do Porziuncoly, dá se ostříhat, schová ji v klášteře a pak jí věnuje kostelík san Damiano , tam pak zůstává celý život. Zázrak – rodina s ní nemohla pohnout – uznala její volbu do kláštera odešly i další  sestr Beatrice + matka. Později zakládá řád klarisek  - řád sv.Františka v ženské verzi. Korespondence se sv.Anežkou českou. 1231 - 1.konvent klarisek  – na Františku  - zal Anežka Přemyslovna, 1.abatyše. 1253 Klára umírá +  papež schválil regule řádu. Ve středověku všechny ženské náboženské komunity musely žít v klauzuře - mj.poskytovala ochranu. Pro Kláru velké zklamání – chce aktivně pomáhat chudým + nemocným 

1255 - svatořečena, svátek  -  11.8.  

klarisky - ideál evangelního života v chudobě, přísná klausura, patronka klarisek + Assisi + pradlen + pozlacovačů +  malířů skla +  výšivkářů, sklenářů,pomocnice X horečkám + očním chorobám

SV. KRYŠTOF

Oblíbený světec, často vyobrazen v kostelích, nesoucí malého Ježíška. Ten mu ztěžkl, když ho přenášel přes řeku, Kryštof tak nesl tíhu celého světa. Lidé věřili, že když se podívají na sv. Kryštofa, toho dne nezemřou, a hlavně nezemřou bez rozhřešení. Vyobrazen ve sv. Barboře v Kutné Hoře a fresky byly nalezeny také v Sixtově domě v Celetné.

SV. LUKÁŠ

Patron malířů, často zpodobněn malující PM

sv. markéta z cortony 1247-97 

přímluvkyně za zoufající si nevěstky. Matka jí zemřela, když bylo Markétě 7 let, macecha ji neměla ráda, odešla žít se šlechticem z Montepulciana, žili  šťastně 9 let, měli syna , po smrti druha k františkánům – dlouhé půsty, odříkání, pokání - založila spolek sester 3.řádu. Útulek se špitálem pro chudé. Zázračně uzdravovala, 1728 -  prohlášena za svatou – svátek 22.2.. Ostatky ve skleněné rakvi v chiesa di s.Margherita

SV. MARTIN Z TOURS 315 - 397

voják v Galii – dal žebrákovi půl pláště – ve snu se mu zjevil Kristus –  cokoliv učiníš pro mé nejmenší jako bys učinil mně–      dal se pokřtít - stal se biskupem v Toursu- zakl kláštery –      populární ve F – saint Martin. Ochránce řemeslníků + cestujících + abstinentů + domácích zvířat + hus –- pomocník X vyrážce + hadímu jedu

sv. mikuláš

1087 - ostatky biskupa MIkuláše přeneseny z Miry do Bari. Věřilo se, že biskup byl umučen za Diokleciána. Mira upadal, zatímco Bari vzkvétalo - a potřebovalo významého svatého...ˇunosci a vůbec celé město Bari byli přesvědčeni, že si to přeje samotný Mikuláš, být pohřben na důstojném místě. Na protesty obyvatel Miry odpověděli: My také uctíváme tvšemohoucího Boha. Proč si zoufáte? Měli jste zde tělo světce 775 let a nyní san Nicola rozhodl, že bude své zázraky konat jinde...mesto Bari si to zaslouží

sv.tomáš akvinský 1225 – 74

it.filosof + teolog, jeho učení – 1 z pilířů katolické víry, církevní doktor, světec, zakladatel scholastiky, v 5 letech – Monte cassino, ve 14 letech – Neapol-s.Domenico. Rodina ho rok věznila, nechtěla mu dovolit vstoupit do řádu...utekl, složil slib, později učil na Sorbonně.. 

sv Vavřinec  

patron knihovníků, archivářů, všech kolem ohně– hasičů, sklářů, nožířů, kuchařů, sládků..studentů, chudáků, města Norimberka, pomocník proti chorobám očním, kožním, ischiasu258jáhen v Římě -umučen na rožni. Svatovavřinecké  poutě – 10.8. Umění – Fra Angelico, Tizian...u Pinkasů 

SV.VAVŘINEC Z BRINDISI

1559  Brindisi - vl. jménem Julius César Russo, jméno Vavřinec přijal ve Veroně u kapucínů, studie v Padově - mluví řecky, hebrejsky, několika evropskými jazyky - výborný kazatel, podnikal misijní cesty

1559 založil v Praze 1. kapucínský klášter u P.M. andělské, 1619 zemřel v Lisabonu, 1881 prohlášen za svatého 

SV. ZITA 

1218  Monsagrati 1272 - Lucca. ochránkyně žen v domácnosti, pomocnice při hledání ztracených věcí. Chudá dívka , od 12 let služka v paláci Fatinelli – milá, hodná, ze svého dávala jídlo chudým, půjčila kožich žebrákovi, zmizel s ním – dostala vyhubováno, Jasné světlo v domě – boží přítomnost. Podle legendy přišla  pozdě z kostela – ale těsto na chléb už zaděláno – pomohli andělé. Jednou vzala zbytky jídla pro chudé, při kontrole zástěry se objevily květiny – festa dei fiori.  17.st – svatořečena, svátek 27.4 

KŘESŤANSKÉ VELIKONOCE

Masopust

Výraz masopust může někoho zmást, ve skutečnosti to není období, kdy se lidé oprostí od masa, ale právě naopak. Je to příprava na 40denní půst, který předchází Velikonocům. Lidé by se proto měli v těchto dnech dosyta najíst a pobavit. Dodržoval se jak v Čechách, tak na Moravě, jen s malými rozdíly v tradicích. Například ve Strání tančili mladíci s dřevěnými šavlemi, na Uherskobrodsku podobně bobkovníci, masopustní průvod s maskami na Hlinecku se zachoval v tak autentické podobě, že je i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve všech regionech si ale pochutnávají na vesměs stejném jídle, liší se například příprava zelí, kdy je na Moravě zahuštěné, zatímco v Čechách lehčí.

Masopust se slaví také v Německu, Španělsku a v Itálii, kde se v Benátkách pořádá slavný masopustní karneval. To má pravděpodobně za příčinu skutečnost, že masopust souvisí se starověkými slavnostmi zvanými luperkálie či bakchanálie. Šlo o oslavy vína, jídla a zpěvu. 

Období masopustu začíná 6.1. Nejdůležitější jsou poslední dny masopustu, tehdy se hoduje a veselí nejvíc. Začíná se Tučným čtvrtkem, kdy by se lidé měli ládovat co možná nejvíc a co možná nejtučněji. Samozřejmostí byly dříve domácí zabijačky, na které se pozvala rodina, přátelé, sousedé, vepřové hody si prostě užila celá ves. Kdo nemohl přijet, dostal výslužku. Jitrnice, jelita, škvarky, ovary nebo třeba huspeninu. Hodovat se začalo polévkou, pokračovalo se přes tzv. předehru, směs masa a drobů, po vrabce, tedy pečené maso z plece a bůčku, a smažené řízky. Vrcholem bylo tradiční vepřo, knedlo, zelo zapité nezbytným pivem. Zelí dodalo vitamíny a pivo pomáhalo trávit, ideální pomoc i pro dnešní dobu. Naši předci si užili i sladkou tečku, a to v podobě křupavých, v másle smažených koblih. Posypané cukrem smíchaným se vzácnou pravou vanilkou nádherně voněly, a skvěle chutnaly díky náplni z ovocné zavařeniny. Napíchnuté na hůlce je pak valašskými vesnicemi nesl tzv. pohřebenář, jedna z postav masopustu,

O masopustní neděli a pondělí byla ve vsi muzika, tančilo se, jedlo a pilo do pozdních hodin. Úterý pak patřilo maskám a kostýmům. Ze Znojemska je třeba známý převlek medvěda, z Klatovska Bakchus, polobůh vína a veselí, a z Vysočiny slaměník, oblečen do úboru ze slámy. Maškary chodily po vsi a vybíraly nejrůznější dobroty včetně uzenin a pálenky, které pak chasa dosyta konzumovala při závěrečném večerním veselí. Slavnosti utnul až o půlnoci ponocný zatroubením na roh.

Velikonoce či pascha (z lat. Pascha hebr. pesach přejití)    slovanský název Velikonoce = velká noc, v níž byl Kristus vzkříšen.nejvýznamnější křesťanský svátek – na památku umučení a zmrtvýchvstání Krista. Slaví se vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany havním bodem víry, smrt není konec, ale začátek nového života.

325 - 1.nikájský koncil - pravidla pro určení data Velikonoc - 1.neděle po prvním jarním úplňku - období 23.3 - 26.4.Ježíš Kristus měl zemřít kolem r 30 v době židovského  Pesahu,  židé slaví Pesach na památku vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví - odtud beránek  - když Bůh seslal na Egypt 10 ran, poslední byla zabití všech prvorozených. - židé měli být ušetřeni, krví obětovaného berana potřeny veřeje a Pán dům překročil - končí 40 dní půst -  začal po 3 denním masopustu Popeleční středou40 potopa světa, 40 dní  Mojžíš na Sinaji , prorok Eliáš putoval 40 dní a nocí - na horu Horeb40 dní strávil Ježíš v poušti, po svém vzkříšení 40 dní se svými učedníky

1.postní neděle – černá - ženy nosily černé šátky na znamení pokání - jedla se pučálka - naklíčený smažený  nasucho pečený  hrách s cibulkou a zelím nebo na sladko s medem

2.postní neděle - pražná - jedlo se naklíčené pražené obilí – pražma. Klíčky z obilek se před pražením olámaly a dávaly do polévek a kaší. Velký úklid, bílilo se, omývalo veškeré nádobí

3.postní neděle - kýchavá  - mše za odvrácení moru, jeho prvními příznaky - časté kýchání -'Pozdrav Pán Bůh!' a 'Dejž to Pán Bůh!'. Pověra, že kýchání 'čistí hlavu', v oblibě šňupání tabáku. kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let bude živ

4.postní neděle - družebná - polovina půstu pryč - radost - družné veselí . Případně od družby dohazovače , se ženichem návštěva u nevěsty a příprava námluv. V tento den světí papež Zlatou růži – zvláštní vyznamenání pro osoby nebo významné kostely. Při mších se používá růžová barva. Tradičně chudé pečivo: žebrácká bída, chudí rytíři, pekařská bolest. Vdolky z obyčejného kynutého těsta zadělané z tmavé režné mouky upečené v troubě nebo na suchém plátu tvrdé,  z nich dělal „pařenec“  - přelévaly se horkým mlékem s trochou medu

5.postní neděle – smrtná - atmosféra soustředění na umučení a smrt Páně. Kříže v kostelech halil fialový závoj. Tradice  vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny) po zimním období. Když průvod Moranu hodil do vody nebo ze strmé skály, všichni utíkali  pryč - kdo zakopl nebo se opozdil, šel do roka za Moranou

6. postní neděle  - květná  - z latinského passio - utrpení. Kristus se svými učedníky přijel do Jeruzaléma, na svátek Paschu, hebrejsky Pesach.Na památku vjezdu Krista do Jeruzaléma. Pašijový týden:

Modré pondělí - Šedivé úterý - Škaredá středa - Zelený čtvrtek - Velký pátek - Bílá sobota - Neděle - Hod boží velikonoční.

obřady v pašijovém týdnu jsou truchlivé, čtou se  pašije sepsané sv. Markem, ve středu pašije sepsané sv. Lukášem. Třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli

Škaredá / popeleční středa - den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Kněz dělá věřícím na čele popelec - křížek na čelo z popele z jívových ratolestí z loňské Květné neděle Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš - pomíjivost pozemského života a nutnost pokání. - obřad  probíhá bez hudby a zpěvu,  vybídnutí k obrácení se k sobě a zpytování. Pověra: kdo se bude mračit, zůstane mu tocelý rok - černá středa =   vymetají  se saze z komína

Zelený čtvrtek - přesmyčkou z německého Greindonnerstag (plačící, lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (grín = zelený). Ježíšova večeře na rozloučenou,  ustanovil tajemství eucharistie (dnes mše svaté) a myl apoštolům nohy;  Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.  Přísný půst;  jediné bezmasé jídlo špenát, mladé kopřivy, zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, odlétají do Říma, znovu až na Bílou sobotu. Podle tradice se má při posledním zvuku zvonů zacinkat penězi, aby se držely celý rok. nebo se zvoní paličkou o hmoždíř, aby se vyplašily z chalupy hmyz a myši. místo zvonů až do soboty řehtačky.pečou jidáše se , obřadní pečivo z kynutého těsta, potřené medem.

Velký pátek - je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy byl odsouzen, popraven na kříži i pohřben. V Bibli se události popisují ve všech čtyřech evangeliích; ta se čtou v tzv. pašijích. den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. - minimální výzdoba kostela, žádné květiny ani svíce, zpívá se bez hudby a zvony mlčí, země se otvírá a vydává poklady, omývání rosou = ochrana před nemocemi. - žádné zemědělské práce -nepere se, voda by se zbarvila krví

Bílá sobota - tzv. aliturgický den =  neslaví se mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření; liturgie Vzkříšení Páně na Bílou sobotu po západu slunce, kdy podle starověkého počítání času začíná nový den. Vigilie Velké neděle začíná zapálením ohně, od kterého se rozsvítí Paškál  - znovu zní varhany a zvony („přiletěly z Říma“). Při obřadech vigilie křtění novokřtěnci v  bílém rouchu - Bílá sobota? symbol čistoty a smytí hříchů křtem - činnosti  na Velký pátek + Bílou sobotu mají  očistit duši, tělo i dům - konec půstu, hospodyně má doma uhasit oheň,  s sebou ke kostelu vzít poleno, zapálit v posvěceném ohni a doma jím rozdělat nový oheň. Na Bílou sobotu se pečou mazance – symbol slunce, původně ze sýra a vajec později sladká varianta, kruhový tvar s křížkem uprostřed - velikonoční beránci,  pomlázky z vrbového proutí, kraslice - starosl „krasivaja“ = červená barva symbol krve a života

Boží hod velikonoční - Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu”, neboli „prvního dne po sobotě” mše v katolických kostelích -svíce, zvonění a varhany - svěcení velikonočních pokrmů – mazanec, beránek, chleba, vejce, víno. Slavnostní oběd - skopové + mazanec s medem 2 zářezy ve tvaru X -  Bílá neděle často dnem slavnostního prvního přijímání

Velikonoční pondělí - pomlázka, velikonoční hodování… Hospodář mohl vyšlehat čeládku, aby nebyla líná.krajově: dynovačka, binovačka, hodovačka, karabáč, koleda, mrskačka, šlehačka, šmerkust tatar, žíla. Pomlázka  od  pomlazovat, předání svěžesti mladých jarních prutů -někde se dříve dodržovalo odplatné úterý, děvčata polévala chlapce vodou -obdarování zdobenými vajíčky -podle psychoanalytiků jednoznačný sexuální podtext  - pomlázka - barvená vajíčka Řím i Číńané - červená=láska, zelená=radost, žlutá=slunce

Velikonoční beránek

v křesťanství jedním ze symbolů Ježíše Krista, = beránek, obětovaný za spásu světa, znázorňuje se s praporem vítězství   -židé  - beránek představoval Izrael jako Boží stádo, Hospodin je pastýř

Velikonoční oheň + paškál

velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně = symbol vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí, od ohně se zapaluje bílá velikonoční svíce (paškál) - svíce = důležitý symbol ve všech kulturách - světlo  znamení života   -paškál zdoben motivem kříže, na kterém jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány, nad křížem je Α a Ω, tj. začátek a konec věků, jimiž je Kristus

Kříž

mnohem starší než křesťanství, u Egypťané, Číňanů či Kréťanů. Spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, symbol věčnosti. Pro křesťany je kříž nejdůležitějším symbolem -Kristus, Boží Syn  odsouzen ke smrti ukřižováním - v řř popravě výjimečně kruté a ponižující

vajíčko

symbol nového života již od pohanských dob, v mnoha kulturách  symbol plodnosti, života a vzkříšení. Tradice - zvyk  vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích bylo zřejmě i to, že vejce se nesměla jíst v postní době. v křesťanství =   symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti

Velikonoce v cizině

Ve většině zemí Z Evropy a v USA děti hledají schované sladkosti a drobnosti na zahradě Finsko -  děti převlečené za čarodějnice, v Norsku  tématika vražd,  televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele. Filipíny -krvavé průvody. Ve státech Stř a J Ameriky rozsáhlá procesí za mohutné účasti  věřících. V Rusku se slaví pravoslavné Velikonoce podle starého juliánského kalendáře. 

Po velikonocích  50 dní do svátků  "Seslání Ducha svatého" kdy se připomíná, že apoštolové se v dalších 40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus slíbil zvláštní posilu za 10 dní - dar Ducha svatého - letnice

REFORMACE - PROTESTANSTVÍ  - MARTIN LUTHER

Inspirace sv.Augustinem.Stejně jako sv.Pavel říká, že spasení závisí pouze na naší víře. Církev tak nemůže měnit osud jednotlivců. Prodej odpustků je hříšný. Klíč k vykoupení je ve Slovu Božím - jak se toto poselství dostane k negramotným, když liturgickým jazykem je latina? Řešení - Luther napsal žalmy v němčině, zprvu nelehce prosazoval. Nechtěl opustit církev, ta opustila jeho. Obavy papeže ze ztráty autority církve - vyobcování. Luther glejt spálil, riskoval smrt, protivil se i světské mocim císaři Karlu V. Luther přitažlivý pro moderní individualismus, odmítající slepě přijímat autority.

ULRICH ZWINGLI

farář v Curychu - vlastní verze reformace. Zašel dál než Luther. Prostředkem boží moci není papež, ale bible. Městská rada obešla biskupa, začala sama rozhodovat. Odstranění výzdoby z kostelů včetně varhan - rozptylují pozornost při bohoslužbě. místo oltáře stolek na přijímání. Povoleno ženit se - v bibli nic o celibátu nenašli. 

Zásadní problém reformace = sektářství, každý si mohl vzít z bible cokoliv a ztotožnit se s tím. Novokřtěnci - v bibli nic nenašli o křtu nemluvňat, křtí až dospělé, co se sami mohou rozhodnout.

JAN KALVÍN

francouzský exulant, příjezd do Ženevy (Řím protestantů). Jeho spis Výklad křesťaství šířen knihtiskem. Kalvínova bible - zveršovaný text s vysvětlivkami