AUTORSKÝ BLOG
aneb Co jsem zač
Blog nemůže chybět, to dá rozum. Kdo nepíše (na FB), není Čech (plus není dalších x národností). Facebooku jsem odolávala dlouho, nicméně v rámci sebepropagace jsem se zapojila též. Uznávám, že jakýs takýs přínos pro mou práci FB má, ale plytkost příspěvků mě deptá. Co mělo lidstvo k obědu a jak jim funguje trávení je mi šumafuk. Naštěstí se tam občas najde něco vtipného... To už radši blog. Pokud už sem náhodný čtenář zabrousí, najde zde texty k tématům, která mám ráda - dějiny, Itálie, cizí jazyky, psi, metal, poezie. Nač ten exhibicionismus? Psát mě zkrátka baví. K tomu sebekriticky dodávám, že při psaní se mi lépe třídí myšlenky a formulují věty, jako typický cholerik bývám často v zajetí emocí. Pokud už si vypůjčím nějaký převzatý text, bude náležitě OZDROJOVÁN, mám-li použít jeden z podivných českých novotvarů. Autora podezírám, že se inspiroval slovem OZBROJOVÁN. Pro přehlednost - tu mám taky ráda - má autorský blog několik pomyslných šuplíků. Zde jsou:
TROCHA POEZIE NIKOHO NEZABIJE
Lehce obstarožní, místy psychedelické, často sladkobolné, jindy kousavé a veskrze celkem nanic jsou veškeré "říkánky" v tomto šuplíku. Jedno však mají společné - všechny jsou moje a mám je tady pěkně přehledně. Nač ten exhibicionismus? Psát mě prostě baví. Tak mě tak napadlo, že si své výplody schovám tam, kde by je nikdo nehledal (proč taky, že). A vůbec, co budu komu vysvětlovat? Todle je soukromej pozemek, panstvo, tak ráčej vypadnout, pokud si chtěj zachovat zdravej rozum. Furt ste tady? No jak myslíte, já Vás varovala....
Pak je tu ten metal. Ne moc, jen
TROCHA METALU PO ITALSKU
Přinejmenším zvláštní na stránkách profesionální průvodkyně po Praze, není liž pravda? Je liž, proto je to taky zasuté tady na AUTORSKÉM BLOGU. Metalovou muziku poslouchám až od roku 2012 (díky, synu!), o to ale intenzivněji. K mým favoritům patří pár italských partiček. KRAMPUS, VEXILLUM, RHAPSODY, ELVENKING, GRAVEWORM... Texty sice většinou skládají anglicky, o to větší mají radost, když je na koncertu jedna okouzlená fan osloví v jejich melodické italštině. Zatím těch osobních setkání nebylo moc, ale doufám, že budou přibývat. Jisté je, že paměť už bude naopak jen ubývat. To je důvod METALU PO ITALSKU. Nechci na ta setkání prostě zapomenout. Příznivci italského metalu, siate benvenuti!! Více zde.
Další šuplík se zove
PRŮVODKYNÍ PO ITÁLII
a slouží hlavně samotné průvodkyni jako vzpomínky na lidi, na události, na místa. Na vše, co se mi nějak zapsalo do paměti. Při čtení voní jako vzduch na Sicílii a chutná jako Primitivo di Manduria. No ano, jsem nostalgická, v těch řádcích je ale pořádný kus mého života, víme? A barvy jako fasády domečků na Buranu v něm nikdy nechyběly. i když na metalové koncerty nosím zásadně černou... Takže ITÁLIE.
ŽIDOVSKÉ TRADICE V PRAŽSKÉM MUZEU
Fascinující historie pronásledovaného národa, nejstarší evropská synagoga, zvyklosti, kterým nerozumíme. Kolik obyvatel Prahy kdy navštívilo pražské židovské muzeum? Přitom Praha měla jednu z nejvýznamnějších židovských komunit vůbec. Přijměte pozvánku do míst, kam doprovázím italské turisty - do bývalého pražského židovského ghetta. A odtud k jejich tradicím a způsobu života.
PANOPTIKUM KOLEM NÁS
Pořád se něco děje, řekl by klasik. Ze všech národů světa mám nejblíž k Čechům, protože k nim patřím, a k Italům, s nimiž se setkávám při své práci. Jací jsou Italové? A jací Češi? Zobecnění se asi někdy neubráním, ale snažím se vycházet z vlastních zážitků a zkušeností, vyprávět příběhy, které se staly mně nebo lidem, s nimiž jsem se setkala. Zajímá mě pohled z druhé strany, jak vidí oni nás, jak vidíme my je. Prostě panoptikum.
MÁM RÁDA PSY
Psa jsem před lety měla, a byl všechno jiné, než důstojný společník, elegantně kráčející po mém boku, jak jsem si vysnila. Byla to koule energie z vtipu, kde se jeden známý ptá druhého, kam se psem běží. Ten vlající za psem stačí jen pronést: jeho se zeptej. Učenlivý, chytrý, oddaný, silná individualita. Jeho VELIČENSTVO voříšek, mix boarder kolie a možná špice. Jezdil se mnou i na sedačkové lanovce a na soustředění oddílu jógy, kde ho osazenstvo krmilo salámem. Ano, to bylo v době, kdy i hatha jogíni mívali k svačině salám a vegetariáni byli považováni za exoty. Zkrátím to. Na památku mého psa Sigiho jsem založila tuto rubriku. Doufám, Sigi, že se koukáš z psího nebe. Občas někde potkám pejska, který jako by ti z oka vypadl, i když Ty jsi byl jedinečný. Haf.
RUN RUN RUN
Ono to ani jinak nejde, když provádíte lidi. Být fit je jedna ze základních podmínek, a žádný masážní stroj, vrtící se plošina či myostimulátor (kdo si ho ještě pamatuje, zmizel v propadlišti dějin) to za nás neudělá. Vybrala jsem si to, co mě baví, nabíjí energií a krmí endorfiny. Není tak úplně pravda, že to nic nestojí (finance polyká pravidelné vymetání sportovních sekcí sekáčů, občas nějaké to startovné, ale hlavně nákup nových botiček), nicméně pořád se to dá. Běhám i pro radost z pohybu a když to jde, tak přírody kolem. Třešničkou na dortu je běhání u moře, což se daří u některých zájezdů. Stáří mi dýchá na záda, ale já se nedám lacino.
AUTORSKÁ PRÁVA
Fotografie na tomto webu:
1 - FABIO CALLINI
2 - PETR HÁJEK - rajče, zip42
3 - TIMUR ZULFIKAROV
4 - PIXABAY
5 - WINDOWEB
6 - SOUKROMÝ ARCHIV včetně fotografií věnovaných účastníky zájezdů a vycházek
pozn.
Texty jsou chráněny autorským zákonem. Jejich další šíření je možné pouze v případě se současným uvedením odkazu na tyto webové stránky